AMOR VACUI - zápisky z cesty

Podobné motivace mají asi i všelijací čáryfuci. Varietní kouzelníci, iluzionisté a mágové.

Osobně od magie očekávám rozvoj mé osobnosti a to "být lepším", ať už to znamená cokoliv. Získávání znalosti a pochopení. A pochopitelně díky tomu jistou moc nad jemným předivem toho, čemu říkáme realita.

Magie je pro mne - zatím - vyústění cesty. Různými podivnými způsoby jsem svět (včetně sebe) poznával a snažil se ho nějak pochopit až ke mně nakonec promluvil Phil Hine jasným jazykem (byť tenkrát ještě v angličtině) a začalo to do sebe zapadat. Magie pro mne znamená moc. Tu MOC, kterou člověk vládne. Anonymní alkoholici se ve své modlitbě hlásí ke snaze měnit to, co změnit mohou a přijmout to, co změnit nelze a ještě mezi tím dokázat rozlišovat. Magie znamená přijmout, že toho lze změnit opravdu hodně a hranice se stále posunuje. Mágovi s jeho mocí přibývá i odpovědnosti. Ale i sebevědomí a co já vím co. Rozhodně to není špatný pocit....

Právě se mi, dnes poprvé, načetl blog, tak toho promptně využiju k tomu, abych nejprve zmínil, že má možnost odpovídat na komentáře je značně omezena, takže to prosím berte v úvahu...

@Teo: Já se ptal lidí praktikujících magii, co od toho očekávají. Hm?

Cody, zkus si zakontemplovat nad tím, co to "cokoli" znamená. Hm? A pak také co znamená "moc" a k čemu ji využíváš.

Gerte - Ty se snažíš o definici magie, ale napiš mi, co od ní, respektive od moci, pokud magii jejím prostřednictvím definuješ, očekáváš. Co Ti má přinést? Jak ji využiješ?

Cody to řekl celkem pěkně. Rozvoj a snaha "být lepším", AŤ UŽ TO ZNAMENÁ COKOLIV.
Mě nějak tak sedí hedonictická představa lásky/extáze(v podání křesťanství/gnosticismu/novoplatonismu/hermetismu), ke které se člověk nějakým způsobem přibližuje. Já jsem nastoupil na nějakou cestu, jsem spokojen a půjdu tak daleko, dokud mě to bude uspkojovat. Ať už to znamená stát se "jen" spokojeným člověkem nebo "splynutí s Bohem".
Moc se mi líbí thelemická koncepce dosažení PV(je to jedna z věcí, na které stavím), ale to je jako cíl špatně definovatelný pojem.

Být lepším, být lepším... Gestaltista by na to řekl, že se máme být sami sebou a ne se honit za mělbychy typu "být lepším". Co to vlastně znamená? To je jako z Limonádového Joa... Ale jo, budiž. Znamená to kladení důrazu na budoucnost, což je OK. Ale nebylo by stejně vzrušující usilovat o to být horším?
(Hele, já vím, že plácám, prostě píšu, co se mi honí hlavou. Hlavně to nebrat příliš vážně...)

V podstatě magii praktikuji za účelem poznání, v poslední době samozřejmě experimentuji s možností zlepšit si nějak bytí tady (rozuměj hmotný vliv) ale je to pro mě spíš okrajové. V podstatě mě zajímá jak funguje "svět" jaká je moje role v něm, jak ji můžu naplňovat a nakolik se můžu od nějakého "předurčení" odklonit.
tygr a pruhy

Líbí se mi právě ta postmoderní nedefinovanost. Nechám tento pojem volný:-)

Cody, neoháněj se postmodernou - postmoderna neusiluje o nedefinovanost ale o různost definic, což je rozdíl. Vágnost pojmu ponechanou jen tak by Ti žádný filosof hodný toho jména neodkýval. Ale klidně to tak nechej, pro mě za mě. Ale nezlob se, když za tím budu spíše než postmodernu vidět něco jiného, třeba lenost jít do hloubky...

1) Poznání = nikoliv faustovsky, nýbrž prométheovský princip, ten je starší.
2) Dále známe též dyonýzovskou podstatu, spočívající v uspokojování potřeb, citové cestě, tvůrčím duchu atd.
3) Někdo ještě přidává třetí cestu, se dvěma výše uvedenými moc nekorespondující buddhistickou (sebeovládání).
Já kombinuju...
Furt mám něco na toto téma rozepsané, proč je na jedné straně dobře, že je magie "šprtána", a na druhé straně je to špatně a to nejhorší, co mohla chaosmagie provést pravému duchu Spareových sigil, je rozebrat je na body jedna až pět.

Jinak taky blahopřeju k povídce a divím se, kde na to bereš čas, já jsem se naposledy umístila v top ten v roce 1999 v CKČ, ale Mloka jsem taky tehdy nevyhrála.

Ty musíš prudit i ve spánku? Mě je naprosto ukradený co by mě filosof odkýval nebo odkýval, mě je to prosím pěkně u prdele. Žádný filosof se mnou moji magickou cestou nejde.
Já netvrdím, že postmoderna usiluje o nedefinovanost, to je jedna z Tvých manipulací a podsouvání. Jen říkám, že zůstanu u postmoderní nedefinovanosti, což si člověk, kterému nejde jen o rýpání snadno přeloží.
Ano odmítám jít na Tvíém blogu na hloubky, protže by to bylo házení perel sviním, když vidím jak k psaní na svému blogu přistupuješ. Tvé snahy o ustavičné vyvolávání flame war, oh...

Kojote: ono to možná vyznívá jako definice a taky to souvisí s mou potřebou občas si věci hezky ohraničovat a abstrahovat (patrně Vobadelský vliv). Ale já tím magii definovat nechtěl, je to jen ten aspekt, který má pro mně hlavní význam. Jelikož jsem Gestaltista profesionál, trochu jsem si s tím pobyl a zážitek mě zavedl do dětství, kdy jsem se z kopce díval do krajiny a cítil jsem se tak, jako bych mohl jít kam chci. Zároveň nějaká omnipotence typu "mám přece nohy", i trocha úzkosti, z té dálky - "mám jenom nohy". podobně to bývá i teď, když si otevřu nějakou knihu nebo chystám rituál - a nebo když vedu skupinu. Mám-li to shrnout, magie mi přináší zážitek volnosti, pocit, že něco můžu (to je ta MOC). Slouží mi taky jako model světa, dodává předvídatelnost, orientaci. Od jiných přístupů je odlišná tím, že ji tvořím. Magie mě respektuje - to je na ní kouzelné.
...sem se zase rozkecal. Cody bude určitě otrávený...

Gerte, díky, to je vyčerpávající a velice inspirující!

Cody, přemýšlím, zda se naštvat či nikoli, ale řeknu jen, že jsi přecitlivělý. Mě jen opravdu zajímalo, co to znamená PRO TEBE. Nedefinovanost či pluralita definic neznamená, že by člověk neměl mít ve věcech jasno (a může přitom - postmoderně - dodat, že tak, jak v tom má jasno on, není jediná pravda, ale jeho pravda). Nešlo mi o flame war, opravdu mě jen upřímně zajímalo, co to pro Tebe znamená... Toť vše.

Catalessi: Díky za upřesnění pojmů.

Já nevím jestli to dokážu sepsat do slov nějak krátce, to by byl hodně hodně dlouhý příspěvek.

Cody, to je ovšem zcela korektní a upřímná odpověď. Nesepisuj, pokud se na to necítíš, a až se na to cítit budeš, napiš to jako článek na svůj blog. Hm? ;)

Jo, Catalessi, zrovna ta povídka, kterou jsem poslal do Olomouce, je hodně stará, takže s tím žádný velký časový výdaj nebyl. Ale teď trávím relativně dost času na dokončení knihy recenzí fiktivních knih, pro niž za chvíli začnu hledat vydavatele. Čas relativně teď mám, a hlavně mám záchvaty přemáhající inspirace aneb Když musíš tak musíš. ;)

Já od magie chci pochopení toho jak se věci mají a prohlédnutí pod závoj náhody, tak abych obrazně nelezl pod rozjetý vlak, který nemůžu zastavit, a vyhnul se tak utrpení. Ve výsledku mi jde o stav volnosti, kdy mi při realizaci všech věcí, které budu chtít, bude hrát náhoda do karet.

Tak já se přidám s troškou do mlýna:
Od magie paradoxně očekávám, lepší uvědomění si reality.
Pro mě je magie zcela přirozenou cestou, jak se rozvíjet a naplňovat potenciál své lidskosti.Člověk je podle mé osobní víry tvorem, který v sobě nese jiskru stvořitele, a má tak možnost mimo jiné možnost zasahovat a měnit dění, struktury a systém hodnot,dle kterého se řídí zbytek věcí. Příjde mi tedy žádoucí tento talent rozvíjet, zdokonalovat tak sebe sama a v jistém smyslu se tak přibližovat k božskému.
Taky si cením toho,že mi přináší praktický užitek v případě jinak neřešitelných situacích, pomáhá nebýt ve vlivu všelijakých energetických parazitů, a dává hlubší poznání o podstatě mnoha věcí. A koneckonců je to cesta,na kterou mě uvedla moje bába, no a tu bych tedy rozhodně zklamat nechtěla...

Mášo, díky za příspěvek.