AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

TOPlist
Kojotek

pondělí, 18. dubna 2011
Do formy

Ti, kteří mne znají blíže, to už vědí, pro mé další čtenáře to bude možná novinka (případně dokonce šok): Od února pravidelně cvičím. V posilovně (3x týdně) a skoro každý den doma. A mám skvělou trenérku, které chci udělat reklamu, protože si to rozhodně zaslouží!

Rozhodnutí udělat něco s poněkud ochablým stavem fyzické schránky mé imateriální duše ;-) nevzešlo z dobrých rad prudičů, kteří se se mnou snažili v předchozích letech dělit o svá moudra týkající se léčby deprese, ale ze skutečnosti, že jsem, bezpochyby i díky pomoci Duchů šťastného húdú, dosáhl dlouhodobě stabilního zdravotního stavu a také získal peníze navíc, které jsem do této záležitosti mohl investovat. Prostě jsem byl připraven a v rámci mnoha zásadních změn v mém životě, k nimž za poslední rok došlo (a stále dochází a ještě nějakou dobu docházet bude), byl toto logický krok správným směrem. Nehledě na to, že se mi už nechtělo chodit obloukem kolem zrcadla kvůli pupku...

Nastal tedy správný čas a bylo třeba rozhodnout se, jak na to jít. Zcela (a jak se ukázalo, zcela správně) jsem vyloučil možnost, že bych k posilování přistoupil jako samouk. Především proto, že mám problémy s artrózou bederního obratle a fakt jsem nechtěl riskovat, že si špatným cvičením uženu hexenschuss a tři měsíce pak budu sotva chodit, což se mi stalo před třemi lety poté, co jsem na brigádě v zimě nakládal kamiony; fakt to nebyla sranda. Zkušený trenér byl tedy nezbytnou podmínkou. Zvažoval jsem dvě možnosti. Jedna, ta dražší, spočívala v pravidelných trénincích v jedné konkrétní posilovně pod vedením jednoho zkušeného trenéra. V podstatě celoživotně. Poněkud mne ale odrazovala cena blížící se čtyřem tisícům měsíčně. Druhou možnost mi nabídla moje kamarádka Veronika Kozlová: Dvacet lekcí v posilovně, kterou si vyberu, přičemž po skončení tohoto individuálního tréninku bych měl vědět vše potřebné, abych nadále cvičil sám, což mimo jiné zahrnuje trenérem vypracovaný individuální cvičební plán. Cena: Rovněž 4000Kč (2800Kč pro studenty s ISICem).

Výhody a nevýhody obou možností jsou zjevné. První možnost je motivující v tom smyslu, že člověk se na cvičení spíše nevykašle, pokud permanentně pracuje s trenérem, než když je pak na jeho vlastní zodpovědnosti, bude-li v budoucnu cvičit sám. Permanentní trenér také může nadále dlouhodobě ladit výběr cvičení pro svého cvičence, pracovat s ním na takovém či onakém vytvarování svalů atd. Také nehrozí, že cvičenec začne něco dělat špatně. Nevýhodou je cena a závislost na trenérovi.

Výhodou druhé možnosti je nižší cena, možnost posléze cvičit kdykoli a kdekoli (tedy nezávislost) a možná i lepší porozumění vlastnímu tělu, ale v tomto směru nemohu srovnávat. Vzhledem k tomu, že nemám kulturistické ambice, chci sice mít hezčí a efektivnější tělo, ale nehodlám mu otročit, mám rád svobodu a nevyhýbám se zodpovědnosti a 4000Kč měsíčně jsou pro mě přece jen příliš, zvolil jsem variantu druhou.

Jak jsem již napsal, začal jsem pod vedením Veroniky Kozlové cvičit v polovině února. Velmi mě zaujalo, jakou péči věnovala nejen samotnému cvičení, ale i teoretickému výkladu, tedy tomu, abych věděl, jak lidské tělo funguje. To rozhodně nebylo zbytečné – je snazší něco dělat, když víte, proč to tak děláte, jakou to má vnitřní logiku. Celá první lekce byla vlastně teoretická, v těch dalších postupně ubývalo teorie a přibývalo vlastního cvičení, takže – a to je také pozitivum – jsem do toho vplul postupně a docela přirozeně. Veronika má nesporný pedagogický talent, umí povzbudit i upozornit na chyby a to tak, že si člověk nepřipadá trapně. Je také třeba zdůraznit, že vše bylo naplánováno s ohledem na mou bederní páteř, tedy individualizované tak, abych si nejen neublížil, ale abych také příslušné partie posílil a snížil tak riziko budoucích problémů. Mimochodem: Fakt jsem do té doby nevěděl, že pevné a zatažené břicho je klíčem k zmírnění či odstranění problémů se zády. Když máte pevné břicho, výrazně tím bedrům odlehčíte!

Učení mi šlo docela rychle, mojí výhodou bylo to, že jsem nikdy předtím v posilovně necvičil, takže jsem se nenaučil dělat věci blbě a nemusel se je pak pracně odnaučovat. V současné době mě čekají už jen dvě lekce, což bude celkem patnáct absolvovaných (kromě toho už také chodím cvičit sám). Dalších pět mi zůstane v zásobě, na dobu, kdy se budu chtít naučit nějaké nové varianty cvičení, či budu chtít nechat zkontrolovat, jestli se mi do cvičení nevloudily nějaké chyby. Ale jak říkám: mně šlo učení rychle, pro většinu lidí je těch dvacet lekcí optimálních.

Výsledky? Úžasné! Když teď píši tento článek, mám na sobě rifle, které jsem poslední dva roky neoblékl. Cítím se příjemně a sebevědomí šlo znatelně nahoru. Jsem o něco silnější. Naprostá spokojenost a velká motivace k pokračování!

Tím, že jsem se naučil cvičit správně a porozuměl jsem tomu, jak tělo funguje, jsem si také uvědomil, jak nebezpečným místem může posilovna být – a v mnoha případech také je. Rozhodně nedoporučuji začít cvičit v posilovně bez kvalifikovaného trenéra (a personál, který „poradí“ není trenér!). Je to nejlepší způsob, jak si odrovnat záda či klouby. A skutečně na to nejspíš nepřijdete sami. Investice do trenéra se opravdu vyplatí a, jak řekla Veronika, lidé, kteří cvičí na vlastní pěst, by pro své zdraví udělali často lépe, kdyby čas strávený v posilovně raději věnovali sledování televize...

Závěrem trochu reklamy na službu Do formy jako takovou: Jste-li z Brna, můžete využít nepřeberného množství služeb, které Do formy nabízí. Projděte si jejich stránky (kromě toho mají stránku i na Facebooku, kde se dozvíte o různých probíhajících akcích a slevách)-

Já zde popsal pouze zkušenost s individuálním tréninkem pod vedením osobního trenéra – a to v posilovně, kterou si člověk vybere (ať již s ohledem na cenu nebo třeba na blízkost bydlišti), což je velké pozitivum! Další výhodou je možnost sladění vašeho harmonogramu s trenérovým – je jasné, že se trenér nemůže vždy stoprocentně přizpůsobit vašim časovým možnostem, ale rozhodně se vám pokusí vyjít vstříc.

Z trenérů, kteří pro Do formy pracují, mám zkušenost pouze s Veronikou Kozlovou, ale nepochybuji o tom, že i ostatní (posilování nabízí ještě Daniel Picka, ostatní trenéři školí jiné pohybové aktivity) jsou kvalitní a odborně na výši. Je možné, že v budoucnu jejich služeb využiji.

Shrnuto: Jste-li z Brna a chcete cvičit, víte, kam se obrátit.

PS: Tato reklama je neplacená a je míněna jako poděkování za dobrou službu, což je věc, jíž zpropaguji vždy velice rád!

linkuj.cz vybrali.sme.sk



pondělí, 18. dubna 2011 | rubrika: Co život dal a vzal |


Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.


Teď si chci přečíst:

Co četli ostatní?


[1] (Allegor ) Vloženo 19.04.2011, 18:34:53 x
avatar Teda, to tě chci někdy potkat:))

[2]Cvičení... (QuickFox - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2011, 21:50:53 x
avatar Ťukyťuk, mohu vstoupit?
Zdravím!
Taky mne život dokopal k tomu, že každý den po ránu nějakých 20 minut zaujímám prapodivné posice a vykonávám rozličné směšné pohyby - a to vše jen proto, abych byl po zbytek dne vůbec schopen existence.
Pár postřehů a zkušeností, co jsem během toho dvoutuctu let, co tak činím, získal:
1) Krásná trenérka je pro začátek cvičení ten nejúžasnější doping. Přinutit se k pravidelnému cičení jiným způsobem je krajně obtížné.
2) Ano, potvrzuji paradox života; aby nebolela záda, musí bolet břicho...
3) Cvičení má nezanedbatelný adikční potenciál. Ze začátku je cvičení vysloveně protivné a člověk hledá jakoukoliv záminku se mu vyhnout, či je alespoň odložit napotom. Poté, co si na jeho pravidelnost zvykne, začne mu přinášet postupně až neslušnou míru potěšení (něco jako "runner's high"). V konečné fázi má nefalšovaný absťák z toho, když je nucen to cvičení z nějakého důvodu vynechat.
4) Cvičení přináší i zjevná negativa. Pravidelné cvičení jakýmsi záhadným způsobem ovlivňuje dosud pohodlný a příjemně padnoucí oděv. Zatímco kalhoty jsou čím dál plandavější, košile i saka začínají být nepříjemně těsné v ramenech...
- - -
A ještě jednu zkušenost s cvičením jsem získal; poté, co mi osud dopřál příležitost vyzkoušet si, jaké to je být na dva měsíce nemocničním povalečem, tak s tím mým návykem na cvičení se mi to pak rehabilitovalo jedna balada.
- - -
Takže přeju hodně štěstí a pevnou vůli - té je právě zde třeba v množství rozhodně větším než malém!
Foxy, V.R.

[3] (Kojot - WWW) Vloženo 19.04.2011, 23:17:00 x
avatar @QuickFox: Díky.
@Allegor: Však jo, taky bych Tě rád viděl. Jen tak nějak nevím, kam dřív skočit...

[4] (Attila ) Vloženo 20.04.2011, 10:37:36 x
avatar @ Kojot: Raz si spomínal, že začneš cvičiť niečo s katanami. Robíš nakoniec aj to?

[5] (Kojot - WWW) Vloženo 20.04.2011, 11:51:02 x
avatar @Attila: Na to teď zrovna nemám už dost času, ale rád bych s karori začal od září.
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
URL vašich stránek:
Nadpis:
Znáte pravidla pro komentátory?
Pokud ne, KLIKNĚTE ZDE.
Text:

MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?


PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!





Creative Commons License
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.

AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!

*