AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
neděle, 25. ledna 2009
Už nějakou dobu se bojím, že přijde válka; rozumějte – velká válka v Evropě. Nevím, zda to souvisí s mou obeznámeností s předpověďmi jasnovidky Vangy, která prorokuje na léta 2010-2014 válku, jež vyhubí většinu evropské populace...
Jsem racionální člověk. Vím, že různé konce světa a katastrofy byly prorokovány nesčetněkrát a posléze upadly v zapomenutí nebo byly podrobeny alterativnímu výkladu, jako tomu bylo u biblických proroctví o tom, že se Kristus vrátí ještě za života svých současníků.
A přesto ve mně dřímá ten iracionální a dozajista bludný strach, že má Vanga pravdu.
Také se bojím Obamy. Zpočátku jsem mu fandil, ale už dlouho z něj mám hodně blbý pocit. McCaina bych se nebál, asi proto, že bych do jisté míry věděl, co od něj můžu očekávat. Fakt jsem v pokušení vnímat Obamu jako Antikrista... Obava z války a obava z Obamy spolu souvisejí...
Čeho se vlastně bojím? Smrti? Té vlastně ani ne, spíše utrpení. Jsem uvyklý svému pohodlí a tísní mě pocit, že je to věž, která se může kdykoli zřítit. Bojím se o svou ženu – už nejsem sám za sebe, mám někoho, na kom mi záleží a hrozím se toho, že by byla Lucienne vystavena válečným hrůzám. Také mám strach o své dílo. Ne snad, že bych je považoval za součást kulturního dědictví, jež by měla vydržet navěky či po mnoho generací, ale po pravdě řečeno bych byl vážně rád, kdyby mě něco z toho, co jsem vytvořil, přežilo...
Bytostně si uvědomuji křehkost civilizace, v níž žiji. A také skutečnost, že Lucienniny a moje šance na přežití by v případě pádu této civilizace spojeného s katastrofální válkou byly méně než mizivé...
Tak tady sedím u počítače, je něco po půlnoci a fakt se bojím, že přijde válka, přestože vím, jak iracionální pocit to je. Dokonce i přesto, že jsem zvyklý řešit věci tak, jak přicházejí, a netrápit se příliš tím, co nemohu ovlivnit – znáte to, statečný člověk umírá jen jednou, zbabělec zemře tisíckrát...
Začínám bláznit? Objevují se u mě první příznaky paranoi či parafrenie? Nemám se bát spíše o svůj vlastní rozum než jakýchsi imaginárních hrozeb? Přijde "Aha zážitek", který mne definitivně přenese do bizarního světa bludů?
Snad si v roce 2011 si řeknu, že ta bába byla úplně mimo, a nad tímto článkem se z plna hrdla zasměji.
Ale dnes, právě teď, když sedím u počítače a moje žena spí vedle v pokoji, mám strach...
A přesto ve mně dřímá ten iracionální a dozajista bludný strach, že má Vanga pravdu.
Také se bojím Obamy. Zpočátku jsem mu fandil, ale už dlouho z něj mám hodně blbý pocit. McCaina bych se nebál, asi proto, že bych do jisté míry věděl, co od něj můžu očekávat. Fakt jsem v pokušení vnímat Obamu jako Antikrista... Obava z války a obava z Obamy spolu souvisejí...
Čeho se vlastně bojím? Smrti? Té vlastně ani ne, spíše utrpení. Jsem uvyklý svému pohodlí a tísní mě pocit, že je to věž, která se může kdykoli zřítit. Bojím se o svou ženu – už nejsem sám za sebe, mám někoho, na kom mi záleží a hrozím se toho, že by byla Lucienne vystavena válečným hrůzám. Také mám strach o své dílo. Ne snad, že bych je považoval za součást kulturního dědictví, jež by měla vydržet navěky či po mnoho generací, ale po pravdě řečeno bych byl vážně rád, kdyby mě něco z toho, co jsem vytvořil, přežilo...
Bytostně si uvědomuji křehkost civilizace, v níž žiji. A také skutečnost, že Lucienniny a moje šance na přežití by v případě pádu této civilizace spojeného s katastrofální válkou byly méně než mizivé...
Tak tady sedím u počítače, je něco po půlnoci a fakt se bojím, že přijde válka, přestože vím, jak iracionální pocit to je. Dokonce i přesto, že jsem zvyklý řešit věci tak, jak přicházejí, a netrápit se příliš tím, co nemohu ovlivnit – znáte to, statečný člověk umírá jen jednou, zbabělec zemře tisíckrát...
Začínám bláznit? Objevují se u mě první příznaky paranoi či parafrenie? Nemám se bát spíše o svůj vlastní rozum než jakýchsi imaginárních hrozeb? Přijde "Aha zážitek", který mne definitivně přenese do bizarního světa bludů?
Snad si v roce 2011 si řeknu, že ta bába byla úplně mimo, a nad tímto článkem se z plna hrdla zasměji.
Ale dnes, právě teď, když sedím u počítače a moje žena spí vedle v pokoji, mám strach...
(25. ledna 2009, 45 minut po půlnoci...)
neděle, 25. ledna 2009 | rubrika: Co život dal a vzal |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1] (dewberry ) Vloženo 25.01.2009, 19:40:38 x
já tvému strachu rozumím. sice se nebojím války, ale jímají mě jiné iracionální hrůzy - možná o dost iracionálnější než hrůza z možné války. jen jsi to bohužel napsal hrozně sugestivně, jak je tvým dobrým zvykem, až se bojím, že začnu mít z vypuknutí války strach taky.[2]Na rovinu... (MedvedSnivec - Mail - WWW) Vloženo 25.01.2009, 20:31:41 x
[3] (ratka ) Vloženo 25.01.2009, 20:50:48 x
nevim zda je vyhybani negativnim informacem pravidlo. nekdo naopak uzkosti miluje. U nas doma vzdycky vladla uzkostna nalada jelikoz tatinek porad ocekaval nejakou katastrofu. Kdyz jsem se neozvala jeden den tak uz narikal, ze musi obvolat nemocnice a ze se tak strasne boji, ze se neco stalo. Valku predpovida jiz deset let. On ty negativni predtuchy miluje a boji se hrozne rad.
I kdybych pani Vange uverila, tak co muzu? Nic nemuzu. Takze nad tim mavam rukou.
[4] (Lenka - WWW) Vloženo 25.01.2009, 21:09:39 x
Co se týče předpovědí, existuje sice nějaká pravděpodobnost, ale nikdo neví, co se stane. Rozhodujeme o tom v každé vteřině my. Takže věřme politikům a zdravému rozumu všech. Není čeho se bezprostředně bát. Ale buďme pozorní a nezanedbejme chvíli, kdy můžeme pozvednout hlas nebo něco udělat. To je všechno. A i kdyby přišlo cokoli, zvládneme to.
[5] ( ) Vloženo 25.01.2009, 22:35:31 x
Inak kua, toto mam aj ja v poslednej dobe - ako keby nieco vyselo vo vzduchu, k niecomu sa schylovalo a vobec sa mi to nepaci - no myslim, ze sa dozijeme este nejedneho prekvapenia, a nebude to v pozitivnom slova zmysle...[6] (Kojot - WWW) Vloženo 25.01.2009, 23:40:55 x
2 Medvěd Snivec: No, já nevím... Vyhýbají se, ale na zprávy v bedně čumí? Spíš bych tam viděl jakousi fascinaci. Důležité ovšem je, aby to bylo neštěstí někoho jiného...
2 Ratka: Tak, nic s tím nenadělám. A z mnoha důvodů, o nichž zde nebudu psát ani nepřipadá v úvahu, že bychom s Lucienne utekli třeba do Mongolska. Takže proč se trápit něčím, co tu není a co nemám ve své moci, ano, říkám si to často - ale stejně mně to straší v palici...
2 Lenka: Ty zvládneš COKOLI, co přijde? Wow! Pokorně přiznávám, že sebevědomím takového kalibru opravdu nedisponuji...
2 anonym: No, jo, to je ten pocit - něco visí ve vzduchu...
[7] (ratka - WWW) Vloženo 26.01.2009, 09:50:46 x
je mozne privolat to co bylo predpovezeno? Tim ze na to zacneme verit?
Kdysi jsem uverila ze me nikdo neokradne. A taky se tak stalo. MOhla jsem nechat lezet penezenku kdekoliv a ona tam zustala. Otevrene auto, garaz dokoran pres celu noc. Otevrene dvere do domu. Ztracene a zapomenute kabelky se mi vraci se vsemi vecmi. KOlik let? 30 let minimalne. Dokud jsem neuverila tak jsem o nekolik veci prisla. A to drsne :o))
Takze je klidne mozne, ze kolektiv lidi si vytvari budoucnost svojimi myslenkami. Vytvareji podhoubi budoucnosti.
[8] (Liška - WWW) Vloženo 26.01.2009, 11:02:05 x
Uklidňuje mne, že její konkrétní letopočty u předpovědí se mi zdají až moc konkrétní - mísení ras například, jak by se mu přiřadil konkrétní jeden rok?! To je dlouhý proces.
A všechno mi připadá moc rychle za sebou na to, aby se to dalo realizovat. (Teda ne že bych to realizovat chtěla:)
A taky: Uveřejňují proroctví, která té prorokyni vyšla. Ale neuveřejňují už ta, která nevyšla. Přece jí nevyšlo všechno?!
[9] (katchaba - WWW) Vloženo 26.01.2009, 11:07:19 x
A tak se radši bojím "jen" toho, že si ta starší o něco rozbije hlavu/vyrazí zub a ta mladší se rozhodne vyklubat o něco dřív...
[10] (Liška - WWW) Vloženo 26.01.2009, 11:14:17 x
a šla jsem na ty iracionální strachy pěkně racionálně, což? :)
[9]
Tyhle fantazijní hororové scénáře jsou hnusný i tak. A ještě děti k tomu, ajajaj.
A co jiní proroci? Ještě někdo jiný předpovídá válku?
[11] (Liška - WWW) Vloženo 26.01.2009, 11:27:05 x
Předpovídat decimaci Evropy k tak blízkému datu, že se to týká současně žijících?
Navíc je to dost demotivační - např. proč bych si dodělával školu, když za rok stejně bude konec světa...
[12] (ratka - WWW) Vloženo 26.01.2009, 11:34:04 x
[13] (Lenka - WWW) Vloženo 26.01.2009, 12:25:30 x
Samozřejmě, že nezvládnu cokoli, ale věřím, že ať přijde cokoli, nějak se s tím popasuju, ono taky co s tím jiného, že? Strach odkládám jako přítěž, jenom zdržuje, zatěžuje a oslabuje.
Něco ve vzduchu? No, to je. To je ten plíživý strach v souvislosti s finanční krizí, pak začátkem roku fatální problém s plynem, válka v Gaze ....... to je samozřejmě útok na psychiku. Citliví jedinci jsou pak znejistěni víc, než ostatní a hned v tom hledají katastrofu. Ne ne, budeme mít spoustu práce s řešení finanční krize, to jo, ale žádným proroctvím nehodlám věřit (zvlášť, když nemám možnost s tím něco udělat) a posilovat je strachem, jak o tom mluví Ratka - to je ta sebejistota.
Jsem rozhodnutá se nenechat ovládat strachem. A nějak bude.
Budit v druhých strach je oblíbená hra s jejich psychikou. K tomu se nehodlám propůjčit.
[14] (vlada - WWW) Vloženo 26.01.2009, 12:43:22 x
[15] (Kojot - WWW) Vloženo 26.01.2009, 14:17:09 x
2 Liška: Ano. Také si říkám, že u všech takzvaně naplněných proroctví je to tak, že byl zpětně interpretován nějaký velmi metaforický a mnohovýznamový výrok. A těch nenaplněných jsou mraky. Proto také pokládám svůj strach za iracionální. Asi je to projev nějaké existenciální úzkosti spojený se starostí o blízkou osobu a tak...
2 Katchaba: Ano, tomu zcela a naprosto věřím. V “moudrých“ knihách čteme poučky o tom, jak máme žít dneškem, přítomností, že zítřek se o sebe postará, že neexistuje náhoda a vše (a obzvláště utrpení) má svůj smysl, ale mám takové tušení, že lidé, co to píšou či takové názory zastávají jsou zhusta bezdětní...
2 Lenka: [13] Nenechat se ovládnout strachem, to ano. Souhlasím. I když to někdy asi opravdu není v lidských silách. Strach je jako bolest. Je-li příliš silný, srazí na kolena i toho největšího drsňáka. Ale – tak jako bolest – je také důležitý: Má svou funkci, upozorňuje na důležité věci a brání nám dělat nebezpečné blbosti!
K závěru tohoto komentáře: Krici, doufám, že to nebereš tak, že chci v někom budit strach. Prostě mi bylo ouzko, tak jsem si z toho ublognul... ;)
2 Vlada: Ano, já vím. Ale skutečnost, že naše civilizace je čím dál křehčí a že může nastat katastrofa, není výmysl nějakého proroka. To, že někdo něco prorokuje opravdu neznamená, že k tomu nemusí dojít... A ty moje obavy asi plynou z pocitu zranitelnost, který se u mě v poslední době objevuje...
[16] (Liška - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2009, 14:20:24 x
Strach nemám. Už ho nezvu, tak nechodí.
Stalo se mi jednou, před lety, že jsem měla úzkost, nepodloženou ničím osobním. Bylo to hodně intenzivní a tvářilo se to jako strašlivá předtucha (nejasno, čeho), několik hodin.
Jediné vysvětlení, s čím to souviselo (ale nikdy jsem nepochopila, jak to funguje), je, že ten den Američani bombardovali Bělehrad.
[17] (Liška - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2009, 14:26:57 x
... ale vlastně se nedá říct "nepodložené něčím osobním" - když je válka na evropské půdě, je to osobní dost.
Koneckonců zastavení plynovodu a ekonomická krize taky tak. To souhlasím s Lenkou. Křehkost naší civilizace se zjevila dost aktuálně. Si představte, že by nešel internet... :)
[18] (vlada - WWW) Vloženo 26.01.2009, 14:49:10 x
http://vlada.bloguje.cz...araty.php
[19] (Liška - WWW) Vloženo 26.01.2009, 15:19:35 x
Blbý je, že iracionální strach člověk těžko utiší racionálními argumenty, i kdyby byly sebegeniálnější.
[20] (ratka ) Vloženo 26.01.2009, 15:37:03 x
iracionalni strach clovek podle me utisi jen tim, ze si rekne ze zemre. Vcetne vsech jeho blizkych a milovanych lidi. Zni to blbe. Ale je to fakt pravda :o))[21] (Liška - WWW) Vloženo 26.01.2009, 15:46:09 x
Jo, že přijme skutečnost, jaká je.
Strach z umírání, mučení atd. to ale neřeší. Na to jde leda nemyslet.
[22] (ratka ) Vloženo 26.01.2009, 15:56:44 x
Strach z umirani a muceni?
Tolik lidi se neoplati mucit. Je nas prilis moc.
[23] (Kojot - WWW) Vloženo 26.01.2009, 16:31:49 x
2 Ratka [20] - Ano. Tak to bezpochyby je. [22] - Doporučuji shlédnout film Threads: http://www.csfd.cz...m/4700-threads
[24] (ratka ) Vloženo 26.01.2009, 16:37:02 x
Kdepak KOjote, na valecne filmy a to ani z budoucnosti a vubec ne z minulosti se nedivam :o)) V ramci zachovani dusevniho zdravi. Stejne to povazuju tak trochu za masochismus koukat na krvaky, kdyz ma clovek bujnou predstavivost jako ja nebo.... clovek citlivy (a to ja jsem vic nez moc) by se podle me (mozna se mylim) mel vyhybat vecem ktere ho rozrusuji. Stejne tak se nedivam na filmy a dokumenty kde tyraji nebo muci deti. Nectu zpravy ktere tyto veci s nadsenim a zvracenou rrozkosi opakovane rozpatlavaji a vzbuzuji emoce a hrajou na pudy.[25] (Lenka - WWW) Vloženo 26.01.2009, 18:56:11 x
Mluvila jsem samozřejmě o neopodstatněném strachu, který je nežádoucí, o pozitivním tady teď určitě nikdo nemluví.
K tvému vyjádření "I když to někdy asi opravdu není v lidských silách. Strach je jako bolest. Je-li příliš silný, srazí na kolena i toho největšího drsňáka.": Strach není nic než emoce. Na emoce je možné působit přes myšlenky. Nejde o to být drsňákem (to bude asi ten, co si strach ani neuvědomuje), ale normálním člověkem, který umí (učí se) zacházet se svými emocemi, není v jejich moci, ale naopak je tím, kdo je zvládá (učí se je zvládat). Pokud si myslíš, že odložit strach není v lidských silách, pak je tomu tak. Pokud si uvědomíš, že je to plně ve tvé moci, pak je tomu též právě tak.
Každý to vyjadřujeme po svém - Vláda, Liška, Ratka i já. Ale je to o tomtéž. Posilovat se v tom, že nebát se je lepší než se třást strachy a že na to máme. Máme. :-)
Nic než povzbuzení v mých slovech nehledej. :-)
[26] (Kojot - WWW) Vloženo 26.01.2009, 19:26:34 x
[27] (Lenka - WWW) Vloženo 26.01.2009, 22:22:08 x
Neumím odpovědět, aniž bych nelichotivě mluvila o jiných, a to se mi nechce.
Myslím, že své názory a postoje vysvětluji docela jasně.
Duchovní lidé jsou všichni a každý se svým duchovnem (myšlenkovým bohatstvím, intuicí apod.) nějak zachází. Někdo ignoruje intuici, někdo zdravý rozum, někdo je zneužívá, někdo používá - a všichni v míře různé. Koho hodíš do jakého pytle?
[28]strašpytl a strašidlo (santawizard ) Vloženo 26.01.2009, 22:55:31 x
klobouk dolů všem diskutujícím.Recese je jako když Titanik narazil na ledovec!Jestli se nepodaří najít oživení trhu a prosperitu,hospodářská krize může přerůst do 3 světové války a revoluce !Bůh války není nesmrtelný.Tím nemyslím jenom knoflíkové nebo dívčí války.Nesmrtelný je jenom bojovný umělec.On není žádný voják,on je jenom sportovec!Bud pracuješ a bojuješ pro mír nebo pro válku.Podle toho se pozná kdo je pachatel hříchů a zločinu a kdo je obět.[29] (Catalessi ) Vloženo 27.01.2009, 09:02:31 x
Katchaba:
Cca 3 měsíce po narození syna jsem dostala taky řadu ataků "neurčitých" strachů. Z dnešního pohledu je chápu jako přirozenou cestu mysli, jak se připravit na nejhorší a nevzdávat se, tenkrát jsem musela jenom důvěřovat intuici a pomalu jsem si začala pořizovat survival materiál, kvůli kterému jsem po půlroce vzala částečné zaměstnání, abych na ty drahé věci měla. Začít to chce s kvalitníma botama, dále bundu,nějaké to goretexové tričko, ponožky - pokračovat lze batohama, spacákama. Dost ženských začne chodit po narození dětí z finančních důvodů v nekvalitních "free-time" věcech, neboť utrácí hlavně za boty a oblečení, které je společensky přijatelné. Jenže na podpatcích nikdo Godzile neuteče, jak víme už z Hollywoodu :-). Je dobré naspořit si na outdoor výbavu, koupit aspoň jedny kapsáče a kvalitní boty, dušička má pak pokoj, má nějaký cíl a plán k řešení iracionálních strachů.
[30] (ratka - WWW) Vloženo 27.01.2009, 09:12:49 x
[31] (ratka - WWW) Vloženo 27.01.2009, 09:14:47 x
[32] (Liška - WWW) Vloženo 27.01.2009, 09:44:25 x
To už je docela psycho. Ale když to pomohlo na odehnání úzkosti, proč ne.
Poněkud nákladné. Asi bych jako ratka dala přednost pobývání v drsných podmínkách před cpaním peněz do chřtánu outdoorovým výrobcům. Tričko nikoho nezachrání :)
[33] (ratka - WWW) Vloženo 27.01.2009, 09:56:42 x
[34] (Catalessi ) Vloženo 27.01.2009, 10:30:19 x
Liška: Proto udávám jistou hierarchii, začít botama atd. - Váš příspěvek toto pomíjí, ale to se stává často, že se 2 lidé míjejí. Jinak jsem také proti zbytečnému vynakládání prostředků za různé "štajny", kvalitní bundy i boty máme od tuzemských výrobců, které jsme navštívili přímo v dílně či podnikové prodejně a tímto je i podporujeme.
Ratka: Mně to naopak připadá jako velice racionální postup, který poukazuje, jak je člověk vlastně líný a co všechno potřebuje, aby se začal zajímat pragmaticky o svět kolem sebe a o nejspolehlivější cesty, jak překonávat protivenství. Když mi bylo 19 a slyšela jsem zvenčí sirénu, napadlo mne podobně jako děcka, že je to nálet a nalila jsem si panáka a zapálila cigárko - prostě odejít v klidu. Dneska, v "přerozeném" stavu prostě nehážu flintu do žita, za 1) lépe rozumím světu kolem sebe a vím, kdy podle obecní vyhlášky zkoušejí sirény a za 2) mám plán a odhodlání, kdyby se něco skutečně stalo a nečekám, až mne někdo vytáhne za ručičku. To není málo, proto si také vážím Vaší přípravy.
[35] (Lenka - WWW) Vloženo 27.01.2009, 10:48:54 x
[36] (Lenka - WWW) Vloženo 27.01.2009, 10:53:41 x
[37] (ratka - WWW) Vloženo 27.01.2009, 10:57:23 x
[38] (ratka - WWW) Vloženo 27.01.2009, 11:02:23 x
[39] (Liška - WWW) Vloženo 27.01.2009, 12:12:05 x
Vždyť to beru ad [32], když to zažene úzkost. Kdyby ale přišla jiná úzkost, bude chtít jinou strategii; tím chci říct, že nejlepší je změnit sebe, aby úzkosti nebyly. Jenže to vždycky nejde a hlavně to nejde rychle.
[40] (Lenka - WWW) Vloženo 27.01.2009, 12:47:22 x
"Jenže to vždycky nejde a nejde to rychle?" - to je ralitivní, rozhodujeme o tom každý sám, zda to půjde či nepůjde a jak rychle.
Jsem se třeba bála několik let, že mě bývalý manžel nechá vyhodit ze svého služebního bytu (nechala jsem mu náš dům), ostatně tím vyhrožoval. Nikdo s tím nechtěl nic mít, nikdo mi nemohl v tom pomoci. Až jsem si jednou řekla: Tak dost! Z tohodle bytu mě nikdo nedostane. - a najednou šlo všechno a za dva měsíce byl byt napsaný na mě. -
stejné to bylo s finančním vyrovnáním, s řízením auta atd. atd. Takovéhle příhody známe asi všichni a násobně ze svého života.
Jde o to, kdy si řekneme dost, už se na ten strach vykašlu. To může trvat dlouho anebo okamžik, někoho dokonce ani nenapadne, že by se mohl začít bát.
[41] (Catalessi ) Vloženo 27.01.2009, 12:55:33 x
Liška (38): Na určité rovině to přestane být "jenom psycho", mám vyzkoušeno, že stejně jako poznám, kdy je mi teplo a kdy zima, zrovna tak přesně funguje i moje úzkost, aby mne vyhnala převzít zodpovědnost a připravit se - beru ji tedy jako spojence a ne nepřítele, kterého je třeba zahánět. Takže nemluvíme o tomtéž, já ze svých úzkostí pocit viny nemám a nepotřebuji je zaplašovat, potlačovat etc. - spíše správně identifikovat.[42]Skvělá diskuse! (Kojot - WWW) Vloženo 27.01.2009, 13:09:16 x
[41] - Výborný postřeh. Lidé pořád něco zaplašují, zahánějí, utíkají před tím a je to pak jako ty sny, kdy před něčím prcháme a je to pořád za námi...
[43] (Liška - WWW) Vloženo 27.01.2009, 13:56:35 x
Jo takhle, to jo, úzkost je indikátor něčeho a inspirátor toho, aby člověk zjistil, čeho že je indikátorem. Provedl opatření.
Já se totiž začala obírat tím, nakolik mohou být ta opatření přiměřená a kdy už jsou přehnaná vzhledem k situaci (- mě by nákup outdoorového vybavení totiž zruinoval velice rychle) nebo život omezující (- když z toho je velké nakupování, hromadění, zabezpečování, obsese).
Pocity viny, to ne! Popisuješ to pěkně - že můžeš mít z něčeho strach, ale z toho strachu strach vůbec nemáš. Ten strach takhle umíš využívat odjakživa, nebo tě to stálo namáhavou cestu? - nebo jsem moc zvědavá...
[44]KONEC světa - už zase (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 27.01.2009, 14:04:03 x
[45]..a když tak nad tím přemýšlím... (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 27.01.2009, 14:08:39 x
[46]povzbuzení (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 27.01.2009, 14:33:03 x
[47] (Catalessi ) Vloženo 27.01.2009, 15:28:56 x
Liška (43): Jasně že ne! - že to nemám od malička. Cca do 26-ti jsem utíkala, jak jsem mohla, schovávala se do knižního světa, do světa víry, elitních zájmových klubů, do světa guruů a učitelů, do světa hudby, do světa diplomů, do světa předstírání supportované holčičky atd. - existuje spousta útěkových strategií...
Až mne to jednou dohnalo a podrazilo mi to nohy: -). Zásadou č. 1) se stalo naučit se mít ráda sama sebe, neubližovat si a nedopustit ani, aby mi bylo pasivně či aktivně ublíženo.Zásadou číslo 2) se stalo postarat se alespoň sama o sebe, předělat se z bordeláře a odkládače povinností, ale nepropadnout zbytečným aktivitám. Zásadou č. 3) rozeznat to důležité od pitomostí=sebeupřímnost. Balastu se nekompromisně zbavovat. :-)
[48] (Kojot - WWW) Vloženo 27.01.2009, 16:17:37 x
2 Catalessi: Pěkný kus cesty!
[49]Vivat Kojot (černá vewiurrka - Mail ) Vloženo 28.01.2009, 12:13:05 x
[50] (Liška ) Vloženo 28.01.2009, 16:12:12 x
Catalessi:
Mě to dohnalo v osmadvaceti.
Ty to umíš tak ve zkratce verbalizovat - to je dobrý! Myslím to mít rád sám sebe, nenechat si ubližovat od sebe ani od jiných, neodkládat povinnosti (to jsem ještě teda nedotáhla!), nedělat zbytečné věci, které jsou jen útěky a přetloukání jiných, důležitějších témat.
Ať slouží!
[51] (Kojot - WWW) Vloženo 29.01.2009, 00:04:43 x
http://www.kojot.name...acovani.php
[52]předpovědi (Liška - WWW) Vloženo 29.01.2009, 09:04:51 x
že si tihle věštci vybírají pro své předpovědi jen věci katastrofické, se dá vysvětlit tím, co říká Lenka - dodáním si pocitu vlastní důležitosti, spojeném se zastrašováním lidí - a taky tím, že hromadně pro celý svět (pokud nějaký věštec chce být TAK slavný a předpovídat globálně) ani nejde předpovědět nic pěkného, protože je to věc individuální. Kdežto katastrofa je masová. Tak musí předpovědět zánik civilizace - jen tak říct "roku 2015 se nic blbýho nestane, všichni budou spokojeni, žádné záplavy, ekonomika bude pěkně šlapat, zbohatneme, hodně lidí si bude spokojeně žít" to jednak nemá žádný šokující účinek na posluchače věštby a jednak - co když zrovna tomu individuálnímu posluchači se v roce 2015 dařit z nějakého důvodu nebude!
Dobro se prostě hromadně věštit nedá. Leda na konci časů - všichni pomřou a bude věčný klid.
[53] (Kojot - WWW) Vloženo 29.01.2009, 13:00:08 x
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!

Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*




