AMOR VACUI - zápisky z cesty

O Charlesi Mansonovi napsal prý vynikající knihu ,americký básník a člen legendární skupiny The Fugs Ed Sanders. Mám v plánu si ji někdy výhledově přečíst.
Jinak ,ty mi Kojote jako fanatik nepřijdeš. Fanatik byl Manson ,ale jestli satanistický ,křesťanský ,nebo marťanský ,to nevím.

lidí pro zařazení do škatulky satanismus nejpodstatnějí oněch "několik brutálních vražd". Přesně tohle přece dělají satanisté, ne? Že je nepřesné, zavádějící, pomýlené a z pohledu satanistické věrouky (možná) absurdní? To většinu lidí nezajímá a nikdy zajímat nebude. A asi se jim ani nelze moc divit.

Miky, tak to pak poreferuj. Manson je rozhodně zajímavá postava a rád bych se o něm dozvěděl víc, než co jsem našel na netu.

Tribune, to bychom pak museli označit za satanistické vlastně všechno, že? Včetně třeba zabijáků jako je ten ve filmu Sedm. Pokud by však byl pojem "satanismus" použit takto široce, ztratil by pochopitelně jakoukoli vypovídací hodnotu. Mně tady nejde o nějakou "věrouku" - kdyby Manson o sobě řekl, že je satanista a měl třeba na oltáři Bafometa, tak bych řekl, OK, nedivím se, že je to řazeno pod satanismus... Ano, je pravda, že "prostí lidé" si to "zařadí" a nenechají se přesvědčit o opaku, ale tento článek je obžalobou lidí, kteří se staví do role odborníků a ti by měli mít alespoň nějakou rozlišovací schopnost...

Pro Kojot:
Ne nejsi. A promiň, že se ptám, ale proč Lucienne nesnáší satanismus? No, nesnáší je možná silné slovo, ale něco na tom asi bude... .

@ Warhammer: No, Lucienne se domnívá, že pokud jsou určité archetypy vnímány většinou společnosti jako zlé a destruktivní, tak skutečnost, že je já a další satanisté mého druhu vnímáme jinak, než většina společnosti, nemůže tuto skutečnost zvrátit. Proto pokládá Satana za nebezpečnou entitu a práci s ním za riskantní...

No v křesťanských dokumentech o rock´n´rollu jsou k vyznavačům satana řazeni i Beatles (za Crowleyho na albu) a Rolling Stones (za their satanic majesties request). Druhá věc je třeba že Brian Jones nebo Led Zeppelin měli o magick vážnější zájem..
Je to demagogie a ta logika funguje třeba tak, že když obsadil Polanski do filmu o satanovi LaVeye, tak se mu to vrátilo tou vraždou manželky... Polanskiho dodnes taky spojují se satanismem
např. Kenneth Anger má na prsou vytetováno Lucifer a je taky satanista :-)

Jinak Manson byl nebezpečný blázen a podprůměrný hudebník - tak trochu problém je, že se k němu dodnes někdo hlásí - Reznor, Marylin M., Guns´n´Roses etc.- on dělá rozhovory z vězení, doporučuju to shlédnout, je to klasickej psychouš, co posbíral pár radikálních mouder a byl je ochotnen uvést do praxe.
Jinak to byl v reálu chudák, co ho rodiče vykopli z domu a on neměl žádné sociální zázemí, tuším, že strávil život po děcácích, utíkal a kradl - pak pobral LSD, pár děcek a těm na poušti vymýval hlavu debilníma kecama - výsledky známe všichni... on se určitě k satanovi hlásil, ale jako "budoucí mesiáš" ho přesahoval, že :)
(btw. je tu film od Cliva Barkera - Lord of Illusions - tam je kus o Mansonovi)

PS. třeba by mě zajímalo jak černoprdelníci interpretují toho "převtěleného Ježíše", co před pár lety rozflákl ve Vatikánu Michelangelovu Pietu - to už nebyl špatný vliv víry - to byl "psychicky narušený jedinec" - naopak kdyby řval, že je "zrozenec satana" - tak ho posedl satan :-)

Mobe, díky za trefný komentář. Nemám, co bych dodal...

Já bych jen podotkl, že Baphomet sám o sobě ještě neznamená satanismus (jako Baphomet, ta údajná modla, ne obrácený pentagram s kozlí hlavou), zájem Jimmyho Page o magii pochopitelně neměl nic společného se satanismem a satanistou nebyl ani Crowley, neprohlašoval se za něj, původ "Beast" a "666" se nachází v jeho problematickém dětství uvnitř bigotní protestantské rodiny.

No, myslím, že jsi to trošku zjednodušil, Allegore, ale budiž. Nicméně lze například říci, že Crowley měl k satanismu rozhodně blíž než Manson...
Jo - a pochopitelně žádný symbol sám o sobě nic neznamená. Kdyby kupříkladu obrácený kříž znamenal satanismus, šéfovali by katolíkům samí satanisti... ;)

on je problém vůbec s definicí satanismu - dost mě zajímají gnostické "hereze", což je vlastně také "satanismus" jen starověký - nicméně z laveyánského hlediska bych satanistou určitě nebyl.
Další problém je, že např. ta středověká uchopování Satana v nějaké praxi oběti skutečně obsahovaly, což je svým způsobem problém, který dodnes přetrvává jak ve filmech, tak v populární literatuře je satanismus stále spojován s porušováním zákonů a amorální ideologií - což opět ten laveyánský přístup staví tak trochu na hlavu...
(osobně laveyánský satanismus nevnímám jako satanismus, ale spíš takový neo-paganismus - kulty síly apod.)

Crowley se satanismem koketoval, ale nikdy to vyloženě nevyslovil - vždy to byla spíše ta neo-gnóze.
Page ano, jasně - nicméně byl kamarád s Angerem a ten zase s LaVeyem - všichni brali drogy, provozovali bůhvíjaký sex a hlásali libertinství, což stojí v ostrém sporu s křesťanskými církvemi a tak se jim na čelo nalepila nálepka satanismus, což je v ústech katolíků takový majíček pro fízly, kteří tam tuší to samé - drogy, znásilnění, vandalismus etc (no a bohužel se ti devianti za to často schovávají - třeba ten Manson)

Mobe, definice satanismu je problém. Sám se tím už nějakou dobu zabývám, čtu všemožné názory (díky za ten Tvůj, i když s ním zcela nesouhlasím) a nechávám to "uzrát". Pak k tomu něco napíšu a těším se, že se do toho, kriticky, jak jinak, vložíš. Zatím to nechme být.
V této chvíli je podstatné, že i kdybychom za satanistu označili každého, kdo se nějak se sympatiemi vztahuje Satanovi, ať už jej chápe jakkoli, a sám sebe označuje za satanistu, což je hodně široká definice, tak tam Manson nespadne. Jak jsem už uvedl - kdyby se Manson za satanistu označil, tak bych při pomyšlení na něj skřípal zuby ještě víc než teď a tento článek bych nenapsal...

Apropos, Mobe, Ty bys mohl být v tomto dobře informován: Když vezmeme různé ty středověké formy satanismu - zajímá mě, které skupiny či jednotlivci se samy označily tímto termínem a které ne. Tak třeba Gilles de Retz - mohl to o sobě prohlásit? Je jasné, že pro Hellfire Club to platí, ale snažím se odlišit černou magii a satanismus - tedy: Pokud někdo "zaklínal" démony a Satana etc., obětoval malé děti, ale dělal to jako evokatér, kdy Satana komandoval stojíc v kruhu, tak to z logiky věci není satanista. Pro křesťana pochopitelně ano, ale objektivně ne. Máš k tomu nějaké materiály?

Proto jistě ne. A jinak mi taky jako fanatik nepřipadáš, ale vím já ?...zdání může klamat a nakonec, kdo tě zná lépe, než tvá vlastní žena? ;-)

Podmínku, že se dotyčný musí označit za satanistu (uctívače Satana etc.), aby mohl být za satanistu označen, pokládám za nezbytnou proto, že jinak opravdu není problém označit za satanistu třeba Crowleyho - obzvláště při zběžném pohledu. To pak může být satanista každý okultista, každý, kdo dělá LHP... rozumíš?

Milé Zjevení, každý má nějakou tu "slepou skvrnu"... Možná jsem skutečně fanatik - ale ne satanistický, nýbrž zdravorozumový...

Ad. Crowley a Satanismus, dodnes si ráda přečtu Crowleyho Hymnus k Satanovi. Myslím, že verše jako "uctívám Tebe, Pane zla..." by mohly posloužit jako jasná deklamace víry. Nicméně Crowley byl sice rebel, ale měl i druhou tvář, která toužila po tom být klasickým anglickým gentlemanem (viz sebestylizace jako Churchill) plus časté příklony ke křesťankému bohu, které prolínají celým dílem. Crowley tudíž používal jakýkoliv mýtus, který mu zrovna vyhovoval...

Crowley byl typický esoterik a okultista (ty pojmy sice těžko exaktně definovat, ale víme, oč jde) 20. století, který synkreticky používal prvky z různých směrů a tradic, jak ho zrovna napadlo. Samozřejmě, že se tam něco o Satanovi najde, jenže potom by satanistou musel být i hudebník Pavel Žalman Lohonka, protože zpívá, že v nebi nás nechtěj, tak snad v pekle se nás zastanou. Zastávám ten názor, že satanista se za setanismu musí prohlásit, aby se tak dal nazvat. Jinak se totiž opravdu dostáváme do pozice, kdy se dá za satanismus označit i manicheismus a další v podstatě gnostické mutace křesťanství, protože to v té době byly hereze, ačkoliv se pochopitelně jedná o úplnou blbost. Gnostické křesťanské hereze starověké i středověké byly sice herezemi, tzn. naukami stojícími mimo hlavní proud nebo z hlavního proudu vytlačenými, ale o satanismu by skutečně mohl mluvit jenom...nechci říkat kdo.

Ale i co se týče užití postavy Satana ve vyjádření, nejedná se ještě nutně o přihlášení se k satanismu, viz případ Pavla Lohonky. Satana jako symbol vzdoru, odpírání poslušnosti a povstání proti despotické moci používali jak víme romantičtí umělci první poloviny 20. století stejně jako modernističní novoromantici přelomu století 19. a 20.

Pokud jde o středověký satanismus, tady nevíme vlastně nic, jedná se rozhodně z minimálně 99% o výplody lidových fantzií a následně inkvizitorských mozků, můžeme předpokládat, že něco takového se snad mohlo vyskytovat mezi prostým lidem, ale opět: do jaké míry můžeme například nějakého duševně narušeného jedince, který v psychotickém manickém záchvatu namočí v kostele do kropenky, považovat za satanistu? Pak bychom z podstaty činu mohli nazvat člověka, který v psychóze vyvraždil rodinu, protože slyšel Boí hlas, křesťanem. Zjevně tudy asi ne. Co můžeme z estředověku uvést jsou magické postupy, během nichž byly (všem zpravdila jménem Boha) vyvolávány "síly temnot." Dochoval se například zápis formule, která jménem Boha všemohoucího, milosrdného a milostivého...atd. svolávala na určitou osobu chorobu nebo smrt. Opět - je to satanismus? V hodně širokém pojetí možná.

Pokud jde o satanismus novověký, tam se jedná už o jinou záležitost. Zaklínání démonů, ďáblů, Satana a vůbec pekelných sil se stalo relativně (opravdu relativně) rozšířenm fenoménem uvnitř kléru, šlo vlastně o magickou evokaci, přičemž těmto kněžím to často nebránilo sloužit mše zcela normální. Neobvyklé nebylo ani zdůvodnění, podle nějž vlastně Bůh svěřil evokatérovi moc vyvolávat ďábly, a tak to vlastně musí být v pořádku, protože jinak by to Bůh nedovolil. Patrně nejslavnějším případem, v němž tento druh (satanistické?) magie figuroval, je ta slavná aféra na dvoře Ludvíka XIV.
Co se týče lidí, jako byl De Rais, tam bychom o satanismus asi hovořit mohli, na druhou stranu s téměř stoprocentní jistotou můžeme mluvit o těžké sadistické poruše osobnosti. Zase - máme tady křesťanské zpovědníky, kteří během svátosti smíření brutálně mučili ženy. Případ sv.Alžběty je znám. Z tohoto úhlu pohledu by se dalo říci, že pokud tyto lidi nazveme křesťany, musí být De Rais satanistou, jenže na druhou stranu, bylo De Raisovo jednání motivováno ještě i nečím jiným než jeho úchylkami, resp. dopustil se ještě i dalšího jednání, podle nějž by mohl být satanistou nazván? Toť otázka. Nicméně De Raise bych osobně pod satanismus asi zařadil.
Pokud jde o Hellfire, tak tam už bych se označení satanismus vůbec nebál, ačkoliv samozřejmě víme, jak to tam bylo a o co tam šlo.

Jedním článkem pěkně ilustrujícím, jak vzniká mediální podoba satanismu, se zabývám na svém blogu apostasy.blog.cz
Po přečtení článku určitě pochopíte i ten humorný citát z jakési učebnice občanské nauky pro základní školy: "Satanisté...jedná se o duševně nenormální lid."

Allegore, díky za příspěvek. Osobně bych mezi stanisty rozhodně černomagické evokatéry, kteří jménem Boha komandují Satana a pekelná knížata etc, rozhodně neřadil. Myslím, že bez trochy úcty k Satanovi se satanismus neobejde..

Jak říkám, jde o to, jak ho pojímáš. Jelikož je satanismus prakticky neomezeně širokým spektrem směrů, nauk a názorů, považoval bych za satanistu prostě toho, kdo se jím nazve. Problém nastává právě u těch historicky starších jevů, kdy označení "satanista" vlastně pořádně neexistovalo, hovořilo se o jakémsi obcování s ďábly apod., což rozhodně na ony evokace sedělo, ale hovořit přímo o satanismu? Z hlediska křesťanského hodnotícího bez diskuze, z hlediska satanistického hodnotícího záleží na to, ja hodnotitel pojímá svůj satanismus, z pozice snažící se o maximálně nezaujatost a objektivitu - prostě na hraně:) Když si řeknu "byl to satanismus", nesedí mi to, když si řeknu, že nebyl, nesedí mi to taky. Je to asi jako s thérávádovým budhismem a termínem "náboženství.":)

Allegore, sebepojetí coby satanisty je důležité, ale protože je tam to "ismus", předpokládal bych k tomu navíc ještě existenci nějakého konzistentního myšlenkového systému, nějakou pokud možno explicitně vyjádřenou životní filosofii.

Ano, to je určitě zajímavý argument. Ale můžu jednak říct, že "filozofie" znějící "omráčím, znásilním, zabiju a znovu znásilním spolužačku" je taky filozofií, ačkoliv rozhodně ne právě propracovanou; autoři výroků o nenormálním lidu mohou zase argumentovat, že sadismus má také "-ismus."

No, jenom bych pro pořádek chtěla hodit link na Hymnus k satanovi, Crowleyho básnické vyznání, který přeložil více než před deseti lety můj přítel a já jej umístila na tehdejší CyberTempli, a který bez udání překladatele ukradl taky kdekdo:
http://cybertempli.mysteria.cz...70

Vezmeme-li v potaz, že i romantičtí básníci vycházeli z pohnutek duše, tedy mi přijdou skrze své dílo (vyznání) s prominutím jako větší satanisté, než ti, kteří umí jenom primitivní větu "já jsem satanista". V podstatě je to věc měřítek, romantici a dekandenti by asi také cítili opovržení a nedůslednost u některých dnešních "povrchových satošů".
Osobně za nejlepšího satanistu považuji toho v Huysmansově "La Bas", který si vyřezal kříže na chodidla, aby po nich mohl šlapat - ve stejném duchu mi přijde důslednost mého oblíbence Glena Bentona (Deicide=bohovražda), který v jednom svém rozhovoru prohlásil, že nerad létá letadlem, poněvadž je tak blíže nebi... :-)

Allegore, ta námitka se sadismem je trefná, i když se mi nehodí do krámu ;) Ještě se nad tím zamyslím. Nicméně si myslím, že můj požadavek nějakého myšlenkového systému by tam být měl.

Catalessi: Díky za odkaz. Co se důslednosti týče a tak - no, Tebou uvedené příklady mně osobně připadají spíše legrační a recesistické...

Až na sloveso "invokovat", které poněkud kazí jazyk, se mi překlad líbí.

Můj oblíbený hymnus na Satana je tenhle:

O' mighty Lord of the Night. Master of beasts. Bringer of awe and derision.
Thou whose spirit lieth upon every act of oppression, hatred and strife.
Thou whose presence dwelleth in every shadow.
Thou who strengthen the power of every quietus.
Thou who sway every plague and storm.
Harkee.

Thou art the Emperor of Darkness.
Thou art the Emperor of Darkness.
Thou art the king of howling wolves.
Thou art the king of howling wolves.
Thou hath the power to force any light in wane.
Sans mercy. Sans compassion
nor will to answer whosoever asketh the why.

Thy path is capricious but yet so wide.
With no such thing as an impediment too strong.

Every time thou consecrate me to another secret of Thine,
I take another step towards Thy Pantheon.

Forever wilt I bleed for Thee.
Forever wilt I praise Thy dreaded name.
Forever wilt I serve Thee.
Thou shalt shalt forever prevail.

Inno a Satana. Inno a Satana.
Inno a Satana. Inno a Satana.

Inno a Satana.

Je od norské black metalové skupiny Emperor.
Pokud jde o Glena Bentona, tak ten dokonce prohlásil, že ve svých 33 letech spáchá rituální sebevraždu, nicméně jak se mu ten věk blížil, odvolal to. Co jsem slyšel, už to taky nebere nějak vážně a ten výrok od letadle mi zní spíš jako podařený vtípek.

Problém označení umělců, kteří používali ve svém vyjádření postavu Satana, jako satanistů spočívá v tom, že když já třeba ve své básni použiju jméno bohyně Kálí, neznamená to, že jsem náboženským vyznáním ctitel Kálí. Stejně tak pokud Richard Wagner zkomponoval Nibelungy, ještě to z něj nedělá vyznavače germánského pohanství a třeba z muzikantky Tori Amos nedělá deska "Boys for Pele" vyznavačku havajského kultu bohyně Pele.

Kojot: samozřejmě, že Benton je k pousmání (je tam taky smajlík), vyrejžoval díky tomu, že se hlásil k satanismu, spoustu prachů od surface satanistů.
Ovšem v tom prvním případě je to zřejmě (inspirováno Boullainem) myšleno vážně. V magické operaci John St. John si Crowley také vyřezal kříž (ondřejský) na hruď - snášet bolest má ve volunterské tradici své místo.
Ale aspoň jim to za to stálo a nebylo to jenom o plcích "Satan tam" a "Satan tady"...

Jo, ae ty vyřezávání a tetování křížů na chodidla je známá věc, stejně jako vyobrazování na podrážky. Osobně mám za to, že 90% lidí to dělá hlavně z provokace, baví je, když o nich lidi s úlekem ve tváři mluví, co je to za monstra. Chápu je, mě to taky baví:)

Allegor:
ad. Benton viz výše - výrok se mi líbí, má svou estetickou působnost.
Nicméně každý má svou hlavu, aby posoudil Lohonku a Crowleyho Hymnus k Satanovi - předpokládám, že i ty vidíš jistý rozdíl. Na jednom konci škály nemůžeme ten satanismus věřit nikomu, na druhém všem, kdo o tom mluví. Většina případů se nachází na škále někde mezi.
Díky za Emperor, black moc neposlouchám, radši Death a pokud možno bez kláves.

Crowleyho Hymnus k Satanovi je zajisté něco úplně jiného než Jdem zpátky do lesů Pavla Lohonky, ale je tady jiný problém: Crowley takhle synkreticky operoval s tolika směry, že by musel být snad všechno co jde, pokud by tedy byl satanista.

Vyloženě umělecká díla se musejí brát jako umělecká díra, ne prohlášení politické strany. Třeba Baudelaire v jedné básni prosil Satana, v další kritizoval lidskou pýchu.

Satanistický fanatik určitě nejsi. Máš podobný zlozvyk jako já, totiž, že v okamžiku kdy ti něco vadí, tak se v tom rejpeš tak dlouho dokud nemáš pocit, že je problém vyřešen. A v případě, že je problémem lidská omezenost, tak je řešení v nedohlednu. Ano, lidé budou spatřovat v satanismu masové vrahy a nacisty stejně jako v pohanech v postpubertální losery co za úplňku šaškují v bílém prostěradle v městkém parku. A vždy, budou -li chtít, najdou dost zoufalců, které mohou dát za příklad.

Vtip je myslím v tom, že zatímco většina lidí znuděně poukáže na nespravedlnost a dál si toho nevšímá, tak ty máš snahu tu zeď rozbít hlaovu za každou cenu. Ale i to je možná svým způsobem druh fanatismu.

Allegor: Nechtěla jsem sice již reagovat, jenom ještě poukážu na jeden aspekt - Boulain, Bois a presatanisté - pokud si na chodidla vyřezává kříže někdo z nich, je to "pokrok" a není pokroku bez originality+odvahy, leda náhodného - v tehdejším paradigmatu myšlení překonat veškeré ty hrozby a kletby s tím spojené, to musel být záhul= vnitřní rozervanost a deprese, ztráty jistoty, podobné tomu co dnes zažívají např. sebevraždící se manažeři.
Z tohoto titulu je klíčová pověst o Dr. Faustovi, která popisuje nahrazení jedné vnitřní struktury strukturou jinou.
Pokud si dneska vyřezává někdo kříže na podrážky, je to tupé stádo, kopírovací satanisti a pobuřovat to může leda tak rodiče nebo kalit vodu na malé vesnici, odkud se tento člověk dříve či později stejně odstěhuje do anonymity města.
Stejně tak bych z tohoto náhledu nevyčítala rozkolísanost Baudelairovi a Crowleymu (bez ohledu, že je dost ovlivňovaly věci, na kterých fičeli).Crowley je ještě složitější, zvláště jeho "satanská" svatyně v Paříži - ale to by bylo na dlouho vysvětlovat a citovat.
To co dělali a podstupovali výše jmenovaní každopádně vyžadovalo větší kus odvahy, než se někam zapsat a platit příspěvky!
Jo, ještě díky za zmínku o T. Amos a Pele, do dnešního dne jsem se domnívala, že se jedná o "Kluky pro Pelého", toho fotbalistu (ať už by tím interpretka myslela cokoliv). Takto to dává větší smysl, více se blížící něčemu jako "osobní kult" oné divy.

Přiznám se, že nevím nic o těch konkrétních jmenovaných pánech, co si vyřezávali kříže do chodidel, zase tak úplně do detailu se o satanismus nezajímám. Nevím, do jakého míříš století, každopádně v tom 19. by to bylo společenská provokace, ne sice taková, za níž by hrozilo něco například ze zákona, ale společenská faux pax takové věci představovaly a často zapříčinily odvržení jedince společností. Samozřejmě, že lidé, kteří vyřezáváním si křížů do nohy atd. skutečně vyjadřovali své hluboké přesvědčení, existovali a pořád určitě existují. Pokud se oni sami považovali za satanisty, pak jimi samozřejmě byli, pouhý odpor ke křesťanství neznamená satanismus, takové postoje měl třeba i Giordano Bruno a neřekneme o něm, že by byl satanista. Ale jo, určitě takoví lidé byli, většinou z intelektuálních kruhů blížících se filozofickému nihilismu, pohanství a pozdější dekadenci.
Baudelaire byl jsem jsem psal básník a básně nemůžete brát jako nějaké vyhlášení ideového programu, ty se musí číst zase básnickýma očima. No, a Crowley, tam jak jsem psal - typická modernistická okultní synkreze, ovšem Crowley převyšoval drtivou většinu svých souputníků inteloigencí, rozhledem a originální invencí.

K Tori Amos: Četl jsem s ní přímo rozhovor, kde píše o tom, co pro ní znamenají právě mytologické postavy jako Pele nebo Inanna archetypy silných žen bojujících o vládu nad světem, které neslouží mužům. Podle toho, co v tom rozhovoru říkala, by se i ona v některých postojích blížila satanismu, ačkoliv o satanismus jako takový se samozřejmě v žádném případě nejedná. Její odpovědi na mě udělaly velký dojem, mluvila otevřeně o tom, jak ji ovlivnilo dětství v rodině duchovního, jak se odklonila od křesťanství, když hledala nějakou identitu svého ženství, kterou našla v pohanských mytologiích. Hodmě mě zaujala.

Díky za zajímavé příspěvky. Přemýšlím, že bych přebásnil tu píseň Emperorů...

mi čím dál více o něm čtu (i díky Kojotovi) připadá jako člověk jež si prostě z druhých strašně promakaným způsobém střílel a ještě na tom dokázal vydělávat. Dost důležité pro něj asi bylo i užívat si v životě co to dá. Noa když už mluvíte o satanistických dílech, mi osobně se moc líbí Lermontovův Démon. Jsem proto snad satanista? Jinak, vždy pro mne bude zajímavější názor praktikujícího satanisty na to co to ještě satanismus je a co už ne. Možná by stálo za to zde uveřejnit různé pohledy na tuto otázku (praktikujících) a okomentovat je kojotem?

No, Veverko, co se komerční úspěšnosti týče, byl Crowley celkem loser. LaVey dokázal z méně práce vytřískat mnohem víc peněz... Ale jinak ovšem je možné dívat se na to i z toho úhlu pohledu, že si Crowley ze svého publika střílel, ale někdy své hře propadl natolik, že jí sám uvěřil a pak si nevědomky střílel i sám ze sebe... ;)
V každém případě pokládám strýčka Ala za fascinující osobnost, udělal mnoho dobrého, mnoho zlého, spoustě lidem pomohl, spoustě ublížil, zanechal po sobě dílo hodné renesančního člověka a žije dál v myslích spousty lidí. Po křesťansku řečeno: Vlažný rozhodně nebyl ;)

Taky mám občas pocit, že Crowley si dělal z velké části z lidí srandu a mystifikoval, ovšem ne v prvním plánu kvůli výdělku, jako spíš kvůli potěšení z toho, jak mu to naivní lidé žerou. Neříkám, že to tak bral ve všem, ale v něčem určitě. Každopádně byl Crowley hodně zajímavou persónou, nepochybně velmi vzdělaný a inteligentní člověk se znáčně širokým polem působnosti napříč obory lidského konání.

Pokud jde o Lermontovova Démona a vůbec díla, kde se tento archetyp vyskytuje, tak to je pojetí temné síly, popř. černého boha, které je mi vůbec nejbližší.

..musím říci že mne to čtení hodně dalo a jsem za to rád. Od té doby životopisy podobných lidí čtu rád, když už nic tak se u toho člověk nenasírá ani nenudí a často je i překvapen či šokován.

uff, konečně se k tomu dostávám...

No jinak koukám, že konečná definice satanismu asi nebude taková sranda - stejně jako u magie - no a nakonec si do toho každej projektuje svoje představy (aby teda zůstal ještě satanistou :))

2 Allegor :
a) docela jsi mě pobavil svou definicí satanisty - modelový příklad:
Vesnické prase do sebe na metlošské zábavě nějaké kapely (jména typu "Satanos") naláme 15 kousků a když pak někde vyvádí a zatkne ho VB, tak na policii arogantně vříská: "já su přeci satanista do piče" - chlapec se zbavil viny a policajti si logicky budou satanismus spojovat s kriminalitou - samozřejmě mladík bude v černém, na krku obrácený pentagram a další propriety

Je toto tedy satanista?

b) "Crowley byl typický esoterik a okultista (ty pojmy sice těžko exaktně definovat, ale víme, oč jde) 20. století, který synkreticky používal prvky z různých směrů a tradic, jak ho zrovna napadlo."

No já tedy vážně netuším přesně co je "typický ezoterik" - to samé ti řeknu o Laveyovi - např. netuším proč do své mutace satanismu míchá magii? Copak satanismus stojí sám o sobě?

např. Allan Bennett odříkal v dětství otčenáš pozpátku a zjevil se mu Satan - od té doby se věnoval magii, ale ve výsledku skončil u buddhismu, protože démonologie sama není řešení - opět byl Bennett satanista?
(a zase Bennett nikde nedeklamoval, že satanistou je)
(opět jen a jen škatulky - a co je tedy podstata satanismu - a potažmo satana)

c) "Gnostické křesťanské hereze starověké i středověké byly sice herezemi, tzn. naukami stojícími mimo hlavní proud nebo z hlavního proudu vytlačenými, ale o satanismu by skutečně mohl mluvit jenom...nechci říkat kdo."

Přímá pojítka mezi gnosticismem (potažmo manicheismem) a satanismem skutečně existují - to, co provozovalo 19.století (Boullain) nebo i takový Grosche (viz.Kabelákovo přebásnění v Magii Nigrae) je jasný návaz neo-gnosticismu na středověký satanismus... to, že se tam s pojmem Satan neoperuje tak exkluzivně jako v laveyánském satanismu je jen z toho důvodu, že je gnosticismus propracovanější formou filosofie podstaty zla (no a pojem satan vzniká v křesťanské teologii)

- jinak gnostická podstata zla je asi tato - Bůh je blázen, je identifikován s démonem, nižším bohem a původcem zla (ve smyslu nedokonalosti) - fyzický svět je svou podstatnou démonický, je pod vládou tohoto nižšího stvořitele - a i sama příroda a její principy je možno považovat za nedokonalé (není to tedy romatizující paganismus) a hlubší paktování s nimi bez nutných zasvěcení do problematiky ne-duality je nebezpečné - protože dotyčný nepřekoná hráz (dejme tomu Abyssu) a nedokáže vidět podstatu věcí - nevidí, co je "pravé" a co nikoliv... (prosím nerozvádět v rámci post-moderních filosofů, díky)

LaVeye a celou linii považuji za "sub-abyssální" systémy, ktr míří max. do tiferetické oblasti, nikoliv ale do oblasti nestvořené - od toho to vede i k hrubému nepochopení smyslu černé magie (tedy jako hrubohmotného čarodějnictví) - LaVey takto pracuje pouze s lidskou hmotou v podobě mas tak, jak se mu manifestuje v 60. letech a pouze nahrazuje jednu církev svou vlastní - ve výsledku (a pokud by laveyánství vládli světu) to skončí velmi podobně, jen se budou exploatovat zdroje mnohem rychleji, protože satanista je "sám sobě bohem" a tak neposlouchá ty druhé... nepřítomnost napojení vidím i v tom ateismu, ke kterému to laveyánské satanisty vede- mimo jiné ateismus (nenapojení na entitu) je i příčinou teologie (když není napojení, je potřeba zákoník)
Jedním slovem - Laveyánství je jen další služba demiurgovi - stejné dvojhlavé sani, jako většina náboženství zbavených mystické roviny.
Ono bylo opravdu od Laveye odvážné založit církve v nejliberárnější době, v nejliberárnějším americkém státě a městě - opravdová undergroundová odvaha - často šlo o život :-D

d) No a v první řadě se hlavně nebavme prosím o satanismu jen jako o laveyánské mutaci - LaVey si jednak plete elementární věci jako křesťanství a Vatikán, jeho povědomí o dějinách církve je spíše takové dobové americké-akorát tak pro hopíky v kalifornii- no a hlavně Mr.LaVey si chtěl jen namastit kapsu
a tak udělal ze satanismu prostě jen kupní artikl (to mimojiné pro srovnání udělala už raná církev z křesťansnví), kdy se podstatou satanismu stalo max. nadávat na církev (aniž bychom např.bibli-četli), nosit na krku pentagram a černý hadry + inflace ega v duchu "já su sám sobě bohem"... ve vyšší formě je to realizace sebe sama - své "pravé vůle" chcete-li - což je sama o sobě jen sociální rovina zasvěcení, nutná pro přípravu fyzických podmínek, nikoliv ale jen cílem (opět tiferetiánská formule, ktr se může velmi rychle stát choronzonskou)

v tomto smyslu ještě dodávám, že hlavní problém laveyánského satanismu je předávání anarchické formule "dělej si co chceš" nepřipraveným a nezasvěceným - to je příčina i dalším nedorozuměním (viz. Manson) - TV show, rozhovory, noviny, důraz na exoterní rovinu - tzn. služba choronzononovi

Kojot:
"To pak může být satanista každý okultista, každý, kdo dělá LHP..."

No a když se dá Laveyova dcerka se svým bouchačem od Werewolfů na LHP, tak jsou najednou velcí tantrici a mágové :-)

Ale v podstatě to, co tvrdíš směřuje k tomu, že by satanisté by se neměli furtovat do magie:)

Mobe, díky za příspěvek. Když z něj odfiltruju specifické zabarvení dané Tvým (gnostickým) světonázorem, obsahuje mnoho hodnotných informací ;)
Asi teď nemám sílu debatovat o "laveyánství", snad jen podotknu, že LaVey co se magie týče patří do proudu pragmatické magie či čarodějnictví a je pochopitelné, že pro Tvoji náturu nenabízí nic moc použitelného. Zkusím se vzchopit a napsat ten článek o definici satanismu, asi až po Mezisvětech - třeba se tam navíc objeví i nějaká inspirace.

Kojot: na MS se bohužel nedostanu...

Já považuju laveyánství za omyl - tedy dává-li se do kontextu s magií - pokud chce stát nezávisle jako např. zednářství a v magii se inspirovat, tak celkem no problem (je to prostě šou-byznys) - nicméně směr magie to není. Je to max. o probuzení Já -jak jsem psal Tiferet- dále to nejde - to ale naopak magie činí, nebo by měla činit. LaVey mě svými (velmi působivými) vystoupeními nepřesvědčuje, že by vnímal nějakou jinou rovinu...

Tegtmeierův pragmatismus je sice hezká věc, ale mnohem lepší je jít studovat ekonomku, práva nebo dát se na podnikání a neříkat tomu magie - zas tak široký význam to imho nemá - život není magie a kdo si to plete (crowley) má většinou s reálem nějaký vážnější problém a neumí si na sebe vydělat jinak než tančením kolem oltáříku...

No, Mobe, abychom se hnuli, máme-li se hnouti, myslím, že bys měl podat svou definici satanismu (definici "laveyánství" jsi už celkem načrtl, ale o satanismu obecně to říci nelze) a především definici magie, které se to týká víc a víc...

Mě by zajímalo například pár věcí, jako co pojí manicheismus se satanismem (neslyšel jsem to), zadruhé, co je tedy ten pravý satanismus, abych se nemusel uchylovat ke konstatování, že vzhledem k šíři spektra nauk a světonázorů, které si nějakým způsobem říkají satanismus, bude z popisného hlediska nejpřesnější říkat "satanista" tomu, kdo se jím nazve (možná jsem měl spíše říci nazývá, aby nikdo nemohl použít příklady typu ožralého týpka motajícího se po ulici). No, ale hlavně bych vážně rád ten věděl jak ten manicheismus, co to má společného se satanismem, předtím totiž bude zároveň nutné definovat ten pravý satanismus, k němuž se to blíží, když se tam o satanovi nikde nemluví. Tím zabijeme dvě mouchy jednou ranou, vlastně tři, protože se zároveň dozvíme, co je to "středověký satanismus" a jak vypadal. K tomuto ošemetnému tématu bych speciálně prosil odkazy na primární prameny, protože jakmile nepůjdeme ad fontes, zůstaneme u toho, co někdo napsal v 18-19. století a budeme na tom jako s neo-gnosticismem a manicheismem.

ad prispevek 5 moudra to zena...

me jen stale bavi jak si ty veci maji lidi tendenci skatulkovat.. :)

No, Ulfe, jenže s takovým přístupem by nemohlo docházet k žádném duchovnímu vývoji. Vždyť i křesťanství vzniklo jako krajně podezřelá sekta podivných existencí scházejících se v katakombách a pojídajících maso a krev svého boha...

Dokonce podle drbů šířících se Římem pojídající maso a krev malých dětí, nepřípomíná vám to něco?
Když si vzpomenu třeba na hilsneriádu...

[42] - Mob už asi chodí po Londýně, tudíž se ujmu odpovědi. Předpokládám, že společným bodem je dualismus gnose. Zjednodušeně: manicheismus je směsí hinduismu/buddhismu+zoroastrismu+gnose.
Z gnose krom toho vychází hermetismus, z toho za použití starších pramenů (islám/súfí, řecká filosofie) vychází alchymie. Alchymie+gnose=např. Jung, z gnose+hermetismu vychází i o něco dříve než Jung Blavatská, ještě než odcestovala do Indie a napumpovala do toho východní směry.
Věcnou podstatou této společné gnose je pak opět zjednodušeně: božstvo, které stvořilo tento nedokonalý svět plný utrpení, není nejvyšším bohem, není dobrým bohem a tudíž si nezaslouží být uctíváno. Což si myslím že je společným bodem i pro satanismus. Jako největší rozdíl mezi LaVeyovským satanismem a hlavním proudem gnose pak vidím pojetí esenciální, ke kterému většina gnostiků směřuje - zjednodušeně, předpokládají existenci esencí, matric, archetypů, které určují (predikují) život člověka. LaVeyánský satanismus však spíše inkliminuje k Sartrovu existencionalismu, tedy že jsme opuštěni sami ve vesmíru a každým svým krokem vytváříme novou budoucnost. Tento proud se v komplikovaném řečisti gnose nacházel také, ale nebyl nikdy moc populární. Pro zajímavost, poslední varianty této existencialistické gnose, pojující s předurčeností, lze hledat např. v knihách P.K. Dicka = kybergnose.

Vynechat z těch "ingrediencí" manicheismu křesťanství bych si vážně netroufl, naopak hinduismus/budhismus mi tam přijde hodně odvážně dosazený. Taktéž formulace o směsi gnóze a zoroastrismu je zavádějící, jelikož gnóze jako taková dost silně vychází ze zoroastrismu.
Pokud jde o údajné společné znaky gnóze a satanismus, zde již tedy jasně konkretizovaného na La Veyovský satanismus, tak pochopitelně takové paralely, jaké uvádíš, se dají nalézt, ale upřímně řečeno, takové naleznu prakticky při srovnání libovolných náboženských či filozofických systémů.

Allegor: Vzhledem k tomu, že gnosticismus lze datovat 50 let n. l., jakožto spolu s křesťanstvím se rozvíjející křesťanské sekty, je jmenování křesťanství tak trochu nadbytečné, tyto proudy stály vedle sebe a přelévaly se, spíše než aby tvořily nějaká opozita.

Ad. Zoroastrismus, Mání na rozdíl od stávajícího gnostického učení tvrdil, že základy Světla a Tmy spoluexistovaly od počátku, což koresponduje s bojem Ahura Mazdy proti Ahrimanovi. Zarathuštrova vize zápasu mezi dobrem a zlem ovlivnila všechny západní náboženství, Judaismus např. nevyjímaje (da té doby nebyl ani náznakem Satan Bohu rovnocenným). Stejně tak se Mání lišil od klasického gnosticismu tvrzením, že síly dobra a zla se nacházejí v rovnováze atd. Nemá smysl to rozepisovat, na toto téma existuje celá řada studií, stejně tak je popsána podobnost pasáží sánkhjy (hinduismus), které pomáhají objasnit mnohé z textů o Máního dualismu. Nehledě na to, že nejúspěšnější manicheismus zakořenil ve střední Asii, Máního kněží byli misionářsky velice aktivní. Buddhismus je pochopitelně uveden pouze jako "pokračování" hinduismu.

Ad. poslední věta - to je tak trochu povrchní a povšechný argument, nemyslíš? Zvláště je-li tvrzení argumentu prosto, nelze tedy s ním nijak polemizovat, než jen říct - ok, tak nalezni, a následně se budeme bavit v rámci historických reálií, které jej jsou schopny podpořit či vyvrátit.

Jinak ještě si myslím, že pokud v té které době existovaly vlivné prameny, které byly dostupné skrze válečná tažení, kupecké či misijní cesty, není na škody dle Occamovy břitvy předpoklad, že stojí za vlivem podobné filosofie někde jinde, i když se tyto obě dvě mohly vyvíjet paralelně na sobě a nezávisle. Viděla jsem např. práce právnických doktorandů z Ameriky, kteří na rozdíl od našich studentů nemají v prvním a druhém semestru předmět Římské právo, a tito postgraduálové ve svých diplomkách "vynalézají" něco, co se římanovi podobá. Je to však činnost tzv. "post hoc", poněvadž používají literaturu, na římanovi vyrostlou.

http://www.novinky.cz...-bible.html

Díky za komentáře i offtopic. Těším se, až mi bude moci Mob odpovědět na moji otázku, ohledně jeho definice magie a satanismu. zatím tak nějak kroužíme kolem, ale není se čeho chytit. Uvidíme...

Jsem rád že jsem ji mohla čísti, moc jsem se poučila...a musím říci že nejpodstatnější na satanismu je pro mne jak ho vnímaj sami satanisti. V tomto směru je to velmi přínosná diskuze a přimlouvám se za její pokračování ve formě eseje Moba a Kojota (bylo by to zajímavý srovnání chápu li to dobře praktikují oba) a dalších autorů...někdy v budoucnu.

No, tak gnosticismus beru v širším slova smyslu než jen jako gnosticismus křesťanský.
Pokud jde o jeho původ v zoroastrismu, tak přes poměrně zjevné rozdíly tam analogie je zřejmá už v pouhé existenci dualismu temný bůh X světlý bůh, přičemž když si uvědomíme mohutný vliv zoroastrismu na formování helénské kultury, není pochyb, že gnosticismus ze zoroastrismu do značné míry vychází, což neznamená, že je to "jen" nějaký transformovaný zoroastrismus. Mám-li použít trochu sarkasticky tvoji argumentaci, pak gnosticismus má k zoroastrismu daleko blíž než La Veyovský satanismus ke gnosticismu.

Pokud mám uvést příklad svého závěrečného tvrzení: paralelu vztahu Bůh otec - Ježíš Kristus můžeme nalézt třeba ve vztahu Višnu - Krišna, jistou paralelu s Kristovým ukřižováním a jeho efektem můžeme vidět v rituální smrti Ódina, motiv sejmutí z kříže X hřebu a následného vyjití z podsvětí v básni o ceně Inanny do podsvětí...

Pouze pár poznámek, argumentuješ k nevyřčenému.
Ty:"Pokud jde o jeho původ v zoroastrismu, tak přes poměrně zjevné rozdíly tam analogie je zřejmá už v pouhé existenci dualismu temný bůh X světlý bůh, přičemž když si uvědomíme mohutný vliv zoroastrismu na formování helénské kultury, není pochyb, že gnosticismus ze zoroastrismu do značné míry vychází, což neznamená, že je to "jen" nějaký transformovaný zoroastrismus."
Já: "Zjednodušeně: manicheismus je směsí hinduismu/buddhismu+zoroastrismu+gnose."
Hihnuismus/buddhismus jsem Ti vysvětlovala též, je b. je zmíněn formálně, aby se pak dalo pokračovat s Blavatskou a křesťanství jsem nejmenovala, poněvadž v počátcích byly gnostické sekty a křesťanské vzájemně se překrývající.
Ad Ódin, ano, sám LaVey to píše, nicméně těch společných prvků tam až tak moc není - především toto božstvo fungovalo principem rodového náčelníka. Spíše je mi bližší chápat Ódhina jako Saturna, než LaVeyovskou entitu, pokud si mám vybrat.

Ad. satanismus, jde o to, zda se díváme z pozice "nominalismu" = záleží na formě jména více, než na obsahu. Nebo zda existuje nějaký princip, který lze rozpoznat...

Tak ten "hinduismus" (mimochodem, hrozné označení) by se v manicheismu vystopovat dal, nicméně nemůžeme s naprostou jistotou potvrdit, že tam k nějakému přímému ovlivnění došlo, zdali šlo o vliv nepřímý nebo o náhodu.

U Ódina jsem psal o momentu zdokonalení se skrze rituální smrt, u Innany o sejmutí z hřebu (paralela s křížem) a vyjití z podsvětí. Netvrdím, že Ódin má nějaké výrazné charakterové paralely s Ježíšem, opravdu nemá, nicméně, to nemá ani křesťanský Bůh s "bohem hmoty" v gnostickém pojetí, naopak pro manicheisty byl Ježíš poslem toho "non-materiálního" boha, který je skutečnou dokonalostí, ne demiurgem, nemluvě o tom, že LaVeyovský satanismus neuznává existenci toho nedobrého boha, který stvořil tento svět, narozdíl od gnóze.

Jinak, aby bylo jasno: Rozhodně nejsem žádným La Veyovým fanouškem.

Allegore: No, a já jsem LaVeyovým fanouškem, a taky připomínám prastarý šamanský archetyp smrti a znovuzrození, který lze aplikovat na spoustu mýtů... No, mně ta diskuse přijde jaksi neplodná. Hlavně nevím, k čemu vlastně slouží. Spíš by mě zajímala definice satanismu v Tvém pojetí, v pojetí catalessi a (až se k tomu dostane) Mobova...

Moje definice satanismu je samozřejmě do značné míry určena tím, že sám nejsem satanistou, ačkoliv jsem za něj občas prohlašován. Sám se ním být necítím a nikdy jsem se (vyjma ironie a sarkasmu vůči některým křesťanům) satanistou nenazval.
Satanismem z tohoto svého výchozího statutu nazývám takový názor, systém, postoj apod., v němž se jako základní bod jeví Satan pojímaný coby pozitivní entita/síla/symbol..., přičemž tento názor, nauka, filozofie, cítění atd. je zastáváno souvisle po nějakou delší dobu, tzn. nejedná se, jak mi zde bylo předhazováno, o ožralé metalisty ozývající se z příkopu.
Vím, že s tímto pojetím termínu "satanismus", resp. "satanista", se dá v mnohém polemizovat, v mnohém je napadnutelný, ovšem vzhledem k šíři spektra názorů, postojů, ideí, praktik... označujících se za satanismus nenacházím jiné kritérium, které by nebylo nějak tendenčně zatížené vůči satanismus jako takovému, ať už pozitivně ("ti zločinci nejsou žádní satanisté") ani negativně ("Ti praví satanisté jsou zločinci, pak jsou tady ti, co si na to jenom hrajou").

Allegore, díky za názor. Určitě jej do svého článku zapracuju. BTW: A čím že se to vlastně cítíš být?

Cítím se být pohanem. Mou filozofií je sepjetí s přírodou, s jejím majestátem a temnými silami v ní a ve mně, které nazývám démony (daimonia). Vnímám božství jako bezcitnou, surovou sílu, s níž je možné navázat intenzivní, osobní, mnohovrstvý vztah, avšak bezpodmínečně se mu podrobit a odevzdat svůj život je zaprvé nesmyslem, neboť přebývá i ve mně, jednak zhoubou, protože uvnitř něj neexistuje soucit; toho, kdo před ním rezignuje na vlastní vůli a vlastní hrdost, smete jako bouře, stejně jako sežehne toho, kdo pohlédne do jeho tváře a nedokáže obstát. Zpodobňuji ho jako bohyni, protože pohled na něj se podobá pohledu do očí krásné ženy, který fascinuje, dává sílu, zároveň ale ničí, spaluje, bere si duši. Hledět na ni znamená tančit v plamenech na okraji ohnivé propasti. Taková je moje bohyně.

Berte to prosím s rezervou, protože věci mystiky se jak zde již bylo mnohokrát vyřčeno nedají popsat slovy.

Kojote, Satan je pro mne jedna bytost v kategorii tzv. "zlých duchů", tudíž je lepší s nadhledem definovat tuto kategorii. Ještě dříve než přišlo křesťanství, lidé dělili duchovní entity na dobré/zlé, přičemž dobré byly spojovány s atributy krásy, lásky, štěstí, bohatsví atd.= entity ideální, bohové, andělé. Rovněž byly vnímány entity zlé, zodpovědné za neštěstí, nemoci, deformace atd. = entity infernální, démoni. Vzhledem k tomu, že žijeme ve světě, kde věci nejsou zrovna ideální, logicky byly tyto "zlé" bytosti považovány za reálnější, materiálnější a silnější, kdežto síla andělů nebo božstev byla považována za pomíjivou nebo realizující se v "jiném" plánu, resp. světě. Koresponduje to také s tím, že např. stav po požití alkoholu nebo jiných "materiálních látkách" lze navodit duševní/duchovní cestou jen obtížně a málokdy. (Proto také byli démoni později považováni za padlé do matérie, přírodní síly.) Nicméně dostáváme se k jádru, které je jasné, ale málokdy vyřčené, tudíž se o to pokusím já: tyto "zlé" bytosti, vládcové tohoto světa atd. byli pro svou obrovskou sílu nad lidskými životy obdivováni a z tohoto obdivu vzklíčil předpoklad, že by je bylo možno nějak využít, ovládnout nebo aspoň žít s nimi v "harmonii". Na tomto principu vznikly různé démonologické koncepce (magie) a pochopitelně i jejich "náboženské" formy, spočívající ve vzývání či jejich uctívání.
V této koncepci se vždy objevuje nějaké ústřední postava, Satan, Set/h, Choronzon, Gotos, Saturn, Demiurg - která je zaměnitelná, ale charakterově onen daný směr zabarvuje, něco vyzdvihuje a něco potlačuje.

LaVeyovský satanismus pro mne není v první řadě klasická magie, ale spíše ta druhá forma, tedy vzývání, kombinované s filosofií. Možná spíše "psychomagie". I když mi není moc blízké, tak ne z toho důvodu, co říká či tvrdí, ale proto, co tam z mého pohledu chybí nebo nebylo vyřčeno atd., cením si snahy odhalovat jistá pokrytectví hodných/hezkých/správných, což činila dlouhá řada lidí před ním i po něm - a odtud bychom se mohli dostat třeba k H. Boschovi (a Foucautovi) a jeho "Lodi bláznů", která předkládá středověkou německou a francouzskou tradici, kdy se duševně či tělesně postižení vsadili na loď a poslali "pápá" - což jim pochopitelně udělali ti hodní, dobří, hezcí, správní a dobří křesťané atd. Spíše mne napadá, zda tam LaVey to vzývání a uctívání Satana nevložil jako "stmelovačku", nicméně neuvědomuji si jiný kolektivní cíl satanistů než ten, že se vryli veřejnosti do paměti na pomezí groteskna a strachu. Což je zase další sociální problém tohoto regionu, zatímco v zahraničí padají zvučná jména jako Marylin Manson nebo B. Rice, u nás máme jen Big Bosse, který je u satošů pokud vím trochu ex, což je ve světovém měřítku zanedbatelné. Není to vypočítavost, ale rozumný člověk, který se sám vypracoval a stal se v nějakém měřítku odborníkem, nebo na tom usilovně pracuje, se asi nebude moc chtít kamarádit s lidmi, kteří to dotáhli na pomocné profese...

Allegore, díky za to, jak jsi zde otevřel své mystické srdce. Vlastně to máme v mnoha směrech podobně, já jen rozlišuju aktivní a pasivní demonium přírody a pojem "satanismus" mi připadá přiléhavý k tomu, jak vidím svět.

Catalessi - díky za příspěvek. Budu o něm přemýšlet. Vzhledem k mému příslovečnému dlouhému vedení mi není jasný závěr Tvého komentáře. Je to narážka na První chrám?

Jde o to, že neznám v ČR někoho, kdo by pracoval na odborném místě a kdo by o sobě tvrdil, že je satanistou, to je tak všechno. M. Manson, bez ohledu jaká to byla či nebyla fetka, pracoval řadu let jako hudební redaktor v časopise, Rice zase jako vydavatel, filmař atd. Osobně mi jde přirozeně o to, aby člověk krom magie nebo náboženství ještě něco dokázal, vydržel déle než rok a byl v tom dobrej.

Jasně, rozumím. V tomto směru První chrám disponuje osobnostmi, které Tvé požadavky splňují. Namátkou: Libor Hejtmánek je profesionální trenér a kulturista, který vypracoval vlastní metodu pomoci lidem s bolestmi zad (škoda, že to mám do Prahy trochu z ruky ;), Pavel Brndiar je schopný šachista (byť ne mistr, ale byl úspěšný v mnoha soutěžích), Petr Balák je úspěšný podnikatel, Linda Dragonari je bezpochyby dobrá v tom co dělá, především se tím uživí... No, a co se mě týče - uznávám, že co se výkonnosti týče, lítám ode zdi ke zdi, jednou vydělávám, jednou jsem závislý atd. atd. - a to se Ti asi moc nezamlouvá (respektuji), ale publikoval jsem několik knih, mé práce se objevily v několika antologiích, další kniha je na cestě - takže alespoň v tomto směru nejsem zrovna nula, co říkáš?

"...což je ve světovém měřítku zanedbatelné." - jsem napsala v postu č. [60] k Big Bossovi, Root byla "další" blacková kapela atd. Nemyslím to nějak osobně nebo zle, pouze konstatuji a nezbývá, než to zopakovat.

No, náhodou si myslím, že některá alba Rootů, zvláště The Book, na světové úrovni jsou, ale to je pochopitelně otázka názoru. Důležitější je: No a co? Kdybychom měli brát vážně jen lidi, co jsou významní na celosvětové úrovni, tak mi řekni, koho by se to v České republice týkalo? Nestačí brát vážně lidi, kteří jsou v něčem dobří lokálně? Vždyť mnohdy onen "světový úspěch" není výsledkem schopností, ale prostě faktu, že se člověk narodil v anglofonním prostředí...

No, mám pocit, že zrovna tady Kojotovi vyčítat, že nemá žádné vzdělání a v ničem nevyniká, je hodně velká hloupost. Jinak mezi českými satanisty je samozřejmě celá řada společensky úspěšných lidí (což není měřítko), stejně jako lidí vzdělaných a ve svém oboru erudovaných, což je měřítko už spíš. A co se týká Big Bosse: Mám k němu řadu výhrad, nicméně říct, že Root byli "jen další blacková kapela" je hloupost na n-tou. Zaprvé, Root pořád jsou, zadruhé black metal byly možná tak první dvě desky, potom se ubírali směrem progresivního rocku/metalu, zatřetí jsou ceněni odbornou žurnalistikou v celosvětovém měřítku jako jedna z velmi podstatných a inovativních metalových kapel, přičemž tyto kapely málokdy získají nějakou širší popularitu u mas, začtvrté jako člověk hudebně snad celkem zběhlý považuji Root za hudebně i textově daleko hodnotnější záležitost, než Marylina Mansona, a rozhodně nejsem s tímto názorem sám. Upřímně řečeno, Marylin Manson není o moc víc než průměrný zpěvák, který získal davovou popularitu provokováním puritánských rodičů amerických teenagerů. Zrovna on je typický produkt šoubyznysu, kterého si opravdu není moc za co vážit, aspoň v mých očích.
A když už jsme u lidí, kteří nevykonávají zrovna prestižní profesi: Kde byli ve své době kupříkladu literáti jako Wilde, Baudelaire... a co dnes víme o "úspěšných občanech" jejich doby? Povětšinou vůbec nic.

Kojot: A zase se mi připisuje něco, co jsem neřekla. Můj náhled je takový, že bude-li se člověk orientovat na zahraniční zdroje lidí, kteří přišli s něčím originálním, neprohloupí.

Ad. Allegor, není důvod se pohoršovat, nejsi-li si jistý, jak jsou věci míněny, stačí se zeptat. Jaroslav zajisté studoval dlouho, až nadpřirozeně dlouho, to s Tebou souhlasím :-).
Root originální moc nejsou, proslavilo je tažení po skandinávské scéně, ale ruku na srdce, Bathory to není. Mluvili jsme o vztahu k satanismu, tak jestli pokračovali v proggrocku - tak to je už tak trochu mrtvý žánr, který se sám vyčerpal.
Vyjadřuje-li se k satanismu Manson, neříkám, že to je úplně má parketa, ale dokáže objevit zajímavější spojitosti, než Big Boss. Chtělo by to sejmout fanouškovské brýle a podívat se na to trochu realisticky, v klídku. Ad. originalita, kdo nevěří, stačí se podívat na youtube, co tam má Manson k satanismu, co tam má hlavně Rice, a co tam má Big Boss...

Však říkám, že vůči Big Bossovi mám řadu výhrad, které se týkají jeho názorů a jejich prezentace, ale Root jsou prostě špička a to neříkám proto, že bych byl nějaký nacionalista. Srovnávat to s Bathory je mimo, protože jde o totálně jiné pojetí muziky; Bathory byl z počátku true blackový, později pagan metalový projekt, který se vyznačoval záměrně špinavým zvukem, primitivními, minimalistickými bicími, poměrně jednoduchou technikou hraní, cílená monotónnost, minimum sól...Root jsou o technice hry, kytarových sólech, progresivních postupech. Osobně mám hodně rád obě kapely.
Manson je takový až kýčovitý elektro-metal, tak ho aspoň vidím já, nikdy jsem neměl chuť ani důvod se o něj vážněji zajímat.

Asi tu mluvíme každý o něčem jiném ;) Ale samozřejmě je důležité orientovat se na nejrůznější zdroje, pokud možno co nejkvalitnější. Nemyslím, že nutně platí zahraniční=dobrý, domácí=nic moc, ale je fakt, že v cizině prostě žije mnohem víc lidí než u nás, takže i těch kvalitních zdrojů je tam k dispozici řádově více. Přesto se, Cat., rád poradím i s Tebou a budu i nadále studovat Tvůj blog, neb podle mě patříš kvalitním zdrojům, jakkoli jsi "jenom" tuzemská ;)

Hlavně je opravdu nesmysl poměřovat lidi podle toho, jak je kdo masově úspěšný. Takhle by nejlepší muzikanti byly nějaké Madonny, nejlépší here nějaký dřevák typu třeba Orlanda Blooma, nejlepší spisovatel Brown se svýma Démonama a Andělama (nic proti němu, ale přeci jenom jsou jeho knihy vykrádačky jak prase) atd.

Pro Catalessi:
Cože, ty srovnáváš Root s Bathory? A nechceš třeba srovnávat Satyricon s Cannibal Corpse? Bathory jsou one-man, prvně black, později pagan-viking (Allegorova verze je ale beztak pravdivější než moje ), Root jsou kapela, prvně speciální český black (norský protiblack ) teď už ani nevím co, ale pořád jsou originální a jinou podobnou kapelu neuslyšíš.O Bathory se dá říct to samé. A Fernando Ribeiro z Moonspell zbožňuje obě dvě. Prostě srovnáváš nesrovnatelné.

Pro Allegor:
Ty jsi pojmenoval svůj blog po cd Behemoth?

Kojot: omlouvám se za zpoždění, ale byl jsem asi 14 dní služebně pryč a nebyl čas na odpovědi.

s definicí magie je to složité - bez praxe to nedokážeš a při studiu pramenů brzy narazíš na to, že někde se stala chyba už v počátcích, že to není plnohodnotný termín, ktr by byl schopen min. vystihnout jen oblast svého zájmu a prostředků. Navíc máš tu neskutečně složitý dějinný vývoj, kdy si většina definic protiřečí už od základu.

Ale kdybych to měl nějak shrnout - magie je etymologicky hůře definovatelná, existuje spíše historicky. Ten, kdo ji provozuje je člověk (ne zvíře), je to tedy spíše kulturní než přírodní fenomén. Otázka, je-li přirozená, je otázkou co je přirozenost - co je to zlo na světě (pokud vede magie k dobru, pak se ji zlo snaží zastavit a vtahovat člověka do zapomnění na magii)
Nicméně to s čím magie pracuje je něco jiného - něco co je v samotném člověku, oživeném mase (tedy každém z nás magii může provozovat)
Můj osobní filtr jsou techniky se ktr dané systémy pracují - body-working, matematika a geometrie, snové stavy, extatické stavy, halucinogeny etc. Podle toho určuji, zda-li mě nějaký systém zajímá a beru jej vážně - čím méně je v něm pro mě efektivních technik a více ideologie, tím méně mě zajímá. Nejsem primárně proti ceremoniím a psycho-dramatům, ale IHMO o ně primárně v magii nejde a mají blíže k náboženství. Nicméně mnoho lidí, jejichž názoru si vážím, tvrdí opak... tzn že o ceremonie jde především

Co naopak odfiltrovávám jsou příslušné ideologie, ktr tyto techniky selektují a vedou praktika k praxi něčeho, co není v jeho přirozenosti, ale velí mu to shluk idejí (egregory). Ideologie často tenduje vstupovat do veřejného života. Magie je pak povolání. Magická persona splyne s tou veřejnou, člověk pak provozuje jako své řemeslo magii jednoduše jen protože si říká mág. A magie to není, protože je to jen jeho reálně žitý život, ktr žije i x pracujících ne-magiků.

Satanismus považuji za ideologii. Nezajímá mě, co daný satanista dokázal, protože to dokázala i hromada křesťanů, muslimů, ateistů nebo homosexuálů.
Jinak řečeno seberealizaci ve společnosti nepovažuji za magii.
Nepochybuji ale, že někteří z našich satanistů jsou i mágy, nicméně jejich magie vnímám ve službách ideologie - egregoru - tzn. Satana.
Dějiny satanismu jsou obdobně složité jako vývoj magie (téma na 2 knížky :)) Nicméně nevidím satanismus jako progresivní magický směr, ale třeba se vážně pletu a nerozumím tomu... asi by se k tomu měli vyjádřit další satanisté

Mobe, no a to je právě ono. Když se snažím něco definovat, tak je hrozně snadné v tom hledat (a nacházet) všemožné mouchy, zato však přijít s vlastní definicí - ach, ich, ouvej, to je těžké, mnoho knih by o tom napsáno býti mohlo... ;)
Jinak: Ano, satanismus bezpochyby je ideologie, není primárně magický (satanista nemusí být mág), a lze na něm hledat švary a nešvary jako na každé jiné ideologii. Satanismus není magický směr, tudíž nemůže být ani progresivní ani neprogresivní, to mohou být jen jednotliví satanisté a metody, které používají, věnují-li se magii.
Ceremonie jsou fajn. Emočně estetická záležitost, příjemná věc, pokud má člověk tyto věci rád. Občas mohou být i inspirující. Nic zásadního bych v nich nehledal, slouží k uspokojení těch, které jsou schopny uspokojit, toť vše...

Jojo, přesně tak, definice je možno napadat ze všech stran, ale vymyslet nějakou lepší, která by se dala shrnout tak do dvou, tří vět, je něco jako stvořit kulatý čtverec:) Tzn. pokud budeme pracovat se zakřivením prostoru, může se to podařit, ale jen málo kdo to zvládne a já si konstatuji, že netuším, jak by se to mělo dělat.

Warhammer:
Ano, je to mj. podle desky Behemoth.

Nevím jestli na tvých definicích hledám jen mouchy, ale pokud ano, tak je to asi tím, že snahu definovat (nebo re-definovat) magii bez jejího praktikování považuji za absurdní.

No, stejně absurdní je z pozice člověka praktikujícího magii utvářet nějaké definice s amicí být obecnými.

Kromě toho, že bez té definice nemůžeš rozhodnout, jestli jsem praktikem magie, takže se obávám, že zase dojde na to moje kritérium, které jsem uváděl u satanismu: Magii nepraktikuji.

Allegor: no já definici mám, čili dokážu odfiltrovat, kdo podle mě dělá magii a kdo jenom kecá - ale je to definice osobní - a z toho důvodu ji nebudu házet v plén do diskuze - navíc mi přijde logické, že někdo nemůže definovat či rovnou dekonstruovat magii, když ji neprovozuje (např. Nakonečný)
Jinak já osobně potřebu zobecňovat nemám, mají ji píšící autoři, ktř jsou nuceni vymezit oblast svého oboru a takto tvoří mnohé iluze... často tu rovnici postaví špatně a ty hledáš, kde udělali chybu (nebo kde jim nerozumíš ty), což je samo o sobě zajímavé - jako cvičení...

warhammer: psala jsem o tom se v kontextu s tažením po severské scéně, tak to nevytrhuj!

btw: Je velice zajímavé, jak často se zde lze dočíst u sympatizantů se satanismem, že něco nejde :-))). To je nějaká revolta? Takoví malí čeští rebelíčkové...

Jinak co se týče definic apod., nemá smysl objevovat Ameriku - mohu doporučit tuto studii moderního satanismu, která se právě že zaměřuje na odlišnost mezi pojetím středověkých teologů a humanistickou psychologií, kterou dnešní moderní satanismus reprezentuje. V angličtině pochopitelně.
http://blog.blazingangles.net...pdf

Catalessi, díky za zajímavý text, už jej čtu.

Existuje celá řada zajímavých studií. Pokud chceš argumentovat tvrzením, že čímsi se nemá cenu zabývat, protože se tím zabýval už někdo před námi, pak nechápu, co vlastně děláš podle téhle filozofie správně. Pokud první člověk, který rozdělal oheň, v tomto sám shořel, byla by podle tvé teorie otázka ohně vyřešena jednou provždy.

Co se týká semotné studie, tak ji právě čtu, je to zajímavé, ale moc věcí, nimiž bych souhlasil, tam není. Hlavně to New Age a Hnutí lidského potenciálu tam je podle mě dost omyl.

Allegor: ano, existuje řada studií, jako lze některé nalézt i v této knihovně, kterou jsem tak před půl rokem ale přestala spravovat a tak toho moc nepřibývá: http://english.grimoar.cz/
Bohužel některé nejlepší kousky musely být pro veřejnost (pro Tebe a tak:-) staženy, neboť se ohradili vlastníci práv, čímž pádem zmizely celé ročníky sborníků TOS apod.

Ad. oheň, a to je právě ta nepřesnost myšlení, poněvadž problém spočívá v manipulaci s otevřeným ohněm.

No, však je to právě jako s tím ohněm tady zase spočívá problém v kategorizaci satanismu.
Studie není špatná, ale opravdu mi zrovna dvakrát nevoní, to, co tam označují jako "prosperity wing in New Age" bach vážně nedával dohromady s La Veyovským satanismem, který není o žádném obligátním míru a lásce. A to i přes to, že některé směry toho dost neurčitého proudu New age jak známo docházejí až k teoriím individua, které tvoří veškerou realitu kolem sebe (vlastně je stvořitelem světa), čímž se dostává poměrně blízko i třeba klímovskému solipismu.
To, co bych viděl jako správně trefené, je přítomnost onoho "HS" faktoru v La Veyovském satanismu, a to ve významu "Higher Self", ačkoliv na rozdíl od tradičním směrů řazených do proudu New age La Vey hledáto "vyšší já" v tělesné stránce člověka. Nicméně souhlasil bych s pojmem "Self-spirituality", ačkoliv hodně svojsky pojatým.

Studie je pochopitelně daleko přínosnější než kupříkladu stručná, podkladů prostá a dost na koleně spatlaná kategorizace pánů ze SSSNNS, v tomto případě hlavně Prokopa Remeše, která hovoří o "fenoménu na hranici náboženství a psychopatologických jevů", vlastně stanovuje diagnózu a počítá s tím, že za satanismus je "zodpovědný" nějaký problém uvnitř lidské psychiky. Je to samozřejmě určeno tím, že Remeš je psychiatr a dost ortodoxní katolík, proto také například považuje kult Gardnerem založený kult Wicca za "rozvinutí středověkého náboženského satanismu", přičemž na moji přímou otázku, je-li mu základním vodítkem k této formulaci poněkud vyhorcený (většinou) vztah vyznavačů kultu Wicca ke křesťanství, přímá odpověď zněla, že samozřejmě ano.

Studii oceňuji pro její vcelku nezaujatý pohled, ačkoliv z ní cítím jisté sympatie k La Veyovi, mezi záplavou nesmyslných blábolů křesťanských aktivistů je rozhodně potřebná.

Jo, a pokud jde o publikování studií bez autorských práv, tak to je docela dost velká "drzost" a být autorem, asi bych taky nebyl dvakrát nadšený. Myslím, že zainteresovaní lidé, jako jsme tady asi všichni, se ke studiím dostanou, když budou chtít, a "veřejnost" se po nich asi ani nebude shánět.

Allegor: self-spirituality, free style spirituality atd. - z tohoto úhlu má skutečně dnešní satanismus hodně podobného s hnutím New Age. Pokud Tě to popuzuje, musíš pátrat v sobě, z jakého důvodu, neb to bude něco osobního. V podstatě hodně magických fenoménů, jak okultní boom 18. až 19. stol., má hodně podobného s NA, např. když trochu odbočíme, komunikace s různými entitami, které diktují okultní nauky, od Tajných mistrů až po Aiwasse, bychom mohli nazvat chanellingem.
Religionisté hlavně vyzdvihují podobnost individuálního satanismu s neceremoniální spiritualitou, důrazem na individuální spiritualitu, samozřejmě s výjimkou organizací, které mají v oblibě společné ceremoniály, černé mše atd. - jedná se tedy o formální srovnávačku, nikoliv obsahovou - za love, peace atd. tedy si můžeš prostě dosadit cokoliv, dle osobní preference hodnot, rámec hnutí živeného kulturními podmínkami to nijak neovlivní. Protože NA je vcelku dobře popsaný a známý jev, stal se pro tyto autory referenční skupinou nebo referenčním rámcem. Stejně tak, jako pro britské magiky je referenční rámec a referenční skupina Golden Dawn.

Ad. OT a INTERNETOVÉ publikování studií - nevíš o čem je řeč. Je nemožné obeslat všechny autory všech knih - jaká práce to je a jak dlouho to trvá bys věděl, kdyby ses copyrighty zabýval - nicméně vždy, když se někdo ohradil proti uveřejnění jeho knihy v knihovně, byla stažena, což je celosvětově bráno jako OK. Navíc je to často první krok, na kterém lze vybudovat kontakty...

Ad. Amina Olander Lap - jedná se o studii "insidera", proto je zajímavá i tato jeho:
http://english.grimoar.cz...ID=1485
z níž jsem také mimo jiné čerpala ve svém úvodu k Hineově knize Prachaos, kde jsem se pokusila načrtnout průnik satanismu s moderními britskými magickými větvemi... ale to už je úplné OT, sry Kojote :-) - ale ať se mladí učí... :-)

No, není nutné uvěřejňovat celé knihy na internetu, ne?:)
Pokud dáš rešerži, přes knihovnu se to dá prakticky vždycky objednat. Nikdo po tobě přeci nechce, abys obesílala auory a žádala je o povolení, nemysli si, že jsem tak pitomej. Nejsem.

Jo, já to chápu přesně tak, jak píšeš, nemusíš mě vyučovat, vážně nemám diagnózu notorický blb jako dobrý voják Švejk:))
To řazení do formálního rámce New Age je dobré pro srovnání, nicméně fakt spíš jako přiblížení, nevytvářel bych nějakou škatuli New age, do které bych tlačil satanismus. Třeba i proto, že New Age je věc 80. let (pojem) a dál, před vydáním The Aquarius Conspiracy nikdo o žádém New age nemluvil.

Pokud jde o odborné, nikoliv popularizační řazení satanismu, tak, ačkoliv to taky není přesné, bych ho skutečně řadil někam pod ty moderní plody západního esoterismu, i to řazení do "Magické rodiny" je přesnější než New age, další klasifikace se mi nabízí lokalizační a časová: Sanfranciský záliv 60. let by se dal pojmenovat jako jeden religionistický fenomén, pokud tedy hovoříme o La Veyově satanismu.

Jasně, tak nějak mi došlo, že to bude studie satanisty, však proto jsem psal, že přes citelné sympatie k La Veyovi se drží docela nezúčastněné pozice, za což ho oceňuji.

Allegore, přeskočím teď to, co pro mne není až tak podstatné a uvedu rovnou argumenty k tomu, proč satanismus jako self-spirituality není to, co západ chápe pod pojmem magie.
Chybí tam něco jako ucelený magický výcvik. Mág musí v západním měřítku absolvovat něco, co jej učiní mágem a není to jenom věc víry nebo nějakého religiózního rozhodnutí.
Buďto je to ucelený systém, který z magika udělá mága , nebo je to série vlastních experimentů - ale tam bych byla opatrnější s tím posoudit, kdo si jenom hraje a do všeho ďobne a kdo opravdu získal důkladnou průpravu, symbolicko-mentální nástroje k manipulaci se svými volními procesy, emocemi, imaginací a myšlením (plus zefektivnil svou schopnost jejich přenosu do vnějšího světa).
Bohužel v "Satanské bibli" toho moc magického nebylo, myslím nějaké rituály v druhé polovině na principu adorace, lásky a destrukce - jak si matně vybavuji. Z literárního hlediska pak poněkud nešťastně umístěno za výbornou pasáž o mentálních vampýrech, která bývá zpravidla z celé knihy ceněna nejvíce.
Proto se mágové a magici většinou ohrazují, že satanismus není magie, stejně tak Zbíral uvádí NA jako proud ceremonií či magických cvičení prostý (krom nějakých ojedinělých adorací Matky Země, nebo pop-esoteriky - 4 dohody apod.).

Ad. knihovna - ono je hodně věcí rozebraných, proto existují různá knižní fóra, kde se lidé snaží oscanovávat právě ty méně dostupné věci. Vždy je to otázka času, jak se to rozšíří - prostě ale když něco tvořím nebo si "jenom" k něčemu píšu poznámky, hodně mi pomohlo alespoň natáhnout pdf-ko do mobilu, když jsem byla v pohybu a upřesnit si formulaci něčeho, co mi vrtalo v hlavě.

Já taky psal o New Age a ne o pojmu self-spirituality, nedával bych to úplně automaticky k sobě. A s tím satanismem prostým ceremonií bych byl taky opatrný. Musíš rozlišovat mezi Satanskou církví, kterou organizoval La Vey řekněme do roku 1975, která byla ritualizovaná hodně silně, a různými návaznými směry, stejně jako mezi satanismem v USA a u nás, přičemž obecně platí, že naše (východo)evropská mentalita mám blíže k non-ceremoniálnímu pojetí spirituality. La Vey pojímal své rituály v podstatě jako psychodramata (sám to i tak nazýval), ale byly poměrně značně pompézní se zaměřením na formu. Řekl bych, že dnešní český První chrám se orientuje daleko více na obsah, což samozřejmě souvisí i s tím, že dneska by ztrácelo i potenciální smysl zkoušet někoho šokovat "satanským křtem" v jakési masce připomínající čerta z mikulášského průvodu.
S rituálem adorace, destrukce a lásky si to pamatuješ přesně, tyhle tři tam v podstatě tvoří jádro satanistické magie (snad tady ten pojem sneseš:) ).
Takže vzato celkově bych tu charakteristiku absentující nebo značně upozaděné ceremonie, kterou David Zbíral vztahuje na směry New age, vztahoval k satanismus s výhradami.

K PDF:
To víš, že pomůže mít otevřené PDF, když něco píšeš, já to tak taky udělám, když to potřebuju, nicméně člověk prostě nemá vždycky to, co by potřeboval, a sám bych teda obsah knihy na internet neumístil kvůli autorovi, povětšinou se skutečně všechno dá v horizontu pár týdnů nějak splašit, když člověk opravdu chce. Pokud tam umístíš knížku, která už fakt není k dostání nebo by musel badatel hledat někde měsíce, tak to je pochopitelně trochu zvláštní situace.
Celkově to ale není moje knihovna, takže mi jsou vztahy s autory docela lhostejné:) Jen říkám, že by mě to asi trochu naštvalo, i když možná by to i potěšilo ješitnost:))

Myslím, že catalessi pojem "satanistická magie" snese, protože to magie je. Může být primitivní, prvoplánová a neposkytující poznání, ale je to vědomý pokus působit změnu neobvyklými prostředky, těžko by se to z magie vylučovalo. Jinak viz můj nejnovější článek.

1. Článek o ničem.
2. Manson stále žije, tak proč ten minulý čas?
3. Náboženství nebylo v případě Helter Skelteru zase tolik důležité. Vlastně skoro vůbec.
4. Víš o něm vůbec něco?

@Ebi Guetta: Smyslem článku bylo poukázat, že o náboženství a údajný Mansonův satanismus zde nešlo. Článek vznikl v rámci debaty o údajných satanistických vraždách, přičemž Manson byl použit jako příklad "satanistického vraha". Prostě jsem to celé zironizoval. V čem je problém? V nepochopení? Asi.Dnes už lidi nepoznají nadsázku ani tak prostou, jako je tato. Smutné.