AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
čtvrtek, 4. června 2009
I když se věnuji věcem magickým, neprožil jsem záplavu podivných a okultních zkušeností, jíž se mohou pochlubit jiní mágové. Patrně to bude tím, že jsem, nejen co se magie týče, diletant. Přesto jsem se s tajemnem a magií setkal a byly to zážitky mocné a překvapivé. Pominu-li pozoruhodné zážitky z raného dětství, první takové setkání proběhlo, když mi bylo čerstvých 20 let: v sobotu 22. dubna roku 1995.
Měl jsem spolu s tehdy blízkým přítelem spoluorganizovat SF con v Boskovicích (byl to "dvojcon" Geacon+Necronomicon). Jenže přítel nedorazil. Nejprve jsem byl naštvaný, posléze jsem se od dalších přátel dozvěděl, že zmizel a jeho rodiče už několik dní nemají ponětí, co s ním je a mají o něj starost. Takže jsem měl starost také. Byla sobota večer a rozhodl jsem se, že vykonám magický obřad, jehož prostřednictvím pošlu kamarádovi energii. Tu jsem však musel někde získat. Moje příprava na rituál spočívala ve vypití půl litru rumu se záměrem načerpat z něj sílu, což se povedlo – celý jsem se chvěl přemírou energie a vůbec jsem se necítil opile. Poté jsem, spolu se dvěma přáteli, provedl magický obřad, jehož scénář (ovšem pro jinou příležitost) vymyslel zmizelý kamarád (mimochodem – skvělý a atmosférický rituál to je a obsahuje mantru, jíž dosud používám, nejsem však oprávněn to zveřejnit). Použití přítelova rituálního scénáře mi připadlo jako dobrý způsob naladění se na něj (a navíc jsem žádným vlastním scénářem nedisponoval). Obřad jsem vykonal ve stavu, o němž jsem se až mnohem později dozvěděl, že jej Peter J. Carroll nazývá stavem gnóze. Podařilo se mi soustředit záměr na pomoc příteli a na nic dalšího jsem nemyslel. Po rituálu jsem se téměř zhroutil, skoro jsem nemohl chodit, jak jsem byl vysílený. Přátelé mě odvedli na ubytovnu.
Když jsem druhý den přijel do Brna, zmizelý kamarád byl na světě. Posléze mi vyprávěl, že pár dní před conem šel navštívit babičku a sklátila jej tam horečka. Dostal těžkou angínu. Stonal u babičky, která se ovšem neobtěžovala dát komukoli o přítomnosti vnuka vědět (jednou jsem tu babičku viděl a musím konstatovat, že patrně již žila z větší části v jiné realitě...). Přítel také neměl jak oznámit, co se děje – bylo mu zle a nezapomeňme, že mobily byly v té době ještě hudbou budoucnosti. V noci ze soboty na neděli se však jeho zdravotní stav skokově zlepšil a v neděli po vlastní ose dorazil domů. Posléze mi řekl, že příliv síly cítil, a dodal, že jsem to předimenzoval (použil svůj oblíbený příměr o rozbíjení ořechů barevným televizorem...). Na to jsem mohl odpovědět jedině to, že nejsem jasnovidec, nevěděl jsem, jak na tom je a tak jsem mu raději věnoval maximum možného...
Když tuto událost zpětně rekapituluji, pak šlo o jasnou ukázku situace, kdy bylo dosaženo výsledku v souladu s vůlí a fungovalo to proto, že jsem intuitivně jednal v souladu s jasně vytyčeným záměrem a bez jakékoli pochybnosti. Dotyčný byl v té době mým nejlepším přítelem, velmi mi na něm záleželo a byli jsme určitým způsobem propojeni. To hrálo roli nepochybně.
Přemýšlím, zda stále ještě disponuji schopností vypít velké množství tvrdého alkoholu, načerpat z něj sílu a uchovat si jasnou mysl. V devadesátých letech jsem to předvedl vícekrát i při nemagických příležitostech. Vždy jsem se na to ale musel soustředit.
Ale především rozjímám nad tím, zda bych i nyní dokázal vložit do rituálu tolik síly, odhodlání a slepé víry jako tehdy...
Tolik tedy k mému prvnímu setkání s magičnem. Skeptik řekne, že šlo o náhodu, která byla zapamatována proto, že se obě události (uzdravení kamaráda a rituál) odehrály (náhodně) ve stejnou dobu. Takové tvrzení nelze vyvrátit. Já však věřím, že došlo k něčemu skutečnému. Rozumějte – uznávám, že je to víra, nic nepředstírám. Jen vyzývám případné skeptiky z zamyšlení nad možností, že člověk a svět jsou složitější, než se může zdát, a že se občas stávají, zcela objektivně, věci tajemné; události, jež na své vědecké vysvětlení ještě čekají...
Mne vzpomínka na onen rituál vede k tomu, abych kontemploval o vůli, záměru a destruktivních pochybnostech. Neboť, stejně jako pro oheň a víru, i pro skepsi platí, že je dobrý sluha, ale zlý pán...
Když jsem druhý den přijel do Brna, zmizelý kamarád byl na světě. Posléze mi vyprávěl, že pár dní před conem šel navštívit babičku a sklátila jej tam horečka. Dostal těžkou angínu. Stonal u babičky, která se ovšem neobtěžovala dát komukoli o přítomnosti vnuka vědět (jednou jsem tu babičku viděl a musím konstatovat, že patrně již žila z větší části v jiné realitě...). Přítel také neměl jak oznámit, co se děje – bylo mu zle a nezapomeňme, že mobily byly v té době ještě hudbou budoucnosti. V noci ze soboty na neděli se však jeho zdravotní stav skokově zlepšil a v neděli po vlastní ose dorazil domů. Posléze mi řekl, že příliv síly cítil, a dodal, že jsem to předimenzoval (použil svůj oblíbený příměr o rozbíjení ořechů barevným televizorem...). Na to jsem mohl odpovědět jedině to, že nejsem jasnovidec, nevěděl jsem, jak na tom je a tak jsem mu raději věnoval maximum možného...
Když tuto událost zpětně rekapituluji, pak šlo o jasnou ukázku situace, kdy bylo dosaženo výsledku v souladu s vůlí a fungovalo to proto, že jsem intuitivně jednal v souladu s jasně vytyčeným záměrem a bez jakékoli pochybnosti. Dotyčný byl v té době mým nejlepším přítelem, velmi mi na něm záleželo a byli jsme určitým způsobem propojeni. To hrálo roli nepochybně.
Přemýšlím, zda stále ještě disponuji schopností vypít velké množství tvrdého alkoholu, načerpat z něj sílu a uchovat si jasnou mysl. V devadesátých letech jsem to předvedl vícekrát i při nemagických příležitostech. Vždy jsem se na to ale musel soustředit.
Ale především rozjímám nad tím, zda bych i nyní dokázal vložit do rituálu tolik síly, odhodlání a slepé víry jako tehdy...
Tolik tedy k mému prvnímu setkání s magičnem. Skeptik řekne, že šlo o náhodu, která byla zapamatována proto, že se obě události (uzdravení kamaráda a rituál) odehrály (náhodně) ve stejnou dobu. Takové tvrzení nelze vyvrátit. Já však věřím, že došlo k něčemu skutečnému. Rozumějte – uznávám, že je to víra, nic nepředstírám. Jen vyzývám případné skeptiky z zamyšlení nad možností, že člověk a svět jsou složitější, než se může zdát, a že se občas stávají, zcela objektivně, věci tajemné; události, jež na své vědecké vysvětlení ještě čekají...
Mne vzpomínka na onen rituál vede k tomu, abych kontemploval o vůli, záměru a destruktivních pochybnostech. Neboť, stejně jako pro oheň a víru, i pro skepsi platí, že je dobrý sluha, ale zlý pán...
čtvrtek, 4. června 2009 | rubrika: Magie, mystika, víra |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1]souhlasím, (haston - Mail - WWW) Vloženo 04.06.2009, 00:54:44 x
téměř 15 let jsem kouřil a hodně (60 denně) a najednou jsem jednoho dne zjistil, že jsem přestal... zničehonic. žádné abstinenční příznaky jsem neměl. a od té doby nekouřím. občas mi to vrtá hlavou, jestli někdo nepoužil hypnózu a posthypnotický příkaz...
[2] (Catalessi ) Vloženo 04.06.2009, 09:46:58 x
Potvrzuje to moji teorii o štěstí začátečníka, nebo jestli chcete o síle prvního zážitku. Spousta lidí, kt. u magie vydrží, mají obdobnou historku - tedy že aniž by pořádně věděli co dělají, performovali nějaký rituál, který je samotné překvapil svou úspěšností.[3] (vera - Mail ) Vloženo 04.06.2009, 11:06:59 x
[4]Jsu satanista? (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 04.06.2009, 13:25:22 x
[5] (Kojot - WWW) Vloženo 04.06.2009, 13:35:39 x
Vewiurrko, satanista by dotyčného po zásluze proklel a když by zjistil, že kletba funguje, měl by radost. Nepociťoval by výčitky, pochybnosti a ani by se na něm neprojevilo to, čemu se říkává "zpětný odraz". Satanista je zodpovědný za své činy a rozhodne-li se k činu, pak už nelituje. Neboli - pokud chceš někoho proklít, musíš si být jist, že to chceš bez jakýchkoli pochybností, protože pochybnosti tě mohou i zničit. Sám jsem to zažil...
[6]satanská wjewjura (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 05.06.2009, 18:48:42 x
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!

Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*




