AMOR VACUI - zápisky z cesty
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
čtvrtek, 5. června 2008
Na poslední chvíli jsem předvčerem spáchal zápočtovou práci do Úvodu do psychologie (dnes jsem absolvoval zkoušku, dostal jsem za jedna, což mne mírně překvapilo, vzhledem k tomu, že jsem se na to učil dva dny; aktuální pocity jsou obdobné těmto). Zadaný úkol byl introspektivní povahy a když už jsem s tím dal tolik práce, tak se o něj s vámi podělím...
Moje dodatečné poznámky jsou pro odlišení uvedeny modře.
Popište svých pět základních psychických vlastností? Naznačte konstituující události, které vedly k jejich vzniku. Kterou ze svých vlastností považujete za nežádoucí? Dají se nežádoucí vlastnosti nějak měnit? Jak se o to vy sám pokoušíte?
Vzhledem ke skutečnosti, že toto není profesní životopis, budu upřímný...
Kreativita – do značné míry patrně dána dědičnou výbavou. Matka měla umělecké sklony, otec byl technik a byl kreativní v této oblasti. Patrně i vliv genů dědečka z otcovy strany, který po sobě zanechal literárně velmi zdařilý deník. Dále se zde jistě podílelo i inspirující rodinné prostředí, výchova a podpora různých způsobů sebevyjádření. Můj bratr je rovněž kreativní.
Velkorysost - z hlediska dědičné výbavy bezpochyby působí geny otce a dědečka z matčiny strany. Dále pak vliv otcova příkladu. Zajímavé je, že můj bratr tuto vlastnost zcela postrádá.
Perfekcionismus – vlastnost, kterou pokládám spíše za negativní; snažím se ji zkrotit tak, aby nebyla zlým pánem, ale dobrým sluhou. Snažím se uvědomovat si, kdy se tato vlastnost projevuje, reflektovat ji. Někdy svůj perfekcionismus ovládnu, jindy ovládne on mě... Netýká se všech oblastí života (viz nepořádnost).
Zjevně jde o důsledek extrémní matčiny snahy o to, abych měl co nejlepší prospěch ve škole.
Můj bratr rovněž vykazuje silné perfekcionistické rysy.
Nepořádnost – zcela chorobná. Naprostá neschopnost mít nejen ve věcech, ale například i v režimu dne jakýkoli řád. Veškeré pokusy s tím nějak naložit zatím zcela marné. Předsevzetí fungují jen po omezenou dobu a pak se vše vrací do starých kolejí. Zajímavé je, že v této oblasti se perfekcionismus neangažuje... I když možná ano, nevědomě, a výsledkem je permanentní konflikt.
Vliv má dědičná výbava – matka byla poměrně nepořádná, i když ani zdaleka tolik, co já. Výchova patrně nikoli – byl jsem (marně) veden k pořádnosti.
Můj bratr je extrémně, až obsedantně, pořádný...
Sebelítostivost a sebeobviňování – nejspíš vycházejí z tlaku na co nejlepší školní prospěch jako obranná reakce. Bojuji s nimi zvědomováním. Někdy uspěji, jindy nikoli, celkově vzato vidím určitý pokrok...
Můj bratr naopak typicky reaguje obviňováním ostatních, zvláště pak mne, což vytvářelo v minulosti opravdu pozoruhodné scény.
(Komunikativnost - vlastnost, která se projevila až po mém dvacátém roce života a stále se rozvíjí. Ve skutečnosti si připadám spíše uzavřený, ale jsem považován za komunikativního. Cvičím se v této vlastnosti průběžně. Rodiče byli dosti komunikativní a společenští, takže kořeny budou tam. Spíše než za svou vlastnost ji ale pokládám za pracovní nástroj, jímž celkem dobře vládnu.)
(Když se tak na to dívám, tak si říkám, jestli jsem ve výčtu neopomněl duševní exhibicionismus.... ;-)
Uveďte, které vaše vědomosti, dovednosti nebo návyky jsou výsledkem klasického nebo operantního podmiňování, a které jsou výsledkem učení se identifikací.
Klasické podmiňování:
(Klasické podmiňování je proces učení, při němž dochází k asociaci původně neutrálního podnětu s dalším podnětem na základě opakovaného spojení obou podnětů.)
V mém případě je výsledkem takového podmiňování například nevolnost vyvolaná určitým typickým pachem uvnitř starších škodovek. Jako dítě jsem trpěl kinetózou a často se mi při jízdě autem dělalo špatně. Ještě dnes je mi z pachu uvnitř starých škodovek nevolno, přestože jinak jízdu autem snáším zcela bez problémů...
Operantní podmiňování:
(Při operantním podmiňování dochází k naučení určitých reakcí, protože tyto reakce účinkují či působí na okolí. Žádoucí chování je zpevňováno odměnou nebo nepřítomností trestu, nežádoucí je oslabováno trestem nebo nepřítomností odměny.)
Moje matka kladla velký důraz na to, abych měl pokud možno samé jedničky, a dbala na to, abych se hodně učil. Toto mé chování pozitivně zpevňovala pochvalou. Více však užívala formy negativního trestu v podobě odnětí citové přízně respektive hrozby tohoto druhu. Výsledkem byl výborný prospěch, spousta školských vědomostí, široký všeobecný přehled a v dospělosti pak nedokončená vysoká škola a těžká deprese. Podrobnější popis zde.
Učení se identifikací
(Sociální učení spočívající v přebírání hodnot osoby, k níž nás váže emoční pouto. Nevyžaduje zpevnění odměnou – stačí, když je odměněna osoba, která je vzorem.)
Odrazilo se bezpochyby v zálibě v četbě, umění, divadle a kultuře vůbec, a z toho plynoucí schopnost ocenit umělecká díla – jako výsledek identifikace s rodiči a zvláště pak s matkou, která byla vášnivou čtenářkou, pracovala v divadle a milovala klasickou hudbu. Za výsledek identifikace s otcem pokládám schopnost diplomatického chování a jednání a velkorysost.čtvrtek, 5. června 2008 | rubrika: Co život dal a vzal |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!

Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*




