AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

TOPlist
Kojotek

pátek, 2. října 2009
Když po něčem toužíš, nutný je věřit a strašlivě chtít...

...zpívá se v písničce od HopTropáků. Apel na vůli a vytrvalost jako podmínky úspěchu se objevuje nejen v soutěživé americké mentalitě, ale i v mentalitě evropské, přijde-li řeč na téma úspěchu v té či oné oblasti. Nezpochybňuji to, ale chci poukázat na neradostnou skutečnost, že zde dochází k jedné dosti zásadní dezinterpretaci, založené na skutečnosti, že nutná podmínka je pokládána za podmínku postačující.
Dovolím si nyní citovat z jedné celkem zajímavé knihy o pravděpodobnosti: "Všichni jsme v televizi sledovali vyprávění slavných hudebníků a herců o tom, jak pocházejí ze skromných poměrů a jak se léta zadarmo snažili prosadit, než byli objeveni a zbohatli. Mnozí začínající umělci z takových historek čerpají odvahu k tomu, aby věnovali veškerou energii svému řemeslu s očekáváním stejného úspěchu. Ve skutečnosti však desítky tisíc lidí touží stát se rockovými hvězdami a nikdy se jim to nepodaří. Televize se vyptává jen těch několika málo, kteří opravdu uspěli. Uskutečněné rozhovory jsou vychýleným výběrem z hudebníků snažících se prosadit a poskytují velmi zavádějící obraz." (Rosenthal: Zasažen bleskem, str. 118-119.) Jistě sami přijdete na spoustu dalších příkladů zpravodajského vychýlení, jež vzbuzuje dojem, že vraždy jsou cosi běžného, že letět letadlem je nebezpečné atd. – Ve zprávách se nedočteme o lidech, kteří nebyli zavražděni či o tisících letadel, které bezpečně přistály, pokud by však dnes jedno z nich havarovalo, byly by toho plné noviny. Není tedy divu, že kupříkladu LaVey nedoporučuje konzumaci zpravodajství, protože se z toho, stručně a pregnantně řečeno, blbne. Ale zpět k vůli, úspěchu a výběrovému efektu. V žádném případě nepopírám, že vůle, úsilí a víra v dosažení vytyčeného cíle významným způsobem zvyšuje pravděpodobnost jeho dosažení. Pokud někdo jen planě sní a nic pro uskutečnění svého snu nevykoná, blíží se pravděpodobnost jeho úspěchu zcela zjevně nule. Jaká je však pravděpodobnost toho, kdo má vůli, usiluje a věří? Zpravodajské vychýlení nám sugeruje představu, že je prakticky stoprocentní. K tomu lze přistoupit ze dvou hledisek (nyní budu předpokládat, že všichni adepti úspěchu jsou v dané oblasti srovnatelně talentovaní): Pokud skutečně pevné odhodlání a tvrdá práce vede ke stoprocentnímu úspěchu, znamená to, že ti, kteří jej přes veškerou svou snahu nedosáhli, se nesnažili dost. Druhou možností je, že do hry vstupuje množství dalších faktorů a všichni adepti úspěchu se snažili víceméně stejně, ale jen několik z nich mělo štěstí, třeba proto, že byli v pravou chvíli na správném místě, že se strefili do momentální společenské poptávky, potkali správného člověka... Někdy jsou takové shody náhod vykládány v intencích úsloví "štěstí přeje připraveným", ale tím se dostáváme zpět k první možnosti – ti, kdo neměli štěstí nebyli dost připravení a tedy se dost nesnažili.
Co je pravděpodobnější? Varianta, že úspěch závisí na jediném faktoru, tedy na vůli a úsilí, nebo varianta, že úspěch je výsledkem spolupůsobení mnoha různých faktorů a možnost jeho ovlivnění sice existuje, ale není důležitější než faktory ostatní? V případě, že bychom po zralé úvaze zvolili druhou možnost, vynoří se nám jednak myšlenka, že apel na vůli a úsilí jako na zásadní faktor úspěchu je poněkud nefér vůči většině těch, kdo neuspějí, a dále pak úvaha nad tím, zda je či není dobré sázet veškeré své zdroje na jedinou kartu. Nejprve k té nespravedlnosti: Bylo by fér říci: "Pokud toho chceš dosáhnout, musíš chtít a usilovat, dát do toho všechno. Ale ani to nemusí stačit." Neúspěch tváří v tvář společnosti oslavující úspěšné musí být velmi skličující, neboť skutečné a nezpochybnitelné úsilí, jež vyznělo naprázdno, ocení jen málokdo. Podstatnější je však otázka, zda vložit veškeré své síly do služeb jediné ambice (neboli všechna vejce do jednoho košíku) s vědomím, že (v mnoha případech) je naděje na úspěch třeba jen promile. Zde je třeba zvážit přínos, který přinese částečný úspěch – zůstaneme-li u hudebníků, tak třeba úspěch v podobě lokální undergroundové kapely s pár desítkami věrných fanoušků. V případě, že rozložíme své úsilí do několika projektů, snižujeme pravděpodobnost úspěchu v každém z nich, ale je možné, že úsilí není tak důležité, jako další faktory a tudíž celková pravděpodobnost úspěchu v alespoň jedné z oblastí se poněkud zvýší. Ovšem je třeba mít na paměti úsloví "Devět řemesel, desátá bída." – přílišné roztříštění energie by patrně vedlo k pravděpodobnosti srovnatelné s pravděpodobností úspěchu toho, kdo nedělá vůbec nic, tedy prakticky nulové. Můj odhad je, že dvě až tři činnosti mohou pravděpodobnost úspěchu alespoň v jedné z nich zvýšit, více už by ji snižovalo. Ale to je pouze intuitivní odhad.
Thelémita (nebo i nadšený stoupenec Coelhova Alchymisty) by na tomto místě vyskočil jako čertík z krabičky a řekl by, že pokud dotyčný následuje svou Pravou vůli, nemůže neuspět, protože celý svět mu přijde na pomoc. Pokud neuspěje, nebyla to jeho Pravá vůle. A víte co? Já si myslím, že je to hovadina. Jedna z mnoha iluzí, které se tak krásně a snadno konstruují ex post. Dosáhneme-li úspěchu, snadno nalezneme v náhodných událostech, které nám k úspěchu dopomohly, působení "vyšších sil". Právě proto, že je to tak snadné, tomu nevěřím. Z mého pohledu je to sebeklam. To, co skutečně závisí na naší připravenosti, není šťastná náhoda, ale schopnost ji využít, pokud nastane. Nepřipravený člověk může minout bez povšimnutí to, co člověk připravený rozpozná a využije. Žádné "vyšší vedení" v tom neshledávám – šťastné náhody zůstávají náhodami a buď se vyskytnou nebo nevyskytnou.
Než tuto úvahu uzavřu, zmíním se o problematice talentu. V dosavadním textu jsem předpokládal jeho existenci na nadprůměrné úrovni a hovořil jsem o lidech, kteří se svůj nadprůměrný talent snaží zúročit. Je jasné, že člověk bez hudebního sluchu, který se bude chtít stát operním pěvcem, prostě neuspěje nikdy. Nyní se obrátím k talentu géniů. To je zcela specifická oblast, která by si vyžádala zvláštní analýzu. Ani géniové se obvykle neobejdou bez tvrdé práce, ale jejich šance, v případě, že je společnost k jejich daru receptivní a dostane se jim průpravy a příležitosti se osvědčit, jsou vysoké. Takže jste-li génius, nemusíte se trápit pravděpodobnostmi a bez obav jděte naplno za svým snem! Ale skutečných géniů je málo a úspěch není v žádném případě vázán na výjimečné dary. Například Rowlingová není geniální spisovatelka, je to prostě dobrá spisovatelka, která měla štěstí, jehož do mrtě využila. A teď je bohatší než většina literárních géniů...
Shrnuto: Úspěch je obvykle výsledkem součinnosti mnoha faktorů, přičemž vůle a úsilí jsou jen jedním z nich. Na druhou stranu je to jediný faktor, který můžeme sami ovlivnit. V případě, že přese všechno úsilí a přes existující slušnou míru talentu není úspěchu dosaženo, pravděpodobně nejde o nedostatek na straně usilujícího, ale jen a pouze o neúprosný faktor pravděpodobnosti. Svět není spravedlivý...

linkuj.cz vybrali.sme.sk



pátek, 2. října 2009 | rubrika: Úvahy a postřehy |


Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.


Teď si chci přečíst:

Co četli ostatní?


[1]Úspěch... (@Teo - WWW) Vloženo 02.10.2009, 12:06:18 x
avatar Neustále operuješ tímto abstraktním pojmem, aniž by ses jej pokusil vydefinovat. Vocotedade? O prachy, slávu, uspokojení? Každej to má nastavený jinak. To, co jeden považuje za úspěch, se třeba mně jeví jako prohra. A naopak...

[2] (Kojot - WWW) Vloženo 02.10.2009, 12:48:14 x
avatar @Teo, v kontextu tohoto článku by byla snaha definovat úspěch zcela nadbytečná. Domnívám se, že implicitní subjektivní definice je zcela postačující.

[3]záhada případné polemiky... (bicarbona - WWW) Vloženo 02.10.2009, 13:32:14 x
avatar negací výroku
"když po něčem toužíš, nutný je věřit a strašlivě chtít"
je výrok
"po něčem toužíš a není nutný věřit a strašlivě chtít"
???

[4] (Robert Wankes ) Vloženo 02.10.2009, 14:17:49 x
avatar ...máš pravdu, ale těch faktorů je mnohem víc, třeba jsi dočista vynechal "místo narození" a "rodiče - jako motor a vzor". Narodit se jako chudá holka s osmi sourozenci někde v Somálsku, tak se patrně ani nedožiješ věku, kdy bys nějaký talent mohl uplatnit. A naopak, otec špičkový hokejista má rozhodně větší šanci vychovat z průměrně nadaného synka slušného hokejistu (byť možná ne špičkového)..
...taky je pravda, že hodně záleží na ambicích, ty sám jsi napsal pár knih, víš o tom své - kam až chceš, Co tě uspokojí...

[5] (dalimil ) Vloženo 02.10.2009, 14:59:21 x
avatar když po něčem hrozně moc toužíš, tak tě osud často potrestá tím, že ti to splní...

[6] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 02.10.2009, 15:19:04 x
avatar K tomu "devatero řemesel, desátá bída", což existuje v mnoha jiných řečech (jako zvláštní pozdrav k Vile Tugendhat uvedu portugalské "Aprendiz de tudo, mestre de nada"): je zajímavé, že anglické se v moderní angličtině používá (v podobě Jack of all trades, master of none) spíše ve významu "renesanční člověk". Čtvrtý komentář vyjádřil to, co jsem chtěl taky dodat.

Mám občas pocit - u např. Leonarda -, že byl až příliš geniální; nevěděl tedy co dřív.

Napadly mne dvě anekdoty:

Ve Fordově továrně byl odborník na efektivitu práce. Upozornil na jednoho člověka, který seděl a měl nohy na stole. Henry Ford odvětil: "Loni nám jeho nápad vynesl několik milionů, a když jej dostal, měl nohy přesně v této pozici."

Jednoho německého dramatika se dotěrný žurnalista nepřestával vyptávat, které knihy byly pro něj nejzásadnější. Dramatik řekl: "Kuchařská kniha mé matky, a spořitelní knížka mé ženy."

[7] (Kojot - WWW) Vloženo 02.10.2009, 18:42:11 x
avatar Díky všem za podnětné komentáře.

[8] (dogbert ) Vloženo 02.10.2009, 19:58:25 x
avatar Souhlas. Dovolil bych si doporučit studii
http://kovanda.blog.tyden.cz...html
Úspěšní zmrdi obyčejně jen mají štestí. A dost často štestí jen v tom, že jsou neschopní, neb génia by nikdo neriskoval:))

Tedy, ne že by nešlo lidstvo přechcat, jak se podařilo kdysi Caesarovi, dnes třebas W. Buffetovi. Ale to se asi týká fakt jen těch nejvyjímečnějších géniů...
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
URL vašich stránek:
Nadpis:
Znáte pravidla pro komentátory?
Pokud ne, KLIKNĚTE ZDE.
Text:

MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?


PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!





Creative Commons License
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.

AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!

*