AMOR VACUI - zápisky z cesty

No, tak tohle je pochopitelně takový syndrom mnoha křesťanů (mohu citovat? "satanista se buď obrátí k Bohu, nebo pro mě končí, je to prostě nepřítel"), ale nutno dodat že stejně tak spousta křesťanů za tohle svoje souvěrce tepe.

Tenhle křesťan vlastně upřímně vyjádřil to ,co mnozí další křesťané cítí také ,ale nepřiznají to ani sami sobě. Lidi jsou pro ně buď ti čistí (kolegové křesťané - zpravidla ještě pouze téže církve) ,nebo potencionální dušičky a zbytek tvoří ti infekční ,od kterých raději ruce dál.

kojote, to je další ze série článků o tom, jak jsi nachytal křesťana na rozporu ve vlastních dogmatech (nebo proklamacích...) bezva. křesťan by se asi bránil, že J.C. sice navštěvoval celníky a dokonce i samařanky oslovil, ale učil držet si vnitřní odstup při ohrožení integrity vlastní ideologie radil stáhnout se do izolace. Co teda vlastně člověka vede k tomu, aby vzal Nový zákon, změnil podle něho životní styl a začal se věnovat téhle (poněkud odrodilé)formě magie? na internetu asi najdeš spíše tyhle křesťanské tupolevy, kteří mají potřebu šířit kostrbatě flamenná dogmata, ale ty bych řadil do stejné kategorie jako ocvokované řezníky koček.
No ale pokud bys mě chtěl zadupávat, tak to nech být... :-)

No, tentokrát jsem nikoho nachytávat nechtěl. Vážně. Prostě jsem při čtení těch výlevů v mailu málem vyletěl z kůže, protože tolik nenávisti a odsouzení jsem četl snad jen v příspěvcích svého věrného anonyma Čumáčka.
K tomu stažení se při ohrožení vlastní integrity - to je jasně esejský prvek v Novém zákoně. Osobně nemám nic proti - stáhnout se a nevyhledávat kontakt s někým, o kom si myslím, že ohrožuje integritu mého světonázoru, sice něco vypovídá o té integritě jako takové, ale budiž. Ovšem psát na něčí adresu nenávistné výlevy a dokonce uvažovat o tom, že dotyčného "infekčního" člověku nějak ublížím, to už na mě bylo vážně moc. Cítím z toho smrad inkvizice, snahu totalitních režimů "očišťovat společnost" atd...

integrita a její sebereflexe je zvláštní kapitola. na tohle téma (ve vztahu ke klifotickému zlu) jsem chtěl napsat i komentář na blog J.K. ale pořád to mám v mysli takové nehotové...
není jen specialitou křesťanství, že člověk na začátku myslí, že ví všechno a je vso jásno - udržuje násilím křehkou integritu a teprve potom připouští otázky, rozpory a pochybnosti. nezazlíval bych křesťánkovi, že si ji brání, jak umí. Třeba dozraje (když církev dovolí). Chce to čas, než člověk pochopí, že realita je jak fraktální obraz a řád vystupuje z chaosu

Gerte, někdy mám pocit, že existují lidé, kteří se dozrání zaleknou a prchnou před ním do jiné spirituální škatulky. To je jen takový okamžitý nápad, nevztahuje se k článku jako takovému...

To je naprosto přesné - lidi, kteří se neodváží dospět. Máš z toho vlny hnusu, mně z toho bývá spíš bezmocně (no, mám to denné v práci).

..díky za zajímavé příspěvky! Jsou lakonické však fakticky přínosnější než celý tento emočně rozbouřený článek. Zajímalo by mne však do čehos tedy dospěl ty (že v tom máš tak jasno) a co vlastně děláš (píšeš o tom poměrně zvláštně)? Jsem zvědav zda se tu ozve i Vera, to je taky přínosný člověk. A pokud ano docela se na její reakci těším.

dospěl? no jsem někde na cestě... a jasno v tom nemám, naopak se kochám množstvím otázek. jsem psychiatr a pracuju na záchytce a oddělení pro závislosti.

zodpovědně prohlašuji, že sice neznám onoho křesťana ani tu příšernou osobu, ale přesto je věcí každého s kým a za jakých okolností si pěstuje osobní vazby.
Jenom nechápu čím to je, že lidé mají tendenci druhému nakazovat s kým se má kamarádit a s kým nikoli. Mám pocit, že něco podobného jsem na tomto blogu již četla. Nevzbuzuješ v některých lidech samaritánský komplex uchránit tě před ehm nevhodnými styky?

[8]..wow to je výzva:-) Tady můžu jen souhlasit s Kojotem,že naštěstí jsou skutečné vztahy, přátelství a láska založeny na úplně jiných základech, a proto se na tom světě dá žít i krásně:-) a tož kolik těch piv mám přinést, wefko,a může to být Radek?:-):-)

Lianare:
Ten "samaritánský komplex" je právě dost intenzivně se vyskytující syndrom u křesťanů všech denominací. Křesťané nejsou schopni připustit, že někdo z naprosto svobodného, uvědomělého rozhodnutí zkrátka kráčí po jiné cestě než oni, a neustále mají potřebu někoho zachraňovat. Držím se v obraze o dění v katolické církvi mj. tak, že každý týden aspoň letmo prolistuji Katolický týdeník. Onehdy jsem tam narazil na rozhovor s jistým textařem, který byl tázán, jaký má názor na takové hudební projevy mladých křesťanů, jako je křesťanská metalová hudba. Odpověděl, že metal se pochopitelně s křesťanstvím neslučuje, ale že je možné pomocí "křesťanské varianty" metalu cituji "zachraňovat zbloudilé metalové ovečky." Tohle je typický přístup. Nebohou, nevědomou ovci zkazil nějaký velký zlý ďáblův přisluhovač, úkolem křesťana je zachránit mladého člověka ze spárů satanismu, dokud je čas. Narozdíl od Russeaua nemusejí řešit dilema, kdo zkazil toho prvního člověka: Samozřejmě, že to byl ďábel, od té doby funguje dědičný hřích a tím pádem náklonnost ke zlu a ďáblovu našeptávání. Mládež je třeba zachránit ze spárů ďábelských nástrah.
Vidím za tímto přístupem strach z představy, že někdo je zodpovědný za své jednání, má dostatek informací, dokáže samostatně uvažovat - a zvolí si z jejich pohledu satanskou životní cestu. Ať proti nám bojují, když jsme podle nich ti zlí, ale tyhle jejich snahy vážně postrádají logiku.

Lianare, jen dodávám, že potřebu zachraňovat mě z nějakých spárů příliš nepociťuji, toto je asi spíše výjimka. Nepočítám situace, kdy vlezu na nějaké křesťanské fórum, tam se to pochopitelně vyskytuje často, ale to je zase můj problém - když tam vlezu, musím s tím počítat a nevadí mi to. Občas se tady na blogu vyskytne nějaký zbloudilý komentátor, který něco takového plácne.

No, ale jaké je mezi křesťany, se kterými jsi se bavil a kteří vědí, co jsi zač, procento těch "zachránců?" V mém případě je hodně vysoké. Stálo by za samostatnou úvahu rozebrat princip Kristova odpuštění ("Otče, odpusť jim neboť nevědí, co činí"), ve kterém vidím nejhlubší pošlapání důstojnosti osoby a projev nejnechutnějšího vztahu, jaký existuje (mnohonásobně horší než čirá nenávist). Mám za to, že přesně tohle se promítá v těch křesťanských záchranářských snahách.

No, Allegore, to je zajímavá otázka. Dokonce i můj kamarád z nejlepších, který je jinak vzdálen jakémukoli poučování, dal najevo nelibost s mým vstupem do Prvního chrámu a dodal, že Satan je protivník boží...
Jediný křesťan, který mě nikdy nepoučoval, a o němž vím, že nemá problém posedět u jednoho stolu se satanisty a dát najevo plný respekt a neodsuzování, je můj "skvěle informovaný zdroj". Ale povšimni si skutečnosti, že si nepřeje být jmenován na mém blogu - aby neměl problémy... ;)

Tak zase dát najevo nelibost je pochopitelné, přeci jenom První čs. chrám Církve Satanovy s křesťanskými myšlenkami hodně ostře polemizuje, kromě toho Satan je prostě nedílnou součástí křesťanství (mimo například některých post-moderních směrů katolické teologie), ale vyjádření nesouhlasu není "zachraňování duše" ani Ježíšovo odpuštění (které zbavuje člověka i té důstojnosti, že je zodpovědný za své jednání - dělá z něj ubohého tvora, který neví, co činí).

http://www.christnet.cz...anek=3338

Dokonce i umírnění křesťané na svém serveru připouštějí problém militantního, kriminálního křesťanství:))
Ustanovil bych zvláštní komisi pro dohled nad tím podezřelým náboženstvím:)

Allegore, díky za link. Hodí se mi.
Ještě připomínka: Přítel, jemuž se nelíbilo, že jsem vstoupil do Prvního chrámu, mě ale nijak neodrazoval, prostě jen vyjádřil svůj postoj. Také jsem zapomněl na Břetislava - ten mě taky nikdy nepoučoval ani se mě nesnažil zachránit...

No, ono to, co jsem k odkazu psal, zní jako sranda, ale vzhledem k tomu, že třeba v USA běžně používají sociální pracovníci i bezpečnostní složky k řešení "problému satanských sekt" směrnici, kde je v první kategorii satanistů, tzv. amatérů ("dabblers") výslovně mezi charakteristikou uvedeno třeba hraní hry Dongeons and Dragons...sranda to být přestává.

Pro Kojot:
Proč se ti to hnusí? Mě spíš těší to, jak neustále dokazují své pokrytectví a to, že jsou to jen obyčejní lidé. Jako my ostatní. Bůh je stejně jen slovo.
Třeba by ses mohl z toho taky těšit, protože pocity hnusu a zhnusení jsou přece tak negativní... až choroboplodné dalo by se říci. Infekční.

@ warhammer: Asi jsem prostě přecitlivělý na pokrytectví... Ale to byl LaVey taky...