AMOR VACUI - zápisky z cesty

K halucinacím, nebo mikrospánkovým snům jsem se ještě nikdy nedostal, ačkoli mám za sebou už jednu 60-ti hodinovou "bdělost" (kterou si ale už něchci raději nikdy zopakovat :) )

Zajímavý sen se mi ale zdál tak měsíc dva zpátky. Jelikož jsem měl spoustu práce, kterou jsem odložil až na poslední chvíli, počal jsem dělat protokol do školy až noc před termínem... Opojen kofeinem jsem upadl do polospánku až kolem čtvrté... výsledkem byl spánek přerušovaný asi každých 10minut, ale plný snů... bohužel ten poslední mi zkazil den, neboť jsem v něm zahynul velmi bolestivou smrtí, která byla způsobena ohnutím mého krku do velice vtipného úhlu... Padl jsem tedy k zemi, řekl si: "Tak asi konec no" vše se setmělo a já se probudil...
Sen skončil, ale krk mě bolel až do večera a při tom jsem se fyzicky ani nepohnul a měl krásně natřepaný polštář, takže jsem se nikde nepřeležel...

Jo jo, někdy se dějí věci. Ten krk mohl být namožený už během bdění a ve spánku se to mohlo "rozležet". Ale někdy sny působí i přímo na tělo. Obojí je možné.

Spíš bych řekl, že to byla fantomická bolest, která nevím proč, přetrvala i po uvědomnění si reality... já se totiž pořád probouzel a před tím mě krk nebolel... ale možné je vše ...

Pro Kojot:
Proč sis v tom pasťáku nemohl dát šlofíka? Pokud jsi měl strach o svoje zdraví (ty děcka tam jsou schopna čehokoliv, to je jasné), proč ses někam nezamknul? A pokud jsi měl strach o zdraví svých "pacientů", která by si mohli způsobit navzájem - proč jsi jim všem nenamíchal do žrádla nějakou uspávací sračku? Taková drobnější invence by snad nikomu rozumnému nevadila.
PS: Jaké to bylo v tom pasťáku? Povídej - případy, příběhy, co se tam dělo - vyklop to! Ukoj mou zvědavost.

Co se mi stalo z nevyspání? Párkrát mi bylo zle. Vidiny žádné, tyu mě nikdy neměly "nevyspalostní" (pěkný vědecký termín:-) podklad.

Příhoda po nevyspání na festivalu Zahrada se nám stala s kamarádkou společně. Bylo nám asi sedmnáct. Brzo ráno jsme po festivalu nastoupily do vlaku (ne že jsme nespaly jednu noc; i tu předtím skoro ne), sedly si do kupé. Vzápětí nám spolucestující tvrdili, že už je konečná, vystupovat. A my obě svorně myslely, že jsme teprv nestoupily, že vlak ještě vůbec ani nevyjel ze stanice :)
(Potom z Brna do Prahy jsem v autobuse spala někomu ma rameni, ale to nebylo poprvé ani naposled. Zajímavé, že ti muži nikdy neprotestovali a drželi celou cestu :-))

@ Warhammer: Příliš detailní příběhy sem dávat určitě nebudu, bylo by to neprofesionální. Tvé otázky beru jako recesi.

@ Liška: Ano, ten "neuvědomělý" spánek také znám. Ale na rameni jsem nikdy nikomu cizímu nespal. Asi jsem vždy podvědomě věděl, že nejsem Liška ;-)

Pro Kojot:
Cože? Vtipkuješ? Jaká recese? Pokud vím, už tam nepracuješ tak jaká profesionalita? K těm individuím tě už nic neváře a jména říct nemusíš a i kdyby, takových jmen v česku je.
Já o tom už náhodou něco četl a vím, že někteří ti magoři co tam jsou, jsou celkem násilničtí a proto, kdybych tam pracoval a chtěl být v klidu tak bych musel být minimálně dvakrát tak násilnický. Jinak bych se taky nevyspal jako ty a co rozhodně nesnesu je nedostatek spánku.