AMOR VACUI - zápisky z cesty

Již jsem se tímto tématem zabýval ve své recenzi filmu Jesus Camp, ale je to téma, jež si zaslouží další zmínku, neboť jsem v Dawkinsově Božím bludu objevil citát tak výstižný a hrozivý, že je třeba se nad ním zamyslet. Už proto, že nepochází z úst nějakého jurodivého evangelikála, ale katolíka!

Gary Potter, prezident organizace Katolíci za křesťanskou politickou činnost, řekl: "Až se vlády v téhle zemi ujme křesťanská většina, bude konec se satanskými kostely, s volnou distribucí pornografie, s řečmi o právech homosexuálů. Až se k moci dostane křesťanská většina, pluralismus prohlásí za nemorální a špatný, a stát nikomu nedovolí praktikovat zlo." (Dawkins, str. 320). Já vím, ano, snad každý z nás zná nějakého toho slušného, tolerantního, pluralitního křesťana (nebo zná někoho, kdo někoho takového zná...). A vy si opravdu myslíte, že tihle milí, laskaví, vstřícní a liberální křesťané budou mít nějaký vliv v situaci, kdy se v zemi dostane k moci křesťanská většina? Opravdu tomu věříte? Já tedy ne (a odvolávám se přitom na historii a na to, jak to dopadlo, když se  k moci dostali lidé jako Savonarola či Kalvín). A jsem opravdu šťastný, že "touto zemí" není míněna příkladně bezvěrecká Česká republika, ale Spojené státy americké. Nicméně i při představě teokratických Spojených států mi běhá mráz po zádech. Už tak je ta země coby samozvaný "celosvětový policajt" více než na pováženou. Kam však prchnout ve chvíli, kdy tento policajt začne ve jménu "jediného pravého náboženství" mocensky prosazovat výše zmíněné (a mnohé další) ideály? Myslíte si, že se to nemůže stát? Vždyť k tomu v minulosti již několikrát došlo!  Můžeme vzpomenout relativně umírněné islámské státy, které se staly baštami fanatismu (Írán). Důsledkem vítězství náboženských radikálů ve volbách je krvavá občanská válka v Alžíru. Nezapomínejme též na Hitlera, který se dostal k moci prostřednictvím demokratických voleb. Znepokojený Dawkinsův kolega autorovi Božího bludu napsal: "Evropané by měli vědět, že existuje putovní ‘teobludárium‘, které usiluje o znovunastolení starozákonního práva – zabíjení homosexuálů atd. – a o udělení práv zastávat veřejnou funkci, a dokonce i volebního práva pouze křesťanům. Z takové rétoriky je střední třída nadšená." Dále pak dodává, že nebudou-li sekularisté ostražití, stanou se hlasatelé těchto idejí zanedlouho hlavním proudem skutečné americké teokracie. (Dawkins, str. 349)

A ano, uvědomuji si, že hodnotím náboženství nikoli podle nějaké jeho "v jádru dobré" abstraktní esence, od níž se reální věřící více či méně odchylují, posuzuji je právě podle těch věřících a beru v potaz většinu, nikoli intelektuálně a spirituálně výjimečné a ve finesách současné theologie zběhlé jedince. Jen mi není zcela jasné, proč se tito výjimeční jedinci raději nezřeknou ideologie, která má tak zjevně destruktivní potenciál, a nevydají se vlastní, nezávislou, duchovní cestou...

Literatura:

DAWKINS, R. Boží blud. Praha: Academia, 2009.

linkuj.cz vybrali.sme.sk