AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
sobota, 5. června 2010
Tento týden je u mě ve znamení silných a bolestivých uměleckých zážitků. Tak, jako mě ve středu hluboce zasáhlo představení Psychóza ve 4:48, v noci z pátku na sobotu to byl film Alejandra Menábara Agora (2009). Film, který uměleckou formou mistrně ztvárňuje Hitchensovo přesvědčení, že náboženství všechno zkazí...
Hlavní hrdinkou filmu odehrávajícím se v Alexandrii na konci 4. století je filosofka a astronomka Hypatia, jež v Alexandrijské knihovně vyučuje astronomii. Křesťanství je v té době již legální a vzhledem k tomu, že se stalo náboženstvím římských císařů, nezadržitelně se stává náboženstvím státním. A je úplně jasné, jak to dopadne. Má vůbec smysl dívat se na film, o němž víte, že nemůže dopadnout jinak, než špatně?
Samozřejmě, že má. Víte sice, že knihovna padne, starověké vědění bude pošlapáno, ti, kdo se nepřizpůsobí, nepřežijí, ale pořád vás bude zajímat, jak se s touto strašlivou vichřicí změn vypořádají hrdinové příběhu. Zda se skloní, či zda budou zlomeni, nakolik koho nová víra změní ve vražednou či přinejmenším pokryteckou bestii. Náboženství lásky přichází s požehnáním úřadů do chrámu poznání, třeste se!
Hypatia je zosobněním krásy, moudrosti, vznešenosti a odvahy, je symbolem všeho, co člověku žádné náboženství nikdy dát nemůže a proto to s takovou záští a vervou ničí. Uvěřit je snadné, dosáhnout skutečného poznání na základě studia a usilovného hledání je těžké. A přesto ten, kdo uvěřil, žije v přesvědčení, že zná Pravdu, zatímco ten, kdo studuje, přemýšlí a hledá ví, že tápe a bolestně si uvědomuje vlastní omylnost. Stejně jako Hypatia.
A je tu, ovšem, láska. Bylo by absurdní, kdyby taková žena nebyla milována a ona milována je, i když sama nikdy lásce nepodlehne – a uvědomuje si, že to snad ani neumí, nepočítáme-li lásku k vědění. A film přirozeně staví hrdiny do situací, kdy budou muset volit mezi láskou a obdivem k Hypatii a vlastním prospěchem, a především mezi láskou k Hypatii a vlastní vírou.
A konečně je zde – navzdory všem hrůzám spojeným s novým náboženstvím – Hypatiin vlastní výzkum, hledání teorie, jež by vysvětlila pohyby planet lépe než Ptolemaiův systém. Je jasné, že nám historie zachovala příliš málo na to, abychom mohli objevy, k nimž ve filmu dospěje, považovat za rekonstrukci minulosti (nepátral jsem ostatně, v čem je snímek založen na historických pramenech a co je fabulace). Podstatné je, že to tak klidně být mohlo – nebyla by prvním ani posledním člověkem, který předběhl svou dobu a kterého jeho vlastní doba umlčela či ignorovala. Tolik toho s Alexandrijskou knihovnou zmizelo...
Co naopak realitě odpovídá je ztvárnění proměny společnosti pod vlivem nového náboženství, proměny, která proběhne během pár let a zcela změní tvář světa. Ukazuje, jak mocnou zbraní je lůza a jak nebezpečné je lůzu ignorovat. A především ukazuje, jak efektivní pákou k moci náboženství dokáže být.
Ve filmu je důležitým aspektem nejen střet mezi křehkým světem filosofie a brutalitou křesťanství, ale i střet mezi představiteli staré a nové víry a také mezi křesťany a židy. Snímek zobrazuje v nelichotivém světle nejen křesťany, ale i pohany. Pohané jsou ochotni zabíjet kvůli zneuctění svých bohů stejně jako křesťané pro svatokrádež. Na druhou stranu starověrci ctí plody lidského ducha a knihovna je jak chrámem vědění, tak i chrámem staré víry.
Nyní ještě zmíním skvělé herecké výkony Rachel Weisz coby Hypatia je úžasná, ale i ostatní herci jsou skvělí a dobře ztvárňují vnitřní vývoj postav. Film je úžasný i po vizuální stránce a nabízí za srdce beroucí scény stejně jako obrazy života v neklidném městě. Pochválím i skvělou hudbu Daria Marianelliho, která vše správným způsobem dokresluje.
A ano, já vím, možná se právě některý ze čtenářů nadechuje a sahá po klávesnici, aby mi napsal, že náboženství obecně a křesťanství zvláště má na svědomí i dobré věci. Ne, nemá. Jsem o tom hluboce přesvědčen. Vše dobré vychází z nás samotných, ne z jakékoli ideologie. Dobrý křesťan je dobrý prostě proto, že je to dobrý člověk, a tím by byl i kdyby nebyl křesťanem. Někdy si takový dobrý křesťan myslí, že za svou lásku k lidem a a další ctnosti vděčí svému náboženství, ale mýlí se. Vzal si prostě z náboženství to dobré stejně, jako by si to vzal z jakéhokoli jiného zdroje, jenž by s jeho dobrotou ladil a byl k dispozici...
Agora je po všech stránkách skvělý a pamětihodný film. A to i přesto, nebo vlastně právě proto, že mi působil bolest...
Samozřejmě, že má. Víte sice, že knihovna padne, starověké vědění bude pošlapáno, ti, kdo se nepřizpůsobí, nepřežijí, ale pořád vás bude zajímat, jak se s touto strašlivou vichřicí změn vypořádají hrdinové příběhu. Zda se skloní, či zda budou zlomeni, nakolik koho nová víra změní ve vražednou či přinejmenším pokryteckou bestii. Náboženství lásky přichází s požehnáním úřadů do chrámu poznání, třeste se!
Hypatia je zosobněním krásy, moudrosti, vznešenosti a odvahy, je symbolem všeho, co člověku žádné náboženství nikdy dát nemůže a proto to s takovou záští a vervou ničí. Uvěřit je snadné, dosáhnout skutečného poznání na základě studia a usilovného hledání je těžké. A přesto ten, kdo uvěřil, žije v přesvědčení, že zná Pravdu, zatímco ten, kdo studuje, přemýšlí a hledá ví, že tápe a bolestně si uvědomuje vlastní omylnost. Stejně jako Hypatia.
A je tu, ovšem, láska. Bylo by absurdní, kdyby taková žena nebyla milována a ona milována je, i když sama nikdy lásce nepodlehne – a uvědomuje si, že to snad ani neumí, nepočítáme-li lásku k vědění. A film přirozeně staví hrdiny do situací, kdy budou muset volit mezi láskou a obdivem k Hypatii a vlastním prospěchem, a především mezi láskou k Hypatii a vlastní vírou.
A konečně je zde – navzdory všem hrůzám spojeným s novým náboženstvím – Hypatiin vlastní výzkum, hledání teorie, jež by vysvětlila pohyby planet lépe než Ptolemaiův systém. Je jasné, že nám historie zachovala příliš málo na to, abychom mohli objevy, k nimž ve filmu dospěje, považovat za rekonstrukci minulosti (nepátral jsem ostatně, v čem je snímek založen na historických pramenech a co je fabulace). Podstatné je, že to tak klidně být mohlo – nebyla by prvním ani posledním člověkem, který předběhl svou dobu a kterého jeho vlastní doba umlčela či ignorovala. Tolik toho s Alexandrijskou knihovnou zmizelo...
Co naopak realitě odpovídá je ztvárnění proměny společnosti pod vlivem nového náboženství, proměny, která proběhne během pár let a zcela změní tvář světa. Ukazuje, jak mocnou zbraní je lůza a jak nebezpečné je lůzu ignorovat. A především ukazuje, jak efektivní pákou k moci náboženství dokáže být.
Ve filmu je důležitým aspektem nejen střet mezi křehkým světem filosofie a brutalitou křesťanství, ale i střet mezi představiteli staré a nové víry a také mezi křesťany a židy. Snímek zobrazuje v nelichotivém světle nejen křesťany, ale i pohany. Pohané jsou ochotni zabíjet kvůli zneuctění svých bohů stejně jako křesťané pro svatokrádež. Na druhou stranu starověrci ctí plody lidského ducha a knihovna je jak chrámem vědění, tak i chrámem staré víry.
Nyní ještě zmíním skvělé herecké výkony Rachel Weisz coby Hypatia je úžasná, ale i ostatní herci jsou skvělí a dobře ztvárňují vnitřní vývoj postav. Film je úžasný i po vizuální stránce a nabízí za srdce beroucí scény stejně jako obrazy života v neklidném městě. Pochválím i skvělou hudbu Daria Marianelliho, která vše správným způsobem dokresluje.
A ano, já vím, možná se právě některý ze čtenářů nadechuje a sahá po klávesnici, aby mi napsal, že náboženství obecně a křesťanství zvláště má na svědomí i dobré věci. Ne, nemá. Jsem o tom hluboce přesvědčen. Vše dobré vychází z nás samotných, ne z jakékoli ideologie. Dobrý křesťan je dobrý prostě proto, že je to dobrý člověk, a tím by byl i kdyby nebyl křesťanem. Někdy si takový dobrý křesťan myslí, že za svou lásku k lidem a a další ctnosti vděčí svému náboženství, ale mýlí se. Vzal si prostě z náboženství to dobré stejně, jako by si to vzal z jakéhokoli jiného zdroje, jenž by s jeho dobrotou ladil a byl k dispozici...
Agora je po všech stránkách skvělý a pamětihodný film. A to i přesto, nebo vlastně právě proto, že mi působil bolest...
sobota, 5. června 2010 | rubrika: Recenze |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1] (ds ) Vloženo 05.06.2010, 18:10:02 x
"křesťanství zvláště má na svědomí i dobré věci. Ne, nemá."
dante alighieri: bozska komedia ;)
myslim ze mate dve moznosti. bud budete tvrdit ze dante nie je az taky uzasny basnik za akeho sa bezne povazuje, alebo
ako ste uz naznacili, ze to dobre v tom pochadza predsa z autora a nie z krestanstva.
Aj ked na prvy pohlad druha moznost vyzera lakavo a neproblematicky, bol by som s nou opatrny. Aby Vam potom mahodou niekto neargumentoval, ze to zle z kerstanstva nepochadza z ideologie, ale od konkretnych ludi ...
[2] (Kojot - WWW) Vloženo 05.06.2010, 21:30:27 x
Dantova genialita s křesťanstvím nesouvisí. Ta je vlastností per se. Kdyby se narodil v hinduistickém prostředí, napsal by hinduistický epos, kdyby se narodil v renesanční Anglii, možná by psal něco podobného jako Shakespeare. To, že umělecky zpracoval scholastická theologická témata bylo prostě dáno okolnostmi. Dnes geniální umělci už tolik náboženská témata nezpracovávají a přesto jsou.
Nepopírám, že existuje množství vynikajících uměleckých děl s náboženskou tematikou, jen se odvažuji tvrdit, že by taková díla existovala i v případě, že by je inspirovalo cokoli jiného.
[3] (ds ) Vloženo 05.06.2010, 22:17:36 x
1: "náboženství obecně a křesťanství zvláště má na svědomí i dobré věci. Ne, nemá"
2: "Nepopírám, že existuje množství vynikajících uměleckých děl s náboženskou tematikou"
nie je to nahodou spor?
aby sme sa chapali. urcite nechcem tvrdit ze krestanstvo, alebo akekolvek ine nabozenstvo je pricinou geniality kohokolvek. Skor naopak, danteho schopnost sa prejavuje aj prostrednictvom krestanskej ideologie.
"Dnes geniální umělci už tolik náboženská témata nezpracovávají a přesto jsou."
na to aby sme zistili ci je tomu naozaj tak, by bolo vhodne vediet co su to tie nabozenske temy. Myslite si ze temy Homera, Danteho, Kafku, alebo napriklad Kunderu su absolutne neporovnatelne?
Moj nazor je ze nabozenstvo nie je problem, ale riesenie problemu. Otazka stoji ci to riesenie je dobre.
[4] (Filip M. ) Vloženo 05.06.2010, 22:31:04 x
ds: K te posledni vete: http://commonsenseatheism.com...764[5] (ds ) Vloženo 05.06.2010, 22:51:27 x
zabavna analogia. Mate ale dojem ze veci, ktore trapili Danteho, alebo Kafku su typu "ako dostat zazratu spinu z koberca" a ze vznikli na popud podomoveho obchodnika?[6] (Kojot - WWW) Vloženo 05.06.2010, 23:04:18 x
Ne, nevidím v tom spor. Jasně jsem řekl, že tvůrčí genialita není zásluhou žádného náboženství a to nebylo popřeno. To, že si tvůrce volí témata živá v jeho společnosti a době, je přirozené. "Přínos" křesťanství je asi stejné jako "přínos" nacismu v případě Styronovy Sofiiny volby...[7] (Filip M. ) Vloženo 05.06.2010, 23:04:43 x
ten odkaz se tyka jen vaseho posledniho odstavce (u ktereho ani nerozumim, jak souvisi se zbytkem prispevku) - asi jsme si nerozumeli[8] (Libor - Mail ) Vloženo 12.07.2010, 11:13:38 x
Už se na ten film těším premiéru má 22.7. 2010.... jaktože jsi to už viděl? I ty Brute? věci. Vše dobré vychází z nás samotných, ne z jakékoli ideologie zcela souhlasím
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*