AMOR VACUI - zápisky z cesty

Četba Voudon Gnostic Workbooku se však ukázala jako dosti náročná záležitost, protože, jakkoli je toto stěžejní Bertiauxovo dílo geniální, je i dosti chaotické a zahrnuje čtenáře množstvím informací, technik a postupů, u nichž není vždy jasné, pro koho jsou určeny – zda pro každého, kdo do proudu dobrovolně vstoupil, nebo jen pro adepty osobně iniciované, také není zjevné, jaká je požadovaná úroveň adepta atd. Proto jsem prozatím VGW odložil a začal pátrat po dalších zdrojích informací, které by mi nabídly nějakou rámcovou strukturu. Objednal jsem si tedy dvě knihy z nakladatelství Fulgur: Voudon Gnosis Bertiauxova žáka a někdejšího vůdce L.C.N. Davida Betha a Vûdû Cartography Michaela Bertiauxe (kniha vypadá velmi dobře a recenze se brzy dočkáte). Knihy byly poměrně drahé, jejich provedení je luxusní – kvalitní papír, přebal, černobílé i barevné ilustrace... Vytvářejí tak kontrast vůči VGW, který je stále prodáván jen jako hodně “neuhlazený“ laciný reprint vydání z osmdesátých let – což ovšem té knize dodává jisté osobité kouzlo. V každém případě knihy z nakladatelství Fulgur jsou po technické stránce velice kvalitní.

Musím říci, že jsem od Bethovy knihy očekával mimo jiné i nějaké zajímavé podněty pro praxi, těch se ale čtenář, který není osobně zasvěcený do currentu gnostického vúdú, příliš nedočká. Kniha povětšinou informuje o novinkách, které se na tomto poli objevily. Dozvídáme se zde například, že Beriaux a Beth opustili O.T.O.A. a L.C.N. a založili La Société Voudon Gnostique (S.V.G.) s omezeným počtem iniciačních stupňů a zaměřením na praxi a iniciace. S.V.G. má strukturu “obrácené pyramidy“ – více mistrů než žáků. V dalších kapitolách autor rozvíjí různé aspekty VGW a doplňuje je objevy z vlastní praxe – a je to opravdu zajímavé čtení, i když je to povětšinou “vyšší dívčí“ a mně to posloužilo především jako ochutnávka či pohled do kuchyně gnostického vúdú, než jako něco, čím bych se mohl a měl v nejbližší době zabývat. Zajímavé je, jak autor propojuje svou praxi s učením německého filosofa Ludwiga Klagese, kdy – s jeho pomocí – definuje gnostické voudon jako směr zaměřený na kultivaci duše, spočívající v ovládnutí id (chápaného jako říše ovládaná archonty) a osvobození se z područí racionality a superega. Podobně zajímavá je i nová africká iniciační linie, kterou do proudu David Beth (mimochodem Němec, který vyrůstal v Africe) vnesl, dále pak jeho důraz na aktivní imaginaci jako zdroj poznání odlišného od poznání smyslového a racionálního, vymezení se vůři římskému katolicismu coby materialistické ideologii a leccos dalšího. Pozoruhodné je také Bethovo pojednání o mystické lásce, kde autor navazuje na tradice trubadůrství, rytířství a súfismu coby “parsifalovskou“ cestu seberealizace (zde zazní mimochodem zajímavý postřeh že AMOR je opak ROMA, že Řím se snažil lásku v gnostickém smyslu potlačit – naštěstí neúspěšně).

Použité ilustrace jsou velmi působivé a dobře doplňují celkové vyznění knihy, jejíž ambicí je působit skrze jazyk na duši čtenáře (což autor sám uvádí a připomíná to Burroughsovo pojetí jazyka jako viru).

Za podstatný posun k lepšímu pokládám skutečnost, že David Beth, neignoruje ženy; naopak jim přiznává stejně důležité místo v gnostickém vúdú jako mužům. Právě důraz na muže-mága a marginalizace ženy ve VGW mi připadly jako nevyvážené. To, že Beth bere ženy v potaz stejnou měrou jako muže, je rozhodně chvályhodné.

Z praktického hlediska je zajímavý druhý dodatek, obsahující tři zajímavé a realizovatelné rituály, z nichž jeden je skupinový. Pro mírně pokročilé húdúisty je velmi užitečný především Enhanced Ritual of Lucky Hoodoo, který vytváří jakýsi mezistupeň mezi klasickou prací s duchy a prací s loa gnostického vúdú. Mám v úmyslu jej přeložit a zveřejnit.

Kniha mne rozhodně obohatila a vzhledem ke skutečnosti, že vyšla v omezeném nákladu (800 výtisků), není radno s jejím pořízením dlouho otálet.

* * *

BETH, David. Voudon Gnosis. Fulgur Limited : London, 2010. 160 stran.

linkuj.cz vybrali.sme.sk