AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
V noci na dnešek se mi zdály velmi zvláštní sny, z nichž si pamatuji jen několik útržků. Vše se odehrávalo v jakýchsi industriálních peklech, dominujícími prvky byly oheň a zima...
A také tam byla pořád noc, pokud si vzpomínám. Byl tam motiv sklárny, pamatuji si, že se tam foukalo sklo. Byla zimní noc, všude ležel sníh. Objevil se i motiv cesty nějakým autobusem. Dalším motivem byla jakási kovová, litinová deska nepravidelného tvaru s nepravidelným a na první pohled nesmyslným reliéfem. Byla rozžhavená a nějak souvisela se Satanem. Vnímal jsem ji jako důležitý artefakt.
Kromě těchto útržků si pamatuji jen jeden ucelený motiv. Patrně na té cestě autobusem se seznámili starší žena, snad kolem sedmdesátky, a robot. Ten robot připomínal člověka, ale byl velmi velký, rozložitý a asi tři metry vysoký. Působil dost "zbastleně" – jeho tvář mi připomínala Frankensteinovo monstrum, byl z kovu. Ti dva se do sebe zamilovali a chovali se k sobě velmi něžně. Když však cesta skončila, ten robot ženě řekl, že nemohou být spolu, že by ji společnost zavrhla. V tom světě byli roboti opovrhovanou rasou a soužití robota se smrtelníkem bylo naprosto nemyslitelné, bylo to pokládáno za zvrácené. Zdá se, že i ona to chápala a byla v tom spousta silných emocí. Ta žena věděla, že už nikdy neprožije něco tak silného.
Tento příběh se odehrál někdy uprostřed snu, pak asi následoval motiv té litinové desky. Nevzpomínám si, jak jsem v tom snu figuroval já, ale určitě jsem v něm byl i aktivně přítomen, nebyl to "film".
Probouzel jsem se dlouho a obtížně. Bolelo mě celé tělo, zvláště svaly a klouby. Neovladatelně jsem se třásl, měl jsem tendenci křečovitě zatínat ruce v pěst a bylo mi po všech stránkách psychicky i fyzicky mizerně. Skoro jsem nemohl chodit. I když se tomu obvykle vyhýbám, vzal jsem si miligramový Xanax (depotní alprazolam/Neurol), po němž ten bolestivý stav a třes z větší části ustoupily a byl jsem schopen dělat alespoň běžné věci. Nicméně celý den mi bylo vcelku mizerně, ale už jen normálně mizerně, a samozřejmě jsem pociťoval poněkud umrtvující a zpomalující účinky užitého benzodiazepinu.
Kromě těchto útržků si pamatuji jen jeden ucelený motiv. Patrně na té cestě autobusem se seznámili starší žena, snad kolem sedmdesátky, a robot. Ten robot připomínal člověka, ale byl velmi velký, rozložitý a asi tři metry vysoký. Působil dost "zbastleně" – jeho tvář mi připomínala Frankensteinovo monstrum, byl z kovu. Ti dva se do sebe zamilovali a chovali se k sobě velmi něžně. Když však cesta skončila, ten robot ženě řekl, že nemohou být spolu, že by ji společnost zavrhla. V tom světě byli roboti opovrhovanou rasou a soužití robota se smrtelníkem bylo naprosto nemyslitelné, bylo to pokládáno za zvrácené. Zdá se, že i ona to chápala a byla v tom spousta silných emocí. Ta žena věděla, že už nikdy neprožije něco tak silného.
Tento příběh se odehrál někdy uprostřed snu, pak asi následoval motiv té litinové desky. Nevzpomínám si, jak jsem v tom snu figuroval já, ale určitě jsem v něm byl i aktivně přítomen, nebyl to "film".
Probouzel jsem se dlouho a obtížně. Bolelo mě celé tělo, zvláště svaly a klouby. Neovladatelně jsem se třásl, měl jsem tendenci křečovitě zatínat ruce v pěst a bylo mi po všech stránkách psychicky i fyzicky mizerně. Skoro jsem nemohl chodit. I když se tomu obvykle vyhýbám, vzal jsem si miligramový Xanax (depotní alprazolam/Neurol), po němž ten bolestivý stav a třes z větší části ustoupily a byl jsem schopen dělat alespoň běžné věci. Nicméně celý den mi bylo vcelku mizerně, ale už jen normálně mizerně, a samozřejmě jsem pociťoval poněkud umrtvující a zpomalující účinky užitého benzodiazepinu.
pátek, 11. září 2009 | rubrika: Sny |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1]Tma (Tenisák [openID] - Mail - WWW) Vloženo 12.09.2009, 15:20:24 x
Tmavá a nečistá mysl je to nejhorší, zkus se očistit.
Ps: a neměl jsi kuchyňského robota v posteli ?
[2] (Kojot - WWW) Vloženo 12.09.2009, 15:46:04 x
Mno, Tenisáku, to je jeden z těch výroků, které znějí dobře, ale vlastně jsou k ničemu. Nicméně ano, v nejbližší době mne čeká ponor do hodně tmavých hlubin, a možná se i leccos pročistí. Ne, v posteli jsem žádného robota neměl...[3] (LZ ) Vloženo 12.09.2009, 20:04:18 x
Když pomineme osobní význam toho snu, tak by to byl pěkný scénář na sci-fi :-) To probuzení ale nezávidím. Nejspíš se ten sen dotkl nějaké citlivé struny...[4] (Kojot - WWW) Vloženo 12.09.2009, 20:23:49 x
A asi ty ranní stavy souvisely s těmi zapomenutými částmi snu, dodal bych...
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*