AMOR VACUI - zápisky z cesty

Satanské rituály vyšly poprvé v roce 1972 a kromě rituálů samotných nabízejí také prohloubení myšlenek laveyánského satanismu – především v Úvodu a první kapitole O rituálech. Z hlediska porozumění LaVeyově satanismu a celé této knize považuji za klíčová tyto pasáže:

"Postatou satanského rituálu a samotného satanismu je, pokud se k němu připojíme z logických důvodů a nikoli ze zoufalství, objektivně vstoupit do subjektivního stavu." (str. 17)

"Satanista si také dokáže vymýšlet pohádky, které se mohou měřit s čímkoli, co je obsaženo v Písmu svatém, protože jeho zázemím je přímo dětský věk fikce – nesmrtelné mýty všech lidí a všech národů. A on přiznává, že jsou to pohádky. Křesťan neumí – ne, neodváží se – přiznat, že jeho dědictvím jsou pohádky, ale přitom je na nich závislý kvůli svému nábožnému živobytí. Satanista má k dispozici celou studnici neskrývané fantazie shromážděné ze všech možných kultur a ze všech věků." (str. 32)

LaVey klade důraz na logiku, objektivitu, rozum a jasné vědomí, ale uvědomuje si také důležitost subjektivity, emocí a prožitků a – narozdíl od jiných ateistů – se odvažuje tyto potřeby naplnit monumentálními rituály. Podstatná je myšlenka, jež se objevuje již v Satanské bibli, že vstupem do rituálního prostoru satanista vědomě odkládá běžný rozum a dovoluje si po omezenou dobu rituálu věřit v ty bohy či démony, které si pro danou příležitost zvolil. Užije si to, naplní své iracionální potřeby, a následně se vrátí zpět do stavu objektivního, do světa rozumu a logiky. Tím se liší od lidí, kteří propadli víře v toho či onoho boha nebo bohy, případně víře v magii, natolik, že se jejich subjektivita smísila s objektivitou, výsledkem čehož je nevyhnutelně blud. LaVey vytyčuje zřetelnou hranici mezi subjektivním a objektivním světem, hranici, která spočívá na výše zmíněném vědomém vkročení do subjektivity. Zde si dovoluji podotknout, že, navzdory této teorii, se mnoha satanistům (LaVeye nevyjímaje) nevyhnula jistá míra prolnutí těchto dvou světů, nicméně je to míra řádově menší než jak je tomu v případě jiných nauk, které mají co do činění s magií (s výjimkou chaosmagie, která rovněž obsahuje mechanismy bránící propadnutí dogmatickým bludům).

Vraťme se však k Satanským rituálům. Kniha jich nabízí deset (dva z nich jsou křest dospělého a křest dítěte). Nalezneme zde inspiraci pocházející z mnoha různých zdrojů, přičemž realita se zde volně prolíná s fikcí a autorskou licencí. Každému rituálu předchází teoretické pojednání a zde musím čtenáře této knihy důrazně upozornit, že má i těmto pojednáním přistupovat spíše jako k nástroji rozvíjejícím jeho imaginaci než jako k seriózním odborným pramenům. LaVey prostě vzal z různých zdrojů to, co se mu líbilo, zkolážoval to, doplnil vlastními nápady a vytvořil tak soubor impozantních rituálů. Satanské rituály nejsou hodnotným zdrojem objektivních informací o templářích, jezídech či ruských heretických sektách a slovanském pohanství. Autor neuvádí, z jakých zdrojů čerpal a coby odborná kniha by Satanské rituály jednoznačně propadly. Musíme je přijmout v intencích zmíněné věty "Satanista si také dokáže vymýšlet pohádky..." a přijmout je jako inspiraci pro onen subjektivní svět prožitků.

A jsou to opravdu pěkné pohádky. Nalezneme zde rituál černé mše, (údajně) templářský rituál znovuzrození do světa tělesnosti, bajkovité Zvířecí drama, v němž dochází ke komunikaci našich božských, lidských a zvířecích stránek, půvabnou slovansky laděnou Poctu Čortovi, kontemplativní rituál založený na jezídísmu či rituály inspirované H. P. Lovecraftem.

LaVey se obvykle jen velmi vágně zmiňuje o svých zdrojích, takže často není jasné, co opsal (a odkud) a co sám dotvořil. Ze Satanské čarodějky víme, že uměl uvádět a citovat zdroje, takže si myslím, že ona vágnost je v tomto případě záměrná. Možná nechtěl oslabit působivost rituálů tím, že by uvedl odkaz na ty či ony pochybné prameny. V každém případě jeho rituály působivé jsou a mají svou nespornou estetickou a funkční hodnotu.

Domnívám se, že poněkud na překážku jejich realizaci může být jejich náročnost – mnohé vyžadují specifická prostředí a mnoho různých rekvizit; nicméně satanismus není katolictví či rigidní "grimoárová" magie, aby určoval nějaké neměnné, dogmaticky ukotvené rituální formy – čímž chci říci, že každý má samozřejmě právo uzpůsobit si rituál dle svých možností – a autor knihy nikde nehrozí jakýmikoli katastrofickými scénáři, jež by měly nastat v případě, že rituál nebude proveden přesně dle jeho návodu.

Satanské rituály jsou tedy knihou poutavou, inspirující a veskrze použitelnou. Nyní se podívejme, jak dopadly ve svém prvním oficiálním českém vydání.

Řeknu to na rovinu – žádná sláva to není. Už první dojmy jsou značně rozpačité – obálka s kýčovitým ukřižovaným Satanem (sic!) a lebkami je poměrně odpuzující, kniha je brožovaná, vytištěná na tuctovém papíře a vůbec působí dojmem laciného paperbacku. Jenže laciná zrovna není. Nevím, jestli vydavatelé chtěli podpořit satanský dojem z knihy její nekřesťanskou cenou, ale 239Kč mi vzhledem k provedené knihy připadá jako suma dosti nemístná. Přistupme však k důležitějšímu faktoru, jímž je překlad. I z něj jsem měl poněkud rozpačitý dojem. Tedy, aby bylo jasno, Jan Nemejovský je o několik tříd lepší překladatel než Jiří "Big Boss" Valter. Už proto, že se mu nestane několikrát na jediné stránce, že by něco přeložil ve zcela opačném smyslu než jak je tomu v originálu. Přesto jeho překlad nemohu hodnotit vyloženě kladně. Některé rituály jsou přeložené velmi slušně, u jiných to skřípe – zvláště pak tam, kde dojde na poesii. Jako ukázku krásného originálu, nepříliš hezkého, ale aspoň přesného, překladu pana Nemejovského a nepřesného i nehezkého překladu Big Bossova uvedu následující verš Jamese Thomsona, jehož dlouhá báseň tvoří významnou část Ceremonie dusné atmosféry:

Originál:

The world rolls round for ever like a mill:

It grinds out death and life and good and ill;

It has no purpose, heart or mind or will.

Překlad Jana Nemejovského:

Svět točí se po věky jako mlýn: pomele

smrt i život dobro a zlo; nemá svůj cíl,

srdce či ducha či vůli.

Překlad Jiřího Valtra:

Svět se provždy točí jako mlýn;
semílající smrt a život a dobro a zlo;
je to nesmyslné, jako srdce nebo mysl či vůle.

Je zjevné, že autor má na mysli fakt, že svět nemá srdce, mysl či vůli, což Big Boss evidentně nepochopil. Nemejovský to pochopil, ale dokázal krásný verš přeložit jen otrocky – opravdu si nedovedu dost dobře představit, že bych jeho překlad recitoval v rámci majestátního rituálu. Nicméně překládat poesii je obtížné, takže jsem Nemejovskému vděčen alespoň za to, že čtenáři správně zprostředkoval obsah sdělení.

Nicméně někdy se překladatel dopouští i faktických chyb, jimž by mohl snadno zabránit, kdyby používal Google či Wikipedii a zjistil si, jak se ten či onen výraz v češtině používá. Jeden příklad za všechny: Hovoříme o zednářích toho či onoho ritu a nikoli rituálu. A takových rušivých, i když nikterak závažných chyb je tam spousta. Snad nejlegračnější faux pas nalezneme na straně 146, kde se dočteme: "Perun, mocný hromovládce, jehož marťanská image dodávala bojovníkům sílu a moc..." (zdůrazněno mnou). Musím říci, že jsem si v té chvíli říkal, že pokud tu má někdo marťanskou image, je to rozhodně pan Nemejovský, nicméně je také možné, že mu to tak přeložil nějaký program a on to přehlédl (a "odpovědná" redaktorka rovněž...).

Přesto jsem však neskřípal při četbě zuby tak často jako v případě Valterova překladu. S tímto lze pracovat – lze to doupravit tak, aby to znělo elegantněji, aniž by to člověk musel překládat celé znovu. Jen se obávám, že satanisté uvyklí Valterovu překladu a neznalí angličtiny budou raději pracovat s mnohem horším textem, než jaký se jim nyní dostává k dispozici. Doporučuji přinejmenším položit oba překlady vedle sebe a upravit alespoň ta místa, která má Big Boss úplně špatně (z mého pohledu je to ovšem zbytečná práce – těch míst je příliš mnoho).

Jak jsem již uvedl, jsem rád, že Satanské rituály vyšly, neboť je pokládám za důležitou knihu. Jejich české vydání mohlo dopadnout mnohem lépe, kdyby mu byla věnována skutečná péče, především ze strany odpovědné redaktorky (Daniela Čermáková), nicméně musíme brát věci takové, jaké jsou a udělat si redakční práci sami. Pod touto recenzí zveřejňuji opravenku chyb, na které jsem v textu narazil. Uvidíte, že jich zase tolik není (i když jsem určitě nezachytil všechny) a povětšinou jde jen o kosmetické záležitosti.

LAVEY, Anton, Szandor. Satanské rituály. Praha: Baronet, 2010. 240 stran.

Errata:

Str. 46, 4. řádek: "přiznávám" -> "vyznávám"

Str. 46, 18. řádek: "přiznáváme" -> "vyznáváme"

Str. 65 a dále: místo "zednářský rituál" -> "zednářský ritus"

Str. 70, 10. řádek: citovaný biblický text není "Židé", ale -> "Židům"

Str. 76, 11. řádek: "Čarodějů" -> "Mágů"

Str. 95, 8. řádek: "Tajfun" -> "Týfón"

Str. 132, 18. řádek: "které je občas světu i otevřeno" -> "které je světu občas otevřeno"

Str. 143 dole: "Sláva Loki!" -> "Sláva Lokimu!"

Str. 145 – nadpis: "NOC NA HOLÉ HOŘE" -> "NOC NA LYSÉ HOŘE"

Str. 146 uprostřed: "marťanská" -> "martická"

Str. 146, 7 řádek odspodu: "princ Vladimír" -> "kníže Vladimír"

Str. 146, 6. řádek odspodu: "byzantskou pravověrnost" -> "byzantskou ortodoxii"

Str. 146 dole: "Kult Kupaly" -> "Kult Kupala"

Str. 147, 4. řádek: "Kult Jarilo" -> "Kult Jarila"

Str. 148 a dále: "Chlysty" -> "Chlystové"

Str. 151 uprostřed: "v Chlystách" -> "v Chlystech"

Str. 151 dole: "strážci" -> "gardisté"

Str. 153 dole: "nebo Walta Disneye" -> "nebo z Walta Disneye"

Str. 161, 8. řádek odspodu: "chop se moci!" -> "dej nám moc!"

Str. 163, 7 řádek odspodu: "jsem agentem" -> "jsem zmocněncem"

Str. 164: "VLÁDCE TEMNOTY" -> "TEMNÝ PANE"

Str. 165 uprostřed: "chudobou bídnou" -> "nutností bídnou"

Str. 171, 10. řádek: "král pávů" -> "Král Páv"

Str. 172, 8. řádek odspodu: "Jehovi" -> "Jehovy"

Str. 186, 5. řádek: "v jistém smyslu přijímají, pokud" -> "přijímejte do té míry, do jaké"

Str. 187, 2. řádek: "oni vám" -> "ty vám"

Str. 188, 6. řádek odspodu: "plakal" -> "volal" (případně "vykřikl")

Str. 193, 9. řádek: "hned vzdáte všechny snahy o případnou konkurenci" -> "hned se vzdáte snahy mu konkurovat"

Str. 193, 13. řádek: "slavné ‘mýty Cthulhu‘" -> "slavný ‘mýtus Cthulhu‘"

Str. 208 uprostřed: "Kozel Tisíce Mladých" -> "Kozel s tisícem mladých"

Str. 232, 3. řádek: "jeskyním Leviathanu" -> "jeskyním Leviathanovým"

linkuj.cz vybrali.sme.sk