AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

TOPlist
Kojotek

pondělí, 12. dubna 2010
Pavel Tichý o filosofických teoriích

Analytický filosof Pavel Tichý (1936-1994), jeden z nejvýznamnějších a nejcitovanějších českých filosofů vůbec, je znám především jako tvůrce velmi použitelné, leč dosud nedoceněné Transparentní intenzionální logiky, ale o ní zde pojednáváno nebude. Chci se s vámi podělit o jeho brilantní postřeh týkající se filosofie, jenž tvoří úvod jeho jinak speciálněji zaměřeného článku Znovu o Sinn & Bedeutung. Jsou to slova jako stvořená k tesání...

"Někdo by měl zavést nový studijní obor, kterému by se říkalo nějak jako psychologie či sociologie filosofie. Na sociologii vědy se už pracuje, ale na filosofii se, pokud vím, nikdo z tohoto úhlu nepodíval. Bylo by mimořádně zajímavé, kdyby mohla být osvětlena role, jakou má ve filosofických debatách argumentace. Ve vědě je role argumentů omezená. Věda se ve svých výsledcích opírá o pozorování a experimentování – o logiku tolik ne. Ve filosofii je na druhé straně logika tím jediným nástrojem. Filosof má buď platný argument, nebo nemá nic; jeho návrhy stojí a padají s argumenty, které je podporují.

Nebo tak by se to alespoň mohlo zdát. Praxe filosofie ale nabízí podstatně odlišný obrázek. Prohlédneme-li si podrobně to, co je k vidění, můžeme snadno získat dojem, že působivost filosofické teorie je ve skutečnosti tím větší, čím slabší jsou argumenty, o které se opírá. Široká popularita Wittgensteinových Filosofických zkoumání je například úzce spojena s rezolutní politikou jejich autora nikdy nenabízet koherentní argumentaci. Někdo dokonce říká, a to není daleko od pravdy, že tato politika je jenom důsledkem Wittgensteinovy politiky nenabízet ani žádné filosofické teze.

Zajímavější ale je, že existují případy, kdy filosof teze a argumenty na podporu teorie předložil a kdy si tato teorie stále získává velkou popularitu přes fakt, že se příslušné argumenty ukázaly jako chybné. Příkladem, který hned přichází na mysl, je samozřejmě marxismus. Marxova teorie hodnoty byla zcela vyvrácena dokonce již dříve, než zhlédl světlo světa poslední svazek Kapitálu. Ale ukázalo se, že to není překážkou pro triumfální pochod marxistické víry kontinenty. Dokonce ani dnes, kdy tento pochod skončil na smetišti, není žádnou překážkou toho, aby byl Marx na mnoha západních univerzitách uctíván. Zdá se, že emocionální přitažlivost některých teorií je tak neodolatelná, že úvahy o koherenci a přiměřenosti odsouvá zcela stranou. K čemu často dochází, je jakási výměna rolí mezi teorií a logikou. Teorie, která je sexy, už vůbec není vnímána jako teorie, ale jako jistý druh zákona myšlení, kterým jsou ostatní teorie poměřovány. Jakmile se toto stane, je jakákoli kritika takto opevněné teorie rovnou diskvalifikována na základě toho, že se s ní neshoduje. Dogma je tu, obrněné proti přísnosti racionální debaty."

(citováno z: TICHÝ, Pavel. O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Filosofia: Praha, 1996. Str. 147-8)

linkuj.cz vybrali.sme.sk



pondělí, 12. dubna 2010 | rubrika: Filosofie a religionistika |


Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.


Teď si chci přečíst:

Co četli ostatní?


[1] (Filip Tvrdý [openID] - Mail - WWW) Vloženo 13.04.2010, 12:00:59 x
avatar Já tedy naneštěstí nesdílím Vaše nadšení Tichého logikou, ale mohu s radostí potvrdit úspěšný rozvoj sociologie filosofie. Můj oblíbenec Randall Collins, jehož "Four Sociological Traditions" (Oxoford UP, 1994) jsou nejlepšími dějinami sociologie, se kterými jsem se setkal, vydal i "The Sociology of Philosophies: A Global Theory of Intellectual Change" (Harvard UP, 1998). Kniha má přes 1100 stran a pokrývá vše od starověké filosofie Číny a Indie po Vídeňský kruh. Je neuvěřitelné, kolik materiálu dokázal Collins nashromáždit, a i jeho metodologie je obdivuhodná. Kniha je k nahlédnutí na Google Books: http://books.google.com...DOZ35EgC. Kdo by ji chtěl celou, ať mi laskavě pošle email.

[2] (Kojot - WWW) Vloženo 13.04.2010, 12:19:22 x
avatar Díky za tip! Vypadá to opravdu dobře. Tolik knih a tak málo času...

Jinak co se Tichého týče, pochopitelně jsem jenom na začátku a mám nějaké první dojmy, na jejichž základě jej shledávám zajímavým, ale nejsem přirozeně schopen vést na toto téma vážnou debatu. Nicméně tento úryvek je podle mě trefný i v případě, že by Tichý byl v jiných ohledech nepřijatelný či problematický.

[3] (Filip Mravec ) Vloženo 13.04.2010, 12:48:05 x
avatar TIL nepovažuji za nějaký samospásný směr ve filosofii, ale na poli logické analýzy přirozeného jazyka neznám nic lepšího. Navíc, protože se jedná o typovaný lambda kalkul, umožňuje praktické aplikace na poli informatiky, tedy něco, co se "konkurenci" jen sotva podaří. A rigoróznost tohoto systému myslím přispívá v věcnému vyjadřování autorů, viz výše.

[4] (Filip Tvrdý [openID] - Mail - WWW) Vloženo 13.04.2010, 13:31:26 x
avatar Já má obecnější výhrady vůči intenzionální logice vůbec a její (ne)využitelnosti ve filosofii. Ty aplikace TIL v computer science mi přesto připadají velmi zajímavé, i když jim vůbec nerozumím. :-)

[5] (Kojot - WWW) Vloženo 13.04.2010, 15:03:30 x
avatar No, je asi nutno dodat, že Tichého TIL je jinak intenzionální než pojetí Montaguovo, protože zachovává princip vzájemné nahraditelnosti, respektive Frege-Churchův princip. (viz Tichý - Dva druhy intenzionální logiky). Zatím mám opravdu pocit, že Tichý spoustu věcí projasňuje spíše než že by zaváděl nějaké obskurantismy, i když v některých případech (vlastní jména) přeci jen trochu klopýtá. Ale zatím nejsem kompetentní vést na toto téma nějakou zasvěcenou diskusi, snad později. Chtěl jsem jen připomenout to rozlišením mezi Montaguovou a Tichého koncepcí...

[6] (vlada - WWW) Vloženo 17.04.2010, 18:34:48 x
avatar Dokud se ve filozofii neprosadí nějaká objektivní hodnotíc kritéria založená na využití matematiky zůstane i nadále na úrovni neověřitelných mytologických systémů. Dalším předpokladem pro její další rozvoj je zavedení psychologie do systému, jak jednotlivce, tak davu. Do té doby než se to povede vybudovat, zůstávají jednotlivé filozofické směry na úrovni libovolného esoterického učení bez praktického využítí. Nehledě k faktu že za esoterickou komerci dostávají její hlasatelé dobře zaplaceno, což se o filozofech říci nedá.
Že to jde je patrné v ekonomii. Ta již obdobným vývojem prošla a stala se tak vcelku upotřebitelnou vědou.

[7] (Kojot - WWW) Vloženo 17.04.2010, 19:23:25 x
avatar No, řekl bych, že analytická filosofie a filosofie vědy už v tomto směru dosáhly mnohého a že opravdu není fér mluvit o nich jako o "esoterických učeních". Vždyť nebýt analytické filosofie a logiky, nebyla by kybernetika, teorie mysli a další hodnotné výdobytky myšlení.
Na druhou stranu pokud jde o postmodernu, existencialismus atd., pak to jsou subjektivistické směry, které mohou dávat někomu smysl, ale jejich praktický dopad je spíše kulturní než vědecký, o tom nemůže být sporu.

[8] (vlada - WWW) Vloženo 17.04.2010, 20:57:36 x
avatar Na všem se dá najít kus něčeho pozitivího.
Filozofie doplácí na to, že pokud se jí podařilo vyprodukovat něco životaschopného, okamžitě to zdrhlo, přejmenovalo se to a dál fungovalo již naprosto nezávisle. Není divu, že to co zbylo nikdo moc nechce, pověst to nemá nejlepší a nikdo to nepotřebuje. Tedy kromě insiderů, kteří žijí v mylném přesvědčení, že tvoří vrchol poznání.
Lépe již bylo a pokud nechce být klasická filozofie srovnávána s esoterií, měla by se porozhlédnout, jak se to dělá v přírodních vědách.

[9] (vlada - WWW) Vloženo 17.04.2010, 21:30:51 x
avatar Zapoměl jsem napsat, že je dobře, že existují jedinci, kteří se o podobný přístup snaží. Možná z toho nakonec vznikne něco smysluplného.

[10] (Kojot - WWW) Vloženo 17.04.2010, 21:46:22 x
avatar Vlado, v tom, v čem vidíte smůlu, já vidím klad. Filosofie vždycky inspirovala a vždy se z ní odštěpovaly samostatné disciplíny s konkrétnější metodologií atd. Snaha udělat z filosofie přísnou vědu je nesmyslná, což asi nakonec musel uznat i Carnap. To neznamená, že by to měla být nějaká cochcárna, jen že by si měla udržet své specifické postavení právě proto, aby mohla hovořit o věcech, které ještě nejsou vědecky uchopeny. Filosofie je tu od toho, aby si těchto věcí všímala, navrhovala cesty, jak se jich "zmocnit" a poté to přenechávala vědě (nebo takovou vědu vytvořila).
Trocha indukce (jsem si vědom problematičnosti induktivní argumentace): Od svého počátku dodnes filosofie lidské poznání obohacovala a to navzdory faktu, že v ní vždy rostla spousta plevele. Zdá se mi rozumné předpokládat, že tomu tak může být i v budoucnu.
Shrnuto: Vše, co vidíte kolem sebe, všechny výdobytky vědy, to vše má společného předka ve filosofii. To nelze popřít. Stejně tak všechny techniky argumentu, logické zákony, metodologie vědy...
Myslím, že byste se měl dovzdělat v analytické filosofii, která tvořila významný proud v myšlení dvacátého století a bez níž byste vlastně ani neměl o čem mluvit, protože právě ona pojmenovala dávno před Vámi to, co se zde snažíte říci, tedy problém s netestovatelnými metafyzickými výpověďmi.

[11] (vlada - WWW) Vloženo 17.04.2010, 22:21:03 x
avatar Rozhodně nezpochybňuji historické zásluhy. Pouze se rozcházíme v celkovém pohledu, který já chápu jako postupnou degradaci, zapouzdřování se do vlastních problémů a pozvolný ústup do bezvýznamnosti.

Analytická filozofie mi připadá jako jediná k něčemu použitelná věc. Já už to sice nevytrhnu, avšak co vím velmi přesně, je co by filozofie pro sebe měla udělat, aby neumřela viz. komentář 6.

[12] (Kojot - WWW) Vloženo 17.04.2010, 22:26:43 x
avatar Jenže "objektivní hodnotící kritéria" prostě nelze aplikovat aniž bychom přišli o tu jedinou opravdu filosofii vlastní schopnost pronikat na nezmapovaná území. To fakt nejde...

[13] (Kojot - WWW) Vloženo 17.04.2010, 22:29:14 x
avatar Spíš mi připadá rozumné bojovat proti všem těm "posvátným krávám" filosofie, o nichž píše Tichý. Neboli nebrat si na paškál tak široký a neuchopitelný obor, nýbrž konkrétní projevy. A mimochodem: Nejlepšími kritiky nejsou vědci, ale filosofové sami. Viz blog Filipa Tvrdého.

[14] (vlada - WWW) Vloženo 17.04.2010, 22:47:41 x
avatar Jestliže nejde aplikovat objektivní hodnotící kritéria na filozofii, tak je to stejné jako s náboženstvím, na to také nejdou aplikovat, aniž bychom o něj nepřišli.

Bojování s jednotlivými výstřelky filozofie mi pak připomíná boj s esoterií. Je jich taky takové množství, že jeden strom useknete, deset dalších vyroste.

Je navýsost dobře, že existují lidé typu Filipa Tvrdého, kteří si celkovou tristní situaci filozofie uvědomují, ale hlavně, něco se s tím pokoušejí dělat.

Já jen prostě nesnáším, když se něco dělá blbě, když pro to neexistuje žádný důvod.

[15] (Kojot - WWW) Vloženo 17.04.2010, 22:49:58 x
avatar Takových lidí je spousta...
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
URL vašich stránek:
Nadpis:
Znáte pravidla pro komentátory?
Pokud ne, KLIKNĚTE ZDE.
Text:

MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?


PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!





Creative Commons License
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.

AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!

*