AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
čtvrtek, 18. června 2009
Deprese se vrátila v plné síle, udeřila jako kladivo a srazila mě do kolen. Kus odpoledne, poté, co jsem se přinutil napsat článek, jímž jsem snad vyřešil neustálé rýpání jednoho z komentátorů ohledně údajné odpovědnosti plynoucí z mého vzdělání, jsem proležel v posteli takřka neschopen pohybu, místy upadal do hypnagogického polospánku a přemýšlel o sebevraždě.
Tentokrát se mé myšlenky na smrt točí kolem přejetí dostatečně rychle a bezohledně se pohybujícím automobilem. Výhodou by bylo, že by se jen obtížně dokazovalo, že šlo o sebevraždu, zvláště kdyby k tomu došlo na přechodu pro chodce a znám jeden takový, kde by uskutečnění tohoto plánu nebylo zvláště obtížné. Moje žena by dostala vyplacenou pojistku a kretén, který před přechodem nepřibrzdil, by dostal, co by si zasloužil. V duchu jsem si představoval ten náraz, bolest, přeletění auta a v ideálním případě doražení dalším automobilem a, věřte nevěřte, byla to velmi příjemná představa. Bolest, možná okamžik existenciální hrůzy a pak, konečně, nic, neexistence, meon... Nikoli klid, klid je spojen s existencí... Já v té chvíli nechtěl cokoli, co by bylo jakkoli spojeno s existencí, mé myšlenky se netočily kolem potřeby jakékoli formy komunikace s kýmkoli (přičemž sebevražda jako forma komunikace je jinak poměrně běžná).
Lucienne mi vnutila Xanax a přiměla mě k pomoci při úklidu bytu. Šlo to ztěžka, cítil jsem se, jako bych na bedrech vláčel tíhu celého světa. Ale šlo to a jsem rád, že jsem byl schopen jí pomoci.
Celý ten den začal vůbec chmurně. Přestože jsem myslel, že mám všechna zvířata dostatečně zabezpečena, utekly mi dvě užovky domácí (terarista nechal díru v místě, kudy vedou dráty k vyhřívací žárovce). Jednu z nich Lucienne objevila ještě ráno, druhá, malý hádýšek, ještě takové nanicovaté hadí miminko, však zůstával v trapu. Taková situace mi nikdy nepřidá, cítím se pak hrozně nezodpovědně a mívám z toho výčitky.
Kromě toho jsem zjistil, že se mi opět nenačítá můj vlastní weblog, takže nejsem schopen odpovědět na komentáře. Nevím, v čem je problém, patrně na straně Bloguje.cz, a neměl jsem sílu se tím už ani trápit (v předchozích dnech jsem z toho lezl po zdi). (Z toho mimo jiné plyne, že pokud vám nebudu odpovídat na komentáře, je to patrně tím, že to nebude technicky realizovatelné. V červenci podle všeho převedu Amor Vacui na klasický hosting a pojede pod WordPressem, pak už by tyto problémy nastávat neměly.)
Když jsme k večeru dokončili úklid, cítil jsem se státe pod všechny psy na světě, ale už jsem se alespoň nechtěl zabít. Když pak moje žena objevila uprchlého hádýška, byla to první věc, která mi udělala radost. Pomazlil jsem se s ním a vstřebával tu prostou a nic neřešící vůli k životu, jíž tato zvířata disponují. Mám v posledním období k plazům blízko. Přinášejí mi cosi, co mé překomplikované duši schází...
Teď, v jedenáct večer, už je mi, když ne dobře, tak alespoň snesitelně. Kontempluji nad slovy jednoho z mých čtenářů, zda je moudré, aby se tak duševně nevyrovnaný člověk, jako jsem já, věnoval magii. Myslím, že má do značné míry pravdu. Je to pro mě nebezpečné a nic na tom nemění ani skutečnost, že můj problém není psychický, tedy zvládnutelný čistým dušepzytem, ale z velké části biologický. V zásadě existují dva možné přístupy – buď jít západní cestou systematické sebekontroly v rámci toho kterého magického výcviku, což je vzhledem k mým průběžně se vracejícím obtížím čirý masochismus, nebo jít cestou zahrnující integraci nemoci jako nemoci šamanské. Přijmout nemoc jako zasvěcení, učinit z ní všemi tolik hledaného "Mistra"... To jsou jen takové předběžné úvahy...
Nejvíce mne trápí skutečnost, že teď, když se to (asi poslední měsíc) opět zhoršilo na sám pokraj nesnesitelna, opravdu nejsem schopen postavit se na vlastní nohy, začít pracovat a být společnosti jakkoli prospěšný (nepočítám-li těch pár lidí, kterým je, tak či onak, prospěšná má literární tvorba). Mele se to ve mně – na jednu stranu vím, že jsem vážně nemocný a není třeba si dělat vrásky z toho, že je má nemoc pro společnost méně srozumitelná, než třeba diabetes, na druhou stranu se, nevyhnutelně, ozývají mikromanické bludy o vlastní bezcennosti, zvláště když je téma "sociálního parazitismu" tak frekventované v komunitě lidé, s nimiž jsem ve styku a jichž si vážím.
Jedna z věcí, jež mne drží nad vodou, ovšemže kromě Lucienne, jíž tímto nesmírně děkuji za lásku a podporu, je má satanistická víra v život, má literární tvorba a plány, které s ní mám, a prostá skutečnost, že ať už bude jakkoli, přijde večer, bude trochu líp a já zase něco napíšu...
Tolik tedy má dnešní kolempůlnoční zpověď. Nepsal jsem ji z touhy po politování, jen jsem to ze sebe potřeboval dostat. Tak to tak prosím berte...
Lucienne mi vnutila Xanax a přiměla mě k pomoci při úklidu bytu. Šlo to ztěžka, cítil jsem se, jako bych na bedrech vláčel tíhu celého světa. Ale šlo to a jsem rád, že jsem byl schopen jí pomoci.
Celý ten den začal vůbec chmurně. Přestože jsem myslel, že mám všechna zvířata dostatečně zabezpečena, utekly mi dvě užovky domácí (terarista nechal díru v místě, kudy vedou dráty k vyhřívací žárovce). Jednu z nich Lucienne objevila ještě ráno, druhá, malý hádýšek, ještě takové nanicovaté hadí miminko, však zůstával v trapu. Taková situace mi nikdy nepřidá, cítím se pak hrozně nezodpovědně a mívám z toho výčitky.
Kromě toho jsem zjistil, že se mi opět nenačítá můj vlastní weblog, takže nejsem schopen odpovědět na komentáře. Nevím, v čem je problém, patrně na straně Bloguje.cz, a neměl jsem sílu se tím už ani trápit (v předchozích dnech jsem z toho lezl po zdi). (Z toho mimo jiné plyne, že pokud vám nebudu odpovídat na komentáře, je to patrně tím, že to nebude technicky realizovatelné. V červenci podle všeho převedu Amor Vacui na klasický hosting a pojede pod WordPressem, pak už by tyto problémy nastávat neměly.)
Když jsme k večeru dokončili úklid, cítil jsem se státe pod všechny psy na světě, ale už jsem se alespoň nechtěl zabít. Když pak moje žena objevila uprchlého hádýška, byla to první věc, která mi udělala radost. Pomazlil jsem se s ním a vstřebával tu prostou a nic neřešící vůli k životu, jíž tato zvířata disponují. Mám v posledním období k plazům blízko. Přinášejí mi cosi, co mé překomplikované duši schází...
Teď, v jedenáct večer, už je mi, když ne dobře, tak alespoň snesitelně. Kontempluji nad slovy jednoho z mých čtenářů, zda je moudré, aby se tak duševně nevyrovnaný člověk, jako jsem já, věnoval magii. Myslím, že má do značné míry pravdu. Je to pro mě nebezpečné a nic na tom nemění ani skutečnost, že můj problém není psychický, tedy zvládnutelný čistým dušepzytem, ale z velké části biologický. V zásadě existují dva možné přístupy – buď jít západní cestou systematické sebekontroly v rámci toho kterého magického výcviku, což je vzhledem k mým průběžně se vracejícím obtížím čirý masochismus, nebo jít cestou zahrnující integraci nemoci jako nemoci šamanské. Přijmout nemoc jako zasvěcení, učinit z ní všemi tolik hledaného "Mistra"... To jsou jen takové předběžné úvahy...
Nejvíce mne trápí skutečnost, že teď, když se to (asi poslední měsíc) opět zhoršilo na sám pokraj nesnesitelna, opravdu nejsem schopen postavit se na vlastní nohy, začít pracovat a být společnosti jakkoli prospěšný (nepočítám-li těch pár lidí, kterým je, tak či onak, prospěšná má literární tvorba). Mele se to ve mně – na jednu stranu vím, že jsem vážně nemocný a není třeba si dělat vrásky z toho, že je má nemoc pro společnost méně srozumitelná, než třeba diabetes, na druhou stranu se, nevyhnutelně, ozývají mikromanické bludy o vlastní bezcennosti, zvláště když je téma "sociálního parazitismu" tak frekventované v komunitě lidé, s nimiž jsem ve styku a jichž si vážím.
Jedna z věcí, jež mne drží nad vodou, ovšemže kromě Lucienne, jíž tímto nesmírně děkuji za lásku a podporu, je má satanistická víra v život, má literární tvorba a plány, které s ní mám, a prostá skutečnost, že ať už bude jakkoli, přijde večer, bude trochu líp a já zase něco napíšu...
Tolik tedy má dnešní kolempůlnoční zpověď. Nepsal jsem ji z touhy po politování, jen jsem to ze sebe potřeboval dostat. Tak to tak prosím berte...
čtvrtek, 18. června 2009 | rubrika: Deprese a spol. |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1]Kojot a magie (Cody - Mail - WWW) Vloženo 18.06.2009, 12:09:45 x
Já myslím, že je to správné, aby jsi se věnoval magii, myslím, že to máš v sobě. Jen tvá magie bude ... trochu jiná.[2] (Liška - WWW) Vloženo 18.06.2009, 14:38:53 x
Kdyby byli všichni nabušení "vyrovnaní" lidé, byli by orientováni (jen) na pětismyslové bytí, žádná magie by nebyla, nikdo by se jí nevěnoval. Tak to je přinejmenším jeden z tvých přínosů. Pocity viny zrušit! Jsou nanic! Mají je vůbec jiné kultury, neovlivněné křesťanstvím?
Přeju, ať je líp tobě, Kojote, a zdravím Lucienne.
[3] (Kojot - WWW) Vloženo 18.06.2009, 23:08:08 x
Díky, no... Vážně teď nevím, co vlastně napsat. Taky si přeju, aby mi bylo líp. Tohle je mnohem horší než bolest zubů nebo křeče v břiše, kterými jsem si tento rok prošel...[4]wewerucha (Czarná wewiurrka ) Vloženo 18.06.2009, 23:59:10 x
Sakra to by mne mrzelo kdybychom o tebe přišli!!!!!![5]prej nějakej parazitismus pche.. (Czarná weviurrka ) Vloženo 19.06.2009, 03:15:18 x
...se Ti Kojote divím, že takové pravičácké žvásty vůbec nepouštíš hned druhým uchem ven. Já jak takové plky od někoho slyším, věř že se s ním už vůbec nezahazuju a kolikrát ani moc nemažu...Jak pravil Henlein, TÁHNI DO PRDELE KRETÉNE je velmi dobrá odpověď v podobných situacích...To máš s toho že se snažíš cpát se mezi pravičácké sociopaty...pro mne takoví lidé nejsou (a nikdy nebudou) ničím než odpadem a omylem Stvořitele. Když se nad tím důsledně zamyslíš je to i jediné praktické a stoprocentně spravedlivé, neb právě tak oni sami vnímají všechny ostatní entity mimo své osoby, a dostává se jim tudíž důkladného pohoštěníčka jejich vlastním chlebíčkem...prostě na každé jedno slovo SOCKA odpověz třemi ZMRD a je to...[6] (Lianare - Mail ) Vloženo 19.06.2009, 09:39:50 x
Psaní je ta nejlepší terapie, tedy pokud člověk nemá tu správnou ruku na malování.[7] (Kojot - WWW) Vloženo 19.06.2009, 11:15:13 x
Lianare: Ano, na malování tak úplně ruku nemám, spíš na koláže. Ale na výtvarnou tvorbu zrovna teď nemám doma místo, neb jsme museli přestěhovat sklep do bytu (dělají nám sanaci baráku a musely se vyklidit sklepy), takže to máme teď doma jak ve skladišti... Ale přesto, mohl bych zkusit něco namalovat. Jen tak, pro sebe...
Veviurrko, pro bohy! Nepleť do všeho politiku, už je to otravné. Požadavek, aby člověk žil tak, aby byl prospěšný sobě i druhým, je v pořádku a může jej vznést i levičák. Ale je fakt, že žijeme ve společnosti, kde se rozpadly podpůrné rodinné vazby a přijmout pomoc od státu, pokud ji nabízí a pokud je to v situaci, kdy je to podložené, je v pořádku. Ale vzpomeň si na všechny ty vyžírky, kteří by se o sebe postarat mohli a zneužívají sociálního systému i na Tvůj úkor. Jistě o nějakých takových víš.
[8]sw (santawizard ) Vloženo 19.06.2009, 12:38:58 x
Kojote a veverko, já si zase myslím,že okultisté a náboženští fanatici jsou a budou trestání nejenom protože nevěří ani ve svoje vlastní tabákové mági a hospodské kaplany, ale že tyto legální drogy zneužívájí v politice už skoro jako stalin a hitler ve válce!!Je to pravda?[9]wew (Czarná weviurrka ) Vloženo 19.06.2009, 15:44:53 x
Tak sanťasi teďka si mne fakt dostal, na to nemám co kvíknout....ale nechej Kojota chvílu vydechnout..nerad bych o něj přišel mám ho za ta léta docela rád...[10] (Kojot - WWW) Vloženo 19.06.2009, 16:03:09 x
Santawizarde, pravda, má-li to být něco ve smyslu souhlasu s realitou, je v tomto případě závislá na Tvé vnitřní realitě, která je pro mě z větší části naprosto nesrozumitelná, tudíž to opravdu nemohu posoudit.[11]kojot a veverka (santawizard ) Vloženo 20.06.2009, 14:04:35 x
já se v tomto bodě ,jenom snažím poukázat na možné příčiny všech problému s okultismem a náboženstvím.Jestli se vám to nezdá už nic originálnějšího říci neumím.Pojem tabákový mági a hospodský kaplan je pojem nejenom teologický ale i preventivní!!Všichni ti kteří toto neuznávají jenom šíří nenávist a válku a psychiatrické nemoci!!!Měli by jste se za sebe stydět[12] (Bretislav - Mail ) Vloženo 21.06.2009, 21:53:32 x
Ahoj Kojote,
Ty už určitě víš, že každá deprese jednou skončí. Vydrž to! Chce to čekat. V nejhorším se nech normálně hospitalizovat, nic na tom není. Jinak Xanax je spíš anxiolytikum, což asi taky dobře víš - bacha na závislost. Držím palce!
[13] (Kojot - WWW) Vloženo 22.06.2009, 00:14:55 x
Díky za podporu, Břetislave. Xanaxu se nebojím, kdybych měl být závislý na anxiolytikách, jel bych v tom už dávno...
Ano, každá deprese jednou skončí. Ale na jak dlouho? A pak začínat skoro od nuly... (viz poslední článek) - je to poněkud ubíjející...
[14] (Michaela ) Vloženo 25.06.2009, 12:29:58 x
Cau Kojote, je mi líto, že je zase blbě...Vždy když to čtu, tak si říkám, změň terapeuta, změň terapeuta, jako mantru. Jasně, nemám ti do toho co kecat...ale...nevěřím moc na endogenní deprese..Nestojí to aspoň za pokus?
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*