AMOR VACUI - zápisky z cesty

milý Kojote, tak jsem ti klikla, čtu tebe i Lucienne, asi sice nepatřím mezi zcela typické čtenáře, protože některé věci, které zajímají vás, jsou mně cizí, ale vaše blogy mě rozhodně obohacují a inspirují.

ahoj, tvůj blog jsem našla asi před rokem vlastně náhodou. od té doby se vždycky podívám, co je u tebe nového a čtu "tě" ráda. jen si říkám jak to děláš, spousta úvah či přímo článků - děláš taky něco jiného? působíš na mě dojmem aktivní sopky :-)
ještě se zeptám, jestli dopadl ten tvůj návrh na uspořádání happeningu podporující africké šamany na úrodnou půdu, nebo to prostě vyšumělo?
díky za tvůj blog a zdravím b.

Díky! Jsem rád, že mám takové čtenáře.
Ten happening bude, hodlám využít solidní koncentraci novopohanů na PaganConu (v rámci Festivalu fantazie) a probrat to s nimi u sklenky něčeho dobrého... ;) Hlavně musíme dát dohromady něco, co by bylo přijatelné jak pro tu část pohanů, co nechce mít nic, ale vůbec nic!, společného se satanisty ;)

Až na to že si myslím že jsi drobet dost na palicu padlý cvok (viz povídka o Ježíšovi v pekle)a rozhodně bych ti nepřál abys svou představu Boha a Pekla potkal (ono kdoví zda to právě takto není že každej potkáme to co v tom vnímáme)tak je tvůj skvělej blog součást každého mého dne a musím říci že by mi chyběl kdyby neměl bejt. Ono kdoví zda jde být normální a psát něco co stojí za to ? Myslím že snad ani ne.

Díky! Jsem rád, že mě čteš!
Normalita je sama o sobě oříšek. Co to je? Průměr populace? Vrchol Gaussovy křivky? Něco, co je v nějakém kulturně definovaném rozmezí? Je vůbec někdo normální? A co na to Jan Tleskač?...