AMOR VACUI - zápisky z cesty

mne nejvíc znepokojují ti, kteří jsou ze Štětinova selhání otetelení radostí. Inu, co se dá dělat... konec další legendy. Mrzí mě to a štve mě to. Pecinovi nelze nic vytknout, i když to znamená další vítězství Darmodějů a jejich pohrobků... :-i

Štětina selhal, protože tohle měl říct okamžitě po revoluci. Jestli se chlap, nechť odstoupí z funkce senátora.
Ještě více ovšem selhal novinář Pecina. Nemá v ruce víc neř dokument z výslechu, kde Štětina skutečně práskl nějaká jména, a rukou psaný kus papíru. Dokument, který by dokazoval, že Štětina byl spolupracovníkem StB, nemá, patrně takový neexistuje. Osobně si ani nemyslím, že by Štětina byl agentem, prásknout při výslechu a být agent je něco hodně jiného. Z celého Pecinova článku čiší patrně profesní závist vůči úspěšnějšímu novinářskému kolegovi.

Allegore, opravdu nechápu použití slova "selhání" v souvislosti s Pecinou. Měl nějaké informace a ty zveřejnil a připojil k nim komentář. To je normální novinářská práce. Podle této logiky by selhali všichni, kdo kdy o někom poreferovali ve špatném světle. Vlastně podle téže logiky můžeu říci, že "nejvíce selhal Allegor, z jehož příspěvku čiší závist vůči Pecinovi" atd... Fakt nesmyslné. Co měl dělat? Ututlat to? Nechat to být?

@Teo, inu, já k těm, co se tetelí radostí, nepatřím, ale ani nijak zvlášť netruchlím, prostě to beru jako fakt a snažím se odlišit fakta a více či méně pravděpodobné spekulace...

Stejně žasnu, jak je možné, že si lidé, kteří jsou všem na očích a zastávají významné posty, myslí, že se taková věc navždy ututlá, že to na ně nikdy nikdo nevytáhne...

No jak k té spolupráci doopravdy pan Štětina přišel, jestli byl dobrovolným spolupracovníkem nebo byl donucen, to ví jen on sám.Oni si STBáci asi uměli člověka zpracovet, že v pudu sebezáchovy podepsal ledasco. Každý člověk někdy řekne nebo udělá něco nač není hrdý. Každopádně jeho vyjádření na mě působí při nejmenším nedůvěryhodně.Určitě by bylo odpustitelné pokud by se takoví lidé k tomu postavili přímo a řekli to. Na politiky a veřejně známé lidi se takové informace vždycky provalí, jen to někdy vypadá že se ve špíně politiky čeká na správné načasování.

Trefně řečeno, Samas.

Pecina selhal, protože z dokumentů vyvozuje něco, co z nich vůbec nevyplývá. On staví kauzu tak, že Štětina byl estébákem, jen se bohužel nenašly všechny jeho spisy. V ruce nemá nic, co by podkládalo, že byl Štětina estébákem. Spis "Plavec", který vytahuje, neznačil nic o spolupráci se StB. Takové spisy se vedly spíše na politické odpůrce.

Z dokumentů víme tolik, že Štětina se během výslechu patrně posral, mám-li to říct na tvrdo, práskl pár kolegů, nakonec, nejspíš, aby ze všeho nějak, jak se domníval, vybruslil, naškrábal rukou cosi, co nebyla listina o spolupráci se StB, vlastně to bylo celkem bezcenné, nicméně estébáci splnili úkol: donutili člověka k sebeponižujícímu aktu napsání takového souvětí.
Nevyčítám Štětinovi, že se posral: Posrali i se jiní, a to dokonce velmi mnoho disidentů. Jenže, kupříkladu hudebník Mejla Hlavsa hned po revoluci vystoupil a přiznal "sorry, pánové, posral jsem se, podepsal jsem jim to." Tohoto kroku nebyl Štětina schopen.

Hm. Uznávám, že Pecinovy spekulace jsou na hraně. Nemá pro to kloudný důkaz.

Pro mě je to jako důkaz kloudný tak akurát. Co by sis představoval ještě kloudnějšího? Já asi to, že by napsal veřejnou omluvu... http://ateo.cz/i/5153/ :-i

Ano, posral se Štětina ,posrali se i jiní. U Štětiny ,který si budoval image ,takřka agresivního ,nekompromisního bojovníka proti komunismu je to ale docela pikantní.

@Teo, myslím v tom smyslu, že dohady o tom, že spolupracoval s KGB se sice nabízejí, ale zveřejněné dokumenty to nedokazují. Neboli: Řeč šla o spekulacích nad rámec zveřejněných dokumentů. Ale osobně ty spekulace nepokládám, jako Allegor, za nějaké selhání. Člověka to v této souvislosti nemůže nenapadnout...

Ano, Miky, asi teď lituje, že to na sebe nepráskl hned po revoluci a teď už by si na to nikdo ani nevzpomněl...

jestli je Pecina novinář, podle mne je to soukromník jako já nebo Kojot, ale to je vedlejší. Spíše si všímám něčeho jiného: zatímco u jiných lidí stačí k jejich diskreditaci pouhý záznam v jakémsi registru shodující se ve jméně a datu narození, v případě Štětiny nejsou ani předložené indicie dostatečné a jsou požadovány další a silnější. Proč by měl mít právě Štětina nárok na silnější ochranu, že jiní? Protože má zásluhy? Ty si připisuje především sám. Nebo proto, že patří do party hochů, kteří spolu mluví? Štětina prostě není ani tak antikomunista, jako je u antikomunistů. Udělal si z toho živnost a někdo mu teď naboural krásně vymyšlený byznysplán. Žádná halasná etika, jen dobrý kšeft - a ten je nyní ohrožen.

To už je terazky celkem fuck. Z mýho pohledu jde o totální morální zhroucení a kolaps. Stal se prostě karikaturou sebe sama. Bohužel. Zítra se zeptám "toho třetího" od Mašínovců, co tomu říká...

Teď určitě Štětina lituje, že s tím nevylezl sám a dřív, nicméně už je pozdě. Naprosto věřím, že ten svůj antikomunismus myslí zcela vážně a od srdce a tenkrát zkrátka nevydržel nátlak, jako mnoho disidentů, ale skuteční formáti to přiznali jako chlapi.

"Obdobně se můžeme tázat, proč se v našich dějinách periodicky opakují určité situace, proč se Marta Kubišová, jeden ze symbolů roku 1968, stala po roce 1970 osobou, 'která nutí lidi přecházet na druhý chodník, aby ji nepotkali' (totéž přece zažil už ve století 19. Borovský po návratu z Brixenu, Sabina po propuštění z vězení)? Proč se zrovna Baarová stala symbolem kolaborantství (tak jako Sabina), když kolaborovali skoro všichni, kdo pracovali pro Říši a dle názoru Němců dělali 'víc, než musí, přehorlivě, upachtěně'? Proč byla v roce 1956 československá vláda ''překvapena' konformismem společnosti'? Proč normalizační pop ikony Vondráčková a Gott zůstaly ikonami i ve společnosti demokratické a Gott má otevřeno dokonce ještě za svého života muzeum, kam jej chodí uctívat jeho fanoušci? Takovýchto proč obsahuje kniha bezpočet.
Částečnou odpověď alespoň na některé autor nalézá kupodivu v jazyce – ve velmi rozšířeném užití neosobního pasiva: O tom se nemluvilo. To se nevědělo. Nikoliv: Nevěděl(a) jsem to. Měl(a) jsem strach. Nemluvil(a) jsem o tom. Jde o selhání vědomí faktu osobní odpovědnosti za svět kolem sebe: Já jsem nemohl(a) nic dělat, nešlo to. To všechno ti druzí. Oni za to mohli. Nešvar, který se nás drží dodnes. Slovy autorovými: 'Jako by lidé neměli na nic vliv a nechtěli na sebe vzít žádnou odpovědnost. Jako by zdůrazňovali, že jsou jen částí většího celku, který má na svědomí nějaký hřích z opomenutí'. Možná právě tento postoj umožňoval jedné skupině lidí dělat kariéru i v těch nejhorších dobách, zatímco druhá skupina, která nechtěla nebo nedokázala ztratit tvář, živořila v ústraní. Nad zemí Čechům zaslíbenou, nad Gottlandem, otčinou jako dějinná konstanta vykukuje švejkovský úšklebek. 'Švejk – filozof mazané poslušnosti. A současně – vzor přizpůsobivosti'."

Vladimír Stanzel o skvělé knize Gottland od Mariusze Szczygiela.

Mimochodem, Božena Němcová se, když KHB spatřila na ulici, k němu naopak rozběhla.

Pro Henryho: Tohle asi souvisí se snahou splynout s většinou, protože je to pohodlné a zajišťuje to v nebezpečných dobách určitou míru bezpečí. Vždycky existují lidé kteří své současníky převyšují morálními vlastnostmi, inteligencí, talentem ..., a ti nebývají ochotni plout s proudem, říkají své názory i s vědomím, vystavení se nebezpečí.Tak vidím např. M.Kubišovou. S Lídou Baarovou se to má trochu jinak. Byla krásná, mladá, úspěšná, chtěla dál točit filmy, učinila z dnešního pohledu chybné rozhodnutí, jehož důsledky si nesla do konce života. Lze jen spekulovat jak moc dobrovolný byl její vztah s Goebelsem, jestli podlehla strachu z důsledků odmítnutí, nebo ji okouzlil muž který byl symbolem moci. Není divu, že to tehdy lidé vnímali jako zradu národa, ač to tak nemuselo být. Popularita Gotta a Vondráčkové, pro někoho kdo na ně hledí nezaujatým pohledem, hudebních symbolů nomalizační kultury, je důsledkem toho, že si z nich lidé vytvořili jakési polobohy a těm je přece dovoleno všechno. A Božena Němcová, byla na svoji dobu pokroková, neodpovídala obrazu ideální ženy své doby. Dnes bychom řekli, že byla feministkou, nebála se vyjádřit nahlas své názory a stála si za nimi. Takovým ženám se mnoho lidí vyhne i dnes. S KHB ji pojilo to že i on byl rebelem své doby.

Díky za oba komentáře. Ten postřeh s pasivem je opravdu výborný. Mimochodem - to, že dodnes lidi poslouchají Gotta mě nepřekvapuje tolik, jako například comeback Michala Davida...