AMOR VACUI - zápisky z cesty

1)      Na Facebooku vznikla skupina, jež si klade za cíl vytvářet tlak na soudy, aby obžalovanou zprostily viny. To je prosím špatně a to ze dvou (vzájemně propojených) důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že to odporuje principu nezávislého soudnictví – soudy by v žádném případě neměly podléhat ani tlakům shora (například ze strany exekutivy), ale ani zdola (vox populi). Představte si, že byste se s někým soudili a rozhodnutí soudu by místo nezávislého přezkoumání fakt záviselo na tom, která ze stran bude mít na Facebooku více příznivců. Opravdu byste to chtěli? Druhou skutečností, na níž je v této souvislosti záhodno poukázat, je, že na tuto komplikovanou záležitost mají názor povětšinou lidé, kteří nejsou porodníci a dokonce ani lékaři. Mně by ani ve snu nenapadlo, že bych mohl – coby naprostý laik – mít hotový názor ohledně tak komplikované záležitosti. Já opravdu netuším, kdo je v této záležitosti v právu, a žasnu, kolika lidem je to “jasné“. Uznávám, že s objektivitou a nezávislostí soudů to nemusí být v reálu zase tak slavné, nicméně vytváření nátlakových skupin opravdu není vhodné řešení, jak se takového ideálu domoci (protože to ten ideál pohřbívá). Shrnuto: Jsem opravdu nesmírně šťasten, že o vině, nevině a případné výši trestu obžalovaných nerozhodují uživatelé sociálních sítí.

2)      Hraní s se statistikami. Trochu jsem se rozhlížel a všiml jsem si, jak zastánci a odpůrci domácích porodů pracují s informacemi a statistikami. Předně: Vyskytla se jedna vážná komplikace, domácí porody jsou tudíž nebezpečné a je třeba proti nim bojovat. To se samozřejmě hloupost. Z toho nelze vyvozovat celkem nic. Protiargument, že v porodnicích dochází k početně více komplikacím (nebo dokonce: “Znám více rodiček, které měly komplikace v porodnici!“), je také nesmysl. Ovšemže – odehrává se tam totiž většina porodů, proto se tam také uděje většina komplikací. Argumentovat se dá ovšem i subtilněji. Statistiky jsou, zdá se, nejasné. Řekněme, že z nějaké statistiky vyplyne, že počet vážných komplikací je jak v případě (současných) domácích porodů, tak i porodů v porodnici, srovnatelný, nebo že je dokonce v porodnicích komplikací víc. Zní to jako argument pro domácí porody, ale má to veliký háček: Oprávněně předpokládám, že drtivá většina žen, u nichž je konstatováno riziko možných komplikací, se pro domácí porod nerozhodne. Půjdou tedy do porodnice. Doma budou rodit ženy, kde není významné riziko předpokládáno. Výsledkem je, že porodnice budou více zatíženy rizikovými rodičkami a pak logicky vykáží větší množství komplikací. Aby takové statistické srovnání mělo smysl, museli bychom srovnat procentní množství nepředpokládaných komplikací a jejich důsledků při porodech v porodnicích s procentním množstvím komplikací v případě domácích porodů. Je zjevné, že takovou statistiku opravdu není snadné získat. Proto pokládám argumentaci statistikami v tomto případě za problematickou, data lze interpretovat různě a celá věc by si zasloužila důkladný výzkum (možná takový existuje a já o něm nevím – pokud o něčem víte, zmiňte se prosím v komentářích).

3)      Osobní, nikoli nutně objektivní, pohled na problematiku domácích porodů. Mám problém uvažovat o domácích porodech jako o “přirozených“. Osobně za přirozené pokládám takové chování, které vede k minimalizaci rizik. Napadá mne v této záležitosti stejná otázka, jako v případě odpíračů očkování (ostatně si myslím, že se množiny stoupenců domácích porodů a odpíračů očkování do značné míry překrývají): Kdo to zaplatí? Principem pojištění, a zdravotní pojištění je pojištění, je pokrýt takové škody, jejichž vzniku nemohl postižený zabránit. Pojištěnec (v komerčním pojištění) se zavazuje k tomu, že učiní vše, co je v jeho silách, aby škodné události předešel. Řekněme, že se žena rozhodne rodit doma, nastanou komplikace, je volána sanitka, zdržení komplikace zhorší a celkový výdaj za následnou péči je výrazně, třeba i řádově, vyšší, než by byl v případě, kdy by byli lékaři okamžitě k dispozici. Je fér, aby tyto extra náklady, jimž bylo možné předejít, platila zdravotní pojišťovna? Totéž platí v případě, že někdo odepře očkování a poté onemocní nemocí, jíž by mohl očkováním předejít. Osobně chápu, že domácí porod bezpochyby má svá pozitiva, ale je otázkou, zda tato pozitiva vyváží možnou ztrátu. Jednoznačně lze říci, že kdyby všechny porody probíhaly doma a bez přítomnosti lékaře, ztráty na životech a zdraví by byly markantní. Stačí se podívat do minulosti. Otázkou je, zda je riziko přijatelné v případě, že rodička je zdravá a na základě lékařských vyšetření se zdá, že nehrozí komplikace. To opravdu nedokážu posoudit. Nicméně si myslím, že například domácí porod v zapadlé vísce uprostřed sněhové kalamity se i při výskytu (z hlediska porodu v porodnici) banálních komplikací může změnit ve skutečný horor. Což mi připomíná: Čekali jste někdy na sanitku? To byste žasli, jak stresující to je! A konečně: Co když soud prokáže, že v případě, že by porod probíhal v porodnici, k fatálním následkům by nedošlo. Jste-li příznivci porodů doma, jak se k takové informaci postavíte? Kdo je vinen? Porodní asistentka – nejspíš opravdu dělala vše, co bylo v jejích silách. Matka, která se pro tento druh porodu rozhodla? Nikdo? Je to prostě osud? Karma?

4)      Závěrem chci říci, že ač jsem spíše odpůrcem “přirozených“ porodů; chápu ale, že taková poptávka existuje a nelze ji jen tak smést ze stolu, což mimo jiné znamená, že porodnice by měly uvažovat o více “user friendly“ přístupu. Ovšem vzhledem ke škrtům ve zdravotnictví a možnému odchodu lékařů do zahraničí, se asi v nejbližší době výraznějších změn nedočkáme. Lékaři budou nadále pracovat přes čas, budou i nadále vyčerpaní a frustrovaní, a nebudou mít mnohdy sílu dělat víc než to, co musejí – a co už tak s obtížemi stíhají...

5)      Pozn.: Uvítám věcnou, tj. především neemotivní, argumentaci. Uvědomuji si, že se nejedná o minci o jedné straně. Neberu však argumenty typu “jedné mé známé se stalo…“ (nanejvýš jako ilustrační příklad lépe doloženého tvrzení). Děkuji za pochopení.

linkuj.cz vybrali.sme.sk