AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

Starší tweety ZDE.

sobota, 25. července 2009
Kojot zápecní

Dnes mi jeden kamarád napsal, že by se mnou potřeboval jít na pivo a já si uvědomil, že se mi nijak zvlášť nechce. Rozumějte – není to proto, že nestojím o setkání právě s tímto člověkem, jde o to, že nijak zvlášť nestojím o žádné setkání. Byly doby, kdy tomu bývalo jinak...

...byly to doby, kdy jsem každou chvíli s někým vysedával v hospodě nebo na návštěvě, byl to čas pařeb i čajových dýchánků, někdy ve skupině, jindy ve dvojici. A bavilo mě to, bohové, jak mě to bavilo! Vzpomínám-li si dobře, nedokázal jsem si tehdy představit, že by tomu mohlo být jinak. Potom se všechno změnilo. Ta změna přišla poznenáhlu, nenápadně, částečně se skryla za depresivní epizodu v roce 2002, ale – když tak o tom přemýšlím – předchozí depresivní epizody se na mém setkávání s přáteli nijak výrazně nepodepsaly. Pak jsem začal pracovat jako terapeut alkoholiků v Lotosu a omezení svých kontaktů s přáteli jsem přikládal tomu, že jsem pracoval najmě po večerech. No, a pak do mého života vstoupila Lucienne, oženil jsem se...
Zrovna teď mám relativně dost času, ale stejně nemám potřebu se vídat s přáteli. Ne snad, že bych je měl méně rád, jen ta potřeba někam vymizela. Večery trávím s Lucienne, četbou, studiem, psaním článků či sledováním filmů a jsem spokojený. Interakci s okolím mi do života vnášejí především diskuse pod články na tomto weblogu. Ty obvykle v pátek odpoledne ustávají a obnovují se až v neděli později odpoledne, z čehož lze vytušit, že čtenáři se baví jinde a jinak. A já, zápecník, sedím doma.
Kdesi jsem četl, že je to naprosto přirozená součást lidského vývoje. Po etapě vrstevnických skupin nastupuje etapa rodinného života. Nejspíš to nějak souvisí s věkem, možná, že se v mozku člověka cosi změní, snad zestárnou a odumřou nějaká centra zodpovědná za pozdně adolescentní přístup ke světu, co já vím...
Říkám si, že by mi z toho mělo být alespoň smutno, ale nemohu si pomoci, je mi to tak nějak jedno, a z toho mi trochu smutno je (pocit z pocitu).
Asi bych měl tento článek nějak vypointovat, ale – protože mě nic dalšího nenapadá – nechám jej, symbolicky, vyznít do ztracena...

linkuj.cz vybrali.sme.sk

sobota, 25. července 2009 | rubrika: Co život dal a vzal |

Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.

Teď si chci přečíst:

Novější článek

Starší článek

Co četli ostatní?

Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.

Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY

[1] (LZ ) Vloženo 25.07.2009, 01:46:55 x

To já mám čas od času také takové poustevnické období, kdy se mi nikam nechce. U mě to ale spíš souvisí s potřebou být sama, stáhnout se do sebe.

[2] (L. - WWW) Vloženo 25.07.2009, 07:20:27 x

Jsem na tom podobne....anebo, mam potrebu se vidat s prateli, ale malo.

[3] (Miky - WWW) Vloženo 25.07.2009, 07:46:14 x

Možná to souvisí s tou stařeckou skvrnou.:-))
Já to mám často taky tak. Vnímám ,ale spíš ,že to souvisí se ztrátou energie. Ono sebrat se a někam jít ,setkat se tam s lidma ,kterým je třeba se věnovat ,zapařit ,to všechno člověka stojí jisté úsilí. Dříve mi to bylo jedno ,rychle jsem se ze všeho oklepal. Dneska se z kdejaké činnosti (výlety ,návštěvy ,apod.) vzpamatovávám třeba dva a více dnů. Pořád mám všechny ty akce rád ,jenom musím mnohem více zvažovat jestli se mi energie vložená do té či oné činnosti vyplatí a jestli potom budu schopen fungovat doma a v práci.

[4] (dewberry ) Vloženo 25.07.2009, 10:03:31 x

Já jsem dlouhodobě bez partnera, takže v rodinné fázi života ještě být nemůžu; každopádně se mi často taky nechce s nikým setkávat a absolutně mi nepřijde divné, když trávím páteční nebo sobotní večer doma.
Naopak když se několik dní po sobě setkávám s lidmi, už jsem z toho unavená a těším se na svůj klid :)

[5]... (diablero ) Vloženo 25.07.2009, 10:57:04 x

... a teď už tě vyžene ven jen krize středního věku !

:)

[6] (Kojot - WWW) Vloženo 25.07.2009, 11:24:21 x

Ano, s tou energií to určitě souvisí - dřív jsem byl schopen pařit až do rána, pak jít na přednášky, pak domů a vyspat se a byl jsem jako rybička...

2 Diablero: :D

[7] (Cody - Mail - WWW) Vloženo 25.07.2009, 16:55:30 x

Hele mě se to nezdá, nemáš touhu se s nikým stýkat, ale máš touhu aby jsi byl čten a internetovou interakci vyloženě vyžaduješ. Myslíš, že tu někde není zakopaný pes?

[8] (Kojot - WWW) Vloženo 25.07.2009, 17:07:06 x

Nevím, Cody, kam vlastně směřuješ, ale odpovím. V internetové diskusi lze lépe ukočírovat téma a ušetří se spoustu času, který by padl na nezávazné plkání o hovně, dále pak čas strávený cestou tam či onam a v neposlední řadě i nějaké ty peníze za hospodu. Také se mohu rozhodnout, zda odpovím hned nebo až za dvě hodiny poté, co si odpověď pořádně promyslím. Neboli: Být zápecníkem ještě neznamená, že nemusím vyhledávat diskuse. Nevidím v tom žádný rozpor.

[9] (Cody - Mail - WWW) Vloženo 25.07.2009, 17:12:03 x

No, mě přijde, že internetové diskuse jsou mnohem větším zdrojem plkání o hovně a větším žroutem času než osobní setkání, které je IMHO nenahraditelné.

[10] (Kojot - WWW) Vloženo 25.07.2009, 17:58:06 x

Cody, záleží na tom, jak tu diskusi kočíruješ. A pokud mi taková diskuse připadá, že je o hovně (neboli - už mě nebaví), je snadné přestat reagovat, zatímco zvednout se s jít domů není tak snadné. Také si mohu přesně určit, kolik času chci diskusi věnovat. Nenahraditelnost osobního setkání pokládám za jeden z mnoha rozšířených, leč mylných, mýtů. ;)

[11] (Cody - Mail - WWW) Vloženo 25.07.2009, 19:56:57 x

Tak to nesouhlasím. Možná se ti to zdá, protože jsi trochu misantrop?:-)

[12] (Liška - Mail - WWW) Vloženo 25.07.2009, 21:28:55 x

Taky pozoruju, že čas velké party je pryč, čas vedení oddílu taky, ale tohle období bych nenazvala rodinné, spíš domácké. Protože doma pobývám obvykle sama.

S pár přáteli se osobně stýkám relativně často, nejraději jen ve dvou. Občas mám velkou chuť na mejdan s víc lidmi a vždycky ho uvítám; jen je mi trochu líto, že je to zpravidla pracovní mejdan.

Nesouhlasím s nahraditelností osobního setkávání, podle mě nenahraditelné je. Vždycky, když se příliš dlouho šmajdám po blogách, sice mám dobrý pocit, že jsem "v kontaktu" s mně milými lidmi (i jinými), ale zároveň vím, že je to všechno velmi selektivní, že ze sebe ukazujeme menší část než při osobním setkání. Není to ono, je to trochu vyčpělé a neživočišné. Papírové.
Nic proti papíru :-)

Není to celkové. Je to jako pomínečná láska.

[13] (Liška - Mail - WWW) Vloženo 25.07.2009, 21:33:01 x

oprava:podmínečná.

Zase jsem kecala víc než dost a neřekla to hlavní:
pobývám teď dost sama doma, uzavírám se v posledních týdnech ještě víc, už se mi to zdá až příliš (neznám nikoho ve svém okolí, kdoje na tom podobně!). Očekávám pořád nějaký zlom nebo vyústění, ale veskutečnosti vím, že nepřijde nic, co sama neudělám. A to mě vrhá do bezpečné náruče postele ještě víc.
A pak si uvědomím, že můj táta tohle dělá taky a hned se cítím ještě víc blbě a prázdně. A tak dokola.

Proto jedu ven. :-) čau.

[14] (Kojot - WWW) Vloženo 25.07.2009, 21:34:49 x

Cody, ovšemže jsem misantrop, co sis myslel?
Liško, slovo "domácký" je velmi trefné! Díky. Osobní setkání jsou těmi elektronickými opravdu nenahraditelná, ale mám takový pocit, že mi ta nenahraditelnost tak jaksi schází čím dál tím míň...

[15] (Kojot - WWW) Vloženo 25.07.2009, 21:50:39 x

Liško, přeji šťastnou cestu a krásné zážitky!

[16] (Wu - WWW) Vloženo 25.07.2009, 22:54:38 x

A to jsi napsal pěkně, Kojote. Mám to stejně, akorát že teda já nikdy nechtěl nikam moc chodit a když, tak sám. Čili o fázích se u mě moc mluvit nedá. Snad jen o přechodu od "předstírání družby" k "otevřené nesociálnosti".
Jsem založením poustevník a lidi nemám rád! :)

[17] (Kojot - WWW) Vloženo 26.07.2009, 13:19:25 x

Tož, Wu, vítej v klubu poustevníků ;)

[18] (Kojot - WWW) Vloženo 26.07.2009, 13:20:23 x

Ten klub poustevníků je zajímavá myšlenka. Jeho členové by se mohli například pravidelně nesetkávat v nějaké hospodě...

[19] (Wu - WWW) Vloženo 26.07.2009, 14:25:57 x

"pravidelně nesetkávat", to je fakt super [smích]. Jsem pro!

[20] (santawizard ) Vloženo 27.07.2009, 00:24:28 x

lidé chodí jeden druhého navštěvovat a nebo se scházejí v hospodách jako obyčejní blogaři s logem na tričku.!?

[21] (taisha ) Vloženo 27.07.2009, 10:14:52 x

jsem na tom stejne. nijak zvlast nestojim o zadne setkani ale duvod mam trochu jiny. vse co mi kdo muze rict uz jsem tisickrat slysela, problemy, nazory, aplikovana sebedulezitost transformovana do pratelskeho setkani. nic noveho nebo zajimaveho se uz od nikoho nedozvim. a tak me nejvic bavi lezet na gauci a premyslet. vymyslet vlastni nove nazory, problemy a jejich netradicni reseni a tim se neskutecne bavim. A ze to nemam komu rict ? a copak vas nekdo nekdy doopravdy posloucha ?

[22] (Kojot - WWW) Vloženo 27.07.2009, 11:53:16 x

Taisho, ano, i tento pocit znám, i když jej nemívám tak často. Ale leccos na tom bude.

[23]Byly časy byly... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 27.07.2009, 15:30:37 x

..ale sa minůly. No já také žiji jak zenový mnich (máti říká že nejsu žádná agilní hravá wewiurrka ale prostě starý, nevrlý jezevec co má prostě občas navíc pubertální zkraty), ale kdykoli tě uvidím rád, když už nic tak bude zajímavé na ty časy deseti čísel za noc, heroických bitek i heroických pitek a posléze i zblitek zavzpomínat....