AMOR VACUI
Jaroslav A. Polák --> zápisky z cesty tvořené kráčením
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
pátek, 5. října 2007
III. POSLEDNÍ ELF
Nad přístavem zapadalo slunce a měnilo šedivá mračna v malebné červánky. Moře bylo klidné a mírné. Elf hleděl na stromoví stovek stěžňů rybářských lodí i několika přepychových výletních jachet. Na povel počítače se rozsvítily lampy.
Čekal.
Desítky lidí proudily do hospůdek a barů, aby nalezly zábavu, kterou hledaly.
Nevelká jachta si hledala cestu přístavištěm.
Po chvíli vyskočil na břeh snědý Arab a přivázal loď k molu.
Kolem projel kabriolet a na chvíli odehnal ticho hlučnou hudbou z autorádia.
Z jachty vystoupil vysoký hubený muž, rozloučil se s námořníkem a vykročil k čekajícímu.
Nad Marseilles zapadlo slunce.
pátek, 5. října 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (0)
pátek, 28. září 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola třináctá-HRANICE
ČAS PROBOUZENÍ I. – HRANICE
"Hvozd zpívá čím dál smutněji," povzdechl si elf. Jeho přátelé bezděčně vyhlédli z okna.
"Býval větší," zabručel bard. Přestože nepatřil ke Staré krvi, už se téměř necítil být člověkem. Žil příliš dlouho – na člověka.
Druhý elf mlčel.
Napili se.
"Na co myslíš, Eärendile?" zeptal se Nathorn.
pátek, 28. září 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (2)
pátek, 21. září 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola dvanáctá-SOUMRAK
Po večerním nebi se honila temná mračna a chlad snadno pronikal kamennými zdmi starobylého kláštera. V neútulné kobce toho dne proti sobě seděli dva muži. Mladý a starý, rytíř a mnich, žák a učitel. Blátivou cestou pod úzkými oblouky oken projela s hlasitým lomozem dobytčaty tažená kára. Její zvuk vyrušil dvojici v tichém rozjímání.
"Zapuď tu myšlenku, můj synu. Nepokoušej osud na východě. Jsi dobrý křesťan a statečný rytíř, Maritaine, ale jsou zla, jimž nedokáží čelit ani andělé nebeští a my, my se můžeme pouze modlit," zašeptal mnich.
pátek, 21. září 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (0)
pátek, 14. září 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola jedenáctá-PRINCIP BAZILIŠKA
I. PÍSEŇ
Jednoho smutného listopadového dne kráčel Hvozdem plavovlasý chlapec s loutnou. Zastavil se před zříceninou malého hradu, jež byla téměř pohlcena okolní přírodou. Na vrcholku jediné zachovalé věže stála elfka. Vítr si pohrával s hřívou tmavých vlasů a nic se nestaral o zoufalý výraz její tváře. Snad tisíckrát už hleděla do hlubiny pod sebou a sbírala odhodlání skočit. Tentokrát uvolněný kámen rozhodl za ni.
pátek, 14. září 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (0)
pátek, 7. září 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola desátá-ELWING
Sebejistě kráčela lesem, jako už tolikrát. Její citlivé ruce se dotýkaly mladičkých stromků i prastarých lesních velikánů. Vdechovala vůni Hvozdu, naslouchala jeho zvukům.
Slepé oči prázdně hleděly do věčné tmy, jež ji obklopovala už od narození.
„Je čas se vrátit, Elwing, noc přijde již brzy," oslovila ji Nejstarší borovice, jež byla její přítelkyní.
Poslechla a šla domů. S její hustými černými vlasy si hrál podzimní vítr.
"Jestli budu muset zase vyčesávat větvičky, Větře, nebudu ti týden obětovat," pokárala rozverného boha, ale on jejího varování nedbal a dál se proháněl mezi stromy.
Doma zatopila v krbu, ohřála si ruce a připravila si skromnou večeři. Pak ještě položila několik drobných kvítků na mohylu, v níž byli pohřbeni její rodiče, lesní elf a dryáda, obětovala bohům živlů a lesa, zkontrolovala ochranné kameny a amulety, rozmístěné po stěnách malého srubu, a šla spát.
pátek, 7. září 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (0)
pátek, 31. srpna 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola devátá-NA CESTĚ
INTERMEZZO
Nathorn přerušil své vyprávění a s marnou nadějí pohlédl na své čtyři posluchače – skotského velmože, jeho dva dospělé syny a jeho půvabnou dospívající dceru. Přestože už bylo hodně pozdě, nikdo ani nezívl...
„Jak tě tehdy Eärendil a Morwen zachránili?" zeptal se hrabě Mac Meanus, místní vládce.
Povzdechl si.
„Celkem snadno. Iethor nedokázal dlouho vzdorovat Moci, kterou můj přítel vládne. To není příběh, který stojí za vyprávění."
Bard se napil vína ze stříbrného poháru.
"Co bylo potom?"zeptal se starší z Mac Meanových synů.
pátek, 31. srpna 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (0)
pátek, 24. srpna 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola osmá-EÄRENDIL TCHOŘ
I. EÄRENDIL TCHOŘ
Pomalu, ale nezadržitelně klesalo slunce k obzoru a prodlužovalo tak stín chlapce běžícího vřesovištěm. Zatoulal se toho dne příliš daleko od rodné vesnice a v jeho desetiletém srdci začínala klíčit hrůza. Hrůza a panika. Snažil se nemyslet na píchání v boku, na únavu. Běžel.
A pak najednou pochopil, že to nestihne. Běžel dál, ale v duchu se už loučil se životem.
Slunce zapadlo a nad vřesoviště vzlétl jediný dlouhý výkřik bolesti. Pak krajinu zahalila tma a ticho.
pátek, 24. srpna 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (4)
pátek, 17. srpna 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola sedmá-MORWEN-Pomsta
Zamyšleně si prohlížela svůj nový meč. Lesklé, třikrát kalené ostří bez jediného kazu a damaškovaný hřbet čepele svědčily o mistrovství kováře. Nad zálivem visela temná mračna, věštící bouři. Byla ráda, že dlouhé lodi přistály ještě před jejím vypuknutím...
Vzpomínky na ni v těchto místech doléhaly více, než si dokázala připustit. Vrátila se do Bretaně. Po patnácti letech byla opět... doma.
"Odpouštím ti, Pipine..."
Zkrvavená čepel a hasnoucí oči...
Bolelo to. Po zjizvené tváři mladé ženy stékaly slzy. Stále to bolelo.
"Odpustíš mi někdy?" oslovila vzpomínku.
pátek, 17. srpna 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (0)
pátek, 10. srpna 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola šestá-MORWEN-Rukojmí
Vedro zalévalo pláně, po kterých přijížděli k pevnosti. Skupina ozbrojenců, potících se ve zbrojích z tvrzené kůže, a malá dívenka sedící na otevřeném voze v jejich středu. Dlouhé černé vlasy lemovaly dětský obličej. Zvědavě se dívala na krajinu i doprovod, nebála se...
Pětiletá Morwen jela na dlouhou návštěvu ke králi Franků. Hodně dlouhou. Neznala ještě význam slova rukojmí.
pátek, 10. srpna 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (13)
pátek, 3. srpna 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ–kapitola pátá–HRÁDEK U MRTVÉ CESTY
Vím, že zahynu, Maegline....
Nemohl jsem Ti to říci před rituálem – Tvá matka je mrtvá, Elanor se nakonec přece jen dopátrala. Je mi to líto...
Dávej na sebe pozor, můžeš-li. Nyní půjde po Tobě a je nebezpečnější než kdy dřív. Říká si Waxara.
Původně jsem přijel, abych Ti pomohl, osud mne však dostihl příliš brzy.
Bohové nechť provázejí Tvé kroky,
Corbras.
pátek, 3. srpna 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (2)
pátek, 27. července 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ–kapitola čtvrtá–HRA S OHNĚM
Stála tam a – věděla. Oni to udělají. Stála tam... tak sama. Viděla svého bratra, ženoucího se do záhuby. Poryvy studeného větru si pohrávaly s hřívou černých vlasů i s dlouhým tmavě modrým sametovým pláštěm. Viděla...
*
Šest mužů v černých kápích fascinovaně hledělo na objemný svazek AlAzif. Překrásný kaligrafický nápis stříbrné barvy byl plný příslibů.
pátek, 27. července 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (2)
pátek, 20. července 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ–kapitola třetí–PLAMEN MÁGŮ–Daim
Elf otevřel oči. Dlouho hleděl do stropu. Vstal. Zatočila se mu hlava a musel se posadit. Vešla Lorissa.
"Dobré ráno, Maegline."
Znovu se pokusil vstát. Čarodějka přistoupila a pomohla mu.
"Jsi ještě slabý, ale nejhorší máš za sebou. Pojď se mnou, Corbras čeká."
Elf věděl, že zkoušku složil, i když poněkud spforným způsobem. Neměl však chuť se s Mistrem setkat. Alespoň ne v té chvíli.
"Řeknu mu, že se ještě necítíš."
"Děkuji, Lorisso."
Lehce jej objala.
"Stal ses mágem, Maegline. A nepochybuj o tom, že právem."
pátek, 20. července 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (1)
pátek, 13. července 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ–kapitola druhá–PLAMEN MÁGŮ–Čas zkoušky
"Připrav se na cestu, Maegline. Zítra odplouváme do Irska," řekl Corbras a hodil do ohně další větev. Plameny zavířily vzduchem a ozářily mágovu démonickou tvář.
"Ano, Mistře," zašeptal elf stísněným hlasem. Věděl, co to znamená. On sám byl jen přechodnou kapitolou, Corbras se vrací pro Daim, z nichž jedno bylo Pánem Propasti skrze dávno mrtvého Mistra Šimona předpovězeno jako bojovník proti bohu křesťanů...
"Nežárli, Maegline!" zabručel mág a dál hleděl do plamenů.
Elf mlčel.
"Poznáš že jsou i tvou nadějí. Raději se připravuj na závěrečnou zkoušku."
Učedník sebou trhl.
pátek, 13. července 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (3)
pátek, 6. července 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ–kapitola první–PLAMEN MÁGŮ–Rok štíra
PROLOG
Soumrak, čas nejkrásnější. Nejtajemnější.
Jezdec seskočil z koně a zabušil na bránu strohé skotské tvrze.
Poslední sluneční paprsky se zatřpytily na leštěném dřevu jeho loutny.
Brána se otevřela.
"Buď vítán, barde."
Předal koně sluhovi a uklonil se hraběti, který mu vyšel naproti.
"Přinášíš příběhy, barde?"
"Ano, hrabě. Přináším spoustu příběhů..."
*
Noc. Oheň v krbu. Čas příběhů....
pátek, 6. července 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (11)
čtvrtek, 5. července 2007
JEDNOU SE ROZEDNÍ–kapitola nultá–Předmluva
V devadesátých letech jsem postupně vytvořil povídkový román, jenž jsem nazval Jednou se rozední. Některé jeho části byly publikovány (jedna povídka v Ikarii, dvě povídky v antologiích Ježíšku, já chci plamenomet. Pokusil jsem se jej nabídnout nakladatelům jako celek, ale nebyl jsem úspěšný. Textu byla vytýkána především jeho složitost; přebytek postav a vedlejších dějových linií. Také byl na vkus vydavatelů až příliš mystický...
čtvrtek, 5. července 2007 | rubrika: Četba na pokračování | Komentáře (2)
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
*