AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
neděle, 8. března 2009
Když jsem po půl roce opět navštívil křesťany na Grano Salis, objevil jsem tam diskusi o tom, jestli je katolické učení biblické či nikoli. Ta diskuse mi připomněla myšlenky, jimiž se zaobírám už delší dobu, totiž úvahy o nalézání smyslu v nesmyslu.
Vrátím-li se ještě krátce ke zmíněné diskusi, bylo na ní pozoruhodné především to, že každý z vášnivých diskutérů dokázal v Bibli najít pasáže, dokládající, že právě jeho stanovisko je to jediné správné. Ono také není divu – možná, že kdybych se opravdu snažil, dokázal bych biblicky podložit i tvrzení, že Bůh neexistuje (no, to je výzva!). Bible je jako základní náboženský text opravdu skvělá: Je dostatečně dlouhá, místy zmatená a především obsahuje spoustu protikladných tvrzení. Podaří-li se vám totiž, pokud možno nenápadně, vpašovat do argumentace logický rozpor, získáváte tím úžasný nástroj, s jehož pomocí jste schopni dokázat cokoli. Bible je skvělým náboženským textem ne proto, že by byla logická a konzistentní, ale právě proto, že taková není!
A nyní k tomu, co je opravdu pozoruhodné: Na základě interpretací tohoto v podstatě nesmyslného souboru textů (jednotlivé texty samozřejmě smysl dávat mohou, hovořím zde o Bibli jako celku) vznikla bohatá a nutno dodat, že i myšlenkově přínosná theologicko-filosofická tradice křesťanství a judaismu. Obdobně bychom mohli hovořit o Koránu a arabských myslitelích, jít dále na východ atd., ale zůstaneme u Bible a u tradice nám nejbližší.
Máme zde tedy text, který je sám o sobě občas docela zábavný a čtivý, jindy úmorně nudný, ale především zcela neaktuální a ve valné většině neodpovídající žádné skutečné historii. A pak zde máme díla, která smysl dávají a která jsou do značné míry platná a přínosná i dnes, které na základě interpretací toho zmateného textu vznikly, například Augustinova Vyznání, mistrovská díla středověké scholastiky či barokní mystiky? Jak je to vůbec možné? Ve skutečnosti to je nejen možné, ale i jediné možné. Představte si, že byste měli interpretovat text, který dává zcela jednoznačný smysl. Taková interpretace by nebyla ničím víc než referátem. Co když je tomu tak, že míra kvality a hloubky interpretace závisí určitým způsobem na míře nesmyslnosti a nejednoznačnosti vykládaného zdroje?
Americký filosof a literární vědec Harold Bloom vnesl do hermeneutiky (tedy do teorie o výkladu textů) oproti předchozím pojmům porozumění a předporozumění (kulturní způsobilost pochopit dílo) pojem neporozumění. Zabýval se především problematikou dějin poesie a tím, jak tvůrci navazovali na své předchůdce, kterou pak rozšířil i na další oblasti, takže (v kontextu postmodernismu a dekonstruktivismu) zvýraznil moment neporozumění, špatného čtení a přehlédnutí, jakožto základní prostředek interpretace děl filosofie, kultury a umění. Nepochybně se to týká i theologie. Stále však přikládá hodnotu textu, jehož dezinterpretací vzniklo něco nového a autentického. Já se nyní pokusím o další krok: Co když na hodnotě interpretovaného textu vůbec nezáleží? Co když poznání či umění vydolované interpretací vůbec nezávisí na kvalitě či nekvalitě interpretovaného díla? Burroughs kdysi přišel s metodou střihu (kterou už také budu muset vyzkoušet!), kdy rozstříhal dva různé texty a složil je k sobě, nechal je prolnout, aby tak vytvořil něco nečekaného. Pokládám to za velmi dobrý způsob, jak získat vhodný materiál k tvůrčí interpretaci. Obdobně může dle mého názoru posloužit třeba poesie, zápis snu, počítačem náhodně generovaný text, zápisky schizofrenika, prostě cokoli (Burroughsovy knihy se rovněž přímo nabízejí!), co je dostatečně zmatené a mnohoznačné – a nemusí jít jen o texty, velice dobře to funguje u všech divinačních technik, ať už se jedná o astrologii, tarot či věštění z kávové sedliny, a to nejen v případě věšteb samotných, ale i v případě hledání širších souvislostí mezi daným systémem a fungováním světa či člověka.
Vše závisí především na invenci vykladače, na jeho schopnosti nechat se inspirovat a ovlivnit magií slov, a dát vzniknout smyslu tam, kde původně buď žádný nebyl, nebo byl ve skutečnosti zcela jiný...
A pokud právě něco píšete a myslíte si, že tvoříte ze sebe a nic neinterpretujete, tak si lžete do kapsy. Protože každodenní život, jenž žijete, je zmatenější, chaotičtější a rozporuplnější, než všechna svatá písma dohromady!
A nyní k tomu, co je opravdu pozoruhodné: Na základě interpretací tohoto v podstatě nesmyslného souboru textů (jednotlivé texty samozřejmě smysl dávat mohou, hovořím zde o Bibli jako celku) vznikla bohatá a nutno dodat, že i myšlenkově přínosná theologicko-filosofická tradice křesťanství a judaismu. Obdobně bychom mohli hovořit o Koránu a arabských myslitelích, jít dále na východ atd., ale zůstaneme u Bible a u tradice nám nejbližší.
Máme zde tedy text, který je sám o sobě občas docela zábavný a čtivý, jindy úmorně nudný, ale především zcela neaktuální a ve valné většině neodpovídající žádné skutečné historii. A pak zde máme díla, která smysl dávají a která jsou do značné míry platná a přínosná i dnes, které na základě interpretací toho zmateného textu vznikly, například Augustinova Vyznání, mistrovská díla středověké scholastiky či barokní mystiky? Jak je to vůbec možné? Ve skutečnosti to je nejen možné, ale i jediné možné. Představte si, že byste měli interpretovat text, který dává zcela jednoznačný smysl. Taková interpretace by nebyla ničím víc než referátem. Co když je tomu tak, že míra kvality a hloubky interpretace závisí určitým způsobem na míře nesmyslnosti a nejednoznačnosti vykládaného zdroje?
Americký filosof a literární vědec Harold Bloom vnesl do hermeneutiky (tedy do teorie o výkladu textů) oproti předchozím pojmům porozumění a předporozumění (kulturní způsobilost pochopit dílo) pojem neporozumění. Zabýval se především problematikou dějin poesie a tím, jak tvůrci navazovali na své předchůdce, kterou pak rozšířil i na další oblasti, takže (v kontextu postmodernismu a dekonstruktivismu) zvýraznil moment neporozumění, špatného čtení a přehlédnutí, jakožto základní prostředek interpretace děl filosofie, kultury a umění. Nepochybně se to týká i theologie. Stále však přikládá hodnotu textu, jehož dezinterpretací vzniklo něco nového a autentického. Já se nyní pokusím o další krok: Co když na hodnotě interpretovaného textu vůbec nezáleží? Co když poznání či umění vydolované interpretací vůbec nezávisí na kvalitě či nekvalitě interpretovaného díla? Burroughs kdysi přišel s metodou střihu (kterou už také budu muset vyzkoušet!), kdy rozstříhal dva různé texty a složil je k sobě, nechal je prolnout, aby tak vytvořil něco nečekaného. Pokládám to za velmi dobrý způsob, jak získat vhodný materiál k tvůrčí interpretaci. Obdobně může dle mého názoru posloužit třeba poesie, zápis snu, počítačem náhodně generovaný text, zápisky schizofrenika, prostě cokoli (Burroughsovy knihy se rovněž přímo nabízejí!), co je dostatečně zmatené a mnohoznačné – a nemusí jít jen o texty, velice dobře to funguje u všech divinačních technik, ať už se jedná o astrologii, tarot či věštění z kávové sedliny, a to nejen v případě věšteb samotných, ale i v případě hledání širších souvislostí mezi daným systémem a fungováním světa či člověka.
Vše závisí především na invenci vykladače, na jeho schopnosti nechat se inspirovat a ovlivnit magií slov, a dát vzniknout smyslu tam, kde původně buď žádný nebyl, nebo byl ve skutečnosti zcela jiný...
A pokud právě něco píšete a myslíte si, že tvoříte ze sebe a nic neinterpretujete, tak si lžete do kapsy. Protože každodenní život, jenž žijete, je zmatenější, chaotičtější a rozporuplnější, než všechna svatá písma dohromady!
neděle, 8. března 2009 | rubrika: Úvahy a postřehy |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1] (Wu - WWW) Vloženo 08.03.2009, 21:28:50 x
Dobrá úvaha! Už několikrát jsem uvažoval nad tím, kolik z dalších smyslů, rovin a námětů, objevených v knihách, tam autor skutečně vepsal, a kolik jich zrovna náhodou přináším - interpretuji - já.[2] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.03.2009, 01:28:18 x
Iwan říká, že báseň dělá čtenář minimálně tolik jako autor. Dodám, že jazyk velebásníka Halase byl ovlivněn několika ne zcela správně přeloženými místy velebásníka Trakla, který byl ovlivněn špatně přeloženým velebásníkem Rimbaudem. Pokud se správně pamatuji, i Heidegger jednu ze svých stěžejních úvah o Hölderlinovi věnoval textu, který se nyní považuje za podvrh.
A z jíného úhlu pohledu: podívej na vliv, který měly Rukopisy (a jinde ve světě jiná díla) - díla dle oficiální vědy podvržená - na naši kulturu. Jak skvělá díla inspiroval podvod.
[3] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.03.2009, 01:29:37 x
P. S.: říkal jsem si, že na tom banneru jsou mně povědomá slova. Aha! No jo! Díky![4] (Kojot - WWW) Vloženo 09.03.2009, 09:03:42 x
Díky za komentáře. Ano, autor-text-čtenář je dynamický systém, nikoli jednosměrná šipka...[5] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.03.2009, 16:35:45 x
U nás mimochodem stále ještě doznívá tradice ze socialismu hledat jinotaje i tam, kde nejsou.[6]nonsensuální? (Břetislav - Mail ) Vloženo 10.03.2009, 09:04:12 x
Ahoj Kojote,
není ten název trochuzavádějící? Tuším, že nonsensuální lze interpretovat spíše jako mimosmyslový, t.j. neodvislý od smyslů, než ne-smyslný.
[7] (Kojot - WWW) Vloženo 10.03.2009, 09:44:17 x
Ahoj, no, já myslím, že to může znamenat obojí. Co bys navrhoval?[8]Hmm... (Břetislav - Mail ) Vloženo 10.03.2009, 10:00:43 x
Mno, po přečtení Grondinova Úvodu do hermeneutiky (viz. http://www.oikoymenh.cz...eneutiky/ ) bych byl schopen uvažovat i o možnosti "mimosmyslové hermeneutiky" :-)[9] (Kojot - WWW) Vloženo 10.03.2009, 10:04:19 x
Jenže pojem mimosmyslový se vztahuje k telepatii, jasnovidnosti... Já hledám pojem pro výklad, který nachází smysl v nesmyslu...[10]těžké, těžké ... (Břetislav - Mail ) Vloženo 10.03.2009, 13:11:53 x
To je opravdu těžké, nejprve mě napadlo "hermeneutika absurdna", ale to by asi nevyhnutelně připomínalo Becketta, který tomuto pojmu dal vlastní a jedinečný obsah.
V každém případě "nonsensuální" samozřejmě vypadá jakoby vycházelo z anglického "nonsense", avšak domnívám se, že nové filosofické pojmy je stále ještě lépe odvozovat z latiny (nebo řečtiny). Zde by ovšem nonsensuální oprvdu bylo spíše mimosmyslový, vycházeje z
"sensus".
Znáš slovník Words? Dle mého soudu nejlepší freewarový latinský slovník. Zadal jsem mu anglické nonsense a tohle mi vypadlo (záhlaví obsahuje informaci o aktuální verzi sw a také odkaz na www stránky): http://www.volny.cz...ezo/words.pdf
[11] (Kojot - WWW) Vloženo 10.03.2009, 15:29:19 x
Že by nihilistická hermeneutiky? Ne, to asi ne. Alogická? To by asi šlo, ale vyvolává to představu o logice v našem pojetí. Nicméně alogia se nejvíce blíží tomu, oč mi tady jde...[12] (Břetislav - Mail ) Vloženo 11.03.2009, 09:46:56 x
A co takhle nechat to česky "Hermeneutika nesmyslu" anebo přece jen si dovolit anglismus a říkat "Hermeneutika nonsensu"?[13] (Kojot - WWW) Vloženo 11.03.2009, 10:09:17 x
Ano, to by konce konců taky šlo... Nechám to "ustát".[14]Ehm.. (Břetislav - Mail ) Vloženo 12.03.2009, 09:46:21 x
Odpusť, že se k tomuto jetšě vracím. Trochu jsem o tom přemýšlel a napadlo mě, že - odhlédneme-li od problematiky názvu - je vlastně velmi problematické stanovit nesmysl, tedy bezpečně čirý nesmysl jako spolehlivý předmět takovéto hermeneutiky.
(Vždyť, koneckonců, i ta kávová sedlina je vždy nějak uspořádána, o textech pak ani nemluvě ...)
[15] (Kojot - WWW) Vloženo 12.03.2009, 09:59:52 x
Dobrá tedy, zamyslím se nad problematikou nesmyslu a pověnujeme se tomu pod zvláštním článkem ;)
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*