AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
úterý, 27. října 2009
Existují dva přístupy, jak pojímat svět. Jedním z nich je pohled vědecký, který je fascinující a z magického hlediska užitečný ke kontemplaci nad nezměrností, nicméně je obtížné se v něm pohybovat v rámci práce v magickém paradigmatu, druhým z nich je nějaký koncept založený na vnitřním světě člověka.
Ten magický koncept můžeme komplikovat takřka nekonečně, pěkným příkladem je například Steinerův anthroposofický model kosmu se všemi jeho cykly a podcykly, hierarchiemi a subhierarchiemi bytostí atd. Osobně pokládám veškeré konstrukce tohoto typu (včetně jedné mé okultně-filosofické exhibice) za zcela zbytečné. Ve skutečnosti existuje univerzální schéma založené na všeobecně zakoušeném (a soudím, že v mozku "zadrátovaném") všelidském pojetí, které je jednoduché a přitom pro praxi plně dostačující.
1) Prostorové uspořádání magického univerza: NEBE, ZEMĚ, PODSVĚTÍ, TO ZA
2) Časové uspořádání magického univerza: CHAOS, PRASÍLY, TITÁNÍ, BOHOVÉ
Nyní tuto koncepci rozvedu. Snad všechny tradiční kultury rozdělovaly svět na výše uvedené prostorové oblasti, přičemž odlišnosti se objevily až ve chvíli, kdy se vynořilo jejich další dělení na podkategorie (například sedm nebí, devět kruhů pekla...). Nicméně základní trojdílné dělení, na jehož univerzalitu poukázal například Lewis-Williams, stačilo našim předkům a nevidím důvod, proč by nemělo stačit nám. Osobní gnóze na základě poznávání těchto světů může vést k jejich dalšímu dělení, to však již nelze považovat za všelidsky platné a nemělo by to být vydáváno za univerzální pravdu v jakémkoli smyslu. Každá kultura ohraničovala svůj svět prostorově, přičemž za jeho hranicí panovalo "to cizí" to, co je za hranicemi kosmu, lovecraftovské "from Beyond". Vše, co odtud přicházelo, bylo "nelidské" – zpočátku byli za nelidi pokládáni i "barbaři", tedy národy jiné kultury. Hranice se postupně rozšiřovala. Z hlediska psychologického lze podsvětí vnímat jako nevědomí, zemi jako každodenní vědomí a nebe jako rozšířené vědomí či "nadvědomí". Nabízí se i psychoanalytické rozdělení id, ego, superego. To jsou však jen pomocné analogie – rozčlenění magického univerza pokládám za svébytný fenomén, který s psychologickými kategoriemi částečně souzní, ale není s nimi identický. Tři světy spojuje axis mundi, osa světa, kterou si lze představit jako centrální horu, kosmický strom a podobně. Po ní se mezi těmito světy putuje. Směrově je nejpraktičtější dělit svět na tradičních šest směrů (4 světové strany + nahoře a dole). Tvarově může být svět koule či válec, střední svět, tedy země, je vnímán jako kruhová plocha.
Nyní přistupme k časovému členění magicky pojímaného světa. Chceme-li pracovat v intencích polytheismu, což je z magického hlediska velmi potentní, nabízí se velmi rozšířené rozdělení na prapůvodní nerozlišený chaos, z nějž se vynoří mužská a ženská prasíla, které zrodí první generaci archaických bohů ("titáni"), jež posléze porazí či spoutá generace následující. V průběhu tohoto procesu (v období titánském) se vynořují i nižší bytosti (duchové míst, víly...). Soudím, že toto dělení souvisí s lidskou ontogenezí. Období chaosu lze pokládat za čas, kdy se utváří nervová soustava plodu procházejícího známou "zrychlenou fylogenezí". Jedná se o první část prenatálního vývoje (nejsem v tomto směru takový odborník, abych vymezil hranici, od které je plod lidský a má slušně vyvinutý mozek). Generace "prasil" odpovídá růstu a členění lidského mozku před narozením a cca rok po narození; pokud si trošku zaspekuluji, pak porod je analogií stvoření svět(l)a. Toto období je, v případě, že lidský vývoj probíhá normálně, relativně klidné, s výjimkou dosti dramatického porodu. Období titánů je dětstvím, začíná v okamžiku uvědomění si vlastního já a končí s dospíváním. Je to období plné zvratů, změn, růstu, konfliktů i dlouhých klidných etap. Vysvětluje to paradoxnost mýtického uchopování této éry jako "zlatého věku" a současně jako vládu zlovolných a nebezpečných entit. Patří sem první, nezdařené, pokusy tehdejších bohů o vytvoření člověka. Období bohů je analogické dospělosti, je to období relativní stability, konflikty nemají apokalyptický charakter, ale magická moc člověka je oproti předchozí etapě značně umenšena. Vládnou zvnitřněná pravidla a principy, ale – pokud je člověk pozorný – může vnímat nižší bytosti ze starších dob, které jsou sice zkrocené novou generací bohů, ale stále jsou zde k dispozici pro toho, kdo si nezapomněl hrát. Generace titánů je "svržena do propasti", spoutána, uzavřena v Podsvětí/nevědomí. Občas nějaký titán kooperuje s novou generací bohů, ale i v tom případě se nakonec ukáže jako "potížista" (kupříkladu Prométheus).
Je na každém, ke komu se přikloní. Někomu vyhovuje pracovat s bohy, jiný se obrací k nevyzpytelnějším a divočejším titánům (a čerpá tak magickou sílu spojenou s dětstvím), jiný se zase touží vrátit do klidného a bezpečného období prasil a obrací se třeba na Boha a Bohyni či k naukám jako je taoismus. Vracíme-li se do období prachaosu, můžeme se zabývat průzkumem atavismů.
Domnívám se, že propojení magického obrazu světa s fungováním lidského nervového systému a jeho vznikem a vývojem je prospěšnější, než upínání se na komplikované systémy vytvořené někým jiným. Můžeme tak začít utvářet svůj vlastní jedinečný magický svět odrážející naši vlastní psychiku – což je bezpochyby zajímavá cesta k sebepoznání. Ovšemže můžeme také přijmout nějaký konkrétní "hotový" mýtus či obraz světa, ale v tom případě bychom měli vybírat takový, jenž odpovídá našemu vnitřnímu ustrojení, a ne takový, který nám někdo doporučí jako "ten jediný hermeticky či kabalisticky správný"...
1) Prostorové uspořádání magického univerza: NEBE, ZEMĚ, PODSVĚTÍ, TO ZA
2) Časové uspořádání magického univerza: CHAOS, PRASÍLY, TITÁNÍ, BOHOVÉ
Nyní tuto koncepci rozvedu. Snad všechny tradiční kultury rozdělovaly svět na výše uvedené prostorové oblasti, přičemž odlišnosti se objevily až ve chvíli, kdy se vynořilo jejich další dělení na podkategorie (například sedm nebí, devět kruhů pekla...). Nicméně základní trojdílné dělení, na jehož univerzalitu poukázal například Lewis-Williams, stačilo našim předkům a nevidím důvod, proč by nemělo stačit nám. Osobní gnóze na základě poznávání těchto světů může vést k jejich dalšímu dělení, to však již nelze považovat za všelidsky platné a nemělo by to být vydáváno za univerzální pravdu v jakémkoli smyslu. Každá kultura ohraničovala svůj svět prostorově, přičemž za jeho hranicí panovalo "to cizí" to, co je za hranicemi kosmu, lovecraftovské "from Beyond". Vše, co odtud přicházelo, bylo "nelidské" – zpočátku byli za nelidi pokládáni i "barbaři", tedy národy jiné kultury. Hranice se postupně rozšiřovala. Z hlediska psychologického lze podsvětí vnímat jako nevědomí, zemi jako každodenní vědomí a nebe jako rozšířené vědomí či "nadvědomí". Nabízí se i psychoanalytické rozdělení id, ego, superego. To jsou však jen pomocné analogie – rozčlenění magického univerza pokládám za svébytný fenomén, který s psychologickými kategoriemi částečně souzní, ale není s nimi identický. Tři světy spojuje axis mundi, osa světa, kterou si lze představit jako centrální horu, kosmický strom a podobně. Po ní se mezi těmito světy putuje. Směrově je nejpraktičtější dělit svět na tradičních šest směrů (4 světové strany + nahoře a dole). Tvarově může být svět koule či válec, střední svět, tedy země, je vnímán jako kruhová plocha.
Nyní přistupme k časovému členění magicky pojímaného světa. Chceme-li pracovat v intencích polytheismu, což je z magického hlediska velmi potentní, nabízí se velmi rozšířené rozdělení na prapůvodní nerozlišený chaos, z nějž se vynoří mužská a ženská prasíla, které zrodí první generaci archaických bohů ("titáni"), jež posléze porazí či spoutá generace následující. V průběhu tohoto procesu (v období titánském) se vynořují i nižší bytosti (duchové míst, víly...). Soudím, že toto dělení souvisí s lidskou ontogenezí. Období chaosu lze pokládat za čas, kdy se utváří nervová soustava plodu procházejícího známou "zrychlenou fylogenezí". Jedná se o první část prenatálního vývoje (nejsem v tomto směru takový odborník, abych vymezil hranici, od které je plod lidský a má slušně vyvinutý mozek). Generace "prasil" odpovídá růstu a členění lidského mozku před narozením a cca rok po narození; pokud si trošku zaspekuluji, pak porod je analogií stvoření svět(l)a. Toto období je, v případě, že lidský vývoj probíhá normálně, relativně klidné, s výjimkou dosti dramatického porodu. Období titánů je dětstvím, začíná v okamžiku uvědomění si vlastního já a končí s dospíváním. Je to období plné zvratů, změn, růstu, konfliktů i dlouhých klidných etap. Vysvětluje to paradoxnost mýtického uchopování této éry jako "zlatého věku" a současně jako vládu zlovolných a nebezpečných entit. Patří sem první, nezdařené, pokusy tehdejších bohů o vytvoření člověka. Období bohů je analogické dospělosti, je to období relativní stability, konflikty nemají apokalyptický charakter, ale magická moc člověka je oproti předchozí etapě značně umenšena. Vládnou zvnitřněná pravidla a principy, ale – pokud je člověk pozorný – může vnímat nižší bytosti ze starších dob, které jsou sice zkrocené novou generací bohů, ale stále jsou zde k dispozici pro toho, kdo si nezapomněl hrát. Generace titánů je "svržena do propasti", spoutána, uzavřena v Podsvětí/nevědomí. Občas nějaký titán kooperuje s novou generací bohů, ale i v tom případě se nakonec ukáže jako "potížista" (kupříkladu Prométheus).
Je na každém, ke komu se přikloní. Někomu vyhovuje pracovat s bohy, jiný se obrací k nevyzpytelnějším a divočejším titánům (a čerpá tak magickou sílu spojenou s dětstvím), jiný se zase touží vrátit do klidného a bezpečného období prasil a obrací se třeba na Boha a Bohyni či k naukám jako je taoismus. Vracíme-li se do období prachaosu, můžeme se zabývat průzkumem atavismů.
Domnívám se, že propojení magického obrazu světa s fungováním lidského nervového systému a jeho vznikem a vývojem je prospěšnější, než upínání se na komplikované systémy vytvořené někým jiným. Můžeme tak začít utvářet svůj vlastní jedinečný magický svět odrážející naši vlastní psychiku – což je bezpochyby zajímavá cesta k sebepoznání. Ovšemže můžeme také přijmout nějaký konkrétní "hotový" mýtus či obraz světa, ale v tom případě bychom měli vybírat takový, jenž odpovídá našemu vnitřnímu ustrojení, a ne takový, který nám někdo doporučí jako "ten jediný hermeticky či kabalisticky správný"...
úterý, 27. října 2009 | rubrika: Magie, mystika, víra |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1] (Allegor - Mail - WWW) Vloženo 27.10.2009, 18:50:48 x
No, já si Kojote nejsem jist, jestli to jde takhle paušalizovat na všechny kultury (popř. "nebe" a "podsvětí"). Řekl bych spíš ne. Třeba ve vývoji indických náboženství bych se musel fakt hodně snažit a zavírat obě oči, abych si to tam našel.[2] (Allegor - Mail - WWW) Vloženo 27.10.2009, 18:56:33 x
Pokud jde o to časové dělení, je to rozhodně zajímavá teorie. Na druhou stranu, já mám třeba ty "divoké" entity spojené často s hodně velkým poznáním a rozhledem, což s v podstatě nevědomým dětstvím moc nekoresponduje...[3] (Kojot - WWW) Vloženo 27.10.2009, 19:27:52 x
Allegore, já myslím, že se sice v některých kulturách stane, že vypadne podsvětí, ale že to je dáno spíše dalším vývojem. Na tu Indii bych se musel mrknout a teď na to nemám čas. Nejvíc by mě zajímala védská vrstva. Ale každopádně byli Indové Indoevropané a ti tuto strukturu měli.
Co se časového dělení týče: Když jako dospělý pracuješ se světem dítěte, můžeš získat mnoho. To se nevylučuje. Ostatně viz třeba psychoterapii.
[4] (Allegor - Mail - WWW) Vloženo 27.10.2009, 19:52:18 x
No, ve védském období to podsvětí...možná Rudra jako bůh ničitel, který byl značně temnější než Šiva.
S těmi temnými entitami jsem to myslel tak, že je pojímám spíš v takovém duchu, jako třeba Lermontov pojímal svého Démona.
[5] (Kajak21 - Mail ) Vloženo 29.10.2009, 17:53:38 x
Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde ..... :-)[6] (Allegor - Mail - WWW) Vloženo 29.10.2009, 18:48:22 x
Tak tohle fakt není o Freudovi.[7] (Kojot - WWW) Vloženo 29.10.2009, 21:22:21 x
No, zmínil jsem v článku i psychoanalytické členění na id, ego a superego, takže na toho Freuda taky došlo, i když opravdu jen okrajově.[8] (Allegor - Mail - WWW) Vloženo 29.10.2009, 23:59:21 x
No, ale fakt asi tak, jako na D. Adama z Veleslavína jakožto jednu z nejzásadnějších osobností pro vývoj českého jazyka, protože článek je psán česky:)[9] (Liška - WWW) Vloženo 09.11.2009, 15:30:13 x
Hezky!
Čas od času mám chuť nějak své bohy nebo boha identifikovat a uspořádat po svém - jenže je mi směšné vzít Pražské Jezulátko a parohatého boha podsvětí a zvířat a zatím nic jiného nemít. Tak to vždycky odložím :-)
Furt ne a ne dostatečně duchovně na to jít. Vůbec nechápu, jestli jsem panteista, polyteista nebo katolík nebo vlastně nic, tak si řeknu že nic a jdu od toho.
A potom zas pojmu touhu být duchovní, jenže dál než 1) k Jezulátku a 2) parohatému podzemnímu lesnímu bohu a 3) božskému všeprincipu se nedostanu. A dohromady mi to nejde. Tak se tomu svému ansámblu směju.
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*