AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
úterý, 15. září 2009
Existuje celá řada onemocnění, které mohou naznačovat, že nemocný touží zničit sám sebe, že se sám proti sobě bouří. Například všechna autoimunitní onemocnění. Deprese je ovšem sebezničující vyloženě nejkřiklavěji, zcela a naprosto nemetaforicky. Je ryzím vyjádřením nevědomé touhy po zmaru...
Když se zamýšlím nad svým dosavadním životem, pak to byla prostě série vzestupů a následných pádů na držku. Díky depresi jsem dosáhl jakéhosi pochybného mistrovství v nedotahování věcí do konce, zvláště pokud se týkaly vzdělání. Snažím se to celé rozlousknout: Dokáži studovat – čtu jednu knížku za druhou a často se jedná o náročnou literaturu. Jsem schopen o nastudovaném inteligentně hovořit. Umím psát a jsem schopen dotáhnout do konce třeba i knihu. Na tento blog s lehkostí hrnu celá kvanta filosofujících zamyšlení, jsem tedy schopen si udělat v myšlenkách jasno, dát jim tvar a dovést je k nějaké pointě. Ale jakmile tyto schopnosti mám uplatnit v souvislosti s oficiálním vzděláním, ztuhnu, dostanu se do křeče, v hlavě se objeví tupé prázdno a instinktivně tento typ povinnosti odsouvám jak jen to jde. Obdobné je to i u záležitostí, k nimž se nějakým způsobem zavážu – například pro mne není problém psát jak vzteklý, ale jedná-li se kupříkladu o vypracování přednášky, kterou jsem přislíbil, či dopisu, na který někdo čeká, je zle. Není to tak děsné, jako v případě oficiálního vzdělání, ale jde to i tak hodně ztuha. Vypadá to, že se ve mně cestě oficiálního vzdělání, pro níž mám jinak veškeré předpoklady, cosi usilovně brání. Proč? Je to podobný pocit nechuti, jaký jsem pociťoval coby pojišťovák, když jsem měl telefonovat cizím lidem a domlouvat schůzky. Zábrany... Možná, že tím klíčovým je závazek, termín, slib, úkol – proč jsem ale pak neměl vážnější problém odevzdat v termínu knihu?
Jak to k čertu funguje? Co to po mně chce?
Jednu věc jsem zjistil – věci se m obvykle daří, když je dělám tak nějak mimochodem. Když na nich vlastně příliš nezáleží. To patrně není nic neobvyklého. Ovšemže mne napadlo postavit se takto k záležitostem, kde mám vnitřní bloky, ale nejde to. Rozumové rozhodnutí nevědomé tendence tohoto typu prostě nepřelstí. Trošku funguje něco jiného – vědomé znechucení. Kupodivu je poněkud průchozí zvládat tyto věci s rozpoložením nenaladěného, otráveného člověka, který tak trochu obrací oči v sloup. Zvláštní... Možná je v takovém postoji kus nadhledu, který potřebuji a jenž je mi dostupný. Nicméně i toto šidítko často zklame.
Vím už, že přímá konfrontace s vnitřním blokem může vyústit v tak silný konflikt, že okamžitě následuje ochromující deprese a intenzivní myšlenky na sebevraždu. Dozajista to celé souvisí s tlakem na co nejlepší studijní výsledky, jemuž jsem byl vystaven ze strany mé matky. Je jisté, že do mě projikovala své nenaplněné plány a možná se tomu instinktivně bráním. Proč se mi však na druhou stranu daří psát a občas zabrousit i do výtvarna? Vždyť i tím naplňuji na mne přenesené matčiny ambice – vždy chtěla být umělkyní, zkoušela psát i malovat, ale nedostalo se jí patřičné podpory a povzbuzení.
Připadám si jako prokletý a dost možná i prokletý jsem – z pohledu vhodně zvoleného paradigmatu bezpochyby. Zkoušel jsem už zbavit se toho racionálně, prožitkově, magicky, symbolicky – nic nepomohlo. Jisté naděje upínám k psychoterapii, která mne po celý podzim čeká, ale uvnitř jsem spíše skeptický.
Co dodat? Tahle pitomá sebezničující nemoc mě naučila, že člověk je nesmírně komplikovaný tvor a neexistují jednoduché recepty, jak zvládnout život. Tedy alespoň pro mě ne. A pro vás?
Jak to k čertu funguje? Co to po mně chce?
Jednu věc jsem zjistil – věci se m obvykle daří, když je dělám tak nějak mimochodem. Když na nich vlastně příliš nezáleží. To patrně není nic neobvyklého. Ovšemže mne napadlo postavit se takto k záležitostem, kde mám vnitřní bloky, ale nejde to. Rozumové rozhodnutí nevědomé tendence tohoto typu prostě nepřelstí. Trošku funguje něco jiného – vědomé znechucení. Kupodivu je poněkud průchozí zvládat tyto věci s rozpoložením nenaladěného, otráveného člověka, který tak trochu obrací oči v sloup. Zvláštní... Možná je v takovém postoji kus nadhledu, který potřebuji a jenž je mi dostupný. Nicméně i toto šidítko často zklame.
Vím už, že přímá konfrontace s vnitřním blokem může vyústit v tak silný konflikt, že okamžitě následuje ochromující deprese a intenzivní myšlenky na sebevraždu. Dozajista to celé souvisí s tlakem na co nejlepší studijní výsledky, jemuž jsem byl vystaven ze strany mé matky. Je jisté, že do mě projikovala své nenaplněné plány a možná se tomu instinktivně bráním. Proč se mi však na druhou stranu daří psát a občas zabrousit i do výtvarna? Vždyť i tím naplňuji na mne přenesené matčiny ambice – vždy chtěla být umělkyní, zkoušela psát i malovat, ale nedostalo se jí patřičné podpory a povzbuzení.
Připadám si jako prokletý a dost možná i prokletý jsem – z pohledu vhodně zvoleného paradigmatu bezpochyby. Zkoušel jsem už zbavit se toho racionálně, prožitkově, magicky, symbolicky – nic nepomohlo. Jisté naděje upínám k psychoterapii, která mne po celý podzim čeká, ale uvnitř jsem spíše skeptický.
Co dodat? Tahle pitomá sebezničující nemoc mě naučila, že člověk je nesmírně komplikovaný tvor a neexistují jednoduché recepty, jak zvládnout život. Tedy alespoň pro mě ne. A pro vás?
úterý, 15. září 2009 | rubrika: Deprese a spol. |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1]Co dodat, (Mirabelka ) Vloženo 15.09.2009, 11:23:50 x
napsal jste to za mne.....Jinak pokud máte problémy se spaním, jako já - nerozlišuji vůbec den/noc, nespím, bojím se spát....zkuste hormon melatonin. Já ho koupila minulý týden a spím! Po letech jsem spala......[2] (Kojot - WWW) Vloženo 15.09.2009, 11:57:16 x
[3]Mno.. (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 15.09.2009, 13:45:46 x
[4] ( ) Vloženo 15.09.2009, 14:47:22 x
Mno, Vewiurrko, tohle patří k mému toptenu nejnesmyslnějších komentářů všech dobr...[5] (Wu - WWW) Vloženo 15.09.2009, 16:19:50 x
Jednak potřeba svobody - čím víc potřebuješ volnost, tím hůř neseš její omezení.
A konečně zodpovědnost. Čím zodpovědnější jsi, tím větší pociťuješ tlak z přijatého závazku.
No a tak se to pěkně všechno střetně a tlačí proti sobě. Výsledkem už je pak některý z klasických scénářů - útok, utěk, útěk do nemoci...
Dovolím si osobní spekulaci - vztah k osobní svobodě máš velký (satanismus), zodpovědnost velkou (viz. články z pojišťování, péče o zvířata...) a maximální preference "moci" (o té vlastně píšeš v tomhle článku).
(S knihou jsi problém neměl, protože Tě to bavilo a dělat jsi to chtěl, takže zodpovědnost a závazek neměl proti čemu bojovat.)
[6] (Robert Wankes ) Vloženo 15.09.2009, 16:40:07 x
Podobnou "nechuť" před situacemi (které k tomu ale nezavdávají ani moc příčinu) mívám občas také. Spíš než na depresi, bych to viděl na úzkost. Jaké zkušenosti máš s třezalkou (dražé), zkoušel jsi?[7] (Kojot - WWW) Vloženo 15.09.2009, 17:03:59 x
[5] Wu, to je velmi trefné, díky!
[6] Roberte, no, víš, odkážu Tě třeba sem:
http://www.kojot.name...-nemoci.php
http://www.kojot.name...-zpoved.php
http://www.kojot.name...ncholie.php
a jestli po tom, co si to přečteš, budeš toho názoru, že můj problém je úzkost (ne, že bych neměl úzkostné stavy) a že to vyléčím třezalkou, tak fakt nevím...
[8] (Robert Wankes ) Vloženo 15.09.2009, 17:18:03 x
ne, nepochopil jsi mě, samozřejmě, že vím, že třezalka je pouze na lehčí formy deprese, jen se tě ptám, zda jsi ji někdy dávno třeba zkoušel...
...jinak díky za odkazy, ale skoro celý tvůj blog (krom některých filozofických a náboženských textů - tam stojíme každý jinde :-)) jsem četl !
[9]Jsu moc ráda.. (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 15.09.2009, 17:25:34 x
[10]Ujasněme si jedno milý Cojotéro.. (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 15.09.2009, 17:29:35 x
[11] (Kojot - WWW) Vloženo 15.09.2009, 18:38:33 x
[12] (Kojot - WWW) Vloženo 15.09.2009, 18:39:09 x
[13] (ratka - WWW) Vloženo 15.09.2009, 19:42:14 x
ano, pro me to bylo neskutecne komplikovane a sebeznicujici. Vstup do zivota, zvladani zivota. Doted si musim davat pozor a stale pomoci zpetne vazby kontrolovat psychiku.
Zda neujizdim prilis o normy :o)))
Ale ten recept:
me pomohly hory. Takove ty hodne vysoke :o) Jak se tam clovek potaci na pokraji zivota a smrti a tak se mu obnovuji instinky a tim i tak nejak se vraci zdravy rozum :o))
Mam bloky z dominantnich manipulujicich rodicu ucitelu. Vzhledem k tomu ze muj bratr byl tezce nemocen a postupne umiral, zila jsem od ranneho detstvi dvojim zivotem. Vnejsim poslusnym abych neublizila trpici mamince (visela na me) a vnitrnim nenavistnym-sebezranujicicm (touha po svobode).
Pomohly mi prave ty hory. Co ja se naslapala pres ledovce, v mackach. 13 - 16 hodin, ve stavu absolutniho vycerpani. Pochody v noci, hvezdne oblohy, touha zit a prezit. Jsem presvedcena ze mi to zachranilo zivot.
Je to jen metoda. jeden z receptu. Jak spustit urcite prirozene pochody. Emoce. City. Instinkty. Jini muzou umit jine metody, jine recepty :o)) Pri pohledu zpet vidim ze mi to pomohlo a na hory ted uz moc nechodim. nepotrebuji to. dokazu se uridit sama. verim ze uz to nepotrebuji. (snad)
[14]Ratko... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 15.09.2009, 20:44:43 x
[15] (Kojot - WWW) Vloženo 15.09.2009, 21:49:10 x
[16]Kojote... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 15.09.2009, 22:29:45 x
[17] (Kojot - WWW) Vloženo 16.09.2009, 00:17:29 x
[18]No, ... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 16.09.2009, 01:44:45 x
[19]Já zrovna (Robert Wankes ) Vloženo 16.09.2009, 08:24:15 x
...nepatřím mezi ty, kteří všude vidí nebezpečí, ale faktem je, že dost (chytřejších a zkušenějších) lidí tvrdí, že pokud si člověk zadá s magií, může se na něj velmi snadno nějaká negativní bytost napojit...a občas to končí až šílenstvím...ty předpokládám máš své guru, vedení od zkušenějších, zkus o té možnosti s nimi promluvit...mě jedna dáma, která měla tyhle potíže poradila určitou formuli, která pomohla v jejím případě (pokud máš zájem písni mi na icq 166563263)...[20] (Kojot - WWW) Vloženo 16.09.2009, 13:46:11 x
[21] (Allegor - Mail ) Vloženo 23.09.2009, 08:22:40 x
[22] (Kojot - WWW) Vloženo 23.09.2009, 10:28:33 x
[23] ( ) Vloženo 28.09.2009, 10:13:46 x
Zřejmě jsi prokletý, ale vybral sis to. Je to tvoje volba. Zvolil sis prokletou cestu, sloužíš prokletému Satanu, tak nemůžeš čekat, že budeš zažívat pokoj. Zákon akce a reakce - a nebo co si zaseju, to si sklidím. V celém Vesmíru je pouze jeden Dárce pokoje. Není to žádný slaboch, jak ho na svém blogu líčíš. Copak by slaboch šel kvůli naším hříchům na kříž? Víš vůbec, o jak strašnou a bolestivou smrt se jedná? A tento Ježíš to pro nás udělal. Tak vypadá láska. ČIN, ne řeči. A těm, kteří ho přijali, řekl:"Svůj pokoj vám dávám"... Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že Boží pokoj je nádherný klidný a radostný pocit v duši. Odlož satanismus, filozofie, náboženství. Obrať se ke vzkříšenému Kristu a On ti odpoví. Simona[24] (Kojot - WWW) Vloženo 28.09.2009, 12:03:57 x
[25] ( ) Vloženo 28.09.2009, 21:46:01 x
Ano. Satan, anebo Veles, jak mu říkáš, se zjevuje jako posel světla. A určitě ti o sobě neřekne, že je lhář a že tě chce zničit. Sám dobře ví, jaký ho čeká konec-bude uvržen do jezera ohně a síry a trýzněn na věky věků. Určitě máš doma bibli, tak si o tom přečti.(Zjevení Janovo, 20.kapitola). Ale Ježíš říká: poznáte pravdu a ta vás osvobodí. Poznání pravdy osvobozuje. Vím, jak deprese ničí život. Vím, že deprese dokáže bolet tak, že se člověk nemůže ani pohnout a nechce žít. Už je nemám.- Zafungovalo,co říká Ježíš. On JEDINÝ ti může a CHCE pomoci. Simona[26] (Kojot - WWW) Vloženo 28.09.2009, 23:50:28 x
[27] ( - WWW) Vloženo 29.09.2009, 13:08:53 x
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!

Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*




