AMOR VACUI - zápisky z cesty

Ahoj Kojote,

tohle je jeden z Tvých nejotevřenějších textů. Nevím, jestli má na jeho sepsání svůj podíl deprese, protože potom by byla přidanou hodnotou, což mi přijde jako blbost. Možná přece jen jde o temnou etapu Tvé duchovní cesty (Temná noc - znáš to). Vydrž až se to zlomí, ať už to je cokoliv. Hodně sil přeju.

Díky, Břetislave. Jen abych na tu otevřenost jednou nedojel... Deprese má přidanou hodnotu a to, zda je vnímána jako nemoc nebo jako Temná noc, je podle mě záležitostí úhlu pohledu. Tak mě napadá, že deprese je především Temná MOC duše...

"Vynikej?"
A próóč? :-)

Máš na sebe velmi vysoké nároky. To pak asi těžko přijde velká a dlouhá úleva, ne?

Kromě toho už vynikáš až dost! Mně připadá, že na to jdeš dobře, s psaním a překládáním a krom toho, když to zrovna jde, něco dalšího na krátký úvazek k tomu. Mně to nepřipadá jako nouzovka ani zoufalé pytlíkování, mně to připadá jako optimální, výborné řešení, soulad, možnost spokojenosti. Asi náročné na organizaci a zvládání, ale fungující. Zvenčí.
Zevnitř chápu, že je to dramatičtější, vybírání a vyhledávání různých možností, zvažování ... Nemáš to lehký, ale takhle zvenčí blogu to vypadá, že se vypořádáváš s nenadálými životními příhodami úspěšně.

Jenže zas když přijde období, že všechno celkem úspěšně šlape a dokonce se i něco navíc povede, u některých lidí pozoruju takový efekt průseru a pádu, který pak nastane. Stav se zase zhorší a co bylo vydobyto, se zdánlivě zhroutí, vrátí do předchozího stádia. Taková houpačka, nahoře- dole.

Možná i proto sebe samu srabácky udržuju v klidové fázi - nenáročná práce, pohoda, žádné nároky.
Pro změnu - po tom dětství velkých nároků na dokonalost, bezchybnost, nezklamat okolí tím, že bych náhodou nebyla vždycky ta nejchytřejší ... brr.

Díky, Liško. Když o tom tak přemýšlím, tak možná právě pro ty nelidské nároky jsem přešel od thelémy k mnohem humanističtějšímu a lidštějšímu satanismu - to zní, dobře, že? ;)

Vlastně ten článek jsem psal i proto, že mě trápí být závislý na sociálním systému, nějak se s tím nemůžu vnitřně srovnat. Vím, že ve společnosti, kde postiženému není schopna pomoci tradiční velkorodina, jsou jen dvě možnosti: Nechat jej umřít nebo do něj pumpovat peníze ze solidárního systému.
Jenže já se nějak nemůžu zbavit toho pocitu ponížení, že mi pak kdekdo může předhodit, že mě živí ze svých daní atd. atd. Prostě chci být prospěšnou částí celku a mám velké pochybnosti...

Kurva chlape, a co pro Tebe znamená vynikat? Naučit se létat? Bejt naprosto neomylnej či co?

Invalidní důchodce není sociální parazit. Žádný z těch, kdo by to mohli prohlašovat, by ho v Tvé situaci neodmítl. Samozřejmě, každý, už jen kvůli své sebeúctě, by se měl podílet na hospodářském fungování společnosti, ale invalidní důchod je právě to, co by Ti to může umožnit. Zbaví Tě tlaku okolností, a můžeš si najít něco, co nevyžaduje stálé systematické úsilí, třebas nějaké umělecké řemeslo (práce rukami by Ti jistě i duševně prospěla), nějaké nárazové obchodování apod.

Jinak, z libertariánského hlediska to platí i naopak. ODSČSSD kvůli Tobě daně nezvýší, takže můžeš tvrdit, že jim prachy odčerpáváš ze systému a děláš tak záslužnou činnost:))

Napsat něco podobně upřimného, tiše závidím. Nějak se utěšuji, že to lze svést na intelektuální výkony v práci, nutné k udržení dosaženého kariérního stupně. Taky mám hodně věcí rozdělaných a nedokončených a nad Castanedovým Uměním snít, zcela kontrolovaně usínám.

Dogberte, díky za komentář. Skutečně mě potěšil.

Lianare, rovněž díky.

Mám to hodně podobné.....já jsem s depresí jako hlavní dg. v ID....Moje kariéra rovná se nula....ale kupodivu se věnuji již několik let astrologii, a to mě drží tak, že "chodím" dálkově do kurzu. Já osobně bych Vám radila zkusit ten plný ID. Možná by se Vám aspoň dočasně ulevilo, když budete mít alespoň nějaký příjem. I když se mnou je to teď taky horší......Na druhou stranu, pokud budete v PID, tak po čase zakusíte - až to na Vás praskne, že žijete z cizích daní a válíte se doma - možná rozčarování.....No nic, kdybyste se chtěl na něco zeptat ohledně ID, tak dejte vědět. Jo, před měsícem jsem si na Váš popud koupila Karikovu knihu "Brány meonu" - doporučuji.

Mirabelko, děkuji. Nad svým horoskopem jsem si svého času nakontemploval až až... ;) Finančně jsem zatím zajištěný celkem uspokojivě, pokud dostanu PID, tak to na sebe rovnou preventivně prásknu a vyhnu se tak situaci, že by to na mě prasklo. :)))

..a tak dopadne každý kdo bude žrát modrácké propagační slinty plné sprostoty, sobectví povýšeného na Vyznání víry a lží na entou, milý El Coyotéro - prostě mu z nich zákonitě jednou pořádně jebne v kouli...Příkladů máš i zde v diskusi dost. Vykašli se na konečně z vysoka na takový žvásty, nečti je, nepřemejšlej o nich, programově je ignoruj - a bude li tě s nima nějaký modrák otravovat prostě mu nabídni jednu do zubů - a v případě pokračování výlevu jeho arogance - dej mu onem řádný bum jež je jediným co podobné cítítí bytosti může popostrčit k Osvícení (tedy akt dobra, soucitu a předávání Učení) a je to. Dělám to tak sám už celý roky a jsem od té doby co jsem s touto praxí začal čím dál více spokojenej a v pohodě....

...Kojota velmi obdivuji. Na rozdíl od mnoha co na netu všem předvádí své přebujelé ego, kojotův hlas do vřavy přináší něco očistného. Nesaje, netyje z druhých. Obdarovává. Snad dostává i něco zpět.

Mně osobně v boji s mou diagnostikovanou poruchou (a ujištuji že ač obě vypadají jako prkotiny fakt umí člověku zničit život a je dost lidí které doženou až k sebevraždě) - těžká spánková porucha a PSS - moc pomohl životopis a cestovní denník Miky Waltariho, jež se potýkal s tím samým. Použil jsem i pár jeho metod které tam popisuje, a ke kterým pracně došel, já je měl díky němu zadarmo. Dnes je to již minulostí. Možná by ti něco dal Styronův deník či dobrý životopis?