AMOR VACUI - zápisky z cesty

Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa

"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito

TOPlist
Kojotek

sobota, 24. května 2008
Zkouška ze sociologie jako setkání s vnitřním tichem

Tak jsem se právě vrátil z Olomouce, v indexu mám výborně od PhDr. Heleny Kubátové, PhD. ze zkoušky z Úvodu do sociologie (Vážená paní doktorko, pokud jste hledala, co o Vás kdo píše na internetu, a zavítala sem, zdravím Vás!).

Jak mi je? Jsem unavený, ani vlastně nic necítím, ale přišel jsem na něco, oč bych se rád podělil.

V lednu jsem napsal článek o tom, jak se cítím před zkouškou. Myslel jsem si, že je to konstantní recidivující hysterický stav, který mě před zkouškou popadne vždy a bez ohledu na to, jak důkladně jsem se připravoval. Dnes tomu tak nebylo a to jsem se, musím přiznat, moc důkladně nepřipravoval. Skripta jsem četl dvakrát, poprvé v únoru, podruhé včera. Do půlnoci jsem si dělal výpisky. Nutno ale dodat, že zrovna sociologie pro mě není žádné novum, na fildě v Brně nám ji přednášel Jan Keller dva semestry, a tak leccos utkvělo a stačilo to jen osvěžit, i když je to, čerte zlý!, už třináct let... Nic z toho by však nezpůsobilo ten podivný vnitřní klid a prázdno v duši, které jsem před zkouškou prožíval. Panikařil bych spolehlivě jako jindy. Zasáhl jiný faktor. V posledních týdnech jsem zažíval stupňující se stres v práci, neúspěchy se vršily jeden na druhý, frustraci a bezmoc provázely panika a hysterie až k samým hranicím únosnosti. Když už to bylo příliš extrémní, něco ve mně to tak trochu vzdalo. Začal jsem ztrácet sílu i k tomu vyšilování...

A tak jsem včera zasedl k sociologii a s podivným klidem v duši vypracovával jednu otázku po druhé. Následovalo několik hodin v práci. Poté jsem se vrátil, pracoval na otázkách do půlnoci a šel spát. Ráno u kafe a cestou autobusem jsem si vše zopakoval. Nedostavilo se ani zblo neklidu.

Dorazil jsem do Olomouce a byl vyzván, spolu se dvěma spolužačkami, abychom šli jako první do učebny číslo dvě. Tam nám dr. Kubátová řekla, že jelikož jsme měli perfektní esej, nebude nás zkoušet – pokud ovšem nebudeme chtít. Jasně, že jsme nechtěli, no...

Takže se mi tato práce rozhodně vyplatila, i když si myslím, že bych bez větších problémů zvládl i standardní zkoušku.

Zvláštní pocit. Je pryč ta úděsná vnitřní bolest z bezmoci poslední doby, ale necítím ani žádnou radost, nadšení... Je to jako bych byl v nějakém meziprostoru, nevím, jak to říci...

Vznáším se

uprostřed Propasti.

A přemýšlím

zda mi

narostou křídla dřív

než se gravitace vrátí...

linkuj.cz vybrali.sme.sk



sobota, 24. května 2008 | rubrika: Co život dal a vzal |


Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.


Teď si chci přečíst:

Co četli ostatní?


[1]Znám podobné pocity. (Gomba - WWW) Vloženo 24.05.2008, 21:25:14 x
avatar Jednou mne zkoušející celý měsíc před zkouškou stresoval, že pro mne má připravenou speciální otázku. Šílel jsem. Pak jsem toho dne vstoupil do učebny, a on mi řekl: "Za celoroční dobrý přístup k předmětu Vám dávám výborně. Dejte mi index."
V tu chvíli jsem myslel, že se po ... omdlím ,-)

[2]Nejlevnějc je zadarmo! (@Teo - WWW) Vloženo 25.05.2008, 17:35:37 x
avatar Stalo se ma sklonku epochy rozvinutého sociálizmu... Úplně poslední zkouška na fakultě z "Teorie Blabla". Jsem poslední kandidát na exekuci, dvě třetiny vylítly, ostatní za lidovku. Zkoušející si "na chvíli odskočil" a vrátil se na vratkých nohách za hodinu. Vlezu dovnitř, on tam stál, divně se kýval jak legendární otec Brůna a v prstech držel za hrdlo láhev vodky. "Zdrávstvujtě", pozdravil a máchl rukou se Stalíčnoj ke stěně. "Znájetě-li vy kto éto?!" Kouknu, vidím a hlásím: "Da, znáju, éto znakómyj revaluciaňér Ernesto Če Gevara, tak nazyváemyj El Če." Spokojeně pokýval hlavou a povídá: "Atlíčno... ja vam pišů atlíčno!" Pak nalil dva stakány a se slovy: Davájtě, výpjom za zdaróvje!" do sebe obrátil obsah nádoby. Já taky. Když jsem si uvědomil, že jsem přečetl 1.200 stran obtížného textu, prošpikovaného přirozenými logaritmy a integrály, klidně bych do sebe kopnul i druhej stakán... Pointa: Onen pán byl po listopadu důležitým státním úředníkem a průkopníkem raného kapitálizmu v Čechách. Často jsem jeho výraz feldkuráta Katze zahlédl v TV zprávách. :)

[3] (Kojot - WWW) Vloženo 25.05.2008, 21:05:22 x
avatar No - myslím, že jsme si to všichni tři prostě zasloužili...
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
URL vašich stránek:
Nadpis:
Znáte pravidla pro komentátory?
Pokud ne, KLIKNĚTE ZDE.
Text:

MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?


PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!





Creative Commons License
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.

AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!

*