AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
neděle, 27. prosince 2009
Nejsem čtenářem detektivek a klasické příběhy slavného detektiva s Baker Street znám jen z filmových zpracování. Přesto mne kniha Závěť Sherlocka Holmese, kterou jsem vzal do ruku v Levných knihách, zaujala natolik, že jsem si ji koupil. Hlavním důvodem byl asi fakt, že v ní vystupuje Crowley...
Pro neznalé je třeba nyní dodat, že autorem knihy není Arthur Conan Doyle, ale jeden z jeho holmesovských epigonů, jazzový hudebník a vášnivý milovník detektivek Bob Garcia. A co nám tento francouzsky píšící autor chystá nabídnout? Inu, to lze vyjádřit jedním slovem – jatka. Závěť Sherlocka Holmese je mimořádně drsná kniha. Na jejím začátku se dozvídáme, že Holmes, toho času na odpočinku, zemřel a zanechal po sobě závěť, její součástí je rukopis popisující pátrání po původci mimořádně hrůzných a rafinovaných zločinů, po člověku, který se vydává za samotného ďábla... Watsonův rukopis je čten notářem Holbornem za přítomnosti dr. Watsona, inspektora Lestarda a Sherlockova bratra Mycrofta. A my se ponoříme do patnáct let starého příběhu, v němž se Holmes s Watsonem setkávají mimo jiné i se slavným iluzionistou a mistrem úniků Harrym Houdinim a "zakladatelem moderního satanismu" Alisterem Crowleym. Ano, skutečně Alisterem a nikoli Aleisterem – těžko říci, zda se autor zmýlil či zda chtěl mírnou úpravou jména naznačit, že jeho Crowley je skutečnou "Bestií 666" pouze volně inspirován (což opravdu je, ještě se k tomu dostaneme). Má ve vraždách, jež, coby společné znamení, doprovází motiv obráceného kříže, prsty Houdini či Crowleyho satanistická (sic!) sekta Stříbrná hvězda? A jak s tím vším souvisí úporná Watsonova horečka, jež dokáže vykouzlit opravdu strašlivé noční můry?
A proč vlastně Holmes ve své závěti trval na veřejném čtení popisujícím jeho dávné pátrání? Co má odhalit setkání u notáře Holborna?
Nebudu prozrazovat děj, protože by to byl – zvláště u kriminálního žánru – neodpustitelný zločin. Zmíním se raději o povahokresbě jednotlivých postav. Ty jsou načrtnuty zručně, i když místy hodně schematicky, například arogantní a často velmi hloupý inspektor Lestard. Zajímavá je psychologie samotného Holmese – pokud čtenář nabude dojmu, že slavný detektiv není tak brilantní, jak byl měl podle předpokladu být, vězte, to snad prozradit mohu, že to není autorova chyba, ale dobře promyšlený záměr. Crowley je docela zajímavý, i když se projevuje spíše jako satanista moderního střihu (místy hovoří téměř laveyánsky) a jediná magická praktika, o níž se v souvislosti s ním dozvídáme, je astrální cestování. Také detaily z jeho života neodpovídají realitě, ale to zase tolik nevadí, protože jako literární postava v příběhu funguje uspokojivě (a pokud tuto knihu budete číst, tak jistě ne proto, abyste se dozvěděli biografické údaje o Crowleym).
Věc, kterou nejsem schopen zcela posoudit, je zařazení příběhu do kontextu kanonických (tedy Doyleových) a epigonských holmesiád. Zde mám k nakladateli jednu výtku – místy totiž v poznámkách pod čarou nacházíme poznámky českého redaktora, který upozorňuje na to, co je podle jeho názoru špatně. Vzhledem k jedné Watsonově zmínce o přepracovaném rukopisu pro knižní vydání určil redaktor období, kdy docházelo k vraždám, jako rok 1891, a následně pak upozorňuje na to, že kupříkladu Crowley byl v té době teenager, že některé v textu zmiňované knihy ještě nevyšly atd. Přitom v textu samotném je zmíněn rok 1895 jako minulost. Člověk nemusí být velkým detektivem, aby přišel na to, že autor knihy se zmýlil spíše v té jedné narážce na přepracovaný rukopis, než že by se zmýlil v mnoha jiných detailech. Navíc je z knihy patrno, že se jedná o pozdější období Holmesova života, já bych děj vražd zařadil někam do prvního desetiletí dvacátého století. A ptám se – bylo snad tak obtížné se autora prostě zeptat, jak to přesně myslel, a případné nejasnosti v českém vydání doladit? Musím říci, že mě poťouchlé redaktorovy připomínky lezly na nervy jako bzučení komára ve chvíli rozjímání...
Jaký tento příběh v příběhu tedy je? Nemohu jej pořádně srovnávat s jinými holmesiádami, ale zaujal mě. Je dobře a čtivě vyprávěný, temný, místy bizarní až surreálný (zvláště popisy Watsonových horečnatých stavů), chvílemi parodický (úvodní spekulace ohledně Holmesovy smrti jsou úchvatné), obsahuje četné hororové prvky, a vyústí v rozuzlení, které je logické a vyplývá, z indicií, které jsou v textu roztroušeny, jak to má u správné detektivky být. Varování, že kniha není pro citlivé povahy je ale opravdu namístě – brutalita vražd je strašlivá, fyzické i psychické utrpení obětí nesmírné, atmosféra ponurá – celý příběh vlastně připomíná noční můru, v níž se slavný detektiv úporně a marně snaží přijít na řešení celého případu.
Shrnuto: Pokud vám nevadí (či vás dokonce přitahují) krev, bolest, vnitřnosti, utrpení, nespravedlnost, pochmurnost, bizarnost, temnota a mrazivá atmosféra, je tato kniha pro vás jako stvořená...
A proč vlastně Holmes ve své závěti trval na veřejném čtení popisujícím jeho dávné pátrání? Co má odhalit setkání u notáře Holborna?
Nebudu prozrazovat děj, protože by to byl – zvláště u kriminálního žánru – neodpustitelný zločin. Zmíním se raději o povahokresbě jednotlivých postav. Ty jsou načrtnuty zručně, i když místy hodně schematicky, například arogantní a často velmi hloupý inspektor Lestard. Zajímavá je psychologie samotného Holmese – pokud čtenář nabude dojmu, že slavný detektiv není tak brilantní, jak byl měl podle předpokladu být, vězte, to snad prozradit mohu, že to není autorova chyba, ale dobře promyšlený záměr. Crowley je docela zajímavý, i když se projevuje spíše jako satanista moderního střihu (místy hovoří téměř laveyánsky) a jediná magická praktika, o níž se v souvislosti s ním dozvídáme, je astrální cestování. Také detaily z jeho života neodpovídají realitě, ale to zase tolik nevadí, protože jako literární postava v příběhu funguje uspokojivě (a pokud tuto knihu budete číst, tak jistě ne proto, abyste se dozvěděli biografické údaje o Crowleym).
Věc, kterou nejsem schopen zcela posoudit, je zařazení příběhu do kontextu kanonických (tedy Doyleových) a epigonských holmesiád. Zde mám k nakladateli jednu výtku – místy totiž v poznámkách pod čarou nacházíme poznámky českého redaktora, který upozorňuje na to, co je podle jeho názoru špatně. Vzhledem k jedné Watsonově zmínce o přepracovaném rukopisu pro knižní vydání určil redaktor období, kdy docházelo k vraždám, jako rok 1891, a následně pak upozorňuje na to, že kupříkladu Crowley byl v té době teenager, že některé v textu zmiňované knihy ještě nevyšly atd. Přitom v textu samotném je zmíněn rok 1895 jako minulost. Člověk nemusí být velkým detektivem, aby přišel na to, že autor knihy se zmýlil spíše v té jedné narážce na přepracovaný rukopis, než že by se zmýlil v mnoha jiných detailech. Navíc je z knihy patrno, že se jedná o pozdější období Holmesova života, já bych děj vražd zařadil někam do prvního desetiletí dvacátého století. A ptám se – bylo snad tak obtížné se autora prostě zeptat, jak to přesně myslel, a případné nejasnosti v českém vydání doladit? Musím říci, že mě poťouchlé redaktorovy připomínky lezly na nervy jako bzučení komára ve chvíli rozjímání...
Jaký tento příběh v příběhu tedy je? Nemohu jej pořádně srovnávat s jinými holmesiádami, ale zaujal mě. Je dobře a čtivě vyprávěný, temný, místy bizarní až surreálný (zvláště popisy Watsonových horečnatých stavů), chvílemi parodický (úvodní spekulace ohledně Holmesovy smrti jsou úchvatné), obsahuje četné hororové prvky, a vyústí v rozuzlení, které je logické a vyplývá, z indicií, které jsou v textu roztroušeny, jak to má u správné detektivky být. Varování, že kniha není pro citlivé povahy je ale opravdu namístě – brutalita vražd je strašlivá, fyzické i psychické utrpení obětí nesmírné, atmosféra ponurá – celý příběh vlastně připomíná noční můru, v níž se slavný detektiv úporně a marně snaží přijít na řešení celého případu.
Shrnuto: Pokud vám nevadí (či vás dokonce přitahují) krev, bolest, vnitřnosti, utrpení, nespravedlnost, pochmurnost, bizarnost, temnota a mrazivá atmosféra, je tato kniha pro vás jako stvořená...
GARCIA, B. Závěť Shelocka Holmese. Brno: Jota, 2006. 336 stran.
Další recenze ZDE.
neděle, 27. prosince 2009 | rubrika: Recenze |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1] (Miky - WWW) Vloženo 27.12.2009, 18:53:43 x
Dobrá reklama. Měl jsem kdysi svoje Holmesovské období ,nikdy jsem se ale nezpronevěřil A.C.Doylemu ,hmmm možná udělám vyjímku.[2] (titanika ) Vloženo 28.12.2009, 10:52:02 x
Díky za recenzi, už nějakou dobu hledám řádně temnou a hutnou detektivku, končím už poněkolikáté Ivanovu válku a potřebuji něco odpočinkového, přitom se mi nechce přestat s morbidním počtením. Holt, žije se mi asi až příliš hezky :). Na okraj chci připojit přání dobrého a šťastného vstupu do nového roku.[3] (Kojot - WWW) Vloženo 28.12.2009, 13:29:33 x
Díky za komentáře, rádo se stalo.[4] (Allegor - Mail - WWW) Vloženo 29.12.2009, 02:02:54 x
Nevím, přenesl-li bych se přes zpackanou postavu Crowleyho, Alestir místo Aleister by asi nepomohl:)
Nemám vůbec nic proti fabulacím, ale jsem pro nepřekrucování faktů. Na těch pak můžu stavět cokoliv. Ale když začne někdo tvarovat historickou faktologii v rámci beletrie, štve mě to, protože tomu určitě plno lidí uvěří a pak budou děsně otravní. To je víceméně důvod, proč nemámv rád Dana Browna, jeho navíc proto, že on se u Da Vinciho kódu chvíli tvářil, jako by to bylo všechno pravda, a zasel tak sémě další blbosti, s níž se teď potkávám za každým rohem.
[5] (Kojot - WWW) Vloženo 29.12.2009, 12:31:42 x
No, Allegore, už samo setkání Crowleyho a Holmese jaksi neodpovídá realitě, že? Já k tomu přistupoval jako k příběhu z paralelního světa a byl jsem spokojený...[6] (Allegor - Mail - WWW) Vloženo 29.12.2009, 18:15:35 x
Jo, to u toho Browna taky neodpovídá tajná zločinecká organizace Opus Dei realitě, vlastně kdyby se v tom členové toho řádu chtěli šťourat, vysoudí docela slušné miliony, a dodnes narážím na lidi, co mi jsou schopní tvrdit, že Opus Dei provozuje rituály, při nichž se lidé bičují a vrážejí si trny do těla:)[7] (Kojot - WWW) Vloženo 30.12.2009, 13:54:39 x
No, připusťme, že mezi Šifrou a dalším příběhem o detektivovi z Baker street je jistý rozdíl - žádný autor příběhu o evidentně fiktivní postavě nevyvolává v čtenáři dojem, že by šlo o naši realitu. Šifru jsem nečetl ani neviděl (a ani mě to neláká), ale z toho, co o ní vím, si myslím, že by si zasloužila tučný disclaimer ve smyslu "Všechno je smyšlené..." atd.[8] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 30.12.2009, 14:46:51 x
Kojote, četls Součkův Případ baskervillského psa?
Ad Brown: náš biskup mi poslal dopis, že ŠML je lež. Četl jsem ji už předtím, a zaujala mě ze dvou důvodů - tím, jak "Svatou krev a Svatý Grál" (jejíž autoři, jak věřím, prostě naletěli podvodníkovi) oplácala pár dialogy, a tím, že jsem si při jejím čtení připadal neuvěřitelně chytrý, protože ta kniha je úděsně blbá.
[9] (Kojot - WWW) Vloženo 30.12.2009, 15:02:44 x
Nečetl. Rád si jej přečtu, ale vždy jsem si říkal, že si musím nejdřív přečíst původní verzi. Teď mám konečně příležitost - díky! :-)[10] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 30.12.2009, 17:42:20 x
Rádo se stalo. Tak já Ti ho potom půjčím; je to nejen "jako to bylo doopravdy", ale vystupuje tam i jiný Tvůj oblíbenec.
Teď se mi ještě vybavilo:
- Vy jste měl obchod se psy, ne?
- No.
- Ale něco se psy tam bylo..... Čuba baskervillská?
- Yes.
- A už dlouho to děláte, to sherlockovství holmesovství?
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*