AMOR VACUI - zápisky z cesty

Problém je v tom, kdo učí.
Stačí vzpomenout si, které spolužačky šly na pajdu....

Když nám měla v 5. třídě začít výuka fyziky, vyloženě jsem se těšil a dokonce jsem se vybavil sadou barevných fix, abych si mohl strukturovaně (tehdy jsem toto slovo samozřejmě ještě neznal) podtrhávat. Fixy mi zůstaly ještě dlouho, ale nadšení pro fyziku ze mne naše fyzikářka záhy vyhnala, protože jestli měla na něco talent, tak to nebylo učení (a vzdělávání už vůbec ne!), ale komandování, kádrování a znechucování žáčků.

Je sice možné, že tím prokázala fyzice velkou službu, protože kdo ví, jaký bych byl fyzik, ale já to přesto dodnes pociťuji jako podraz.

jenom proto, že dospělí mi řekli, že TO prostě nejde... Otravoval jsem kdekoho se čtyřmi hracími kostkami a chtěl vytvořit kloub, aby se otáčely přesně tak, jak to o pár let později vyřešil Rubik. A ono to šlo, ne že ne... ;)

Jo, jo, nejhorší je, když vám v "pravou" chvíli někdo řekne, že něco nejde.

Tak si teď říkám, že jestli budu jednou otcem, budu dělat všechno proto, abych takovou chybu neudělal. A to i přesto, že "nejde" je velmi pohodlná odpověď...

Byl od člověka, jedno jakého, ale mám ho ráda, a bylo tam řečeno tohle:

"Chci, abys ze svých výšin občas slétla na zem a překročila všechny, do kterých při letu zatím narážíš. Chci, abys měla krásnou holčičku čarodějku, plnou všeho, co Vy dva nepochybně máte.

Chci, abys udělala tenhle svět lepší, protože Ty na to máš...

Pokud chceš, zkus mi věřit, že na Tebe budu myslet ne v tento den, který bude krásný a jedinečný, ale spíš ve dnech , které přijdou...neboť všednost ubíjí nadšení z krásy lásky a i když jste s Kojotem nepochybně mimořádný a úžasný pár, hodiny praní, dětského jekotu a nevyspání se podepisují na vráskách okolo očí a do mozku vyrývají zvláštní cestičky, které vedou daleko...pryč od útulného hnízdění.

Já na tenhle vzkaz myslím často. Dává mi sílu jako málo slov, která mi kdo řekl v mém životě...

Někdy bych to té osobě chtěla oplatit, ale nevím, jestli na to mám. Jestli jsem dost dobrá na to vycítit, co ten druhý zrovna potřebuje. Často tento pocit mám a pak mě jakoby někdo obejme a pocit se ztratí...

Je to druhá strana slov, o kterých tu píšete, o slovech, která bolí a ubíjí. Jsou však i jiná slova, třeba taková...

Děkuju, Lucienne...

A physicist, a biologist and a mathematician are sitting in a street café watching people entering and leaving the house on the other side of the street. First they see two people entering the house. Time passes. After a while they notice three people leaving the house. The physicist says, "The measurement wasn't accurate." The biologist says, "They must have reproduced." The mathematician says, "If one more person enters the house then it will be empty."

http://en.wikipedia.org...ath_jokes

Licienne ano, tak to znam z pozitivni a ne z negativni stranky. I ve skole lze nalezt nekoho, kdo cloveka podpori kdyz mu je ouvej. A kdyz to neni ve skole tak treba v rodine, v sousedstvi.

Memu nejstarsimu synovi pomohl zasadnim zpusobem jeho ucitel fyziky. On hodil vyhybku jeho zivotu a prakticky mu umoznil stat se tim cim je.

Henry, ten sice znám už dlouho, ale teď už i anglicky a díky za to, že jsi jej připomněl. Je to senzační vtip.

Jsem rád, Ratko, že Tvůj syn narazil na takového učitele. Zvědavost mi nedá, tož se zeptám: Takže Tvůj syn je nyní fyzikem? Nebo fyziku studuje? Jestli je to hodně soukromé, tak to prosím nech být, já jen proto, že by se třeba mohl ze svého úhlu pohledu podívat na některé z diskutovaných článků a třeba k nim něco dodat. Koneckonců i kdyby k nim řekl, že jsem z jeho hlediska úplně mimo, pokládal bych to za podnětnou informaci. ;)

Zrovna dodelává diplomku. Je z nej teoreticky fyzik. ZAroven v nejakem ustavu dela programy, analyza signalu z vemiru :o) specializace na radiove vlny. Hledaji tam tu cernou hentoto. Krome teoreticky fyziky ma vystudovanou i Informatiku.

Tezko s nim muzu diskutovat o fyzicke. Je uplne jinde. Nekolik pater. Podle miry smichu (usmevu) poznam jak dalece jsem mimo :o))jestli kilometry nebo svetelne roky.

Tož to ať se občas staví zasmát ;)

:o)) No muzu. Ale moc si netroufam :o))

Mě nejvíc děsí, s jakým nadšením prostý dav "tradiční" školství obhajuje.Jako třebas tady http://euportal.cz...h-idiotu-.aspx Těch nadšenejch komentářů...

Prisernost. Ucitele maji ucit a ne fackovat zaky. ja doma sve decka taky nefackuju a rostou.

Jo, lidsky toho učitele, co se neudržel, naprosto chápu, ale jeho čin nebyl výchovný ani omylem, ten kantor pohrál, protože se nechal vyprovokovat - a zjevně mu to bylo jasný a už to nevydejchal.

Autorita se nedá nastolit befelem. Jenže kde u nás brát učitelské autority a nekrást...

Kdyz ucitel neni autorita tak se k tomu musi postavit celem.
Rict jim, ze je taky clovek. Stejne jako oni. Ze neni o nic lepsi nez oni. Ze jeho ukolem je ucit. Vysvetlovat latku. Nikoliv je vychovavat. On si dela jen svoji praci. Chodi ucit jako prodavacka prodavat.

A pak se tim ridit. Vysvetlit latku, vyzkouset a napsat vysvedceni. To staci. Nebojovat.

Ratko, v teoretické rovině máš pravdu, ale všichni jsme jenom lidi. Po pravdě řečeno tenhle učitel prostě jen ztratil nervy, neudělal nic lidsky odsouzeníhodného (byť profesně pochybil). Myslím, že to nebyl typ prosazující fyzické tresty. Je mi ho líto. Myslím, že spíš než na facku vyprovokovanou drzým fakanem, jakkoli neprofesionální, by se měla média zaměřit na skutečné týrání dětí...

nemyslela jsem tento pripad. ja ho nesleduji. Vlastne ani nevim o co jde. Cetla jsem jen prispevek kde nekdo velice obhajoval fyzicke tresy a ostatni mu pritakavali.
Takhle obecne se mi to nelibi.
Kdyz uciteli ujedou nervy tak je to lidske. To bych vubec nebrala vazne :o)) Akorat bych zvazila (byt ucitelem) zda tohle povolani me nepretezuje. Zda neni pro me prilis psychicky zatezujici. Zda to moc nezeru.

Probohy Psavče nemůžeš k čertu na ČESKÉM VEBU KOMUNIKOVAT ČESKY? Nebo s tím máš nějaký zásadní problém, cítíš se chytřejší v angličtině či co? Když tak připoj aspoň pro nás blbce a omezence překlad, ne?

Btw ten článek o učiteli je supr a ač je autor modrák, podelsal bych se pod něj i sám. Myslím že na místě bylo spíš vše projednat mezi kantory a nechat dotyčného spratka prostě po několik let propadat ze všech předmětů...ono se "specifické zacházení" zařídit fakt při troše snahy dá. Dokud se psychicky nezhroutí či neopustí ústav. Jediné správné řešení - promyšleně z něj udělat jak klasik praví "exemplum salutis publicae" - příklad veřejného blaha...