AMOR VACUI - zápisky z cesty

Ano, je pravda, že přátelství často vydrží déle než vztah. Přátelé se obvykle nehádají. Rozumějí si a berou jeden druhého takového, jaký je, i s jeho chybami a nedostatky. Kamarád může být malý, velký, tlustý, tenký, bohatý i švorc, pořádný i nenapravitelný bordelář, zdravý nebo chronicky nemocný, nezáleží na tom, jaký je v posteli a zda je věrný či naopak promiskuitní... Je to proto, že by v přátelství spočívala nějaký zvláštní, výjimečná kvalita? Domnívám se, že nikoli. Důvodem je spíše to, že přátelství na člověka neklade tak velké nároky. Stačí si vzpomenout na situaci, kdy spolu kamarádi začnou bydlet – například ve společném podnájmu. V tu ránu se například roztomilý fakt, že je někdo chorobně nepořádný, k čemuž se kamarád vyjádří třeba slovy “Však já ti to uklízet nebudu.“, změní v dosti zásadní třecí plochu. Samozřejmě mluvím z osobní zkušenosti (a tím bordelářem jsem byl pochopitelně já). Další případ, kdy dříve dobré přátelství může krutě zaskřípat, je společný byznys. Zde (naštěstí!) osobní zkušenost nemám, ale vím ze svého okolí, jak špatně může taková věc dopadnout.

Partnerský vztah je vlastně kombinací obojího (tedy společného života a společného hospodaření) okořeněný spoustou problémů spojených se sexem a posléze i s dětmi. V takové chvíli se může i drobná nekompatibilita partnerů změnit v příčinu vážných rozepří. Ustát to všechno vyžaduje mnohem víc síly, lásky, trpělivosti a v neposlední řadě i materiálních investic, než kolik vyžaduje vztah přátelský.

Tím vším nechci říci, že bych chtěl význam přátelství jakkoli snižovat – naopak: Je to jedna z nejdůležitějších a nejvíce obohacujících lidských institucí. Jen chci poukázat na skutečnost, že klady, jež si lidé s přátelstvím spojují, nejsou důsledkem nějaké zvláštní kvality vlastní výhradě přátelskému vztahu, nýbrž plynou z prostého faktu, že přátelé prostě nemusí řešit spoustu věcí, jejichž řešení se partneři vyhnout nemohou...

linkuj.cz vybrali.sme.sk