AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
pondělí, 9. ledna 2012
David Hume (1711-1776) je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších postav v dějinách filosofie a mimo jiné jej nelze opomenout, zabýváme-li se úvahami o kauzalitě. Mým úkolem v rámci kurzu Teorie kauzality bylo zpracovat seminární práci zaměřenou právě na Humovo pojetí příčiny a účinku – a myslím, že jsem se jí, zvláště vzhledem k tomu, že jsem ji psal na úplně poslední chvíli, zhostil celkem se ctí: viz hodnocení dr. Jastrzembské na konci textu (ano, chtělo by to ty souvislosti více domyslet a historicky ukotvit).
Proto pokud milého čtenáře moje komentáře na toto téma zajímají, nechť pokračuje ZDE.
pondělí, 9. ledna 2012 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (4)
pátek, 9. prosince 2011
Poznámky k aplikované etice 08: Inherentní hodnota životního prostředí
Na semináři věnovaném obhajobě inherentní hodnoty životního prostředí v podání eseje Aldo Leopolda The Land Ethic jsem kvůli nemoci chyběl, proto shrnuji v jednom příspěvku jak Leopoldův text, tak esej Williama F. Baxtera People or Penguins, který životnímu prostředí inherentní hodnotu upírá, přidávám poznámky z druhého semináře a několik vlastních poznámek k tématu.
pátek, 9. prosince 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (12)
sobota, 3. prosince 2011
Poznámky k aplikované etice 07: Práva zvířat
Vzhledem k tomu, že jsem se nemohl zúčasnit semináře, na němž byl diskutován článek Petera Singera All Animals are Equal, shrnuji jak Singerovo pojetí, tak i text Tibora Machana Do animals have rights? Dále pak připojuji několik svých poznámek ze semináře a nakonec i svůj postoj k této problematice.
sobota, 3. prosince 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (6)
čtvrtek, 3. listopadu 2011
Co je filosofie?
čtvrtek, 3. listopadu 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
úterý, 1. listopadu 2011
Poznámky k aplikované etice 06: Argumentace pro trest smrti
Dnes je na pořadu dne argumentace ve prospěch trestu smrti v podání filosofa Ernesta Van Den Haaga. Nejprve shrnu jeho článek On Deterrence and the Death Pentalty, následovat budou mé kritické připomínky a pak krátce shrnu svůj postoj k problematice tohoto trestu. Pro ty z vás, kteří by se rádi podívali do originálu, mám dobrou zprávu – je k dispozici ZDE a po něm následuje také Bedauův článek, který jsme probírali minule.
úterý, 1. listopadu 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
úterý, 25. října 2011
Poznámky k aplikované etice 05: Argumentace proti trestu smrti
Dalším často diskutovaným etickým tématem je trest smrti, přičemž se nyní bude zabývat argumentací, s níž přichází americký filosof Hugo Adam Bedau v textu Capital Punishment and Social Defense. Na internetu jsem tentokrát neobjevil odkaz na tento článek, ale po pravdě řečeno se jedná o text tak nezáživný, zdlouhavý a úmorný, že jsem měl při četbě chuť autora zabít ;-) Myslím, že mé výpisky vcelku postačí.
úterý, 25. října 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (21)
středa, 19. října 2011
Poznámky k aplikované etice 04: Argumentace pro interrupce
Minule jsme se zabývali vymezením základních pojmů spojených s problematikou interrupcí a rozborem textu, který se k nim stavěl principiálně odmítavě. Dnes je na pořadu dne klasický text filosofky Judith Jarvis Thomsonové A Defense of Abortion z roku 1971. Po jeho shrnutí bude následovat shrnutí některých postřehů, jež zazněly na semináři, několik mých kritických poznámek a doporučení krásného dokumentárního snímku.
středa, 19. října 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (49)
čtvrtek, 13. října 2011
Současné Japonsko – země ateistů či věřících?
V textech tzv. nových či angažovaných ateistů se současné Japonsko čas od času objevuje, po boku skandinávských zemí, jako vzor a jako ukázka toho, jak produktivní, úspěšná, moderní a zdravá je sekulární či dokonce přímo ateistická společnost, oproti nejrůznějším společnostem, v nichž panuje náboženské tmářství. Jenže je tomu opravdu tak? Je Japonsko opravdu zemí ateistů? Nebo se při interpretaci religiozity Japonců dopouštíme omylu, když přenášíme původem křesťanské představy spojené s myšlenkou exkluzivity a doktrinálního pojetí víry, do kultury, jež tyto věci vnímá úplně jinak?
čtvrtek, 13. října 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (17)
úterý, 11. října 2011
Poznámky k aplikované etice 03: Argumentace proti interrupcím
Text k dalšímu z ožehavých etických témat rozdělím na tři části. První část budou tvořit poznámky ze semináře, jenž byl věnován vymezení základních pojmů a koncepcí, následovat bude shrnutí článku Johna T. Noonana, Jr. An Almost Absolute Value in History a článek zakončím svými kritickými poznámkami.
úterý, 11. října 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (15)
úterý, 4. října 2011
Poznámky k aplikované etice 02: Argumentace pro euthanasii
Dnešní poznámky k aplikované etice se zaměří na článek profesora filosofie Jamese Rachelse (1941-2003) Active and Passive Euthanasia, jenž poprvé vyšel v roce 1975, tedy 18 let před úvahou, jíž jsme se zabývali posledně.
úterý, 4. října 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (1)
úterý, 27. září 2011
Poznámky k aplikované etice 01: Argumentace proti euthanasii
Aktuálně jsem se opět vrátil ke studiu filosofie (religionistiku jsem po zralé úvaze vypustil) a v rámci tohoto studia navštěvuji seminář Apliovaná etika vedený dr. Radimem Bělohradem, v němž diskutujeme na různá zajímavá a kontroverzní etická témata. V rámci přípravy máme vždy prostudovat text věnující se k danému tématu a zaujmout k němu stanovisko. Mí stálí čtenáři bezpochyby vědí, že takové úkoly jsou voda na můj mlýn, a že by bylo s podivem, kdybych svou přípravu na seminář nerecykloval na tomto weblogu. Což tímto činím a první téma se týká argumentů proti euthanasii (příští týden se budeme věnovat argumentům pro euthanasii).
úterý, 27. září 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (23)
neděle, 26. června 2011
Člověk jako mezibytost
Znovu a znovu setrvávám v němém úžasu nad tím, jací my lidé jsme. Jsme mezibytosti. Mosty, jak psal Nietzsche, nikoli však jen k nadčlověku. Nejsme však, jak se občas říkává, stvoření na půl cesty mezi zvířaty a anděly.
neděle, 26. června 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (29)
neděle, 24. dubna 2011
Mimozemšťané, konspirace a prozření: Gnostický mýtus naší doby
Χριστός ἀνέστη! Ἀληθῶς ἀνέστη! Christus resurrexit! Resurrexit vere! Kristus z mrtvých vstal! Opravdu z mrtvých vstal! To je stále ještě velice nosné mytologéma v naší kultuře, ale už ani zdaleka ne jediné. V dnešní, tzv. sekulární, společnosti působí jiné, řekl bych, že již mnohem silnější, mýty, které úspěšně soupeří s těmi starými. Uvědomme si, že mýtus je vyprávěním, které je přijímáno jako pravdivé. Pokud již takto přijímáno není, například v podobě některého z řeckých mýtů, stává se příběhem s nespornou historickou hodnotou, ale není již skutečně živým mýtem.
neděle, 24. dubna 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (10)
středa, 19. ledna 2011
O dvou druzích filosofování
V jedné facebookové diskusi s pražským filosofem Tomášem Hříbkem (a podobné téma se objevilo i v jedné reakci olomouckého filosofa Filipa Tvrdého na jeden můj metaforický text) jsem byl dotázán, zda “nehalíkovatím“. Nutno dodat, že to bylo v souvislosti s textem, který byl pohříchu opravdu dost vágní. Rád bych vyložil svůj postoj ke dvěma způsobům, jak se lze vyjadřovat k různým filosofickým tématům.
středa, 19. ledna 2011 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (12)
sobota, 6. listopadu 2010
Polemika Halík-Hříbek-Polák: Poslední příspěvky
S diskusí vedenou mezi Tomášem Halíkem, Tomášem Hříbkem a ostatními včetně mne jste se na tomto blogu již setkali (její kompletní chronologické shrnutí pak naleznete zde). Nyní je na pořadu dne její další kolo, jež už bude patrně kolem posledním. Se souhlasem zúčastněných zde zveřejňuji jednotlivé příspěvky tak, jak na sebe navazují, na závěr připojuji úvahu svoji, v níž se snažím podívat na celou debatu z dalšího možného úhlu pohledu.
sobota, 6. listopadu 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (17)
neděle, 24. října 2010
Reakce Tomáše Halíka a moje odpověď
Pan prof. Halík odpověděl na můj příspěvek týkající se diskuse s panem Hříbkem, a proto jej zde (s díky) zveřejňuji a přikládám odpověď svoji- Myslím, že je to zajímavá diskuse, přeji proto příjemné počtení.
neděle, 24. října 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (31)
čtvrtek, 21. října 2010
Předpokladem dialogu je ochota vyjasnit si, o čem to vlastně mluvíme
(odpověď Tomáši Halíkovi v souvislosti s diskusí s Tomášem Hříbkem)
V příloze Lidových novin Orientace esej Tomáše Halíka Zač křesťané vděčí ateistům (LN 25. 9. 2010) Na něj reagoval filosof Tomáš Hříbek polemickým příspěvkem Zač mají být ateisté vděčni? (LN 9. 10. 2010) Na tuto polemiku odpověděl opět Tomáš Halík Předpoklad dialogu – ochota porozumět (LN 16. 10. 2010). K diskusi dále vyjádřili Michael Hauser - Proč Češi nejsou ateisty (Deník referendum 15. 10. 2010) a na svém blogu na Aktuálně.cz Václav Hořejší – Halík ateistou?
Načež se do diskuse zapojuji svou troškou do mlýna já a píši svou odpověď Tomáši Halíkovi a posílám ji do LN. Zatím nemám zprávu, zda ji Lidové noviny zveřejní, nicméně ji – dokud je téma živé – zveřejňuji i zde.
čtvrtek, 21. října 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (4)
pátek, 6. srpna 2010
Banalita
Kojot: Říká se: "Mlč a zůstaneš filosofem." Za jistých okolností je však banální i ticho.
Jaroslav: Za kterých?
Kojot: Například tehdy, když je člověk dotázán, co svým aforismem vlastně myslí.
pátek, 6. srpna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (1)
sobota, 17. července 2010
Tváří v tvář ztrátě a utrpení - Zamyšlení nad 3. - 6. kapitolou knihy Jób
Toto zamyšlení nad knihou Jób bylo napsáno už před lety pro jednoho studenta teologické fakulty, který potřeboval seminárku na biblické téma. Naštěstí to mohlo být napsáno i z laického, tj. ne-křesťanského, pohledu, i když bych se jako ghostwriter určitě dokázal vlomit i do křesťana... Esej tudíž neodráží věrně můj tehdejší (a ani současný) pohled na tuto problematiku, psát to tehdy sám za sebe, byl bych určitě ostřejší. Vlastně je tento text zajímavý tím, že neodráží mé pojetí této problematiky z úhlu žádného z mých filosofických přesvědčení, jimiž jsem si během života prošel. Přesto, a nebo možná právě proto, si myslím, že je celkem přínosný (navíc je mi dnes paradoxně bližší než když jsem jej psal) a nyní, když už její publikování zmíněného studenta neohrozí, jsem se jej rozhodl v nezměněné podobě zveřejnit.
(pozn. Doporučuji číst i poznámky za textem.)
sobota, 17. července 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (8)
čtvrtek, 1. července 2010
Krátce k problematice vědeckého konsensu
Je vědecký konsensus ohledně nějakého problému vyjádřením pravdy, pravděblízkosti nebo jen něčím, co je možné odmítnout vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o záležitost, která se během času mění a tudíž se na ní nemůžeme spolehnout? Do jaké míry je vědecký konsensus spolehlivý a jak by měla vypadat jeho kritika? A jakou roli hraje při přijímání těch či oněch koncepcí cit?
čtvrtek, 1. července 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (16)
čtvrtek, 17. června 2010
Pokus o spekulativní rekonstrukci některých aspektů atomistické kosmogonie a kosmologie
Tento text vznikl v rámci přípravy na kolokvium z předmětu Kosmogonie a kosmologie u presokratiků. Tak jsem svým podkladům dal vizáž článku a recykluji je zde. Třeba bude někomu k užitku. Pokud si chcete článek přečíst v klasické podobě s poznámkami pod čarou atd., je k dispozici také jako PDF.
Abstrakt
Následující stať je zaměřena na spekulativně zaměřenou interpretaci některých temných či dvojznačných míst dochovaných kosmologických a kosmogonických zlomků starších řeckých atomistů, jmenovitě Leukippa a Démokrita. Autor se snaží z dochovaných zlomků domýšlet prameny nezachycené aspekty podoby a fungování atomistického kosmu.
čtvrtek, 17. června 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
pondělí, 14. června 2010
Je celý fyzikální svět strikně deterministický?
Filip Tvrdý zveřejnil na svém blogu článek, v němž mimo jiné polemizuje s vírou v existenci svobodné vůle a razí tvrdý determinismus ("Celý fyzikální svět je striktně deterministický, a proto snaha vymanit se z determinismu nutně znamená i opuštění fyzikalismu a naturalismu, čili toho, co je pro vědu a (naturalizovanou) filosofii nepostradatelné."). Osobně nemám sebemenší problém uznat svobodnou vůli jako pouhou fikci, a souhlasit s myšlenkou, že "vědomí není ve skutečnosti příčinou, ale důsledkem fyziologické aktivity lidských těl." Ale mám problém s uznáním deterministického pojetí přírody, které pokládám za vcelku neužitečné a zastaralé fyzikalistické metafyzické dogma. Vysvětlím proč.
pondělí, 14. června 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (67)
úterý, 1. června 2010
Dogmata empirismu (písemná příprava na kolokvium)
Následující text je mojí písemnou přípravou na kolokvium o problémech empirismu. Nejedná se tedy o nějaký vysvětlující text určený laickému čtenáři. Spíše je použitelný pro někoho, kdo si jej "vygooglí" hledaje nějaké shrnutí Quina pro vlastní přípravu k nějaké zkoušce (pakliže se tak stane, prosím dotyčného čtenáře, aby mi v komentáři poděkoval). Text obsahuje shrnutí Dvou dogmat empirismu v kontextu s některými dalšími aspekty Quinovy filosofie, dále pak shrnutí Priestovy a Maternovy kritiky Quinova článku (oba články jsou k dispozici ke stažení), nějaké moje předběžné postřehy z vlastní recepce Quina a dvou zmíněných kritiků, letmé shrnutí filosofie Sellarse a Davidsona a konečně shrnutí textu v bodech.
úterý, 1. června 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (6)
pátek, 14. května 2010
Malá filosofickovědná glosa
Ať se na to dívám z kterékoli strany, kontext objevu a kontext zdůvodnění jsou dvě rozdílné věci a je třeba o nich takto uvažovat. Jinak se pak snadno stane (a stává se), že někdo na základě bádání ve sféře kontextu objevu zjistí, že se objevy rodí velmi podivnými způsoby, a dospěje k mylnému závěru, že věda je iracionální podnik.
pátek, 14. května 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
pondělí, 10. května 2010
Slovanští bohové (referát)
Následující text o bozích slovanského pohanství byl použit jako referát do Cvičení ze slovanské etymologie, proto také klade důraz na původy jmen bohů. Není to tedy žádná objevná studie (lze na toto téma něco objevného vůbec ještě napsat?), nicméně může posloužit jako první seznámení se základy slovanské mytologie a pokud o tom nic nevíte, proč se alespoň trochu nepoučit o tom, čemu věřili naši předkové?
pondělí, 10. května 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (1)
úterý, 4. května 2010
Jak definovat filosofa
Pokoušet se o definici filosofa, jež by dokázala zahrnout Kanta i Nietzscheho, Quina i Heideggera..., a nebyla přitom beznadějně vágní, je složité. Historie i praxe nabídla různé způsoby, jak filosofii definovat, ať už jako "vědu o absolutnu" (Hegel) nebo "služku theologie" (scholastika), ale mnohé z těchto definic jsou ve skutečnosti definicemi toho kterého filosofického směru či jsou z dnešního pohledu zastaralé.
Přesto jsem však přesvědčen, že to možné je. Moje definice zní: Filosof je badatel, jehož předmětem zájmu jsou ty oblasti možného lidského vědění, které nejsou předmětem žádné ustavené vědy, a který svá bádání provádí způsobem akceptovaným akademickou obcí.
Přesto jsem však přesvědčen, že to možné je. Moje definice zní: Filosof je badatel, jehož předmětem zájmu jsou ty oblasti možného lidského vědění, které nejsou předmětem žádné ustavené vědy, a který svá bádání provádí způsobem akceptovaným akademickou obcí.
V následujícím textu seznámím čtenáře s některými dalšími způsoby, jak definovat filosofii, potažmo filosofy, vysvětlím, proč tyto definice pokládám za problematické, ukáži úskalí, s nimiž se člověk, pokoušející se definovat něco tak proteovského potýká, a obhájím předloženou definici vlastní.
úterý, 4. května 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (4)
pondělí, 26. dubna 2010
Tichého analýza Anselmova ontologického důkazu boží existence
Co se důkazů boží existence týče, můžeme samozřejmě vždy spolu s Carnapem říci, že se jedná o pseudoproblém a že tvrzení obsahující pojem ‘Bůh‘ jsou prostě smysluprázdné pseudověty. Ale to je poněkud "barbarské" řešení, nad kterým vzdělaný věřící, a možná, že i právem, ohrne nos. Některé formy ontologického důkazu byly úspěšně vyvráceny už dávno, nicméně zajímavým oříškem byl druhý Anselmův důkaz, který odolal i Kantově kritice. A právě tento oříšek velmi zajímavým způsobem rozlouskl Pavel Tichý.
(Edit: Celou tuto záležitost je samozřejmě možné a legitimní carnapovsky zamítnout jako řešení pseudoproblému; jsem si toho vědom, nemusíte mi to sdělovat. Na druhou stranu lze v textu popsané způsoby analýzy využít i k "praktičtějším" účelům co se analýzy jazyka týče – osobně pokládám tuto Tichého analýzu za cosi na způsob "tour de force" demostrující sílu a možnosti jeho metody. Upozorňuji dále, že následující text vyžaduje od čtenáře větší než malou myšlenkovou investici.)
pondělí, 26. dubna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (20)
neděle, 18. dubna 2010
Filosof jako prospektor
Je filosofie "něco jako náboženství", jak mi bylo v jedné diskusi řečeno? Ano, ovšem! Je jím ve stejném smyslu, jako je "něco jako věda" a "něco jako umění". Je to široká oblast vztahování se k určitému specifickému segmentu reality.
neděle, 18. dubna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (5)
úterý, 13. dubna 2010
Pavel Tichý: Jednotliviny a jejich role - referát
Následující text je shrnutím zásadního článku Pavla Tichého Jednotliviny a jejich role. Jedná se o prostý referát, přičemž jediným mým (dosti pochybným) přínosem je zestručnění původního textu a pokus vyzvednout hlavní myšlenky a Tichého argumentaci. Přesto si říkám, že někomu může toto shrnutí přijít vhod, tak jej zde "zrecykluji".
úterý, 13. dubna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
pondělí, 12. dubna 2010
Pavel Tichý o filosofických teoriích
Analytický filosof Pavel Tichý (1936-1994), jeden z nejvýznamnějších a nejcitovanějších českých filosofů vůbec, je znám především jako tvůrce velmi použitelné, leč dosud nedoceněné Transparentní intenzionální logiky, ale o ní zde pojednáváno nebude. Chci se s vámi podělit o jeho brilantní postřeh týkající se filosofie, jenž tvoří úvod jeho jinak speciálněji zaměřeného článku Znovu o Sinn & Bedeutung. Jsou to slova jako stvořená k tesání...
pondělí, 12. dubna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (15)
sobota, 27. března 2010
Problém s východní spiritualitou
Následující myšlenky mne napadaly, když jsem četl poslední kapitolu skvělé knihy Sama Harrise The End of Faith (viz recenze). V této kapitole se zabývá problémem mysli a – narozdíl od náboženské víry – východní, zvláště pak buddhistickou, spiritualitu protežuje. Na tom, co píše, je kus pravdy, ale dovolte mi nyní podívat se na tuto záležitost ze skeptického hlediska.
sobota, 27. března 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (52)
neděle, 31. ledna 2010
Epikúros, materialistická věda a osvobození od strachu
Stále znovu se setkávám s tvrzením, že materialistická věda nedokáže dát člověku to, co mu dává náboženství, ať již hovoříme o klidu duše, mravních kvalitách, transcendentnu a podobných věcech. A já tvrdím, že to prostě není pravda. A že na to přišel už ve čtvrtém století před Kristem řecký helénistický filosof Epikúros.
neděle, 31. ledna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (133)
sobota, 16. ledna 2010
Jádro interpretace?
Každé čtení v sobě obsahuje interpretaci, ale je také možné se interpretaci věnovat zcela záměrně, což je oblíbená činnost filosofů. Jak daleko lze v záměrné interpretaci textu dospět?
sobota, 16. ledna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (11)
neděle, 10. ledna 2010
Boží mysl
Veřejně jsem se přihlásil ke své nevíře v nadpřirozeno, ale uvědomil jsem si, že ve skutečnosti v jistou formu nadpřirozena věřím. Dokonce lze říci, že v jistém poeticko-metaforickém smyslu věřím v Boha. Nejedná se však o víru v nějakou "myslící substanci" natož pak o víru v Boha v teistickém smyslu...
neděle, 10. ledna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (33)
čtvrtek, 26. listopadu 2009
Popperův požadavek na striktně universální tvrzení v souvislosti s hypotézami současné fyziky
Karl Raimund Popper ve svém přelomovém díle Logika vědeckého zkoumání položil základy vědecké metodologie, jež lze považovat za dodnes platné či přinejmenším velice účelné. Přesto se ukazuje, že současný vývoj fyzikálních představ může vést k důsledkům, které Popper nemohl předvídat, a které mohou, alespoň na první pohled, ohrozit jednu z jeho význačných koncepcí.
čtvrtek, 26. listopadu 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (2)
pátek, 13. listopadu 2009
Empirismus a racionalismus – od filosofie k antropologii
Spor empirismu s racionalismem, který posléze vyústil v Kantovu velkolepou syntézu, dlouho zaměstnával novověkou filosofii a je na místě otázka, zda má co říci i dnešku. Rozhodl jsem se na toto téma podívat s akcentem na oblasti, jež jsou mně osobně blízké, tedy na problematiku biologické a kulturní podmíněnosti člověka.
pátek, 13. listopadu 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (14)
úterý, 28. července 2009
Skutečnost pravá a skutečnost přijatelná aneb O teoretickém a praktickém rozumu
Starořecký filosof Parmenidés (kolem 540 – 470 př.n.l.), autor i dnes ohromujících ontologických myšlenek ústících do předpokladu neměnného celistvého jsoucna, je prvním filosofem, který definoval kritéria jak rozumového, tak i empirického zkoumání. V následujícím textu se seznámíme se základními principy jeho filosofie s důrazem na rozdělení poznání na pravé a přijatelné, neboť se tím vyjasní mnoho různých nejasností, jež se objevují ve filosoficky laděných diskusích, zvláště jsou-li provozovány nefilosofy.
(Věřím, že moje úvaha může být inspirující i pro nefilosofy, jež tímto ponoukám k další četbě...
(Věřím, že moje úvaha může být inspirující i pro nefilosofy, jež tímto ponoukám k další četbě...
úterý, 28. července 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (9)
sobota, 18. července 2009
Popol Vuh (referát)
Přestože v době conquisty byla mayská kultura v úpadku, představují Mayové intelektuální vrchol předkolumbovských kultur. Mají tu zvláštnost, že žili a tvořili po celou svou existenci několika tisíc let na témže území a rostli vždy z téhož etnického základu; nebyli tedy pozdními příchozími a dobyvateli, jako například Aztékové.
sobota, 18. července 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (2)
neděle, 3. května 2009
Proměny utilitarismu (referát)
Utilitarismus lze předběžně charakterizovat jako směr normativní etiky zdůrazňující morálku užitku a obecného blaha. V období klasického utilitarismu od poloviny 18. do poloviny 19. století hrál důležitou roli v oblasti aplikací, přímé účasti na politickém životě. Byl jak morální tak i politickou filosofií. Základním kritériem byl princip užitečnosti, podle nějž je mravně nutné takové jednání, jehož důsledky jsou optimální pro štěstí všech zúčastněných.
neděle, 3. května 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
čtvrtek, 19. února 2009
Sekta-kult-církev
V diskusích týkajících se nových náboženských směrů se často operuje s pojmem sekta, případně kult, ale jen málokdo užívá tuto religionistickou terminologii správně. Jak to tedy se sektami a kulty vlastně je?
čtvrtek, 19. února 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (27)
neděle, 11. ledna 2009
Složky člověka ve staroegyptském pojetí
Přestože jsem se problematice staroegyptského konceptu duše věnoval se značnou důkladností, musím předeslat, že toto téma je nesmírně složité a badatelé se ve svých názorech na něj různí.
neděle, 11. ledna 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
sobota, 3. ledna 2009
Předfilosofické proměny reflexe světa a člověka v archaickém Řecku
Příspěvek zabývající se "podhoubím", jež dalo vyrůst první skutečné filosofii, je zkrácenou a upravenou částí třetí kapitoly již mnoho let připravované knihy Snění o zlatém věku I. – Zrození řecké polis a duality mýtu a logu.
Pro usnadnění četby ve weblogovém formátu jsem poznámky pod čarou převedl přímo do textu –
-
(jsou odděleny tímto způsobem a v závorkách a jsou zobrazeny menším písmem)
-
Příjemné přemyšlování vinšuju... ;)
-
(jsou odděleny tímto způsobem a v závorkách a jsou zobrazeny menším písmem)
-
Příjemné přemyšlování vinšuju... ;)
sobota, 3. ledna 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
čtvrtek, 24. ledna 2008
Havlův iluzorní svět aneb Politika a svědomí v postindustriálním věku
Předvčerem Lucienne dokončila a na svůj weblog vložila seminární práci na téma Havlovy koncepce "Antipolitické politiky", přičemž vycházela z Havlova eseje Politika a svědomí z roku 1984. Havlův text mi doporučila k četbě a já jej přečetl a to s chutí, protože je napsaný opravdu dobře. Nicméně s jeho vyzněním v mnoha směrech nesouhlasím, a tak jsem se rozhodl napsat svoji filosofickou reakci. Posuďte sami, zda je vám bližší lyrizující reflexe Lucienne nebo ostré pojetí Kojotovo. A kdo ví – možná bude pravda, jak už to u pravdy bývá, někde uprostřed...
čtvrtek, 24. ledna 2008 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (7)
čtvrtek, 11. října 2007
O Harnackových Dějinách dogmatu (referát)
ÚVOD:
V teologii je devatenácté století stoletím dějin. Vedle historicko-kritického bádání o písemných pramenech monoteismu izraelského a křesťanského ve Starém a Novém zákoně a s tím souvisejícího zpracování náboženských dějin, znamenají dějiny dogmatu v teologii 19. století hlavní pole práce a nově objevené bohaté naleziště nových poznatků. Oba tyto nejvíce zpracovávané obory souvisejí spolu tak, že dějiny dogmatu jsou pokračováním dějin křesťanství. Na obojím poli bylo vykonáno velmi mnoho, a to nejen pro teologii, ale i pro historii, náboženskou filosofii a religionistiku.
V teologii je devatenácté století stoletím dějin. Vedle historicko-kritického bádání o písemných pramenech monoteismu izraelského a křesťanského ve Starém a Novém zákoně a s tím souvisejícího zpracování náboženských dějin, znamenají dějiny dogmatu v teologii 19. století hlavní pole práce a nově objevené bohaté naleziště nových poznatků. Oba tyto nejvíce zpracovávané obory souvisejí spolu tak, že dějiny dogmatu jsou pokračováním dějin křesťanství. Na obojím poli bylo vykonáno velmi mnoho, a to nejen pro teologii, ale i pro historii, náboženskou filosofii a religionistiku.
čtvrtek, 11. října 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (8)
čtvrtek, 2. srpna 2007
Albigenští
Toto pojednání o nejvýznamnější ze středověkých heretických skupin je kompilací údajů z Eliadeho Dějin náboženského myšlení, sv. III. (str. 177-184) dále z knihy Petera de Rosy: Temné papežství (str. 79 a str. 163-173) a z Franzenových Malých církevních dějin. Vzniklo jako referát v rámci studia religionistiky (předmět "Křesťanství a hereze").
čtvrtek, 2. srpna 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
úterý, 3. července 2007
Gnostické aspekty Janova evangelia
(tento byl napsán jako referát v rámci studia religionistiky)
Ježíš jim [farizeům] odpověděl: "I když vydávám svědectví sám sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím a kam jdu. (Jan 8, 14, 15)
V gnostických spisech je cesta jedním z důležitých spojujících prvků. Souvisí to se základním tématem veškerého gnostického myšlení, které vyjadřuje otázka "Odkud přicházím a kam jdu", opět příznačně formulovaná z lidského hlediska. Víme, že gnostikové tuto otázku neformulovali první. Setkáváme se s ní v učení Zarathuštrově, v židovských Výrocích otců (Pirkej Avot), u filosofa Seneky a také v Bibli: v evangeliu podle Jana.
úterý, 3. července 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (5)
středa, 25. dubna 2007
Ctnost, dobro a rozum
(úvaha na voltairovská témata)
Úvod
Tento (původně školní) text jsem se rozhodl pojmout spíše jako úvahu o některých vybraných tématech zahrnující i mé osobní postoje a nikoli jako nějaký systematický výklad Voltairova příspěvku k etické problematice. Právě proto jsem jej (s drobnými úpravami) shledal použitelným i nyní – po asi devíti letech po jeho napsání.
středa, 25. dubna 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
středa, 21. března 2007
Evangelium bez mýtu?
Úvod
Rudolf Bultmann (1884-1976) bývá označován za největšího a nejvlivnějšího novozákoníka 20. století. Studoval na předních německých univerzitách. Habilitoval se roku 1912 v Marburgu; roku 1921 zde byl povolán jako řádný profesor Nového Zákona. Tam působil až do svého pensionování roku 1951. Mezi tamními kolegy se zvláště blízce seznámil s M. Heideggerem. Postupně se odpoutal od vlivu liberální theologie a na čas se volně přidružil k proudu „theologů Slova", usilujících o existenciálně oživené chápání prvokřesťanské a reformační klasiky.
středa, 21. března 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (1)
neděle, 25. února 2007
Řetěz podmíněného vznikání - jedna z možných interpretací
Předmluva:
Tento text jsem napsal v devadesátých letech jako seminární práci do religionistiky. Když jsem se k němu nyní vrátil, dospěl jsem k závěru, že i nyní má svoji hodnotu, protože problematika cyklického vývoje tak, jak je zpracovaná v buddhistickém konceptu podmíněného vznikání, může svojí hloubkou a propracovaností oslovit i ty, kdo se o buddhistické myšlení aktivně nezajímají. Zvláště v dnešní době pokládám tuto problematiku za více než důležité téma k rozjímání...
neděle, 25. února 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (5)
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*