AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

TOPlist
Kojotek

čtvrtek, 23. července 2009
Myšlenkový experiment

Zúčastníte se?
Jeden z mých čtenářů mě označil za hledače pravdy a musím říci, že pokud se rozhodnu zkoumat nějaký problém, zakousnu se do něj občas silou hyeny (překrásné zvíře, mimochodem!). A v těchto dnech jsem se zakousl do problému přiznaných i nepřiznaných pocitů nadřazenosti jednoho člověka nad druhým. Proto se mnou mějte trpělivost a zúčastněte se mého myšlenkového experimentu, protože mě opravdu zajímá, co se z toho vyvrbí.

Takže:

Představte si, že vás nějaký bůh, který má tu moc, postavil před následující dilemata:

Dilema první:
Bůh vám ukáže celý budoucí život člověka, jehož budoucnost sestává v chození do práce, která ho příliš nebaví, bezmyšlenkovitého dívání se na televizi, hádání se se ženou a pátečních sedánků v hospodě, kde je probírán fotbal. Tento člověk zplodí dvě děti, které, po období "revolty" spočívající v "pařbách", budou pokračovat v jeho způsobu života. Ale abychom nebyli pouze negativní, dotyčný miluje své děti a vidí se v nich, má rád své kamarády a když potřebují, rád jim pomůže. A konec konců je na světě rád, i když si na svůj život často stěžuje.
A pak vám bůh řekne: "Buď zemřete vy nebo člověk, jehož budoucí život jste právě viděli. Volba je na vás."

Dilema druhé:
Bůh vám ukáže celý budoucí život člověka, který dosáhne nějakého výjimečného úspěchu, úspěchu tak významného, že můžete důvodně předpokládat, že toho v životě nikdy nedosáhnete. Například objeví nový lék na nějakou zhoubnou nemoc, bude se podílet na objevu fyzikální "teorie všeho", napíše knihu, jež ohromí celý svět, složí fantastickou symfonii, sjedná mír mezi Palestinci a Izraelci... atd. Doplňte si to, co sami osobně pokládáte za příklad výjimečného činu.
A pak vám bůh řekne: "Buď zemřete vy nebo člověk, jehož budoucí život jste právě viděli. Volba je na vás."

V obou případech se jedná o cizího člověka, s nímž vás nepojí žádné přátelské, rodinné či jiné pouto. Rozhodujete se na základě informací, jež byly uvedeny výše.

Napište mi prosím, jak byste volili v případě prvního a jak v případě druhého dilematu.

Vím, že můžete mít pocit, že tím na sebe prozradíte něco, co byste prozradit nechtěli. Můžete odpovědět i anonymně ba dokonce s použitím anonymizéru. Pokuste se prosím o maximální upřímnost a dokud nenaleznete svou vlastní odpověď, nečtěte to, co napsali ostatní.
Vaše příspěvky nebudu jakkoli komentovat a budu k tomuto tématu mlčet až do středy příštího týdne a to ze dvou důvodů: Aby mělo čas odpovědět co nejvíc lidí a také proto, abych to celé nechal uležet, než to zanalyzuji. V druhé polovině příštího týdne můžete očekávat nějakou analýzu.
Takže? Osmělíte se a pomůžete mi s tímto výzkumem?

linkuj.cz vybrali.sme.sk



čtvrtek, 23. července 2009 | rubrika: Úvahy a postřehy |


Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.


Teď si chci přečíst:

Co četli ostatní?


[1] (Catalessi [openID] - WWW) Vloženo 23.07.2009, 07:18:50 x
avatar Umřít místo někoho jiného a nic za to nedostat. To je fakt děsně výhodné! (sarkasmus)
Asi bych oné boží entitě doporučila, aby si to zařídil nějak jinak. Když jemu evidentně nevadí, že někdo umře, proč mě by to potom mělo vadit? A proč si jako ke svému pochybnému zásahu vybral zrovna mne, to já a moje rodina jsme vosk nebo mám na zádech nápis debil k pohledání? :-))
Trochu mi to připomíná princip, podle kterého řešili sourozeneckou nerovnost naši a ještě u toho tvrdili, že všem měří stejně a že vzdávat se věcí ve prospěch prvorozeného je čest a podobné nesmysly :-). Nevyplatí se tomu věřit, lidé si dokonce sami neváží lidí, které přechytračí.

[2] (L. - WWW) Vloženo 23.07.2009, 07:33:34 x
avatar Zajimave zajimave....takze odpovedi : Sobecky c.1 - at zemre ten druhy.Coz me ale svym zpusobem nuti a temer zavazuje k tomu, abych ten vlastni zivot prozila jinak !
Cislo 2 - Opet at zemre ten druhy.Prece jen, vlastni zivot blizsi nez cizi vyjimecny kabat...

[3]Rozhodnutí (Troi ) Vloženo 23.07.2009, 08:16:23 x
avatar Prvního bych odsoudil a u druhého se přiznám nevím. Je pravděpodobné, že druhého bych nechal žít a obětoval se, kdyby mě jeho přínos dostatečně oslovil.
I když by mi chvíli trvalo než bych se s takovými rozhodnutími vyrovnal.

[4]Spontání myšlenka (Erinien ) Vloženo 23.07.2009, 08:42:37 x
avatar na číslo jedna mě napadlo at umřu ja. Opravdu spontáně, netuším proč. Snad za to může moje velmi ošklivá tendence pouštět lidi před sebe.
Ovšem kdybych se nad tím déle zamyslela... nedalo by mi to, kdybych přežila na úkor č.1 že bych možná kontaktovala tu rodinu.
Druhého bych asi taky nechala žít.
Ale pak si člověk vzpomene na svou rodinu. Kdybych měla děti, tak bych chtěla určitě přežít já.
Huf je to složité, mám se ještě snažit?:)

[5]Sofiina volba na kvadrát... (@Teo - WWW) Vloženo 23.07.2009, 08:42:53 x
avatar Lituju, Kojote, ale žádný "výzkum" na základě zde napsaných "voleb" provádět nelze. Co bych udělal, kdyby... Lidi občas mívají své názory, ale VŽDY mají své zájmy. No a každý volí sebe. Kdo ne, vymyká se z davu a je svým způsobem "asociál". Samozřejmě, že kdyby došlo k lámání chleba zparchantělého Boha, prakticky každý by v souladu s pudem sebezáchovy nechal zemřít cizího člověka. Snad s výjimkou případu, kdy by druhá alternativa zachránila život jemu blízkému člověku. A tak tvrdím, že kdo tady napíše, že by obětoval sebe, lže anebo jenom nezná sám sebe. V kritické situaci by sebezničující stanovisko bleskurychle přehodnotil...

[6] (Cody - Mail - WWW) Vloženo 23.07.2009, 09:14:24 x
avatar Vycházím-li, že se opravdu jedná o myšlnekový experiment a v reálném případě bych nejspíše reagoval naprosto jinak (jak - to záleží na konkrétní situaci), tak bych vždy nechal zemřít toho druhého.

[7] (gert - Mail ) Vloženo 23.07.2009, 10:20:55 x
avatar Stručně řečeno - v obou případech volím svůj život.
Řekl bych, že hodně v tom zavážila i skutečnost, že moje budoucnost odhalena nebyla. se životem mám nějaké plány, chtěl bych toho ještě tolik poznat a zažít... Kdybych měl vědět, že se zítra naboutám v autě a shořím nebo že mne všichni opustí, když mi bude nejhůř nebo mne klepne mrtvice a zůstanu ležákem bez mozku, asi bych uvažoval jinak, ale netroufnu si říct, že bych se jen tak vzdal třeba jen 24 hodin života.
Druhá podstatná věc je, že jsou to lidi, k nimž nemám mít bližší vztah. O tom prvním vidím, že je sice ubrblaný a protivný, ale dokáže mít radost ze života (takový Hanák), ten druhý možná přinese lidstvu něco nového, ale on ten život běží i teď bez toho a možná se bez toho obejde i dál. Všechny problémy lidstav stejně nevyřeší. Nemyslím si, že by to bylo cennější, než každodenní obyčejná lidská spokojenost (byť s brbláním).
Kdysi jsem se docela vážně zamýšlel nad oním evangelijním "Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele". napadala mně podobná dilemata. Ovšem tehdy jsem měl k životu vezdejšímu jiný vztah. Tak trochu jsem jím pohrdal a nerozuměl jsem, proč člověku bůh dal tolik zbytečného času. S postupnám zmoudřením si raději říkám s Gandalfem, že záleží na tom, abych prožil čas, který mi je dán, co nejlépe. V obou případech volím svůj život a ani při tom neváhám.

[8] (Miky - WWW) Vloženo 23.07.2009, 14:33:25 x
avatar Zapojil jsem se do předchozích debat ,tak by bylo asi fér ,abych odpověděl na tvé anketní otázky. Přemýšlím o tom od rána a došel jsem k následujícímu. Kdybych byl do takovéto situace postaven a měl rozhodnout o životě a smrti druhých chtěl bych v sobě najít odvahu a umřít raději sám. Jestli bych tu odvahu ,ale našel ,to nevím. Jiné je přemýšlet o tom v klidu doma v křesle a jiné by bylo cítit reálnou hrozbu smrti. Možná ,že bych se nakonec zachoval jako ten vězeň v koncentračním táboře ,který se ráno probudil a zjistil ,že mu někdo ukradl čepici. Jít bez čepice na nástup - jistá smrt. Šel tedy a ukradl čepici jinému vězni. Možná ,kdo ví...
Jinak si myslím ,že tato anketa vypoví mnohem více o našem strachu ze smrti a pudu sebezáchovy ,než o té diskutované nadřazenosti.

[9] (santawizard ) Vloženo 23.07.2009, 14:36:13 x
avatar Kojote proč ses stal takovou hyenou,prosím tě?Na jedné straně chceš, aby každý satanista uměl lhát a uměl být zléj ,ale na druhé straně tedka tady tohle.Bůh by nikdy nikoho o takovou obět nežádal i kdyby jsi tímto způsobem zachránil at už nějakého pacienta nebo nějakého psychiatra či kohokoliv.Právě naopak když už,tak bůh čeká na tebe ,jako dejme tomu na Abrahama, který chtěl obětovat svého syna, ale bůh mu to rozmluvil a od té doby se abraham stal bohabojným!!!!

[10] (Kojot - WWW) Vloženo 23.07.2009, 14:41:24 x
avatar Santawizarde, toto je myšlenkový experiment. Záměrně zkonstruované podmínky. Klidně si místo boha dosaď mocného démona, to je jedno.

[11]to santawizard (gert - Mail ) Vloženo 23.07.2009, 14:49:31 x
avatar Hyena je mimochodem překrásné zvíře.. :-)

[12] (santawizard ) Vloženo 23.07.2009, 15:08:18 x
avatar No to je něco jiného i pro hyenu!Pravda je že lidé se občas ,když k tomu příjde třeba ve válkách, ,obětují jeden pro druhého ,ale nepotřebují aby jim to nařizoval nějaký dábel či bůh.Jestli by ale tvůj bůh nebo dábel žádal tvoji smrt jak říkáš,tak bys ho neměl poslouchat dopravdy ,ale měl bys jenom vzít takovou vyjímečnou příležitost k další komunikaci s nadpřirozenem.

[13] (Kojot - WWW) Vloženo 23.07.2009, 15:22:36 x

[14] (VLADIMÍRA ) Vloženo 23.07.2009, 18:07:12 x
avatar DOŽIJU SI SVŮJ ŽIVOT.

[15] (Gomba - WWW) Vloženo 23.07.2009, 18:40:23 x
avatar ... chci přežít v obou případech ...

btw: musím Ti sdělit, že je to pěkně blbý výzkum ,-)

[16]šílená wefka (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 23.07.2009, 18:49:07 x
avatar Buh který by mně našeptával takové věci by měl nejspíš jméno Satan, poslal bych ho tedy k šípku zcela stejně s oběma návrhy. Být to lidská volba (např. teráči)tak počítám dám přednost druhé variantě, neb vyšším morálním imperativem je prospěch mnoha nežli jednoho (proto koneckonců jsem a BUDU levičák). Nu a v posledku vzal bych i tu prvou možnost, neb vlastní žití nepovažuji za bůhvíjakou hodnotu, své jsem si zde již dost užil, a je to tu koneckonců možná i dost otrava proti jiným, beztak mnohem zajímavějším realitám.

[17] (dogbert ) Vloženo 23.07.2009, 18:54:27 x
avatar Škoda prvního, ale co se dalo dělat:))

Toho druhého možná zas až tolik škoda nebude, nebyl dostatečně popsán. Osobnost neznáme, Jen jeho činy a to dost rozporně. Slavná kniha, tak to bych toho prvního určitě Rowlingové neobětoval (a Hemingwayovi tuplem), symfonie, to je totéž jako dotaz, obětovali by jste se pro jediný existující záznam jinak ztraceného geniálního díla? Izraelci a Palestinci, no eště aby se spojili...:))

[18] (dogbert ) Vloženo 23.07.2009, 19:03:58 x
avatar Ale dobře, čtu moc rychle.
Pokud bych si dosadil vlastní vizi vyjímečného činu, pak by měl také smůlu. Třebas ho přebiju.
A třeba ne, ale i vyjímečné činy se dají zopakovat, vědecké objevy většinou tak nějak visí ve vzduchu, tudíž není potřeba vlastní oběti tak akutní.

[19] (Aleš Blažej - Mail ) Vloženo 23.07.2009, 19:32:16 x
avatar add dilema první: samozřejmě že on... odvěký zákon: nezabiješ, budeš zabit!

add dilema druhé: viz. odpověď první

[20] (Kojot - WWW) Vloženo 23.07.2009, 19:53:30 x
avatar Vewiurrko, sákryš, "bůh" jsem napsal s malým "b" a je zcela zjevné, že je tím míněna síla, která má tu moc experiment uskutečnit.

[21] (sw ) Vloženo 23.07.2009, 22:16:50 x
avatar odkud se ti démoni či andělé berou,z podvědomí nebo z nebe a pekla a nebo přeskočí ptáček mezi lidma jako na burze býka a medvěda?

[22] (dewberry ) Vloženo 24.07.2009, 00:34:48 x
avatar vždycky bych si vybrala svůj život, i když v případě druhém bych se možná trochu styděla.

[23] (xAo - Mail ) Vloženo 24.07.2009, 01:36:43 x
avatar V obou pripadech vidim ospravedlnitelny duvod pro sebeobetovani v pripade ze by dotycny clovek byl mym potomkem. Tuhle moznost jsi sam vyloucil. Potom neni co resit. Ve skutecnosti takovou volbu provadime nevedomky kazdy den, je to jedna z hlavnich hybnych sil zivota.

[24] (Lianare [openID] - Mail - WWW) Vloženo 24.07.2009, 06:48:11 x
avatar I v těchto laboratorních podmínkách se projevuje můj silně vyvinutý pud sebezáchovy. Takže v obou fikcích bych zvolila svůj život a zřejmě bych se utvrdila ve svém přesvědčení, že Bůh má vskutku prazvláštní smysl pro humor. Na rozdíl od wefky bych si nebyla natolik jistá, že to musí být satan, že Bůh podobné "vylomeniny" není schopen.

[25] (@Teo - WWW) Vloženo 24.07.2009, 08:36:13 x
avatar Takže celý "výzkum" se ti smrsknul v odpověď na otázku, jaký je podíl sociopatů v populaci. K tomu stačí vyhledat příslušné statistiky a máš splníno... ;)

[26] (Knihomyš ) Vloženo 24.07.2009, 10:25:11 x
avatar Na predestinaci v tomhle rozsahu nevěřím, takže to, co by mi tyhle představy a volby předestřelo není "můj" Bůh. Entitě, která by mi tohle předvedla, nebudu věřit ani pozdravení (natož to, že co mi ukazuje a nabízí, je pravda), takže si při rozhodování si klidně můžu hodit korunou.
Nakonec stejně umřem oba, ne? Nebo snad entita nabízí fyzickou nesmrtelnost?
(Ale je pravděpodobné, že při přímém fyzickém ohrožení bych skučela jinak. Nejsem moc statečný člověk.)

[27]Doggy... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 24.07.2009, 11:27:58 x
avatar ..dobrá poznámka! Šlo li by o "světového politika" tupu Hitlera číslo 2. Bushe či "umělkyni" typu vypatlané Rowlingové šířící své magorské plky o Harry Trotllovi, byl bych ochoten je oba zabít sám, a to vlastníma rukama a okamžitě!!! Po "bohu" bych chtěl jen aby mi je ještě předtím dovolil aspoň den (ideálně měsíc v kuse) brutálně mučit....a zabít nějakým obzvláště satanistickým a potupným způsobem!

[28]peníze nebo život (santawizard ) Vloženo 24.07.2009, 12:27:20 x
avatar já nemám rád takové ankety,protože zakrývají zkutečnou příčinu celého problému.Kdyby chtěli od tebe raději než tvůj život, tvoje peníze,tak by to dopadlo úplně jinak.

[29]... (diablero ) Vloženo 24.07.2009, 13:21:24 x
avatar Miluji život, především život svůj. Tedy v obou případech bych volil život svůj, smrt jeho. A to v prvním případě 100%, v druhém případě 70-80%(záleželo by na mé životní situaci).

Pěkný sobecký den :)

[30] (bicarbona - WWW) Vloženo 24.07.2009, 13:26:28 x
avatar a pak je tu samozřejmě možnost třetí - vůbec se takového "myšlenkového experimentu" nezúčastnit, a to, jak zde v jeho blogo verzi, tak v onom hypotetickém reálu...

[31] (LZ ) Vloženo 24.07.2009, 18:10:16 x
avatar Pokud by to byl skutečně bůh, tak ho s tím pošlu k šípku, pokud by se jednalo o nějakého šíleného vraha nebo teroristu, pak se předně pokusím nějak zachránit nás oba. Pokud to nepůjde, pak bych se rozhodovala podle aktuální situace, podmínek apod. Ale měla bych sklony se obětovat v obou případech - pro mé blízké by bylo útěchou aspoň to, že jsem hrdina :-D
Jinak si myslím, že tenhle experiment je možná spíše o pudu sebezáchovy nebo o míře sebeobětování se. Na posouzení hodnoty lidí by mohla být výraznější otázka, koho z těch dvou bychom zachránili, kdyby v nějaké situaci mohl přežít jen jeden. A nebo se odosobnit - zachránit někoho jako já, nebo osobu č. 1/2. Tedy zahrát si na roli toho "boha" :-)

[32] (sw ) Vloženo 24.07.2009, 18:15:40 x
avatar LZ,jasan bůh byl nejprve lidožrout a nakonec jsme ho za trest sežrali my lidi naopak!?

[33] (LZ ) Vloženo 24.07.2009, 18:58:39 x
avatar sw: To víš, neměl si (s námi nic) začínat :-)

[34] (sw ) Vloženo 24.07.2009, 22:38:11 x
avatar já jsem si zase myslel že ho ukřižovali čarodějnice,protože nevěřili,že je bůh stvořil z adamového žebra

[35] (Liška - WWW) Vloženo 25.07.2009, 21:10:47 x
avatar Jak bych volila?
Napřed bych se zkusila s bohem popasovat, co je zač a jak to asi myslí, tím, že bych ho požádala, aby mi tedy pustil i můj život. A legrace by byla, kdyby ten můj životní film, na který bych koukala, skončil právě ve chvíli volby!

To bych toho boha dostala, no ne?! :-)

Kdyby mi přání nesplnil a film nepustil, požadovala bych vysvětlení. A kdyby se otom se mnou odmítnul bavit a řekl by, že on je prostě bůh a hotovo a zopakoval příkaz volit, tak bych uznala, že je bůh, a teprve bych se mohla plně zamyslet nad jeho úkolem.

V situaci, že jde tedy o lidi, které neznám:
V prvním případě bych nechala umřít toho druhého člověka a pak se zbytek svého života zatraceně pachtila, abych byla co k čemu navenek i uvnitř. Abych si s ním nezadala.

V případě druhém bych taky nechala umřít toho druhého. Protože moje vědomí já je silné, nedokážu ho ještě "pustit", oprostit se a rozplynout. To bych dokázala, kdyby šlo o spontánní nárazovou akci, moje rozhodnutí, vlastní, a ne mně nadiktované bohem (je to sice totéž, ale přece jen ten pocit "sebe" a veledůležitosti vlastní, mojí volby, mám velký).

Nechala bych tedy umřít toho druhého a celý zbytek života se pachtila ještě víc, abych svým žitím zachovala víc životů než on svým potenciálním životem.
Anebo taky ne. Možná bych jen ležela u televize, pila pivo v hospodě s kamarády a vzpomínala na toho prvního chlapa...

Ale záleželo by, jaký by byl ten konkrétní film života toho člověka, co bych viděla. Kdyby byl opravdu hodně záslužný, srdečný, zachránil spoustu lidí, přírody atd., tak bych ho taky utratila, ale špatně by se mi s tím bylo. Nutila bych se pořád do aktivity, až bych nakonec z toho upadla v pasivitu.

Koneckonců to je u mě běžné...

[36] (Liška - Mail - WWW) Vloženo 25.07.2009, 21:20:37 x
avatar A po přečtení komentářů koukám, že nijak nevybočuju. Jen je mi divný, že na to tomu bohovi hned skočíte a na nic se ho neptáte, nesnažíte se ho potrápit, když už by nám dal tak mocnou pozici, v podstatě :-)

[37] (Kojot - WWW) Vloženo 25.07.2009, 21:49:24 x
avatar Lidi, lidi... "bůh" v myšlenkovém experimentu slouží jako podmínka situace, kterou by nebylo možné či vhodné reálně vytvořit. Je to rámec, je to "jakoby", je to výchozí podmínka...

No, všem děkuji za komentáře, jsem docela překvapen, pro jak málo lidí platí slova písně V+W "za život život dám, i když nerad umírám, nejsem sám, věřte mi...". Já bych někomu, kdo by byl zjevně lepší než já, svůj život věnoval, někomu, kdo může být v jádru hodný, ale je zcela zaměnitelný ne.
Více k tomu bude v mé úvaze, která se zde objeví asi v úterý nebo ve středu.

[38] (sw ) Vloženo 26.07.2009, 13:56:55 x
avatar většina lidí chce raději umřít než aby spadli dolů pod úroven.Hlavně je to vždycky nějaká elita.Bohatí než aby se stali chudými,slavní než aby je stihla ostuda,křestané než aby se stali satanistama.Nebo obyčejní lidé raději než ,aby skončili v blázinci nebo v lochu nebo pod mostem.Nebo kojot když ho stihne debka a jde od deseti k pěti i s rozumem.V takovém stavu jsou lidé zkoušeni osudem jako čarodějnice ohněm.Nejhorší na tom je ,že i když si lidé navzájem způsobují takovou mizerii sami ,často to svádějí na boha či dábla či osud a vyžadují lidské oběti ještě horší než to bylo před kristem.

[39] (dogbert ) Vloženo 26.07.2009, 20:53:37 x
avatar Obětoval by ses lepšímu, no já lidé, jejichž činy považuji za veliké, za lepší nepovažuju:)) Když si totiž do Tvého druhého příkladu dosadím konkrétní lidi, jejichž činy obdivuji...

Wernher von Braun byl člověkem jasně elitním, muž skvělých osobních vlastností, a možná jediný člověk, který byl schopen dostat Američany na Měsíc. Před jeho příchodem jim rakety vybuchovaly jedna za druhou, a kdyby někdo srovnatelný s von Braunem nastoupil o několik let později, zřejmě ny se už nedostávalo prostředků. Takže dobytí Měsíce je možná zásluhou jediného, nezastupitelného muže. Toho samého muže, který předtím posílal V-2 na Londýn, připravoval raketu k bombardování Ameriky, a využíval přitom vězně z koncentráků...

Ona vůbec druhá světová a poté komunismus jasně demaskovaly bídu elitářství. Mužové nepochybně obdivuhodní, s nesmírnými schopnostmi a velkými úspěchy bez problémů začli sloužit těm nejhorším diktaturám, a ani je napadlo o tom zapřemýšlet.

Ono je to asi tak, že velké jsou činy, ale lidé za nimi můžou být strašlivě malí, přisuzovat velikost i jim je do určité míry psychologická iluze.

Co kdybych druhý experiment obrátil. Jsme v roce 1920. Stál by před námi muž zcela podřadný, opilec a gauner. Ale Tvůj hypotetický bůh by nabídl dvě vize: Hitler, který vyhrál druhou světovou a vyhladil půlku Evropy, anebo nehoda způsobená naším opilcem, díky které Hitler ještě v roce 1920 zahynul. Je to nsmysl, ale to bychom v té chvíli nevěděli

[40] (sw ) Vloženo 26.07.2009, 21:11:47 x
avatar Bud splyneš s ježíšem nebo ze satanem ,aby jsi našel osvícení a ne aby jsi budoval nebo ničil civilizaci.Tvoje podvědomí je jako golém.Až na nějaké vyjímky ,není ani pro válku ani pro pečení chleba!!!

[41] (Kojot - WWW) Vloženo 27.07.2009, 11:56:59 x
avatar Dogberte, proto jsem v myšlenkovém experimentu uvedl, že uvidíš průběh obou životů. Takže je možné posuzovat v celém kontextu života.

V Tebou uvedeném dilematu bych nechal žít sebe a protože bych věděl, co Hitler způsobí, spáchal bych na něj atentát osobně. ;)

[42]Santouši... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 28.07.2009, 14:18:14 x
avatar ..a jak bysi hodnotil že poměrně dost lidí splyne s Buddhou, myslíš že jsou mimo?

[43] (Irwiuss ) Vloženo 29.07.2009, 23:23:16 x
avatar Nechal sem si to nějakou dobu uležet v hlavě... Nejdřív jsem nechtěl odpovědět, ale teď mi to přijde, v souvislosti s mojí účastí v předešlých diskusích, skoro jako povinnost.

Nejdřív bych chtěl říct:

1.) Myslím, žes to oproti realitě dost zbagatelizoval. Nelze říct, že nějaký člověk byl ve svém životě absolutně užitečný či absolutně neužitečný/absolutně postradatelný. Zcela obyčejný člověk se může prokázat jako hrdina(např. ve válce či 150 dalších situacích) a zcela užitečný člověk se může prokázat jako... ne zcela užitečný(Einstein vykrádal svého kolegu atp.).

2.) Myslím, že představa nepostradatelnosti či obrovské ztráty při absenci nějakého vynikajícího jedince v dějinách je naprosto iluzorní. Např., myslíš, že kdyby nebyl Hitler, tak by nebyla Třetí světová válka? Samozřejmě, že byla... Kdyby nebyl Platon, byl by Aristoteles, Socrates, Seneca... Kdyby nebyl Paracelsus, byl by Agrippa... Myslím, že výjmečné osobnosti neutváří společnost, ba naopak, že společnost utváří je(na Hitlerovi je to vidět nejlíp). Prostě si myslím, že géniové jsou naprosto normální. Nejsou nenahraditelní. Kdyby nebyl Budhha, nepochybně by se o nepatrnou dějinnou chvíli dále nalezl jiný člověk, který by se stal symbolem a projevením dobového vývoje civilizace. Skutečně si nedokážu představit člověka, kterého bych nemohl v dějinách postrádat ani člověka, který by nebyl(v rozumném časovém horizontu) nenahraditelný.

Z čehož vyplývá, že oba dva příklady osob jsou si naprosto rovnocenné.

V pokládané otázce je zásadní logická chyba. Když vím osudy lidí, o kterých mám rozohodvat, proč nevím svůj vlastní? Pak by bylo možné logicky a zcela morálně spravedlivě vybrat správné stanovisko.

V případě, jak otázku prezentuješ, lze rozhodovat jen na základě vlastní libovůle. A tak říkám, že bych obyčejného člověka nechal žít a v případě génia bych raději žil sám a jeho nechal propadnout do propasti zatracení.

[44] (Kojot - WWW) Vloženo 30.07.2009, 07:45:30 x
avatar Irwiussi, koho Einstein vykrádal? Co je to za drb?

Kdyby nebylo Platóna, koho by byl Aristoteles žákem? Ona kulturní podmíněnost výjimečných osobností - to je do značné míry pravda, jenže je to obtížně testovatelná hypotéza. Do jaké míry se podílí společenská potřeba a do jaké nezaměnitelný osobní génius. Byla by dnešní filosofie stejná, kdyby nebylo Platóna. Neučil by "jiný Platón" o něčem jiném? Jak by se utvářela věda nebýt Newtona? Nevíme. Nelze to zjistit. Takže Tvé autoritativní prohlášení nepřijímám - nemáš to nijak podložené.

To, že bys nenechal žít génia pokládám za zlomyslnost. Kdybys zvolil život pro oba, oběma stejnou šanci, bylo by to vzhledem k tomu, co píšeš, konzistentní. Takto v tom vidím... no, nevím, prostě zlomyslnost...

[45] (Irwiuss ) Vloženo 30.07.2009, 11:56:41 x
avatar Kojote, já to ale mám podložené, dokonce životem. Situace, kterou jsi předestřel se totiž děje velice často. Ve válce. Asi ne v té klasické moderní, kdy američané střílí irácké civilisty, mám na mysli klasickou mezistátní válku(např první světová, snad i druhá). Stojí v ní proti sobě zcela obyčejní lidé, kteří proti sobě v principu nic nemají, jen byli osudem hozeni každý na jinou stranu barikády. Mezi těmi vojáky jsou přirozeně géniální fyzikové,filosofové, technici, politikové, magici, stejně však zcela běžní a "neužiteční" Frantové Vomáčkové. A jsou postaveni před rozhodnutí, které jsi nastínil ty: buď on, nebo já(zemřu/budu žít). Jak víme, tak lidé ve válkách volí naprosto jasně. Já.

Z toho tedy můžeme říct, a pozor, nejde o vratkou teorii ale zcela nopochybně o naprostou pravdu, že ten Platon, kterého známe je možná již oním "jiným Platónem", že je jen náhražkou "opravdového Platóna", který zemřel, když dal Bůh Frantovi Vomáčkovi na výběr, jestli bude žít či se vzdá života pro někoho jiného. Nebo zemřel na chřipku, nebo už v matčině lůně, či se narodil mezi africkými primitivy a tak jeho učení nikdo nezná. A prosím, uvědom si, že toto není jen teorie, to je praxe. Svět mrhá génii a jedinečnými lidmi ve válkách, nedostatem péče, zdravotních potřeb, jídla... Kde bysme byli, kdyby v třicetileté válce nezahynul šestnáctiletý geniální fyzik Václav z Václavovic? Či kdyby jeho neméně geniální bratr nezemřel o tři roky později na mor? A jejich geniální sestra, hudební skladatelka, o další tři roky hladem? Kde bysme byli? Asi úplně jinde. Nebo tam kde jsme. Jen by bylo o pár jmen více ve slovníku. Něco takového se v historii téměř stalo- Adolf Hitler to v 1. světové válce koupil a skoro nepřežil. Zpracovala Boží ruka... aby Hitler vedl druhou světovou válku. Zároveň mi to také připomíná jednu pasáž z životopisu Leonarda da Vinci. Bratr jeho otce chtěl mít syna podobně geniálního, a proto se rozhodl uskutečnit malý experiment- svedl vesnickou děvečku, podobně jako svedl jeho bratr Leonardovu matku. A skutečně, děvečce se narodil syn, který byl neméně geniální než Leonardo a vynikal v umění. Proč ho nikdo nezná? Protože v pěti letech zemřel.

Toho Einsteina nemohu doložit, viděl jsem to před nějakým časem v televizním dokumentu o teorii relativity. Vycházeli tam z Einsteinovi korespondence.

Aristoteles by se jako génius prosadil s Platonem i bez Platona.

A ano, moje rozhodnutí je mírně zlomyslené. Ale jak jsem napsal, nelze se v tomto případě rozhodnou jakkoliv objektivně. Jde o libovůli. A ta moje je zatraceně zlomyslná.

[46] (Kojot - WWW) Vloženo 30.07.2009, 12:47:12 x
avatar Irwiussi, OK, to beru, díky za cenné postřehy, ale připomínám, že jsme už od původní intence myšlenkového experimentu poodešli.

[47] (vera - Mail ) Vloženo 03.08.2009, 16:43:46 x
avatar a co takhle: ty jsi Bože pěknej piškuntál, vždyť víš všechno. Tož Pane dělejme každý to své:-).
Nechci žít s myšlenkou že jsem vybrala. Jak hluboko bych ji musela zahrabat..

[48] (Kojot - WWW) Vloženo 03.08.2009, 17:09:27 x
avatar Vero, bůh je zde jako garant myšlenkového EXPERIMENTU. Výchozí podmínka. To je snad jasné...

[49] (vera - Mail ) Vloženo 04.08.2009, 15:50:27 x
avatar hm, ale test se týkal pocitu nadřazenosti člověka nad člověkem, premisou je tedy mít onu moc, Bůh je jen podružnou veličinou (řeklo podvědomí a napsalo malé písmenko?:-). Nedokážu se odpoutat od myšlenky, že život každé bytosti má z dlouhodobého hlediska svůj význam, a génius je vždy potomkem bezejmenných. A vůbec,kdo opravdu rozhodne pouze podle těchto kritérií? Co když se budu chtít rozhodnout podle vzhledu, třeba délky vlasů?:-)Já vím, filosofie je řehole.Proto jenom chodím kolem:-)

[50] (Kojot - WWW) Vloženo 04.08.2009, 16:03:25 x
avatar Jasně, Vero, každý se nějak rozhodujeme a samozřejmě můžeme také odmítnout volbu a nechat to zmíněnému bohu (naschvál jsem psal malé "b", abych dal najevo, že jde prostě o bytost dostatečně mocnou pro uskutečnění experimentu) k vlastnímu uvážení...

[51] (Z. P. ) Vloženo 06.08.2009, 10:56:18 x
avatar Kupodivu je mi úplně jedno, jestli umřu, na životě ve vtělení nikterak nelpím, přestože bych asi měla, protože mám poměrně malé dítě. U obou možností mi obě varianty přijdou jako rovnocenné, jen nevím, kdo by za mě rozhodl, kdo z nás tedy umře.

[52]Nebudu si říkat o smrt (Mart ) Vloženo 29.08.2009, 23:50:42 x
avatar Jelikož bych nevěřil dané entitě, že je bůh, ale maximalně, že je schopná zabít, tak bych v obou případech volil svuj život, pokud by nebyly nějaké vyjimečné okolnosti. Nicméně bych současně předpokládal, že si udělá co sama bude chtít.
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
URL vašich stránek:
Nadpis:
Znáte pravidla pro komentátory?
Pokud ne, KLIKNĚTE ZDE.
Text:

MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?


PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!





Creative Commons License
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.

AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!

*