AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
středa, 3. října 2007
Kráčel jsem noční ulicí domů. Byla to teplá noc blížícího se léta a vzduch byl prosycen vůní kvetoucích stromů.
Myslel jsem na příjemný dlouhý hovor s přítelem, u něhož jsem se zdržel. Před sebou jsem spatřil tmavovlasou dívku. Přestože jí nebylo vidět do tváře, najednou jsem cítil, že je nešťastná.
Myslel jsem na příjemný dlouhý hovor s přítelem, u něhož jsem se zdržel. Před sebou jsem spatřil tmavovlasou dívku. Přestože jí nebylo vidět do tváře, najednou jsem cítil, že je nešťastná.
Dohnal jsem ji a oslovil. Snažil jsem se ji přimět, aby mi řekla o svém trápení. Po tvářích jí tekly slzy, ale o mou pomoc nestála.
"Prosím, řekni mi, co se ti stalo," naléhal jsem.
"Běž pryč, nechej mě na pokoji..."
Nenechal jsem se ale odradit. Opět se ke mně otočila. "Opravdu to chceš vědět?" zašeptala
a v jejím hlase zazněl jakýsi hrozivý podtón. "Ano, chci," trval jsem na svém, i když mě najednou zamrazilo. Pohlédla na mě a v té chvíli jsem viděl jen její temné oči, v nichž se skrývalo cosi strašlivého.
"VOSK!" zasyčela podivným, změněným hlasem – hlasem, který jakoby vycházel odněkud z hlubin, a odvrátila se.
Pochopil jsem. Jakoby mi tím slovem sdělila něco, co už jsem dávno věděl, ale na co jsem si nedokázal vzpomenout.
V tom slově nebyla vyřčena jen podstata její kletby, tím slovem přenesla své prokletí na mě a sama se jej zbavila... A věděl jsem, že prokletý se v teple rozpouští. Zároveň ale jako bych ještě plně nepochopil hrůzu a možnost smrti, s tím spojené. Chvíli jsme mlčky kráčeli vedle sebe.
"Ta kletba se dá takto sesílat libovolně?" zeptal jsem se.
"Ano," odvětila.
"I vrátit sesilateli?"
Přikývla.
"VOSK!" řekl jsem. Pořád mi to všechno připadalo jako nějaká vzrušující hra. Nebo jako
podivný experiment.
Trpce se usmála. "Tak jo," zašeptala a šla dál.
Pochopil jsem, že to, z čeho jsem jí mohl pomoci, jsem jí poslal zpět. Porozuměl jsem hrůze ze slunce, z roztékání...
Začal jsem na ni naléhat, aby mi kletbu vrátila, že to zvládnu. Až nyní jsem jí chtěl opravdu pomoci.
"Nech to být," řekla smutně. "Není to tvoje věc."
Začalo svítat.
Prosil jsem, naléhal, křičel i plakal...
Její kůže se začala lesknout kapkami. Mlčky šla vedle mě.
Vedl jsem ji k sobě domů. Víc a víc ztrácela tvary, přesto se však odmítala zachránit. Cítil jsem, že už jí na ničem nezáleží. Styděl jsem se za to, jak hloupě, neuváženě jsem podcenil skutečnost a zoufale jsem se to snažil napravit. Až do poslední chvíle. Marně.
Nastoupili jsme do výtahu. Začalo být opravdu horko. Vyjeli jsme k mému bytu, dokázala ještě vystoupit a přede dveřmi se zhroutila.
"Prosím, sešli to na mě, dokážu se zachránit," prosil jsem znovu a znovu a hleděl přitom do lhostejných pohasínajících očí, dokud se i ty nezměnily v beztvarou hmotu...
"Prosím, řekni mi, co se ti stalo," naléhal jsem.
"Běž pryč, nechej mě na pokoji..."
Nenechal jsem se ale odradit. Opět se ke mně otočila. "Opravdu to chceš vědět?" zašeptala
a v jejím hlase zazněl jakýsi hrozivý podtón. "Ano, chci," trval jsem na svém, i když mě najednou zamrazilo. Pohlédla na mě a v té chvíli jsem viděl jen její temné oči, v nichž se skrývalo cosi strašlivého.
"VOSK!" zasyčela podivným, změněným hlasem – hlasem, který jakoby vycházel odněkud z hlubin, a odvrátila se.
Pochopil jsem. Jakoby mi tím slovem sdělila něco, co už jsem dávno věděl, ale na co jsem si nedokázal vzpomenout.
V tom slově nebyla vyřčena jen podstata její kletby, tím slovem přenesla své prokletí na mě a sama se jej zbavila... A věděl jsem, že prokletý se v teple rozpouští. Zároveň ale jako bych ještě plně nepochopil hrůzu a možnost smrti, s tím spojené. Chvíli jsme mlčky kráčeli vedle sebe.
"Ta kletba se dá takto sesílat libovolně?" zeptal jsem se.
"Ano," odvětila.
"I vrátit sesilateli?"
Přikývla.
"VOSK!" řekl jsem. Pořád mi to všechno připadalo jako nějaká vzrušující hra. Nebo jako
podivný experiment.
Trpce se usmála. "Tak jo," zašeptala a šla dál.
Pochopil jsem, že to, z čeho jsem jí mohl pomoci, jsem jí poslal zpět. Porozuměl jsem hrůze ze slunce, z roztékání...
Začal jsem na ni naléhat, aby mi kletbu vrátila, že to zvládnu. Až nyní jsem jí chtěl opravdu pomoci.
"Nech to být," řekla smutně. "Není to tvoje věc."
Začalo svítat.
Prosil jsem, naléhal, křičel i plakal...
Její kůže se začala lesknout kapkami. Mlčky šla vedle mě.
Vedl jsem ji k sobě domů. Víc a víc ztrácela tvary, přesto se však odmítala zachránit. Cítil jsem, že už jí na ničem nezáleží. Styděl jsem se za to, jak hloupě, neuváženě jsem podcenil skutečnost a zoufale jsem se to snažil napravit. Až do poslední chvíle. Marně.
Nastoupili jsme do výtahu. Začalo být opravdu horko. Vyjeli jsme k mému bytu, dokázala ještě vystoupit a přede dveřmi se zhroutila.
"Prosím, sešli to na mě, dokážu se zachránit," prosil jsem znovu a znovu a hleděl přitom do lhostejných pohasínajících očí, dokud se i ty nezměnily v beztvarou hmotu...
středa, 3. října 2007 | rubrika: Sny |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1] (@Teo ) Vloženo 04.10.2007, 00:22:56 x
To je horor!
Okamžitě mě napadlo, že bych navoskoval nejméně 99 poslanců v Parlamentu... ;)
[2] (Bretislav - Mail ) Vloženo 04.10.2007, 05:52:55 x
Tenhle text se mi moc líbí. Nepochybně ses pokusil i o náležitý výklad - došel jsi k něčemu? Můžeš se podělit, nebo je to moc osobní? Dobré ráno! :-)[3] (Kojot - WWW) Vloženo 04.10.2007, 14:00:41 x
2 @Teo: No jo, ale tím bys způsobil, že většina poslanců z té nezasažené poloviny by patrně zešílela, zvláště kdyby se jejich kolegové roztekli v průběhu zasedání.
2 Břetislav: Výklady jsou vždy poněkud ošemetné, mají sklon "zhroutit" bohatost snu do jedné konkrétní formy. Nicméně ano, přemýšlel jsem o něm. Ta dívka je bezpochyby moje Anima. Současně je to má tehdejší nešťastná láska (do které jsem svou Animu projikoval). Sen ukazuje neuvědomovaný konflikt mezi Egem a Animou (a současně skutečnost, že jsem o dotyčnou měl tehdy velkou starost, neb byla vážně nemocná) atd. atd. To stačí.
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*