AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
pondělí, 22. června 2009
Problematika lidského vědomí, jeho vzniku a souvislost tohoto druhu vědomí se spiritualitou či náboženstvím mne velice zajímala již několik posledních let a proto jsem bez výčitek svědomí zakoupil knihy johanesburgského profesora antropologie Davida Lewis-Williamse (druhou knihu napsal společně se svým kolegou Davidem Peacem). Má očekávání byla velká a musím konstatovat, že jsem nebyl zklamán.
Knihy mapují projevy lidského vědomí v paleolitu a v neolitu se zvláštním zřetelem na paleolitické jeskynní umění a neolitické sakrální stavby, přičemž autor zaujímá jasně vyhraněný a srozumitelný postoj, který nemusí být každému po chuti, ale jenž byl pro mě osobně velmi osvěžující – je materialista a neskrývá své ovlivnění marxismem, jenž však, jak uvidíme dále, nepřejímá jako dogma, nýbrž jej filosoficky hodnotným způsobem aktualizuje.
Leitmotivem obou knih je názor, že lidské vědomí se – oproti vědomí zvířecímu, ale také například oproti vědomí člověka neandrtálského – vyznačuje schopností imaginace, tedy schopností představit si věci a děje, které reálně neexistují. Jedním z důsledků této schopnosti jsou sny, které si dokážeme zapamatovat, hovořit o nich a přikládat jim význam (i když podle autora knihy ve skutečnosti žádný význam nemají a jsou jen vedlejším projevem procesů v mozku, s čímž by se podle mě ovšem dalo úspěšně polemizovat). Dalším důsledkem jsou excitované stavy autistického spektra vědomí – halucinace a vize; ty jsou jakousi paralelou k běžnějším hypnagogickým stavům (stavy při usínání a probouzení) a snům. Lewis-Williams vychází z poznatků experimentální neurovědy a rozlišuje tři stádia změněného stavu vědomí: Nejprve se objevují entoptické fenomény v podobě různých čar a křivek, jimž následně mozek začne přikládat význam a nastupuje stádium interpretační, v němž jsou tyto objekty zjednodušeně řečeno "dokreslovány". Třetí fáze, k níž často vede prožitek průchodu tunelem či vírem, se pak vyznačuje komplexními halucinacemi. Autor pokládá tento průběh za všeobecně lidský a dokládá to množstvím materiálu (jak z oblasti laboratorních psychologických experimentů, tak i antropology zaznamenanými výpověďmi šamanů z různých částí světa), současně však zdůrazňuje, že konkrétní významy entoptických jevů jakož i podoba halucinací jsou kulturně a společensky podmíněné. Za další všeobecně lidský fenomén pokládá rozdělení světa na podsvětí, lidský svět a nebesa propojené osou světa.
Právě zde, tedy v biologicky podmíněných změněných stavech vědomí a ve schopnosti jejich sdílení, vidí zrod všech náboženství i počátek sociální diverzifikace. Hovoří o dvou smlouvách: Smlouvě s vědomím a společenské smlouvě, které utvářejí to, co známe jako lidskou společnost ve všech jejích proměnách.
Pravěcí lidé podle něj nekreslili na zdi jeskyní výjevy ze skutečného života, nekreslili skutečná zvířata, nýbrž své vize, k nimž bylo ve smyslově deprivačním prostředí jeskyně logicky blízko. Stěny jeskyně byly pro pravěkého člověka "pružné", byly membránou oddělující běžný svět od světa duchů. Totéž platilo i později u raně neolitických staveb, ať už jimi byly domy v Çatal Hüyüku či starobylé mohylové hrobky na západě Evropy – kde si lidé vytvořili "jeskyně", jež lépe odpovídaly pokročilejšímu pojetí kosmologických přestav.
Sám počátek neolitu, tedy vznik zemědělství a chovu dobytka, autor nepřipisuje potřebě čistě praktické, tedy snaze o lepší přísun potravy (které bylo pro lovce a sběrače k dispozici hodně), nýbrž duchovní, což je velmi zajímavé hledisko: Tvrdí, a je schopen to doložit, že pěstování obilí předcházely stavby složitých blízkovýchodních rituálních komplexů, které vedly k postupnému přechodu od sběračství k zemědělství proto, že po dlouhou dobu na stejném místě pracovalo velké množství lidí, kteří tak museli změnit strategii obstarávání potravy. Zkrocení původně divokých zvířat bylo zase zpočátku prestižní záležitostí náboženských specialistů či, v obecném pojetí toho slova, šamanů, kteří vlastnictvím ochočené lovné zvěře viditelně demonstrovali svou moc. I toto dokládá četnými antropologickými paralelami.
Z filosofického hlediska tak v tomto případě obrací Marxovu koncepci základny a nadstavby, tuto nadstavbu však nepokládá za produkt nějakého idealisticky pojatého ducha, ale jako důsledek společného neurologického invariantu společného všem lidem, jenž je formován tou kterou společností do konečné podoby.
Toto stručné shrnutí autorova přístupu však ani v nejmenším neilustruje bohatost obou knih. Lewis-Williams všechna svá tvrzení dokládá obrovským množstvím archeologického i antropologického materiálu, jehož je, zvláště v druhé knize, tolik, že se četba stává místy pro svou detailní popisnost poněkud únavnou. Nelze také opomenout skutečnost, že autor vede diskusi s ostatními teoriemi a seznamuje čtenáře i s dějinami bádání a interpretací v daném oboru, s nimiž pak polemizuje nebo na ně navazuje.
V závěru druhé knihy pak osvícensky označuje současnou vědu za novou smlouvu s vědomím, která člověku nabízí objektivnější a pravdivější koncepci světa, než náboženství.
Co bych mohl knihám vytknout? Domnívám se, že zdaleka ne všechny prožitky kontaktu s "duchovním světem" lze vměstnat do autorem vytyčeného schématu – snad i proto je také opomíjí. Dalo by se i polemizovat s názorem, že se v případě nadpřirozena jedná pouze o jakýsi vedlejší efekt lidské schopnosti imaginace, o jev, který lze nahradit objektivním vědeckým poznáním. Lewis-Williams si to částečně uvědomuje a dává najevo, že prožitky jednoty s kosmem či umělecké uchvácení přeci jen mohou život nějak obohatit nebo alespoň zpříjemnit...
Další má výtka se týká pro mne dostatečně neuspokojivé interpretace vědomí u neandrtálců. Autor de facto rozlišuje pouze vědomí lidské a vědomí zvířecí, já bych si dovolil uvažovat o mnoha dalších nuancích.
Přes tyto výhrady mne obě knihy velice obohatily a vím, že se k nim budu v budoucnu ještě vracet. Pokládám je za užitečné pro každého, kdo chce porozumět tajemnému světu lidské mysli a jejím projevům, jakož i těm, kdo se chtějí poučit o počátcích lidské kultury.
Leitmotivem obou knih je názor, že lidské vědomí se – oproti vědomí zvířecímu, ale také například oproti vědomí člověka neandrtálského – vyznačuje schopností imaginace, tedy schopností představit si věci a děje, které reálně neexistují. Jedním z důsledků této schopnosti jsou sny, které si dokážeme zapamatovat, hovořit o nich a přikládat jim význam (i když podle autora knihy ve skutečnosti žádný význam nemají a jsou jen vedlejším projevem procesů v mozku, s čímž by se podle mě ovšem dalo úspěšně polemizovat). Dalším důsledkem jsou excitované stavy autistického spektra vědomí – halucinace a vize; ty jsou jakousi paralelou k běžnějším hypnagogickým stavům (stavy při usínání a probouzení) a snům. Lewis-Williams vychází z poznatků experimentální neurovědy a rozlišuje tři stádia změněného stavu vědomí: Nejprve se objevují entoptické fenomény v podobě různých čar a křivek, jimž následně mozek začne přikládat význam a nastupuje stádium interpretační, v němž jsou tyto objekty zjednodušeně řečeno "dokreslovány". Třetí fáze, k níž často vede prožitek průchodu tunelem či vírem, se pak vyznačuje komplexními halucinacemi. Autor pokládá tento průběh za všeobecně lidský a dokládá to množstvím materiálu (jak z oblasti laboratorních psychologických experimentů, tak i antropology zaznamenanými výpověďmi šamanů z různých částí světa), současně však zdůrazňuje, že konkrétní významy entoptických jevů jakož i podoba halucinací jsou kulturně a společensky podmíněné. Za další všeobecně lidský fenomén pokládá rozdělení světa na podsvětí, lidský svět a nebesa propojené osou světa.
Právě zde, tedy v biologicky podmíněných změněných stavech vědomí a ve schopnosti jejich sdílení, vidí zrod všech náboženství i počátek sociální diverzifikace. Hovoří o dvou smlouvách: Smlouvě s vědomím a společenské smlouvě, které utvářejí to, co známe jako lidskou společnost ve všech jejích proměnách.
Pravěcí lidé podle něj nekreslili na zdi jeskyní výjevy ze skutečného života, nekreslili skutečná zvířata, nýbrž své vize, k nimž bylo ve smyslově deprivačním prostředí jeskyně logicky blízko. Stěny jeskyně byly pro pravěkého člověka "pružné", byly membránou oddělující běžný svět od světa duchů. Totéž platilo i později u raně neolitických staveb, ať už jimi byly domy v Çatal Hüyüku či starobylé mohylové hrobky na západě Evropy – kde si lidé vytvořili "jeskyně", jež lépe odpovídaly pokročilejšímu pojetí kosmologických přestav.
Sám počátek neolitu, tedy vznik zemědělství a chovu dobytka, autor nepřipisuje potřebě čistě praktické, tedy snaze o lepší přísun potravy (které bylo pro lovce a sběrače k dispozici hodně), nýbrž duchovní, což je velmi zajímavé hledisko: Tvrdí, a je schopen to doložit, že pěstování obilí předcházely stavby složitých blízkovýchodních rituálních komplexů, které vedly k postupnému přechodu od sběračství k zemědělství proto, že po dlouhou dobu na stejném místě pracovalo velké množství lidí, kteří tak museli změnit strategii obstarávání potravy. Zkrocení původně divokých zvířat bylo zase zpočátku prestižní záležitostí náboženských specialistů či, v obecném pojetí toho slova, šamanů, kteří vlastnictvím ochočené lovné zvěře viditelně demonstrovali svou moc. I toto dokládá četnými antropologickými paralelami.
Z filosofického hlediska tak v tomto případě obrací Marxovu koncepci základny a nadstavby, tuto nadstavbu však nepokládá za produkt nějakého idealisticky pojatého ducha, ale jako důsledek společného neurologického invariantu společného všem lidem, jenž je formován tou kterou společností do konečné podoby.
Toto stručné shrnutí autorova přístupu však ani v nejmenším neilustruje bohatost obou knih. Lewis-Williams všechna svá tvrzení dokládá obrovským množstvím archeologického i antropologického materiálu, jehož je, zvláště v druhé knize, tolik, že se četba stává místy pro svou detailní popisnost poněkud únavnou. Nelze také opomenout skutečnost, že autor vede diskusi s ostatními teoriemi a seznamuje čtenáře i s dějinami bádání a interpretací v daném oboru, s nimiž pak polemizuje nebo na ně navazuje.
V závěru druhé knihy pak osvícensky označuje současnou vědu za novou smlouvu s vědomím, která člověku nabízí objektivnější a pravdivější koncepci světa, než náboženství.
Co bych mohl knihám vytknout? Domnívám se, že zdaleka ne všechny prožitky kontaktu s "duchovním světem" lze vměstnat do autorem vytyčeného schématu – snad i proto je také opomíjí. Dalo by se i polemizovat s názorem, že se v případě nadpřirozena jedná pouze o jakýsi vedlejší efekt lidské schopnosti imaginace, o jev, který lze nahradit objektivním vědeckým poznáním. Lewis-Williams si to částečně uvědomuje a dává najevo, že prožitky jednoty s kosmem či umělecké uchvácení přeci jen mohou život nějak obohatit nebo alespoň zpříjemnit...
Další má výtka se týká pro mne dostatečně neuspokojivé interpretace vědomí u neandrtálců. Autor de facto rozlišuje pouze vědomí lidské a vědomí zvířecí, já bych si dovolil uvažovat o mnoha dalších nuancích.
Přes tyto výhrady mne obě knihy velice obohatily a vím, že se k nim budu v budoucnu ještě vracet. Pokládám je za užitečné pro každého, kdo chce porozumět tajemnému světu lidské mysli a jejím projevům, jakož i těm, kdo se chtějí poučit o počátcích lidské kultury.
LEWIS-WILLIAMS, D. Mysl v jeskyni: vědomí a původ umění. Praha: Academia, 2007. 402 s.
LEWIS-WILLIAMS, D., PEARCE,D. Uvnitř neolitické mysli vědomí, vesmír a říše bohů. Praha: Academia, 2008. 398 s.
pondělí, 22. června 2009 | rubrika: Recenze |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1]Dekuju za recenzi ... (Jirka Ščobák - Mail - WWW) Vloženo 22.06.2009, 11:52:20 x
... Mysl v jeskyni jsem cetl, nad knihou Uvnitr neoliticke mysli preslapuji od doby, co se objevila na pultech (mam rozectene jine knihy). Z toho, co jsem cetl v Mysl v jeskyni, potvrzuji, ze tva recenze sedi.
Na slovenskem blogu Sme jsem pro zmenu recenzoval Pribeh predka od Dawkinse. Viz muj uvedeny link.
[2]potěšení na naší straně (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 23.06.2009, 15:44:07 x
Jsem rád že se ti to líbilo. A zde by věru vědecký rozbor religionisty byl na místě, neb myslím že může ukázat fakta která přehlédli přírodovědci...[3] (Kojot - WWW) Vloženo 23.06.2009, 18:47:07 x
Jo, dobrý tip, díky. I když jsem doufal, že se dozvím víc o neandrtálcích. Uvažuju, že si pořídím ten Dawkinsův "Příběh předka" - četl jsi to? Máš nějaké reference? A mohl bys mi doporučit něco k těm neandrtálcům?[4]nendrtálci - zrzatci (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 24.06.2009, 16:28:52 x
Hm, popátrám, mám známou která dělala asi 15 let jako specializaci rituály pavlovienských oiovců, ale to už byli sapienti..ono o tom zas moc známo není víš? Ale existují zajímavý věci, rituální pohřby s kyticemi květin a podobně...lov lebek, rituální kanibalismus...nenadrtálci evidentně měli poměrně hodně bohatou kulturu....ale nejspíš byli velice psychicky odlišní od sapientů...dělalo se lecoos na základě odlitků mozku a studia jejich modelů populací a nástrojů.[5]Dokument BBC (Brozkeff - Mail ) Vloženo 07.10.2009, 12:27:23 x
Doporučuju též shlédnout dokument BBC, kde je přímo Lewis Williams a kde se pěkně shrnuje jeho dílo.
http://xhgc18.blogspot.com...d.html
část 2
[6] (Kojot - WWW) Vloženo 07.10.2009, 12:42:54 x
Díky za tip![7] (Brozkeff - Mail ) Vloženo 09.10.2009, 09:21:06 x
Spolehlivější a rychlejší cesta jak se dostat ke všem dílům:
http://www.mediafire.com...2d787394
Mediafire neklade ve free modu prakticky žádná omezení (nulové čekací doby, možnost stahovat víc věcí naráz, jednu věc za druhou)
Jediné co je v těchto videích jsou natvrdo vpálené vietnamské titulky, ale zvuková stopa je pořád původní anglická, takže snad no problem ;)
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*