AMOR VACUI
Jaroslav A. Polák --> zápisky z cesty tvořené kráčením
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
neděle, 31. ledna 2010
Stále znovu se setkávám s tvrzením, že materialistická věda nedokáže dát člověku to, co mu dává náboženství, ať již hovoříme o klidu duše, mravních kvalitách, transcendentnu a podobných věcech. A já tvrdím, že to prostě není pravda. A že na to přišel už ve čtvrtém století před Kristem řecký helénistický filosof Epikúros.
neděle, 31. ledna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (133)
sobota, 16. ledna 2010
Jádro interpretace?
Každé čtení v sobě obsahuje interpretaci, ale je také možné se interpretaci věnovat zcela záměrně, což je oblíbená činnost filosofů. Jak daleko lze v záměrné interpretaci textu dospět?
sobota, 16. ledna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (11)
neděle, 10. ledna 2010
Boží mysl
Veřejně jsem se přihlásil ke své nevíře v nadpřirozeno, ale uvědomil jsem si, že ve skutečnosti v jistou formu nadpřirozena věřím. Dokonce lze říci, že v jistém poeticko-metaforickém smyslu věřím v Boha. Nejedná se však o víru v nějakou "myslící substanci" natož pak o víru v Boha v teistickém smyslu...
neděle, 10. ledna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (33)
čtvrtek, 26. listopadu 2009
Popperův požadavek na striktně universální tvrzení v souvislosti s hypotézami současné fyziky
Karl Raimund Popper ve svém přelomovém díle Logika vědeckého zkoumání položil základy vědecké metodologie, jež lze považovat za dodnes platné či přinejmenším velice účelné. Přesto se ukazuje, že současný vývoj fyzikálních představ může vést k důsledkům, které Popper nemohl předvídat, a které mohou, alespoň na první pohled, ohrozit jednu z jeho význačných koncepcí.
čtvrtek, 26. listopadu 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (2)
pátek, 13. listopadu 2009
Empirismus a racionalismus – od filosofie k antropologii
Spor empirismu s racionalismem, který posléze vyústil v Kantovu velkolepou syntézu, dlouho zaměstnával novověkou filosofii a je na místě otázka, zda má co říci i dnešku. Rozhodl jsem se na toto téma podívat s akcentem na oblasti, jež jsou mně osobně blízké, tedy na problematiku biologické a kulturní podmíněnosti člověka.
pátek, 13. listopadu 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (14)
úterý, 28. července 2009
Skutečnost pravá a skutečnost přijatelná aneb O teoretickém a praktickém rozumu
Starořecký filosof Parmenidés (kolem 540 – 470 př.n.l.), autor i dnes ohromujících ontologických myšlenek ústících do předpokladu neměnného celistvého jsoucna, je prvním filosofem, který definoval kritéria jak rozumového, tak i empirického zkoumání. V následujícím textu se seznámíme se základními principy jeho filosofie s důrazem na rozdělení poznání na pravé a přijatelné, neboť se tím vyjasní mnoho různých nejasností, jež se objevují ve filosoficky laděných diskusích, zvláště jsou-li provozovány nefilosofy.
(Věřím, že moje úvaha může být inspirující i pro nefilosofy, jež tímto ponoukám k další četbě...
(Věřím, že moje úvaha může být inspirující i pro nefilosofy, jež tímto ponoukám k další četbě...
úterý, 28. července 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (9)
sobota, 18. července 2009
Popol Vuh (referát)
Přestože v době conquisty byla mayská kultura v úpadku, představují Mayové intelektuální vrchol předkolumbovských kultur. Mají tu zvláštnost, že žili a tvořili po celou svou existenci několika tisíc let na témže území a rostli vždy z téhož etnického základu; nebyli tedy pozdními příchozími a dobyvateli, jako například Aztékové.
sobota, 18. července 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (2)
neděle, 3. května 2009
Proměny utilitarismu (referát)
Utilitarismus lze předběžně charakterizovat jako směr normativní etiky zdůrazňující morálku užitku a obecného blaha. V období klasického utilitarismu od poloviny 18. do poloviny 19. století hrál důležitou roli v oblasti aplikací, přímé účasti na politickém životě. Byl jak morální tak i politickou filosofií. Základním kritériem byl princip užitečnosti, podle nějž je mravně nutné takové jednání, jehož důsledky jsou optimální pro štěstí všech zúčastněných.
neděle, 3. května 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
čtvrtek, 19. února 2009
Sekta-kult-církev
V diskusích týkajících se nových náboženských směrů se často operuje s pojmem sekta, případně kult, ale jen málokdo užívá tuto religionistickou terminologii správně. Jak to tedy se sektami a kulty vlastně je?
čtvrtek, 19. února 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (27)
neděle, 11. ledna 2009
Složky člověka ve staroegyptském pojetí
Přestože jsem se problematice staroegyptského konceptu duše věnoval se značnou důkladností, musím předeslat, že toto téma je nesmírně složité a badatelé se ve svých názorech na něj různí.
neděle, 11. ledna 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
sobota, 3. ledna 2009
Předfilosofické proměny reflexe světa a člověka v archaickém Řecku
Příspěvek zabývající se "podhoubím", jež dalo vyrůst první skutečné filosofii, je zkrácenou a upravenou částí třetí kapitoly již mnoho let připravované knihy Snění o zlatém věku I. – Zrození řecké polis a duality mýtu a logu.
Pro usnadnění četby ve weblogovém formátu jsem poznámky pod čarou převedl přímo do textu –
-
(jsou odděleny tímto způsobem a v závorkách a jsou zobrazeny menším písmem)
-
Příjemné přemyšlování vinšuju... ;)
-
(jsou odděleny tímto způsobem a v závorkách a jsou zobrazeny menším písmem)
-
Příjemné přemyšlování vinšuju... ;)
sobota, 3. ledna 2009 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
čtvrtek, 24. ledna 2008
Havlův iluzorní svět aneb Politika a svědomí v postindustriálním věku
Předvčerem Lucienne dokončila a na svůj weblog vložila seminární práci na téma Havlovy koncepce "Antipolitické politiky", přičemž vycházela z Havlova eseje Politika a svědomí z roku 1984. Havlův text mi doporučila k četbě a já jej přečetl a to s chutí, protože je napsaný opravdu dobře. Nicméně s jeho vyzněním v mnoha směrech nesouhlasím, a tak jsem se rozhodl napsat svoji filosofickou reakci. Posuďte sami, zda je vám bližší lyrizující reflexe Lucienne nebo ostré pojetí Kojotovo. A kdo ví – možná bude pravda, jak už to u pravdy bývá, někde uprostřed...
čtvrtek, 24. ledna 2008 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (7)
čtvrtek, 11. října 2007
O Harnackových Dějinách dogmatu (referát)
ÚVOD:
V teologii je devatenácté století stoletím dějin. Vedle historicko-kritického bádání o písemných pramenech monoteismu izraelského a křesťanského ve Starém a Novém zákoně a s tím souvisejícího zpracování náboženských dějin, znamenají dějiny dogmatu v teologii 19. století hlavní pole práce a nově objevené bohaté naleziště nových poznatků. Oba tyto nejvíce zpracovávané obory souvisejí spolu tak, že dějiny dogmatu jsou pokračováním dějin křesťanství. Na obojím poli bylo vykonáno velmi mnoho, a to nejen pro teologii, ale i pro historii, náboženskou filosofii a religionistiku.
V teologii je devatenácté století stoletím dějin. Vedle historicko-kritického bádání o písemných pramenech monoteismu izraelského a křesťanského ve Starém a Novém zákoně a s tím souvisejícího zpracování náboženských dějin, znamenají dějiny dogmatu v teologii 19. století hlavní pole práce a nově objevené bohaté naleziště nových poznatků. Oba tyto nejvíce zpracovávané obory souvisejí spolu tak, že dějiny dogmatu jsou pokračováním dějin křesťanství. Na obojím poli bylo vykonáno velmi mnoho, a to nejen pro teologii, ale i pro historii, náboženskou filosofii a religionistiku.
čtvrtek, 11. října 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (8)
čtvrtek, 2. srpna 2007
Albigenští
Toto pojednání o nejvýznamnější ze středověkých heretických skupin je kompilací údajů z Eliadeho Dějin náboženského myšlení, sv. III. (str. 177-184) dále z knihy Petera de Rosy: Temné papežství (str. 79 a str. 163-173) a z Franzenových Malých církevních dějin. Vzniklo jako referát v rámci studia religionistiky (předmět "Křesťanství a hereze").
čtvrtek, 2. srpna 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
úterý, 3. července 2007
Gnostické aspekty Janova evangelia
(tento byl napsán jako referát v rámci studia religionistiky)
Ježíš jim [farizeům] odpověděl: "I když vydávám svědectví sám sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím a kam jdu. (Jan 8, 14, 15)
V gnostických spisech je cesta jedním z důležitých spojujících prvků. Souvisí to se základním tématem veškerého gnostického myšlení, které vyjadřuje otázka "Odkud přicházím a kam jdu", opět příznačně formulovaná z lidského hlediska. Víme, že gnostikové tuto otázku neformulovali první. Setkáváme se s ní v učení Zarathuštrově, v židovských Výrocích otců (Pirkej Avot), u filosofa Seneky a také v Bibli: v evangeliu podle Jana.
úterý, 3. července 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (5)
středa, 25. dubna 2007
Ctnost, dobro a rozum
(úvaha na voltairovská témata)
Úvod
Tento (původně školní) text jsem se rozhodl pojmout spíše jako úvahu o některých vybraných tématech zahrnující i mé osobní postoje a nikoli jako nějaký systematický výklad Voltairova příspěvku k etické problematice. Právě proto jsem jej (s drobnými úpravami) shledal použitelným i nyní – po asi devíti letech po jeho napsání.
středa, 25. dubna 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (0)
středa, 21. března 2007
Evangelium bez mýtu?
Úvod
Rudolf Bultmann (1884-1976) bývá označován za největšího a nejvlivnějšího novozákoníka 20. století. Studoval na předních německých univerzitách. Habilitoval se roku 1912 v Marburgu; roku 1921 zde byl povolán jako řádný profesor Nového Zákona. Tam působil až do svého pensionování roku 1951. Mezi tamními kolegy se zvláště blízce seznámil s M. Heideggerem. Postupně se odpoutal od vlivu liberální theologie a na čas se volně přidružil k proudu „theologů Slova", usilujících o existenciálně oživené chápání prvokřesťanské a reformační klasiky.
středa, 21. března 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (1)
neděle, 25. února 2007
Řetěz podmíněného vznikání - jedna z možných interpretací
Předmluva:
Tento text jsem napsal v devadesátých letech jako seminární práci do religionistiky. Když jsem se k němu nyní vrátil, dospěl jsem k závěru, že i nyní má svoji hodnotu, protože problematika cyklického vývoje tak, jak je zpracovaná v buddhistickém konceptu podmíněného vznikání, může svojí hloubkou a propracovaností oslovit i ty, kdo se o buddhistické myšlení aktivně nezajímají. Zvláště v dnešní době pokládám tuto problematiku za více než důležité téma k rozjímání...
neděle, 25. února 2007 | rubrika: Filosofie a religionistika | Komentáře (3)
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
*