AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

Starší tweety ZDE.

středa, 4. února 2009
Zimnice aneb Je mezi vámi lékař?

Nedávno jsem si opět vzpomněl na prazvláštní a dosud nevysvětlený somatický stav, který jsem prožil na podzim roku 2000.

Mohlo to být v říjnu nebo spíš v listopadu roku 2000, bydlel jsem s dalšími sedmi lidmi (samí studenti) v podnájmu ve čtyřpokojovém bytě na Údolní a užíval si radostí a starostí spojených s mým prvním regulérním zaměstnáním a z právě nabyté svobody, neb jsem ve svých šestadvaceti letech konečně opustil rodné hnízdo...
Toho dne v podvečer jsem seděl u počítače a hrál geniální strategii Master of Orion. Najednou mi začalo být trochu divně, ale moc jsem si toho nevšímal, protože jsem byl zcela zabrán do hry. Pak mne svými ledovými pařáty objala Zimnice. Velké písmeno si nepochybně zaslouží. Strnul jsem, následně jsem se rozklepal. Po mé pravé ruce bylo zapnuté plynové topení. Svezl jsem se ze židle a lehl si vedle něj. Strašlivý třes a pocit všeobjímajícího mrazu však nepolevily. Centimetr po centimetru jsem se, úplně ztuhlý, doplazil do postele a přikryl se. Když jsem se nehýbal, nebylo to tak strašné a nechvěl jsem se tolik. Posléze jsem úplně ztuhnul. Cítil jsem, že je to zlé, ale nedokázal jsem zavolat pomoc. Jakýkoli pohyb a jakýkoli hlasový projev byly nerealizovatelné. Tak jsem jen tak ležel, chvěl se zimou a v tu chvíli mě napadlo: "A teď možná umřu." Nebál jsem se, mé pocity byly zcela neutrální. Byl jsem zcela klidný a nahlížel jsem na to, co se se mnou děje, očima nezúčastněného pozorovatele...
Po delší době, možná po dvou hodinách (neměl jsem jak ověřit plynutí času), přišel můj spolubydlící, řádně zkouřený kvalitní ganjou, a začal malovat na strop pokoje nějaké obrázky, nebo tam snad lepil plakáty, už si nevzpomínám. Myslím, že se mnou komunikoval a že jsem se mu snažil vysvětlit, že je mi opravdu hodně zle, ale jaksi mu to nedocházelo. On byl mimo a já jsem skoro nemohl mluvit... Pak jsem usnul.
Ráno jsem se probudil, bylo mi normálně, žádné chorobné symptomy jsem na sobě neregistroval. Dosud mi nikdo nedokázal vysvětlit (a ptal jsem se i několika lékařů), co se to se mnou tenkrát vlastně dělo. Nevím ani, zda jsem měl horečku či nikoli, neměl jsem jak si změřit teplotu. Žádné další příznaky nemoci jsem nepociťoval... Záhada...
Ať už se ale ve mně dělo cokoli, v každém případě to byl jeden z těch zážitků, na něž vzpomínám jako na iniciační...

linkuj.cz vybrali.sme.sk

středa, 4. února 2009 | rubrika: Co život dal a vzal |

Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.

Teď si chci přečíst:

Novější článek

Starší článek

Co četli ostatní?

Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.

Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY

[1]mozna jsem uplne mimo (ratka - WWW) Vloženo 04.02.2009, 12:20:44 x

nemohl to byt zachvat paniky?
Jednou v zivote jsem ho zazila a byly to grady :o) Cela jsem se roztrepala jako sulc, nemohla jsem se pohnout, byla jsem ochrnula. Tep jsem mela asi 180. Prislo to z nicho nic. Sla jsem prirodou, v horach najednou jse citila ze je neco divne a pak me to sejmulo.

[2] (Kojot - WWW) Vloženo 04.02.2009, 13:57:12 x

To zní docela podobně. Ale že by to byla panika? Z čeho? Nic jsem zrovna neřešil - tedy kromě toho, jak se stát galaktickým imperátorem ;) A neměl jsem ani v tom stavu pak žádný pocit úzkosti, strachu... Bylo to čistě tělesné.

[3] (ratka - WWW) Vloženo 04.02.2009, 14:05:53 x

u me to bylo taky telesne. presto si myslim ze je psychosomaticky projev.

Tyden predtim tezce onemocnel muj partner. Vsechno jsem zarizovala a vlastne nakonec vse se v dobre obratilo. TAk nejak jsem si oddychla. A byla jsem rada ze je vsechno v poradku. A v tom stavu uvolneni a vnitrni spokojenosti me to prepadlo.

[4] (Lenka - WWW) Vloženo 04.02.2009, 16:19:10 x

S dovolením: Podobné, ale opakované stavy jsme např. řešili právě pomocí HAP (hlubinná abreaktivní psychoterapie). Stačí jedna myšlenka, kterou si ani nemusíme normálně uvědomit a spustí to neodžitý, nezpracovaný strach třeba ..... i z porodu.

Takže budu nějak fabulovat: Ratka, když musela všechno zařizovat, si neodžila strach, ke kterému měla důvod, někam ho potlačila, zatlačila do podvědomí. No a ve chvíli, kdy už byla v pohodě, mysl se uvolnila a pustila do ní tu myšlenku, co všechno se mohlo stát atd. atd. a ta spustila panickou reakci organismu. MOžná tak. Nebo i jinak, nicméně ten princip.

Kojot, který si hrál, se najednou zabral do hry natolik, že se mu spustila myšlenka: co kdyby to bylo doopravdy. Nebo třeba tam byla situace, která mu něco připomněla, nebo zazněla věta, která mu připomněla něco potlačeného, neodžitého.
Ta reakce je tím horší, že nevíme, kde se to bere, nejsme pány situace.
Kdyby někdy náhodou zas něco podobného, je dobré najít myšlenku, která to spustila a nejprve si ji přiznat, rychle ty emoce odžít a pak, když se emoce alespoň z části odplaví, zmáknout to rozumem.
Ono se to děje i tak, bez toho mého návodu, ale když člověk ví, že to jenom něco neodžitého vyplavalo, co už dnes neplatí, líp se to snáší a líp se s tím zachází.
Horší je, když se toho člověk nemůže zbavit sám, opakuje se to, stupňuje, to pak je na nějakou terapii.

[5] (Liška - WWW) Vloženo 04.02.2009, 17:12:45 x

A bušilo ti u toho rychle srdce, nebo ne?
Jestli jo, tak mi to taky jako ratce připomíná paniku, něco úzkostného; zvlášť když tě napadlo, že je možná po tobě.
Ale jen připomíná.

[6] (Kojot - WWW) Vloženo 04.02.2009, 17:34:20 x

Ne, nebušilo mi u toho srdce, prostě mi jen byla strašná zima, celý jsem se klepal a tak. Ale byl jsem zároveň naprosto klidný, zvlášť poté, co jsem se dostal do postele. Když jsem se nehýbal, tak se to dalo vydržet. Ten rok jsem v létě dostal neštovice (o tom taky napíšu) a na začátku byly vysoké horečky a zimnice. Takže zimnici opravdu poznám.

[7] (Liška - WWW) Vloženo 04.02.2009, 17:41:10 x

To je Zimnice horší než z pohádky o Květušce.

[8] (ratka ) Vloženo 04.02.2009, 19:56:58 x

Lenko, presne tak jsem si to vysvetlila taky :o) A byl klid. Stacil jeden zachvat. Jeste jsem si rekla, ze je to velice zajimave. Ze clovek o tom cetl ale neumel si predstavit jak se to pocituje :o)) Zda se ze prichazi posledni hodinka, ze tam clovek otrci kopyta.
Tak jsem posedela v lese na parezu, vydychala se zhluboka a zjistila ze se to postupne lepsi.

[9] (Kojot - WWW) Vloženo 04.02.2009, 20:09:09 x

2 Ratka: U mě to ale trvalo několik hodin a pak jsem usnul. Tep jsem měl normální. Když jsi to měla Ty - byla Ti strašná, spalující zima, nebo ses prostě jen nezvladatelně třásla?

Já si fakt myslím, že můj stav neměl s panikou nic společného. Kristova noho - já panické stavy, včetně těch paralyzujících - znám VELMI DOBŘE, tohle bylo něco jiného...

[10] (ratka ) Vloženo 04.02.2009, 20:24:12 x

KOjote, ja nevim co to bylo. Asi to bylo neco jineho. Mela jsem pocit ze jsem zrovna dostala infarkt :o)) Zima mi byla hrozna a trepala jsem se, ale myslela jsem si ze mi je proste zima:o))

[11] (Lenka - WWW) Vloženo 04.02.2009, 21:01:51 x

Zima je jeden z průvodních znaků špatného psychického stavu. Třeba šok. Někomu lítá tlak nahoru dolů, bušení srdce, pocení.... někdo jde do apatie a úplného útlumu, někdo pociťuje zimu, až zimnici. To je různý. - Jednou jsem byla svědkem sebevražedného pádu paní, která skočila z dvanáctého patra. Když tam přišel její manžel - shodou okolností lékař, kteří byl přivolán k "případu", aniž by kdo věděl, že jde o jeho ženu - taky se rozklepal zimou, nemohl udržet ani teplý hrníček s čajem. Prostě reakce ..... jak to říkají psychologové: Úplně normální reakce na nenormální situaci.

[12] (dewberry ) Vloženo 04.02.2009, 21:17:59 x

já mívám zimu spojenou s úzkostnými stavy, ale nebývá to takovýhle náhlý záchvat zimnice, jako tu Kojot popisuje - stává se mi to při takové té ještě kontrolovatelné úzkosti, kdy sice člověk musí myslet na každé nadechnutí a kdy neudrží ruce podél těla, protože se mu pořád ovíjejí kolem trupu, ale není ještě úplně mimo. a v podobných stavech mi je zima, ale ne abych se klepala.

takovou podobnou zimnici jsem prožila dvakrát a pokaždé asi za docela snadno vysvětlitelných okolností - jednou jsem byla hodně opilá a podruhé jsem šla spát trochu vymrzlá, usnula jsem, byla jsem probuzena a musela jsem jít na chvíli ven - pak jsem se nemohla zahřát asi dvě hodiny.

[13] (Wu - WWW) Vloženo 05.02.2009, 01:04:21 x

Jsem totální laik, ale takový bleskový nástup bych tipoval na otravu nebo nějaký zkrat periferních nervů. Léky jsi nebral?
Taky počítačové hry dokáží leccos, jednou jsem u 3D vesmírné střílečky měl dojem že mi něco prasklo v hlavě a pak už se svět jenom točil a točil, až jsem si lehl na koberec. A pak jsem lítal po vyšetřeních. Tenkrát se toho o vlivu 3D virtuálního pohybu ještě moc nevědělo :).

[14] (sw ) Vloženo 05.02.2009, 01:39:34 x

malé zimničky =padoucničky ,často i huliči před jointem,či cosi jsem slyšel,pravý opak,když se ti uspí noha a nemůžeš pořádně vstát ....ale záleží na patologické zony a negativní vibrace celého setingu.Léčba= 1/nech se vibrovat a přenášej zimu z páteře do ruk 2/když vstáváš ,tak nechtěj aby ses protisedícímu díval nebo nedíval do očí

[15] (Kojot - WWW) Vloženo 05.02.2009, 01:50:06 x

U Velesových rohů a Perunovy brady! Lenko, já byl úplně v pohodě. Měl jsem den volna, užíval jsem si toho, že můžu relaxovat u poklidné tahové strategie (takže žádná 3D akce, Wu, tu by můj tehdejší počítač nezvládl a navíc mě nikdy nebavily), a zrovna ten den jsem opravdu neměl ani depresi, ani úzkost, ani paniku. Ano, znám pocity chladu při úzkosti - mívám je, ale jsou tam ty doprovodné jevy a nejsou tak náhlé a intenzivní. Tohle byla zimnice a nic dalšího. Podobnou jsem zažil při vysoké horečce, ale to tam toho "dalšího" bylo spousta. Tohle bylo krystalicky čisté, zcela bez příměsí, proto mi to připadá tak zajímavé. A nepřešlo to ani poté, co jsem klidně přijal fakt, že možná umřu. To by panický stav mě, ne?
Otrava? Psychiatrické léky jsem tehdy ještě nebral a jiné taky ne. Občas jsem v té době kouřil trávu, ale ten den ne. Co jsem jedl, to si už ale nevzpomenu. Možné vysvětlení to je, ale otravu jsem zažil a zase tam byly různé další průvodní jevy...

[16] (Lenka - WWW) Vloženo 05.02.2009, 22:16:52 x

Kojote, já se samozřejmě nijak nebudu přít, co to bylo a o co šlo, páč na to mám málo informací o konkrétním případu. Ale nenech se mýlit. Právě v úplné pohodě, kdy se mysl uvolní, se může spustit nějaké neodžitá záležitost. - Stejně jako se to objevilo Ratce.
Ale spíš se malinko pozastavuji nad tím, že se zabýváš touto jednorázovou příhodou a ne třeba příčinami věcí, které tě v životě obtěžují víc. Dost často přemýšlím, proč je tu na netu tolik lidí (a skvělých), kteří mají podobné potíže, kde se berou a tak (nemyslím fyziologicky). Zdá se mi, jako by ti lidé nechtěli ten kořen hledat. Promiň nemyslím to osobně, to bych si netroufla, jen tak si přemyšluju (ten výraz se mi moc líbí) a jemně připodotýkám.

[17] (Lenka - Mail - WWW) Vloženo 05.02.2009, 22:40:26 x

Teď jsem si znovu přečetla ten průběh. Čteš to jako iniciační zážitek. ...... Vzpomněla jsem si, že mě často od puberty brněla hlava, pak se rozbrnělo celé tělo, nemohla jsem se pohnout atd. atd. Vysvětlovala jsem si to různě, ale rozuzlení přišlo až po třicítce. Tehdy jsem teprve zareagovala "správně" a bylo to skutečně možná to, co ty nazýváš iniciační zážitek. Byl to velký obrat v mém vnímání a postoji ke světu. Prošla jsem "zkouškou". - Tak třeba to byla taky taková vnitřní "zkouška", ale protože jsi nepochopil, co od tebe nitro chce, sice to přešlo, ale .... .... Jen tak mimochodem.... tvoje nemoc už byla diagnostikovaná předtím nebo až potom? Nesouvisí to nějak? Neobjevil se pak pocit něčeho, co by se podobalo vnitřnímu zklamání sám ze sebe a nějakému nutkání být dobrý, výjimečný... něco dokázat.... a znovu pocit zklamání, že to dokázat nemůžu?
(Vzpomínám si, že jako dítě jsem tomu taky nerozuměla a myslela jsem si např. že mou hlavu vykrádají mimozemšťani nebo tak něco, protože jsem pak cítila obrovskou prázdnotu.)
Co myslíš? Tedy pokud nejsem příliš osobní na veřejném fóru.
(Kdyby tě to nějak zaujalo, můj mail je k dispozici.)

[18] (Kojot - WWW) Vloženo 05.02.2009, 23:06:52 x

Lenko, zajímá mě to, protože je to pro mě záhada a řekl jsem si, že třeba někdo z mých čtenářů navrhne, co se to tehdy mohlo dít. Zvědavost tedy.
Moje nemoc byla oficiálně diagnostikována v roce 2002, ale trpěl jsem jí už minimálně od roku 1995.
Dále pokládám za opovážlivost tvrdit, že se nezabývám příčinami věcí - a ještě se nad tím pozastavovat! Zdá se, že jsi nečetla můj životopis:
http://kojot.name...i-zivotopis.php
a pak třeba články jako je tento:
http://www.kojot.name...y-jarek.php

[19] (Kojot - WWW) Vloženo 05.02.2009, 23:21:53 x

Jo, Lenko, pokud chceš někomu pomáhat po mailu, mám pro Tebe tip: Tento typ přání má slečna Di z této diskuse pod článkem u Lucienne:
http://lucienne.cz...m.php#comment5

[20] (Wu - WWW) Vloženo 05.02.2009, 23:38:21 x

[19] Jé, ono to tam pokračuje, já už to přestal sledovat :)

[21] (Lenka - WWW) Vloženo 05.02.2009, 23:45:09 x

ad 18: Nečetla jsem Kojote, jdu to dohnat!

ad 19: Pomáhat ne, spíš si o tom povídat, kdyby byl zájem, z pomáhání mám osypky. :-)

[22] (Kojot - WWW) Vloženo 05.02.2009, 23:46:01 x

[20] Pokračuje. Už jsem se zapojil i já. Sleduj to! ;)

[23] (Lenka - WWW) Vloženo 06.02.2009, 00:08:59 x

Hezký životopis. A hezky kroužíš kolem té své jeskyně, "vytloukáš" z toho hodně zajímavých věcí pro druhé. Ale znovu mě napadlo: Chceš ji najít? Chceš opravdu objevit sám sebe nebo tě baví to magično a tajemno a fantastično? (ptám se nevinně, bez dalšího záměru, zajímá mě to.)

Co když ten malej kluk nemohl, neuměl najít sebe, své nitro .... což je pochopitelné ..... ale ten velkej už malinko tušil, o co jde a neodpustil si, že se nenachází, proto ta bipolární porucha. Jsem mimo? Je to úplná blbost?

[24] (Kojot - WWW) Vloženo 06.02.2009, 00:25:41 x

Lenko, není to úplná blbost. Potíž spočívá ve dvou základních faktech: Zanalyzovat lze cokoli, ale to má jen malý terapeutický potenciál. Je to jako vysvětlování snů - zajímavý způsob, jak zpestřit nudný večer... Vrátit se do toho emočně a zpracovat to, to je ta pravá cesta - a velká dřina. Nezlob se, ale toho sebelepším povídáním a analyzováním nedosáhneš.

Druhý fakt: Vše má svou příčinu. I bipolární porucha. Jenže tak, jako nemocného rakovinou neuzdraví to, že si uvědomí, že za to může třicet let kouření, neuzdraví nemocného trpícího bipolární poruchou poznání, odkud se to vzalo. Psychoterapeuti, kteří jsou schopni kriticky zhodnotit svou práci, to vědí - jejich moc vyléčit sahá po neurózy, dál ne. U psychóz jsou změny v mozku, způsobené zpětnovazebným ovlivňováním biologie a psychiky, tak velké, že už je prakticky nelze zvrátit. Hypoteticky by to snad šlo každodenní intenzivní psychoterapií trvající po mnoho let, ale to je v naší civilizaci nerealizovatelné...

Jediné, v co mohu doufat, že se díky své nemoci dostanu k hlubším rovinám poznání a síly. A nebo taky ne...

[25] (Lenka - WWW) Vloženo 06.02.2009, 01:02:12 x

ad 24: "Vrátit se do toho emočně a zpracovat to, to je ta pravá cesta - a velká dřina. Nezlob se, ale toho sebelepším povídáním a analyzováním nedosáhneš. "

- i toť! To mi povídej. Vědět je věc jedna, uskutečnit to, je druhá. Ale ono to půjde, ono to jde .... Krok po kroku, přijímat se a mít se rád (s tím máme potíže všichni, někdo to ví, někdo se o to snaží, někdo o tom, ještě ani nezačal přemýšlet). Protože vím, jaký je to veliký krok, poslala jsem ti ten vzkaz. Vím, jak veliké to je, když se aspoň na chvíli člověk přijme, neřkuli obejme .......

Vzpomínáš si, jak jsem odhalila ve stručnosti svou představu o tom, jak to tady funguje? Po tom článku jsem měla pocit, že jsem tím to, čemu věřím, zdiskreditovala ..... že jsem mluvila tam, kde jsem neměla ..... Krásnou slunečnou sobotu jsem pak strávila klečíc před toaletní mísou, obracejíc se na ruby a omdlívajíc u toho. ... nemohla jsem si to odpustit a nemohla a nešlo to (a to jsem v práci s myslí už docela slušnej kozák), až přišla kamarádka, velmi vnímavá bytost, věděla, co se děje, takže jenom tam se mnou byla, kdybych náhodou omdlela, aby mi nezapadl jazyk. Tím jsem se zklidnila, šla do meditace, na pár minutek! a bylo vyřešeno. Dvanáct hodin úporného zvracení, kdy jsem nemohla ani vodu po lžičkách! .... Hop a zdravý mraveneček vychází z totálního fyzického zhroucení poněkud unaven, ale šťasten, bohatší o další poznání.

Víš, já byla svědkem tolika "zázračných" uzdravení nevyléčitelných nemocí, že na nezvratnost mnohých nemoci už moc nevěřím. Ovšem vím, že to nejde vždy. Existuje hranice hmoty. Tam s pokorou přijímám. V psychice bych si ale nestavěla zbytečně závory typu "nejde to". Nikdy jsem však nepracovala s lidmi, kteří měli psychiatrickou diagnózu, v tom se nevyznám. Ale ty zkušenosti máš. Zkus prošlapat tu cestičku, co když vede dál, než si kdo myslí? :-)

[26] (Lenka - WWW) Vloženo 06.02.2009, 01:07:30 x

Jo a až mě za ty optimistické kecy někdy budeš chtít zastřelit, řekni, zmlknu jako pěna. :-)

[27] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 06.02.2009, 01:10:12 x

"Nekonečný je svět, nekonečnější duch: co vše zmůže člověk, chce-li Bůh!" (http://www.fismeister.eu...mg/1.jpg)

Teď jsem se dozvěděl, že jednou z věcí, které mohou přispět k vytvoření bipolární poruchy, je obtížný porod. To by u mne sedělo.

[28] (Lenka - WWW) Vloženo 06.02.2009, 02:05:26 x

ad 27: ... co zmůže člověk... ? Hezký.
...No, párkrát jsem si to proti Bohu zkusila, ale nebylo to příjemné... Hádejte, kdo vyhrál!? :-) Tak proto vždy jen s Bohem. Proteď sbohem.
(dokonalý rým :-))

[29] (Kojot - WWW) Vloženo 06.02.2009, 09:29:46 x

2 Lenka: Díky za komentáře, vážím si jich, ale zrovna teď v této linii debaty pokračovat nechci, takže to zatím necháme být, ano?

Ostatním případným čtenářům: Pokud vás k té Zimnici napadá cokoli, co tu ještě nezaznělo, sem s tím!

[30] (Lenka - WWW) Vloženo 06.02.2009, 13:11:49 x

ad 29: Jistě, OK.

[31]populární psychologie. (santawizard ) Vloženo 06.02.2009, 13:44:07 x

počátek zimnice ,když se celý začneš třást,tak si šaman pustí rockenroll a vytančí si ji ven.Důležité je ale vědět,co je to např.schizofrenická epizoda a co satori.Jeden patří ,jak se říká,do kláštera a druhý do blázince, kde tě vymetají a umývají mozek o sto šest.Protože ale bůh,jak se říká,neexistuje ,tak všichni mniši jsou stejně blázni s tím rozdílem,že nepotřebují psychiatry,protože mají svoji církev,která je chrání..Všelijak a jinak řečeno,psychologie je nejenom pro nemocné,ale i pro zdravé,kteří chcou být ještě zdravější než před tím,nebo chcou pomocí psychologie najít dejme tomu samotnou nirvanu,či udržet si alespon životoschopnost svoje firmy atd.

[32] (Kojot - WWW) Vloženo 06.02.2009, 15:30:05 x

Santawizarde, ten postřeh ohledně mnichů (který by se dal rozšířit i na jiné duchovní osoby) a jejich institucionálního zaštítění je moc dobrý! Díky!

[33] (ratka ) Vloženo 06.02.2009, 16:29:56 x

moc se mi libi postreh santawizarda. TAky to tak vidim.
ale o tom se mluvi davno. Ze lepsi nez hromada psychiatru je cirkev (nebo jiny spolek) :o))

[34] (Lenka - WWW) Vloženo 06.02.2009, 17:56:03 x

Omlouvám se za malinký posun mimo, ale příhoda pro zasmání: Jeden psychiatr, se kterým jsem se setkala na nějakém školení, říkal, že jediné, co např. mystika odlišuje od psychiatrického pacienta je to, že mystik ví, kde o svých zážitcích může mluvit. Povídal, že si klidně bude povídat v hospodě s někým o jeho nevšedních prožitcích, ale když mu o tom bude povídat v ordinaci, tak ho na to musí léčit. :-))))

[35] (santawizard ) Vloženo 06.02.2009, 19:39:56 x

dobrý for,lenko,to jsem jěště neslyšel,pochopitelně oni to už mají všechno zešněrované jako rovnice o několika neznámých,to je jasný. ?Každý člověk má svou povahu a povolání kterou chce zdokonalovat.Tímto je člověk chráněn paragrafem na ochranu osobnosti a na ochranu spotřebitele.Psychologie ale je jak pro zdravé tak pro nemocné.Zdravotní pojištovna se však právem ,stará jenom o nemocné. Např.za komunismu,hlavně když říkal že kapitalisms je de fakto jenom samá máfie nebo samý fašismus,i takový obyčejný podnikatel a to ještě nemusel být žádný mystik , byl bud blázen nebo podvodník,hned úvodem.To se někdy zneužívá až dodnes.Umíš neumíš versus chce se ti nebo nechce se ti,jak se na to dívají psychiatři?? Nekalá soutěž není žádná zdravá konkurence. Něco jiného je to však s tím mnišským nebo kněžským rouchem na co naráží kojot,to je jasný.

[36] (Kojot - WWW) Vloženo 06.02.2009, 22:22:28 x

2 Lenka: Trefné!

[37] (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 10.02.2009, 17:47:36 x

Ten stav znám moc dobře, mám ho pravidelně když přichází Vize...zvenčí to prý vypadá jako něco mezi záchvatem vysoké horečky a záchvatem absťáku...optej se naší společnýá známé H. ta mne v tom kdysi pozorovala...nu sám si dle projevů...třas, pocity hrozné zimy a strachu, výpadek paměti, nekontrolovatelné cvakání zuby, bušení srdce...myslím že je to nějaká porucha neurotransmiterů související s mou LMD, něco co zasahuje postupně i sekreci nadledvinek neb mám jasný příznaky adrenalinového šoku...třebas máš něco podobného?

[38] (Kojot - WWW) Vloženo 10.02.2009, 19:09:09 x

[37] Vewiurrko, naštěstí jsem to měl jen jednou. Nebylo tam to bušení srdce ani strach, výpadek paměti je možný, nevím. Vize nepřišla, snad kromě popsaného smíření s možností vlastní smrti. Ano, mohla to být porucha na úrovni neurotransmiterů, koneckonců jsem v té době bojoval s depresí už pátým rokem (v té době bez pomoci profesionálů)...

Jinak mívám pocity zimy při úzkostech, jak se tu o nich mluvilo, ale to je něco zcela jiného.

[39] (ngvadi ) Vloženo 14.02.2009, 00:23:30 x

ahoj kojote, koukám, že také bloguješ, to jsou mi věci:) alespoň poznám kolegu chovatele i z jiné stránky:) jinak tyhle stavy zimnice taky znám, i když nejsou tak ochromující... většinou když jsem kvůli něčemu znechucena sama sebou... jeden probíhá například právě teď, jdu to zahnat horkou vanou a spánkem...

Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.

MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?

PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!

Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.

AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!

AMOR VACUI - zápisky z cesty

středa, 4. února 2009Zimnice aneb Je mezi vámi lékař?

MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?

PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!

středa, 4. února 2009
Zimnice aneb Je mezi vámi lékař?