AMOR VACUI - zápisky z cesty

Dovolíš-li Kojote, přidám něco o té synchronicitě. Nebude to krátké, ale bude to k věci. Tenhle pojem zavedl Jung. Definoval ji jako současný výskyt jistého psychologického stavu a jedné či více vnějších událostí,které se vyskytují jako smysluplné obdoby okamžitého subjektivního stavu. Jeden z jím popsaných případů za všechny: Jedna z jeho pacientek měla sen,že dostala zlatého scarabea.Při analýze snu zaslechl Jung,jak cosi narazilo do okenní tabule.Šel se podívat,aby zjistil,oč jde.Na okenní římse byl lesklý zlatohlávek a snažil se dostat dovnitř.V zeměpisné šířce,kde k události došlo je to velmi vzácný brouk a zároveň nejbližší příbuzný zlatého scarabea.Překvapený Jung vpustil brouka dovnitř a ukázal pacientce. Tato synchronicita měla hluboký dopad na její terapeutický proces a stala se důležitým bodem k obratu v léčení.

V různé literatuře lze najít mnoho příkladů zvláštních a velice nepravděpodobných synchronicit.Z poslední doby si vzpomínám na krátkou stať z knihy Václava Cílka Orfeus Kniha podzemních řek.(dohledal jsem to str.205)Ctěl bych ale dát k dobru jednu synchronicitu, z těch co jsem vědomě zažil já. Asi před 11.lety jsem chodil s jednou dívkou.Byl to krátký leč bouřlivý vztah.Bezhlavě jsem se zamiloval a tak,když jsem časem k své bídě zjistil,že tajně,ale celkem pravidelně užívá pervitin,silně jsem se zaobíral tím, jak jí od něj odpomoci.Byla to naivita mládí.Jsem v otázce drog jinak docela tolerantní,ale pervitin jsem nikdy neměl rád.Bylo to pro mě podivné období.Ačkoliv jsem o "perník" dříve moc nezavadil, najednou, když se se jím začal intenzivně zaobírat se kolem mě podivně točil stále. Tu mě ho nabízel dealer,když jsem procházel náměstím republiky,ač se to nikdy předtím ani potom nestalo, tu jsem zase poznal skrze blízkého přítele kamarádku,která právě procházela drsnou odvykací kůrou(aby se z ní posléze stala velice tvůrčí a činorodá mladá dáma).Nejpodivnější věc se stala,když jsem jednou jel za touto přítelkyní popovídat si a ulevit své naivní dušičce.Kdesi na okresce za Kladnem jsem vzal stopaře,který mi sám začal vyprávět svůj příběh,který byl podivným zrdcadlem toho mého.On byl závislý na perníku a jeho přítelkyně byla nadějí a motivací k snaze o léčbu.

Strojmire, než mi sem vložíš další hromadu anekdotických vyprávění, přečti si něco o problematice náhody a pravděpodobnosti, třeba tohle: http://kojot.name...kem-recenze.php

Kojote,nic jsem nevnucoval, myslel jsem, že pochopíš snahu doplnit informace o tom co se myslí pod pojmem synchronicita, já nevysvětloval proč se stalo co se stalo. Vynechám svůj příběh abych se vyhnul osobní rovině, příliš anekdotické mi to tehdy totiž nepřipadalo. Co se týče Junga,chtěl jsem ti naznačit, že synchronicitou nemyslel jen řetězení jakkoliv nepravděpodobných náhod,což se samozřejmě děje běžně.

Kojote, chtěl bych se na chvíli od náhod vrátit k determinismu. Co si myslíš o tomhle? Je li vše výsledkem procesů jejichž průběh je determinován platnými fyzikálními zákony není možné počátek evoluce organismů uvažovat na zemi. V takovém systému není vznik života náhodou, ale nevyhnutelným výsledkem celého děje od první chvíle existence vesmíru.V informačním modelu vesmíru pak informace potřebné k vzniku života ale i všech dalších dějů musí existovat již na počátku.

Strojmire, tak znovu: "Na synchronicitě ve skutečnosti není nic tajemného – neustále se SOUBĚŽNĚ děje takové množství událostí, že by bylo tajemné ve skutečnosti to, kdyby se občas nevyskytly takové, které vykazují nějakou (nekauzální) SOUVISLOST." V čem je problém? Události, které popisuješ, jsou náhodné, dohromady dávají nějaký vnitřní smysl a není na nich nic tajemného, protože divné věci a shody náhod se prostě stávají a dokonce lze ty pravděpodobnosti počítat. V knížce "Zasažen bleskem" se dočteš vše potřebné.

Souvislosti, synchronicity, je potřeba kultivovat, nikoliv potlačovat - alespoň tímto je pro mne charakteristické "magické" myšlení. Kultivovat v tom smyslu, že by měla být na jedné straně korigována naivita čakrabab a čakradědků, nicméně na druhé straně nevytvářet z lidí chodící robotky, bez kousku intuice v těle. Poslední dobou občas pracuji s dětmi, které naprosto nemají páru jak se cítí, neměly nikoho, od koho by okoukaly kultivaci vnitřního prožívání a introspektivní posouzení vnitřní kvality. Tyto děti jsou odrazem dnešní industriální společnosti, která chce hmatatelné důkazy, pilulky nebo stroječky na štěstí a vše co není viditelné nebo obdařeno jednoduchou kauzalitou je odmítáno.
Interakce člověka s jeho okolím je procesem natolik složitým, že nelze vypnou a zapnout nějakým tlačítkem, byť magickým.
Navíc věda příliš neholduje představě, že by nemateriální příčina, např. působení mysli, mohlo způsobit materiální následek. Takže pokud šaman předvede tanec deště a do 4 hodin se rozprší, je to pokládáno za náhodu. A bude to pokládáno za náhodu, i když to předvede třeba 100- krát, poněvadž ani to neprokáže kauzální působení. Proto z pohledu členů šamanova kmene může být věda nebezpečný předsudek (jinak také Kuhnův výklad paradigmat a Gadamerova hermeneutika).

Ano, Catalessi, ale já v tomto článku magicky nemyslím. Co se toho pěstování týče, z vlastní zkušenosti vím, že se může na druhou stranu stát základem paranoidních bludů. Proto jsem na to opatrný. Nicméně v tomto článku netvrdím, že to, čemu říkám "vnitřní smysl" je nesmysl, že ne?

Strojmire, kladeš otázky, které postrádají smysl, a já opravdu nevím, jak na ně odpovědět. Je to jako kdyby ses ptal: "Proč je čtverec kulatý?" Neboli: Tvé pojetí determinismu pokládám za scestné. Systém, o němž píšeš, neexistuje. Tvůj závěr je asi logický, ale vychází z chybných premis. V dnešní době s mechanickým determinismem opravdu daleko nedojdeš...

Není to moje myšlenka Kojote, ale zajímalo mě, co si o tom myslíš, nikdy jsem se determinismem příliš nezabýval, ale k přemýšlení o něm mě přivedli tvé úvahy o svobodné vůli.

A ještě něco, nevím nakolik si se doopravdy zaobíral synchronicitou, tvá zdůvodnění neodpovídají tomu, co jsem o ní vyzvěděl já. Když někdo zemře a zastaví se mu hodiny, to doopravdy není synchronicita. Ačkoliv se mi zdá nepravděpodobné, že by si toho vůbec kdo všiml, ale pokud se takový případ stal, jde opravdu jen o náhodu. Synchronicita má tendenci vyskytovat se častěji v souvislosti s určitými stavy mysli. Grof například popisuje, jak lidé, kteří prožívají v období hluboké psychospirituální krize stav blízkosti prožitku smrti a znovuzrození, neboli tzv. smrt ega se často setkávají s jimi nevyvolanými situacemi skutečně ohrožujícími život. Pokud to chceš kritizovat, nejprve to prostuduj. Nevím jak to vysvětlit, když je člověk "naladěný" synchronicity prožívá v podstatě zcela běžně a je zřejmé, že mnohem častěji, nežli by se dalo vysvětlit pravděpodobností.

Jenže jsi minul. Determinismus, o kterém jde řeč v mých úvahách o svobodné vůli, není primitivně mechanickým determinismem předkvantové éry. Akcepuje chaos. Můžeme být determinováni i chaotickými jevy či se rozhodovat na základě genetických dispozic (vzniklých zčásti náhodně) atd. ... Proto např. počátek organismů nevyplývá z nějakých předem ustanovených deterministických řad... atd. Prostě: Hovořím-li o determinismu v oblasti svobodné vůle, pak tím netvrdím, že jde o determinismus v pojetí 18. století a dokonce ani netvrdím, že z toho plyne možnost předvídat do mrtě lidské jednání, protože působících vlivů je příliš mnoho. Uf.

Strojmire, když je člověk naladěný, tak vnímá to, na co je naladěný. Naladěný feťák vidí na ulici dealery, kterých si ty ani nevšimneš, naladěný houbař vidí v lese něco jiného než naladěný lesák. To je úplně přirozené. Pokud jsi naladěný na synchronicity, budeš si jich víc všímat. Jsem přesvědčen, že nic víc za tím není a pokud ano, přesvědč mě řádnou vědeckou studií a nikoli historkami ze života.

Ne, to dělat nebudu, teorie které by objasnily zcela...nejsou. Ale jsou podklady, které myslím přesvědčivě ukazují, že to není jev objasnitelný pravděpodobností. Tvůj argument s naladěním jsem čekal a chtěl jsem jej původně zapracovat do svého textu, ale zase bych natahoval a natahoval. Podle mého ani toto nestačí na vysvětlení. Pochopitelně feťák pozná dealera, ale pokud to má nějakou souvislost s tím co jsem napsal já, tak já nejsem feťák a o dealery se nezajímám, navíc on oslovil mě,asi byl naladěn na lidi co chtějí někomu odpomoci od drog...Ne Kojote, naladění na synchronicity není to co jsem měl namysli, stačí to, co já zažívám občas a někdo také téměř neustále, otevřený stav mysli, lépe to neumím nazvat. Synchronicity spojené s holotropními stavy vědomí, což není totéž jsou pak často ještě výraznější. A většinou nemají žádnou souvislost s nějakým očekáváním nebo naladěním, naopak jejich nepředvídatelnost a náhlost je subjektivně ještě umocňuje.

Strojmire, v tomto se prostě nemůžeme shodnout. Nechme to být.

Strojmire. podle me je dobre, podivat se na stejnou vec z ruznych uhlu. Zpochybnit ji a ziskat tim odstup. nadhled. Jinak se z nas muze stat hrac hazardnich her. budeme chyceni v osidlech vlastniho presvedceni. Furt budeme nekam hazet minci a naslouchat... v radostnem ocekavani ze vypadne vyhra. ale ona nevypadne. je to cekani na nahodu. kdyby synchronicita fungovala primitivnim zpusobem tak b ylide vyhravali furt. vedeli by kdy co padne a vypadne.
ale ti co vyhravaji jsou chytri, vedi kdy co padne a s jakou sanci. protoze maji postreh