AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

TOPlist
Kojotek

neděle, 13. září 2009
Předurčeni věřit?

Navzdory snahám aktivních ateistů apelujících na logiku, zdravý rozum a přiměřené vnímání pravděpodobnosti existence různých jevů, se nezdá, že by náboženská víra byla na ústupu. Pokud lidé právě nevěří v nějaké konkrétní dogma, vytvářejí si vlastní představy o "duchovním světě", či alespoň věří v "Něco tam nahoře". Náboženská víra se přitom nevyhýbá ani přírodovědcům, jakkoli by měli být na první pohled proti takovým bludům imunnější. Ukazuje se, že jsme k iracionální víře zřejmě predisponováni. Znamená to, že není úniku?
V článku "Jsme zrozeni k víře v Boha" se dozvídáme několik důležitých poznatků z poslední doby, které ovšem dobře zapadají do koncepcí Davida Lewis-Williamse či Robina Dunbara. Dozvídáme se, že při náboženské zkušenosti jsou aktivována určitá centra v mozku a jejich umělou stimulací lze takový zážitek uměle navodit. Tendence k víře (či pověře) se spontánně projevuje již v dětství – od imaginárních kamarádů, imaginativního světa her a uctívání fiktivních hrdinů není daleko k víře v předky, duchy, bohy či Boha. S těmito poznatky souzní Lewis-Williamsova teorie o vzniku náboženství popsaná v knize "Mysl v jeskyni", kde tvrdí, že náboženství vzniklo na základě prožitku změněných stavů vědomí, jejich sdělování a konečně jejich institucionalizace. Dunbar v knize "Příběh rodu Homo" vychází z této teze a zdůrazňuje evoluční aspekt náboženství, které podle něj představovalo pro člověka nespornou kompetitivní výhodu. Dokládá to i současnými studiemi, jež prokazují, že lidé hlásící se k nějakému organizovanému náboženství se lépe vyrovnávají kupříkladu se zdravotními problémy. Náboženství bylo dle Dunbara schopno utvářet větší skupiny lidí a soustředit jejich aktivitu nějakým konkrétním směrem, čímž se patrně lišili od malých skupinek nesmírně konzervativních neandrtálců. Lze tedy říci, že v době šíření našeho druhu lidí byla náboženská víra, dnes často spojovaná s konzervativismem, velmi progresivní!
Což však neznamená, že by se muselo vyvinout jako nová adaptace, spíše vzniklo, jak tvrdí Scott Atran z Michiganské univerzity, jako artefakt související se schopností budovat fiktivní světy. Primární adaptací mohla být, jak uvádí Barrtett, schopnost vcítit se do nepřítomného člověka, oddělit tedy svým způsobem jeho duši od těla, tím by náboženství souviselo s vyššími stupni intencionality, dalším dílkem mozaiky byl, jak poukazuje Jesse Bering, předimenzované vnímání příčiny a následku (vhodné ve světě plném predátorů, kde se vyplatilo přikládat důležitost i falešným signálům, než podcenit ty reálné) a konečně zmíněná imaginace, tedy schopnost představit si něco, co neexistuje, což má pochopitelně obrovský kompetitivní potenciál. Pokud člověk s těmito schopnostmi začal přikládat význam snům a vizím, k čemuž měl veškeré předpoklady, a začal o tom smysluplně komunikovat (což vyžadovalo patrně schopnost zvládnout pět stupňů intencionality), nic nebránilo vzniku náboženství, které se následně, byť jako "vedlejší efekt", ukázalo být samo o sobě evolučně výhodné na úrovni skupin. (V tomto odstavci jsem vycházel z článku "Rození věřící: Jak váš mozek tvoří Boha")
Jak v článku "Jsme zrozeni k víře v Boha" uvádí antropolog Pascal Boyer "Zdá se, že náboženské myšlení je pro naše kognitivní systémy cestou nejmenšího odporu. Naproti tomu nevíra je obecně dílem záměrné usilovné činnosti zaměřené proti našim kognitivním dispozicím – její propagace jako ideologie bude tedy sotva kdy snadná."
V textu "Rození věřící: Jak váš mozek tvoří Boha" se dozvídáme, že i ateisté mají sklon k pověrčivosti (mohu potvrdit), že děti zcela spontánně utvářejí ideu nadpřirozena a že v případě, kdy v nás sílí pocit ztráty kontroly, máme sklon hledat smysluplné vzory i tam, kde nejsou, což vysvětluje, proč různé víry zažívají oživení zvláště v těžkých časech. Vše ukazuje na to, že náboženskost je v nás vpravdě "zadrátována" a religionisté mají pravdu, když tvrdí, že se jedná o antropologickou konstantu.
Co to však pro nás znamená? Máme rezignovat a podvolit se některé z nespočtu forem náboženského bludu, nebo máme naopak bojovat proti vlastní přirozenosti a vlastním nevědomým tendencím? Snad každý aktivní ateista dospěl k závěru, že být racionálním bezvěrcem je velmi frustrující. Vaše mysl je čistá jako křišťál, ale nikoho, kromě jiných ateistů, to nepřesvědčí. Ateismus v podstatě nelze "kázat" (leda byste jej zakomponovali do nějaké religiomorfní ideologie typu marxismu-leninismu). Je pouze možné jej nabídnout. Z tohoto hlediska jsou uvědomělí ateisté patrně ti nejosvícenější lidé na zemi – překonali vlastní přirozenost a oddali se pravdě. Jakýkoli, byť i intelektově nejvyspělejší a duchovně nejpokročilejší, věřící je jen člověk, který funguje v zaběhnutých kolejích vlastní přirozenosti. Na druhou stranu má takový věřící k dispozici stabilní podporu svých souvěrců, což pro něj představuje zřejmě významnou kompetitivní výhodu. Co s tím?
Patrně jako první navrhl řešení zakladatel novodobého satanismu Anton Szandor LaVey, který propojil materialistickou životní filosofii s rituálním chováním a řízenou iracionalitou. Symbolický satanista, jak lze stoupence tohoto směru také označovat, ví, že neexistuje žádné nad-přirozeno a že bohové jsou lidským výtvorem. Ale během rituálu či ceremonie na tuto skutečnost záměrně zapomíná a nechá na sebe působit starobylá jména a symboly a záměrně tak navozuje náboženský stav mysli, který jsme zdědili po předcích. LaVey v době, kdy svou koncepci satanismu vytvářel, neměl k dispozici výše uvedené výsledky vědeckého bádání, ale správně rozpoznal, že potřeba prožitku tohoto druhu je nám patrně vrozena a je vhodné ji uspokojovat.
S podobnými tezemi přišla posléze chaosmagie se svým konceptem neulpívání na žádné konkrétní víře či paradigmatu a s pojímáním víry coby pracovního nástroje mága. Zajímavou technikou je náhodná volba přesvědčení navržená Peterem J. Carrollem, kdy o aktuálním světonázoru rozhoduje hod kostkou. Takto pojímaná magická práce rovněž umožňuje uspokojení iracionální či religiózní části našeho nitra, aniž by se mág dostal do zajetí nějakého konkrétního bludu. Postmoderní magie navíc akcentuje především schopnost mága přežít a vyniknout v běžné realitě a nepodléhat iluzím o vlastní moci. Zde souznívá s idejemi LaVeyova nástupce Petera H. Gilmora, který klade čtenáři na srdce, aby byl dobrý v tom, k čemu má talent, a nesnažil se nahradit vlastní neschopnost okultní pompézností. Pravá magie pro něj představuje především dobré uplatnění potenciálu toho kterého člověka.
V tomto smyslu představuje teistický satanismus, který inteligentně a velmi čtivě propaguje kupříkladu Diane Vera, přeci jen poněkud krok zpět. Opět se vrací k víře v bohy a jde o polyteistickou víru s henoteistickým zaměřením na Satana. Zde však hodně záleží na tom, nakolik tato víra vytváří tradiční vzorec člověka jako otroka dogmatu. Konkrétně v případě Diane Vera je Satan pojímán jako partner, který pomáhá člověku rozvíjet jeho potenciál; se stejným přístupem k bohům jsem se setkal například u Lindy Dragonari. Domnívám se, že klíčové je při snaze rozlišit, jestli nějaká víra posouvá člověka na vyšší úroveň a překonává jeho biologickou determinaci či nikoli, je pojetí středu. Pakliže je ve středu jakýkoli bůh, Bůh, princip, síla..., hovoříme o starém pojetí víry, o víře, k níž máme automatické předpoklady. V případě, že je ve středu člověk, jedná se o pojetí progresivní (za krajní případ je možné považovat vztah, kdy bůh a člověk tvoří každý jedno ohnisko elipsy). Přesun člověka do středu systému provedl již Nietzsche a definitivně bylo zpečetěno thelémou Aleistera Crowleyho. Jakkoli lze "Knihu zákona" ("Liber al vel Legis") chápat jako směsici skvělých myšlenek a reziduí Crowleyho vlastního nevědomí, je nesporným manifestem nového věku, v němž nyní žijeme. Skutečnost, že theléma se tak úplně tohoto programu nedrží a má tendenci směřovat k dogmatismu, na tom nic nemění.
Článek o tom, zda jsme zrozeni k víře v Boha, vyznívá v tom smyslu, že se náboženství nikdy nezbavíme. Já si naopak myslím, že žijeme v době, kdy mnozí lidé překračují jistý druh prahu, uvědomují si sami sebe jako střed vlastního univerza a zkoušejí, co to znamená být bohem. Jsme dětští bohové, příliš mladí a nedospělí na to, abychom plně využili všech svých možností (což se možná podaří našim potomkům – magickému synovi z "Liber al vel Legis" či Nietzcheho nadčlověku), ale jsme bohové! A není příliš důležité, říkáme-li si satanisté, thelémité, discordiáni, chaosmágové, ateisté... – důležité je pouze ono umístění středu. Ostatní jsou jen nálepky, jež odpovídají vkusu té které konkrétní Hvězdy. Jsme-li předurčeni iracionálně věřit, věřme tedy v sebe. A kdo ví – možná je to jen přechodná etapa, kterou je třeba projít, abychom někdy v budoucnu dokázali ve svých mozcích nahradit onu pravěkou strategii víry strategií jinou, strategií, kterou si nyní ani nedokážeme představit. Dokud se tak nestane, nezbývá nám, než být bohy. A je třeba se s tím naučit žít – mimo jiné proto, že budeme ještě velmi dlouho mnohem osamělejší, než lidé žijící podle tradičních paradigmat...

linkuj.cz vybrali.sme.sk



neděle, 13. září 2009 | rubrika: Satanismus |


Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.


Teď si chci přečíst:

Co četli ostatní?


[1]... (komatsu ) Vloženo 13.09.2009, 13:55:33 x
avatar Kognitivní věda a její pokrok mě nesmírně překvapují... Až se oprostí od materialistických předsudků, máme před sebou prototyp idealistické vědy 21. století.

[2] (Kojot - WWW) Vloženo 13.09.2009, 16:28:44 x
avatar Komatsu, tohle fakt není debata, kterou bych zde chtěl rozvíjet. Filosofie vědy se tento článek netýká.

[3]... (komatsu ) Vloženo 13.09.2009, 21:50:17 x
avatar OK, protentokrát ti nebudu brát iluze ;D
Jen si myslím, že je záhodno vyzdvihnout pár bodů: totiž posunutí náboženství od něčeho, co nejen, že není "přirozené", nýbrž že dokonce přirozenost deformuje, k tvrzení, že náboženství je "neurologickou konstantou", je vskutku skok, o kterém se donedávna vědě nemohlo ani zdát. Sebrat takto ateismu "přirozenost" znamená sebrat mu jeden z jeho hlavních argumentů, a to vskutku není málo. V poslední době sleduji tento vývoj, a jsem fascinován kam ten svět spěje :D Důsledky plynoucí z přirozenosti religiozity jsou vskutku zásadního charakteru. V historickém okamžiku odklonu od metafyziky a příklonu k pragmatismu, v jakém jsme dnes, je ateismus nucen se legitimizovat právě pragmaticky - a nikoli metafyzicky, tzn. že ateismus musí být vykázán jako LEPŠÍ varianta, než náboženství, dokonce tak dobrá varianta, která stojí zato jít proti lidské přirozenosti, protože ještě donedávna to byla náboženství, která byla nepřirozená a přirozenost deformující, nyní se zdá že tomu je doslova naopak (!!!). Je pozoruhodné sledovat trend, kdy ateisté pomalu slevují z pragmatických argumentů, protože právě onen pragmatismus je trumfem v rukávu, který má náboženství (!); a vracejí se "zpět" k metafyzickým argumentům...

Jinak myslím si, že jedním z klíčových počinů, kterým může religionistika přispět světu jinak, než psaním knih a článků do zaprášených archivů, je analýza religiozity vědy a vědeckého provozu. Uchopit vědu jako druh náboženství by mohlo nést zajímavé výsledky... Osobně mi není známo, že by nějaký religionista analyzoval vědu jakožto náboženství, snad Mary Midgley a její Evolution as a Religion, nebo tak nějak... Možná mi ale něco uniklo...

Ale dovolil bych si i několik věcných záležitostí. To, že Nietzsche "přesunuje" člověka do středu je častá dezinterpretace, a tak mi to nedá: pro Nietzscheho je člověk POUZE A JEN MOSTEM (!) od zvířete k nadčlověku. Nietzsche nemá úctu k lidské zvířecí přirozenosti, snaží se ji překročit. A je také možné, že onen nadčlověk je slaďoučká heroická fikce, protože je to stále prostě člověk, ale to je jiná pohádka.
Je to nabídka transcendence pro nihilistické univerzum. O nemožnosti takového aktu viz mé předchozí komentáře.
U Crowleyho je exegeze někdy vskutku problematická. Sám si nejsem jist. Patrně v rámci hierarchizovaného zasvěcovacího systému se bude pojetí člověka a jeho umístění lišit s jednotlivými stupni. Ego je ale třeba zabít. Co potom zbyde, zda-li člověk, toť otázka.
A je to zvláštní, věda často napadá trojici monoteismů z antropocentrismu...

[4] (Kojot - WWW) Vloženo 13.09.2009, 22:38:32 x
avatar Komastsu, nekonečné diskuse mě v poslední době nebaví, takže nebudu podrobně rozebírat vše, co vidím jinak, než ty, beztak by to nemělo smysl.

[5] (Irwiuss ) Vloženo 14.09.2009, 00:00:08 x
avatar Kojote, to tě furt nenapadlo brát Boha jako ezoterní symbol? To, čemu se neustále bráníš, je de facto modloslužba. Modloslužba imho je, když důležitost přiřknu symbolu, nikoliv tomu, co vyjadřuje. Tedy, když se bahním v teoretizování o Bibli, křesťanské morálce či existenci či neexistenci Boha a přitom mě nezajímá faktická hodnota a podstata těchto věcí jako symbolů(což je problém diskusí s tebou, každý se furt bavíme o něčem jiném). Jasně, že člověk je "nevyléčitelně náboženský", bo člověk vnímá svět skrze symboly, které nelze z našeho vědomí a nevědomí nadobro vymazat a vystrnaďovat je ven se prostě nevyplácí(psychoanalýza a obecně problém kostlivců ve skříni). Zkus napsat dalších pár esejů o symbolické hodnotě náboženství, např. právě toho našeho oblíbeného křesťanství.

[6] (Kojot - WWW) Vloženo 14.09.2009, 09:04:57 x
avatar Samozřejmě, že Bůh je symbol. Ale není to esoterní symbol, nýbrž univerzální symbol. A je to symbol, který jsme vytvořili - tak jako všechny ostatní symboly.

[7] (ratka - WWW) Vloženo 14.09.2009, 10:09:52 x
avatar ja byla vychovana ateisticky. pricemz jsem se jako holka vericim spise smala nez je chapala. Prosla jsem dlouhym vyvojem hledani, kdy jsem pochopila ze vira povznasi a ze cloveku pomaha. Ze mu nabizi urcitou psychickou stabilitu a dava jeho zivotu smysl. Zkousela jsem verit, studovala co to slo. Ale dar viry mi nebyl predan. A tak se vracim zpet k tomu co jsem bez daru viry. Ale spokojena a vyrovnana. A tak nejak smirena ze ten kolobeh sveta, stvoreni a pohybu bezi asi "sam". perpetum mobile. umim s tim zit. zatim. asi nejsou vsichni predurceni verit.

[8] (Kojot - WWW) Vloženo 14.09.2009, 11:58:52 x
avatar Ratko, myslím, že vždy existují výjimky a Ty k nim prostě patříš. Možná jsi nový evoluční stupeň člověka!

[9] (ratka - WWW) Vloženo 14.09.2009, 12:38:19 x
avatar hehe, houby novy evolucni stupen. Jeste me mozna furt ceka to prave poznani :o))

[10] (Irwiuss ) Vloženo 14.09.2009, 18:14:16 x
avatar Kojote, co je u tebe univerzální symbol?

Přirozeně, že to je symbol podobný všem ostatním, které jsme vytvořili. Unikátní je tím, co má vyjadřovat.

[11] (Kojot - WWW) Vloženo 14.09.2009, 18:47:49 x
avatar Univerzálním myslím takový, který je všeobecně přístupný a k jehož symbolickému působení není třeba žádná významnější průprava. Za esoterický symbol považuji třeba kabalistický strom života - kdo se tomu nevěnoval, jen těžko se nechá takovým symbolem ovlivnit.

Takže je Bůh symbol nebo něco za tím symbolem? Hele, já fakt nemám náladu s Tebou zase do nekonečna rozebírat, jestli je Bůh symbol nebo Princip nebo Kůlnička na dříví. Z mého pohledu je Bůh symbol a je, stejně jako všechny symboly, lidským výtvorem. Tečka.

[12]z jiného úhlu (Bretislav - Mail ) Vloženo 15.09.2009, 13:26:28 x
avatar Řekl bych, že v pozadí náboženskosti člověka nepochybně také stojí pocit či víra, že jsem něco mnohem víc, než tomu v podstatě je. Odmítnul bys toto stejně vehementně jako teistický blud?

[13] (Kojot - WWW) Vloženo 15.09.2009, 17:04:43 x
avatar Ano, Břetislave, to je jen druhá strana téže mince. Nejsem víc než to, co jsem - tedy přírodní a kulturní bytost. Pokud by ono "víc" znamenalo nevyužitý potenciál, tak budiž - ono "víc" je třeba lépe objasnit, jinak se na to nedá rozumně reagovat.

[14]Bůh... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 15.09.2009, 21:17:00 x
avatar ..hm Komatsu a co když je to především NESDĚLITELNÝ PROŽITEK SETKÁNI S OSOBOU, CO? Ty jeden principe a symbole...Indoši mu prý říkali Velké tajemství a ty si myslíš, že takové Tajemství vyšpekuluje panditskou polemikou potažmo na Cojotí stránce nákej Komatsu? Je li Bůh i Otec Cojotův, zajisté ho nehodlá odsoudit ale spíše zachránit, jak pravil jistý náš Guru. Nu a je psáno že pro každého má "jeho čas příhodný". Nevím proč by ho neměl mít pro Cojota. On na něj netlačí naopak si podle mne zcela absolutně cení jeho svobodné vůle a rozhodnutí, tak ho už konečně přestaň tlačit a manipulovat ty. A navíc tím fakt děláš hinduistům moc špatnou reklamu, mám poct že todle by fakt nemělo patřit u nás ani k stylu řadového věřícího, ne? To by měl dělat spíš křesťan ne? A nedělá li proč bys to tedy dělal ty se svým megapoznáním jež k tobě přišlo skrze tajemné Védy a mocné Guruy a božskou Jogu a hluboký Meditace (a vůbec všechny ty mystické parádičky s velkými písmeny pro bílé modní hinduisty), ne ?

[15]Mimochodem Komatsu.. (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 15.09.2009, 22:18:17 x
avatar ..ani ten tvůj Buddha o Bohu téměř nemluvil, i když jeho existenci prohlásil zcela jasně: „Nebýt nezrozeného, nebylo by nic zrozeného“

[16] (Bretislav - Mail ) Vloženo 16.09.2009, 08:59:48 x
avatar Ahoj Kojote,

nemyslel jsem to takto, v rovine faktické, myslel jsem to čistě psychologicky - sebeklam, pocit nadřazenosti nad jinými lidmi, či kterýmkoliv člověkem. Takové pokušení je velmi lákavé a nijak si nezadá s pokušením věřit v božstva.

[17] (Kojot - WWW) Vloženo 16.09.2009, 13:52:48 x
avatar Ne, Břetislave, to jsou dvě různé věci. Pocit nadřazenosti vychází z prostého faktu nerovnosti mezi lidmi (kterou lze poměřovat z mnoha různých hledisek). Ve skutečnosti je naopak tvrzení o rovnosti všech lidí dost možná bludem, protože funguje jen pokud je založeno těžce metafyzicky...

[18] (Bretislav - Mail ) Vloženo 17.09.2009, 18:00:28 x
avatar Těžce metafyzicky funguje prakticky úplně všechno, věcí o sobě počínaje :-)

[19] (Kojot - WWW) Vloženo 17.09.2009, 18:22:44 x
avatar Ale prdlajs, Břetislave, to se Ti jen zdá. Ve skutečnosti by všechno fungovalo úplně stejně ať bys použil jakýkoli metafyzický fundament. ;)

[20] (Allegor - Mail ) Vloženo 23.09.2009, 08:38:37 x
avatar No, on ten článek sám o sobě je, pardon, chybnou logickou argumentací jak řemen. Z poznatku, že náboženská víra patří k základním přirozeným dispozicím člověka nevyplývá, že se jedná o tmářský blud a iluzi. Tohle je obvyklý demagogický postup militantních ateistů, kteří se snaží tvrdit, že člověk je přirozeně náboženský a proto si mozek "tvoří boha", z čehož vyplývá, že nic na ten způsob neexistuje. Tímto postupem mohu vyvrátit existenci jídla, neboť člověk má přirozenou potřebu přijímat potravu, z čehož podle této ateistické logiky vyplývá, že žádná patrně neexistuje.
Pokud jde o údajnou protivědeckost náboženských věr, slyším o ni téměř neustále, ale ještě mi ji nikdo pořádně nedefinoval.

Pokud jde o pojetí člověka jako boha, nevidím v tom žádný zvláštní význam, neboť v panteonu více než 6 miliard bohů jaksi ztrácí smysl být bohem. Daleko raději hovořím o účasti člověka na božství a zbožštění člověka tím, že se vůči božským projevům přírody postaví zpříma, jako suverénní jim rovná bytost, aniž by se je snažil ovládat, čímž se sám stává jedním z ohnisek démonických sil, ovšem ono se to nedá přesně slovy popsat. Ostatně, žádné mystérium přece není možné slovy popsat, tam je rozdíl mezi náboženstvím vznikajícím přirozeně, tzn. prvotním impulsem je prožitek uchvácení, a pokusy vytvořit náboženství z filozofického systému, jako se o to snažili například někteří osvícenci. Mystérium není nikdy zcela zachytitelné.

[21] (Kojot - WWW) Vloženo 23.09.2009, 10:17:27 x
avatar Allegore, souhlasím s poslední větou. ;) Vzhledem k tomu, že nyní funguji v jiném paradigmatu, než v jakém jsem psal tento článek, nemohu Ti kvalitně oponovat (a přepínat paradigma se mi nechce). V rámci aktuálního paradigmatu mohu odpovědět jen na tu záležitost s šesti miliardami bohů - existuje šest miliard potenciálních bohů, jen málokdo to zrealizuje.

[22] (Allegor - Mail - WWW) Vloženo 23.09.2009, 15:06:09 x
avatar Kde pak dochází k onomu zbožštění člověka a jak se pak takový člověk-bůh projevuje podle tebe ve vztahu k ostatním lidem a k přírodě? Pojímáš to nějak na způsob Nitzscheho Nadčlověka, cosi jako povznesení se, oproštění?
Pokud jde o paradigmata, tak ono "přepínání paradigmat" samo o sobě je tak odporný sofismus, že bych to taky nechtěl dělat:)

[23] (Kojot - WWW) Vloženo 23.09.2009, 15:46:34 x
avatar Allegore, bohové byli stvořeni lidmi. Přinejmenším jim lidé dali tvar a podobu. Co tedy brání člověku, aby přijal tvar a podobu boha, aby se sám stal nejvyšším bohem svého života. Všimni si, že nepíšu "Bohem", v toho beztak nevěřím, ale "bohem", tedy tím, kdo má moc tvořit, definovat pravidla chování, být sám sebou. A tak... Ale teď jsem vyznavač Velese, Veles je můj bůh a já v něj věřím a nemám teď chuť vést objektivní diskuse. Nořím se do jakéhosi satansko-pohanského mysticismu a hodlám tak načerpat sílu. Proto jsem uzavřel ateisticko-materialistické paradigma. Tento článek je vyvrcholením a současně labutí písní této životní etapy, je současně přechodovým můstkem. Ale teď chci víc prožívat než přemýšlet. Tož tak...

[24] (Allegor - Mail - WWW) Vloženo 23.09.2009, 21:34:53 x
avatar No, výrok, že bohové byli stvořeni lidmi, je zase čistě axiomální povahy a výrok, že lidé dali bohům tvar a podobu, opravdu nijak neimplikuje to, že by se za ně měli prohlásit sami. Ono to vytyčení jakéhosi boha jako zdroj a smysl eticko-morálního systému má mimo jiné čistě praktický význam, byť by se jednalo o nějaké podlehnutí iluzi. Pokud by člověk byl sám bohem, co má moc definovat pravidla chování, nezměnilo by se totiž oproti současnému stavu vůbec nic. Buď by takový bůh-člověk ta pravidla chování musel přizpůsobovat tomu, aby vyžil s ostatními lidmi a bohy-lidmi, nebo by odrovnal v první řadě sám sebe, například časným nástupem do kriminálu nebo rovnou smrtí. To je snad do očí bijící. Považuji to za největší tragédii pozemského bytí, ale ještě jsem nevymyslel nic, co by to vyřešilo.

S tím mysticismem a prožíváním, které přavažuje nad uvažováním a rozvažováním, tě úplně chápu. Mám to hodně podobně.

[25] (Kojot - WWW) Vloženo 23.09.2009, 22:11:21 x
avatar Allegore, přečetl jsem to jen do čtvrtiny a nejsem schopen se tím zabývat. Vyžadovalo by to znovunastolení způsobu myšlení, který mne v této chvíli nezajímá a kterým nedisponuji. Měj si na celou záležitost takové názory, jaké potřebuješ.
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
URL vašich stránek:
Nadpis:
Znáte pravidla pro komentátory?
Pokud ne, KLIKNĚTE ZDE.
Text:

MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?


PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!





Creative Commons License
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.

AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!

*