AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

TOPlist
Kojotek

pondělí, 27. července 2009
O kulturní podmíněnosti “samozřejmých“ věcí

V současné době studuji problematiku antického Řecka a hluboce se zamýšlím na jinakostí jedné z kultur, o níž se říká, že stála u kolébky naší civilizace. Uvědomuji si, jak často to, co nám připadá jako samozřejmé, všelidsky platné či dokonce jako vrozené a biologicky dané, je ve skutečnosti kulturně podmíněným jevem.
Jednou z takových oblastí je to, čemu se říkává rodičovský pud. Je celkem známo, že dříve děti umíraly hojněji než dnes a smrt dítěte nebyla pro rodiče takovou ranou, jako je tomu nyní, ale méně známé je, že prakticky všude ve starověkém Řecku bylo legální praxí odložení dítěte a ponechání jej napospas osudu, jímž byla ve většině případů smrt. Týkalo se to především dětí všelijak postižených či neduživých a často také dívek, protože otec dívky byl povinován věnem a zvláště chudí lidé si to často nemohli dovolit. Dívky tedy byly méně lukrativním potomkem než chlapci. Na tuto praxi se pohlíželo jako na legitimní nakládání rodiče se svým majetkem a pokud vím, nikdo se nad tím příliš nepozastavoval.
Dalším příkladem kulturní odlišnosti řecké antiky a naší současnosti je homosexualita. To, že mužská homosexualita byla v antice běžnou praxí, je vcelku známo, méně známé je, že byla součástí iniciace chlapce z významné rodiny, jemuž jeho dospělý (o hodně starší) milovník poskytl znalosti, jak být mužem, učil jej a nakonec ho obvykle podaroval zbrojí. Bez nadsázky lze tedy hovořit o pedagogické funkci homosexuality! Všimněme si, že ve starém Řecku homosexuální vztah dvou mužů souvisel s výchovou – srovnejte to s představami o spojení homosexuality a vzdělávání mládeže v naší společnosti. Dále pak homosexualita souvisela a mužností – v Thébách dokonce existoval tzv. svatý prapor – jednotka elitních válečníků složená z mileneckých dvojic. V dnešní době se naopak mužská homosexualita pojí se stereotypem změkčilosti a zženštilosti. Ovšem, je také pravdou, že patrně drtivá většina řeckých mužů, pokud by vyrostli v naší kultuře, by byla striktně heterosexuální. A to mne přivádí k následující myšlence: Pokládám se za heterosexuála a myšlenka na sex s jiným mužem mne spíše odpuzuje, ale pokud bych vyrostl ve starověku jako urozený athénský mladík, téměř jistě bych si s chutí užíval sex s jinými muži. Nejenže by mi to nepřipadlo odporné, připadalo by mi to naprosto normální a dokonce úctyhodné.
Na těchto dvou příkladech bych rád demonstroval, že často k některým aspektům svého vnímání světa, cítění a jednání přistupujeme jakoby to byly nějaké antropologické konstanty, věčně platné principy, jimiž se řídíme a jimiž se neřídit znamená deviaci. Stačí se však vrátit o dvaapůl tisíce let do minulosti a nalezneme homosexualitu jako symbol pravé mužnosti a zabíjení vlastních dětí jako běžnou a legální praxi. Zamyslete se proto pokaždé, když budete chtít předestřít nějakou "Pravdu" coby univerzálně platnou záležitost. Ve skutečnosti může jít jen a pouze o společenský konstrukt, jenž se nám sice dostal hluboko pod kůži, ale to vůbec neznamená, že bude platit i v příštích staletích. Svět se koneckonců mění čím dál rychleji...

linkuj.cz vybrali.sme.sk



pondělí, 27. července 2009 | rubrika: Úvahy a postřehy |


Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.


Teď si chci přečíst:

Co četli ostatní?


[1] (dogbert ) Vloženo 27.07.2009, 19:54:03 x
avatar Příklad jedna je dotažen ad absurdum.

Rodičovský pud je konstanta nejen lidská. Staří Řekové nebyli vyjímka, a mohli bychom najít tisíce příkladů rodičovské lásky v dílech a záznamech, co po sobě zanechali. Druhá věc je, že ten pud nefunguje stoprocentně ani dnes, ani tehdy, a třetí, jak se projevuje v kulturních a společenských pravidlech. Dnes jsou děti, na rozdíl od starších časů, mnohem více hájeny, ale v lásce se, myslím, příliš nelišíme. I dnes je v podstatě elitní:) věcí. Kvalitně se svým dětem věnuje jen menšina rodičů...

Příklad z odlišné doby, ovšem se stejnou zákonnou praxí odkládání novorozeňat. Mocný a urozený Viking přikázal pohodit dítě, které měl s otrokyní. Ale jeho bratranec prohlásil, že nikoho z Vatnsdálského rodu nesmí potkat podobný osud, sám pro něj do pustiny došel, našel ho ještě živé, a vychoval spolu se svými.

Dnes to máš podobně, jeden by se pro dítě rozkrájel, druhý se o něj po rozvodu přestane zajímat, a ani nezaplatí alimentym, třetí si ho čas od času ošuká... Je to rozdíl povah, kultura je jen nadstavba.

[2] (Kojot - WWW) Vloženo 27.07.2009, 20:10:24 x
avatar Ne, Dogberte. Není. To je iluze. Viz i dnes zabíjení holčiček v Číně, i když tam to není legální praxí. Pokud je něco v nějaké kultuře legální a společensky akceptovaná praxe, nelze poukázat na to, že jde o záležitost minority v podobě úchylných individuí. Ve starém Řecku bylo zcela morální odložit neduživé, postižené či nadbytečné dítě. Bezpochyby se tam našli takoví, kteří by to nikdy neudělali a jiní, pro které to nebyl problém, ale kulturu vytvářejí lidé a v případě, že by to byla jen nějaká úchylka, patrně by to bylo společností sankcionováno. Nehledě na Tvou oblíbenou Spartu, kde zabití postiženého dítěte bylo nejen doporučovanou, ale ba přímo povinnou praxí.

[3] (dogbert ) Vloženo 27.07.2009, 20:33:25 x
avatar Ta Sparta je spíše legenda. Nejslavnější z jejich vojevůdců, král Ágesiláos, byl chromý od narození.

Minority v podobě úchylných individuí, společnost se skládá jen z více či méně úchylných individuí:) Pravidla a zákony jsou iluze, která skutečnosti odpovídá jen částečně. I v katolických říších se šukalo ostošest, i ve viktoriánské Anglii existovali bordely..

[4] (dogbert ) Vloženo 27.07.2009, 20:40:47 x
avatar Abych to upřesnil, bavíme se o rodičovském pudu. A to je záležitost opravdu vrozená, se kterou nic nenaděláme, to bych si dovolil považovat za vědecky potvrzený fakt. Můžeme i definovat biochemickou podstatu emocí a prožitků, které ho provází.

A staří Řekové v tom byli stejní, a projevovali to stejným způsobem, jako dnes. Společenská pravidla byla odlišná, to jistě, ale řecké matky cítili k dětem to samé, co dnes.

[5] (Kojot - WWW) Vloženo 27.07.2009, 21:11:48 x
avatar Dogberte, rodičovský pud ... není náhodou založen na zplození životaschopného potomstva? I zvíře, které se ocitne v nevyhovujících podmínkách, svá mláďata často zabíjí.
Ale teď hodím míč na Tvou stranu hřiště:

Jak mi vysvětlíš zcela odlišný přístup k dětem a legálnost odkládání dětí ve starém Řecku a dále jak mi vysvětlíš, že čínští rodiče jsou ochotni zabít svou narozenou dceru (nebo ji, v lepším případě, prodat do ciziny).

Já jsem věděl, že na tento článek zareaguješ, protože si ujíždíš na genetických determinantách a myšlence všelidskosti. Jenže jak vlastně poznáme, co je a co není "vrozené"? A jak je to, co vrozené je, dále modifikováno kulturou? Doporučuji Ti níže recenzovanou knihu "Jsme téměř 100% šimpanzi?". Vřele Ti ji doporučuji!

[6] (Kojot - WWW) Vloženo 27.07.2009, 21:13:16 x
avatar BTW, Dogberte, všímáš si, že velice často argumentuješ výjimkami, zatímco já argumentuji převládající skutečností?

[7]Doggy... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 28.07.2009, 14:14:16 x
avatar ..koukám ujíždíš na ságách jako já. No já nebejt katolík tak taky asi ctím Týra. Nebo Marse Ultora. To jsou bozi podle mýho vkusu...nu a jinak musím říci že Cojotéro má pravdu vždy najdeš nejakou výjimku. Tvůj styl mi připomíná Brechta nebo Lewisova Arrowsmitha...byl by z tebe dobrej právník či zoolog...a Santouš si asi už vyhulil palicu fakt tomu nerozumím ani za mák...co chce jako říci vypadalo to chvílu že aji neco jo...

[8] (Kojot - WWW) Vloženo 28.07.2009, 16:30:56 x
avatar Ještě upřesňuji - já netvrdím, že neexistuje cosi vrozeného, čemu se říká rodičovský pud, ale jsem přesvědčen, že je kulturně ovlivněn více, než předpokládáme, tedy že jej různé kultury výrazným způsobem formují.

[9] (dogbert ) Vloženo 29.07.2009, 18:50:12 x
avatar Je rozdíl mezi legální a společensky akceptované.

Viking a vyjímka, islandské zákony nepřikazovaly likvidaci nepohodlných dětí, pouze ji dovolovali. Není důvod zachránce posuzovat jako vyjímku, naopak, je uveden ve velmi významném dobovém díle, a z kontextu vyplývá jako příklad hodný k následování, není uveden jako nějaká kuriozita.

Bordely v Anglii a soulož v katolickém Španělsku také nebyli vyjímkami:) Společnosti nebývají homogenní masou stejných lidí, běžících podle shora dodávaných programů. Naše není vyjímkou. Naše společenské normy, a názory většiny či podstatných menšin spolu až tak nesouvisí:)) Kolik lidí u nás je pro trest smrti, a kolik z jejich volených zástupců? Naše společnost odsuzuje týrání zvířat, přičemž ho postihuje jen vyjimečně, v minulosti vůbec ne. Attakldéle. Je spíše typické, že názor, který se v veřejné diskusi jeví jako dominantní, je většinou národa ignorován..

[10] (dogbert ) Vloženo 29.07.2009, 18:58:37 x
avatar Co se týče praxe zabíjení novorozeňat v Číně či Řecku, případně na českém venkově 20. století, čehož byl svědkem můj pradědeček- to že existuje nějaký pud, neznamená, že bude vždy a u všech fungovat na 100%. Koneckonců platí i pro sexualitu, která byla v minulosti spíše potlačována, a která je u různých jedinců rozvinuta velmi rozdílně. Předpokládám, že o sexualitě jako minimálně všesavecké konstantě nepochybuješ. Přitom existují lidí, u kterých téměř absentuje, a v minulsti jich bylo ještě více..

[11] (Kojot - WWW) Vloženo 29.07.2009, 19:09:05 x
avatar Je pravda, Dogberte, že někdy je těžké určit, co je pro danou společnost typické či charakteristické. Uznávám námitku, že pud, jakýkoli, může mít různou sílu. Možná i Ty bys měl uznat, že pud je v daném prostředí sociokulturně (de)formován.
Vidím, podle toho, že to nezmiňuješ, že uznáváš alespoň můj příklad se sociokulturní podmíněností homosexuality.

[12] (dogbert ) Vloženo 29.07.2009, 20:10:14 x
avatar Ano, v te homosexualite se shodnem.

Sociokulturni ovlivneni rodicovskeho pudu, nepochybuji o nem. Slo mi o neco jineho, vzjemne si bychom si totiz mohli rozumet.

Dalsi priklad, opet je to tusim nejaky spartsky kral, v Plutarchovi. Pritel ho doma navstivil, a pristihl ho, jak si s detmi hraje na konicka. Kral ho poprosil, aby, o tom nikomu nerikal, dokud sam nebude mit deti. Tam je prave videt ten konflikt priblblych spolecenskych pravidel, ktera by krale odsuzovala, a realneho zivota. A hlavne, kral i Plutarchos predpokladali, ze je ten druhy pochopi! Tudiz, tvuj vyklad byl si dovolil povazovat za prehnany

[13] (Kojot - WWW) Vloženo 29.07.2009, 21:55:02 x
avatar Dogberte, to je pochopitelně zase argumentace případem, jenž se zachoval pro svou výjimečnost, pokud je ovšem vůbec založený na nějaké historické realitě. Ale v podstatě jde o to, že historii lze interpretovat všelijak a absolutní objektivita je nemožná - vždy se tam promítá něco z interpreta. Včera jsem listoval knihami Petra Bakaláře a měl jsem chuť lézt po zdi proto, jak akcentuje genetické hledisko na úkor sociokulturního. A pak jsem se zeptal sám sebe, proč je pro mne sociokulturní hledisko tolik důležité, s čím to psychologicky souvisí. Jasnou odpověď jsem zatím nenašel...

[14] (dogbert ) Vloženo 31.07.2009, 17:53:45 x
avatar A Nioba byla také vyjímečná, Olympias s Alexandrem, Eurydika a Haimón, půlka řecké literatury byla vyjímka.

Používáš tautologii, jednu věc definuješ jako převládající, a zbytek se tím pádem stává vyjímkou automaticky. Jenže dominance toho prvního problému může být čistě povrchním dojmem.

Pravidelné "vyjímky", ke kterým dochází velmi často bez zjevné vnější souvislosti nejspíše svědčí o nějakém skrytém principu, nelze je jen ignorovat... Naopak, právě analýza takových problémů nám umožní vidět skryté souvislosti.

[15] (Kojot - WWW) Vloženo 31.07.2009, 18:11:37 x
avatar Dogberte, tomto: "analýza takových problémů nám umožní vidět skryté souvislosti." máš pochopitelně pravdu. Ale co takhle zjevné souvislosti, ty bychom také neměli přehlížet.
Nemůžeš vzít to, co se zachovalo v literatuře, a brát to bez další analýzy za bernou minci, je třeba o tom přemýšlet v kontextu.
Podívej, mně dnes není dobře a nemám už nějak sílu vést tuto debatu dál. Snad bychom se oba měli vrátit ke zdrojům, já teď například čtu tuto knihu: http://www.ivysehrad.cz...vet/637-2 a vřele Ti ji doporučuji. Mohl bych z ní vytáhnout nějaké argumenty pro svá tvrzení, ale raději se budu věnovat studiu než další diskusi. Ta knížka je fakt dobrá a je za dobrou cenu.

[16] (dogbert ) Vloženo 31.07.2009, 18:24:57 x
avatar Podle mě se prostě staří Řekové jako celek od nás odlišovali méně, než se my lišíme jeden od druhého. Je to poznat minimálně z jejich legend a uměleckých děl...

Základní emoce, které provázejí a vlastně způsobují rodičovskou lásku, měli stejné, jako my. Ty prostě vychází z lidské podstaty, Řekové se od nás v ní tolik nelišili. Měli ale odlišné možnosti jejich rozvoje. Tvrdé životní podmínky, násilí a tyranie, které provázely vztahy, nedostatek přímé komunikace (ženy žili v gynaikeionech, otcové se často s dětmi ani nestýkali), to všechno muselo vést k tomu, že v nich jejich přirozené sklony odumíraly... proto se také ono zabíjení novorozeňat týkalo především chudých zemědělských vrstev, v Číně, Řecku, i u nás... Lidská přirozenost se může plně rozvinout jen za příznivých podmínek. I u našich současníků vidíme, jak jiné druhy tlaků a omezení deformují jejich přirozenou stránku. Viz mladí dynamičtí manažeři:))

Co se týče hlediska interpreta, jo to je pravda. Jinak to ani nejde. Vždycky v idejích částečně hledáš sám sebe, kdo tvrdí opak, dokládá jen neschopnost introspekce.

[17] (dogbert ) Vloženo 31.07.2009, 18:26:00 x
avatar Sorry, nečekal jsem tak rychlou reakci...

[18] (Kojot - WWW) Vloženo 31.07.2009, 19:59:50 x
avatar Někdy se zamyslím nad tím, jak vlastně definovat "lidskou přirozenost". Po pravdě řečeno vlastně nevím, co to vlastně je, jak ji definovat, jak ji oddělit od toho, co bylo přidáno (když vezmeš novorozence a neposkytneš mu kontakt s kulturou, patrně se k žádné přirozenosti nedobereš a to ani v rámci myšlenkového experimentu). Atd atd. Lidská přirozenost - tak samozřejmý a současně tak temný pojem! Už jen najít cosi jako invariant lidství je záludné. Viz Greg Egan: Město permutací a Diaspora.

[19] (dogbert ) Vloženo 02.08.2009, 18:07:06 x
avatar No jo, ale když to dítě odřízneme od potravy nebo vzduchu, nerozvine se taky:)

Lidská přirozenost se vždy vyvíjela v kontaktu s kulturou, to patří k její podstatě. Může se s ní navzájem doplňovat či různě proplétat, ale nemůžeme stát mimo ní. A kultura jakbysmet.

Pak se to samozřejmě těžko rozlišuje, nakolik je určitý problém sociokulturní, či má kořeny už biologické, ale řada poměrně dobrých metod už byla vytvořena. Problém nastává, až když někdo chce svůj pohled na věc hnát fanaticky jen na jednu stranu. Což je nejspíše problém toho Bakaláře...

[20] (Kojot - WWW) Vloženo 02.08.2009, 20:21:36 x
avatar Jo, jenže právě že zde je ten propletenec, který nelze rozmotat... No nic, třeba se k tomu problému ještě někdy vrátím.

[21] (Liška - Mail - WWW) Vloženo 03.08.2009, 10:44:00 x
avatar Každopádně byl článek i diskuse zajímavý a stálo to za přečtení.
Víc si nelze přát :)

[22] (Kojot - WWW) Vloženo 03.08.2009, 11:35:48 x
avatar Díky, Liško. Vynasnažím se o více takto laděných příspěvků. Zvláště to téma lidské přirozenosti mi nedá spát...
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
URL vašich stránek:
Nadpis:
Znáte pravidla pro komentátory?
Pokud ne, KLIKNĚTE ZDE.
Text:

MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?


PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!





Creative Commons License
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.

AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!

*