AMOR VACUI - zápisky z cesty

24. I am Nuit, and my word is six and fifty.
25. Divide, add, multiply, and understand.

"Dělte, sčítejte, násobte a rozumějte."

"A porozumíš" by bylo "and you will undestand". "A rozumějte" mi navíc pěkně sedí v rovině s ostatními výzvami.

K variacím na téma "šest a padesát" mě dosud nic nového nenapadlo, snad jen upozorním na další významy použitých slov:

divide – rozděluj (rozděl)
add – přidávej (přidej)
multiply – znásobuj, rozmnožuj

26. Then saith the prophet and slave of the beauteous one: Who am I, and what shall be the sign? So she answered him, bendingdown, a lambent flame of blue, all-touching, all penetrant, her lovely hands upon the black earth, & her lithe body arched for love, and her soft feet not hurting the little flowers: Thou knowest! And the sign shall be my ecstasy, the consciousness of the continuity of existence, the omnipresence of my body.

"Poté praví prorok a otrok oné překrásné: Kdo jsem já a jaké bude znamení? Tehdy mu odvětila, sklánějíc se a kladouc laskavé ruce na černou zem, tancující nebeský plamen, všetečný, všepronikající, & svým pružným tělem vzepjatým k lásce a svými hebkými chodidly, které neubližují květinkám: Ty víš! A znamením budiž má extáze, vědomí kontinuity existence, všudypřítomnost mého těla."

Změna v překladu: Jen drobná: "continuity" znamená "spojitost", "kontinuita". V původním překladu je použito "setrvalost", což je od "spojitosti" posun poněkud nepatřičný a lehce zavádějící. Zvolil jsem slovo kontinuita kvůli neodolatelnosti této hříčky: kontiNUITa...

Komentář: Především jde o poetické vyjádření předchozích dvou veršů.

Posledních pět slov bylo nadiktováno jinak. V rukopisu jsou zaznamenány takto: "the unfragmentary non-atomic fact of my universality" ("nefragmentální neatomická skutečnost mé universality"). Crowley, ač v transu, se zarazil a prohlásil (myšlenkově), že toto lidi nepochopí. Aiwass mu povolil frázi přeformulovat, ale s tím, ať to udělá později a nyní pokračuje v zápisu. Crowley to upravil "o něco" později, ale neuvádí přesně kdy. Tolik Crowleyho komentář.

Po pravdě řečeno – v Liber AL je tolik podivných formulací, že zrovna tato by mě z křesla nezvedla, ale je fakt, že by to bylo dost kruté zakončení poetického verše. Možná, že pravým důvodem, proč se zde Crowley zarazil, byl jeho básnický cit, nikoli snaha o srozumitelnost pro čtenáře...

AD " znamením budiž má extáze": srovnej I:13 – " Já jsem nad vámi i ve vás. Má extáze je ve vaší. Mojí radostí je vidět vaši radost.". Crowley to vnímá jako příslib samádhi, tohoto extatického stavu osvícení později skutečně dosáhl.

Přistoupíme-li k možnosti, že Liber AL není jen o Crowleym, pak lze říci, že extáze je pro každého z nás znamením Nuit, jehož se nám dostává.

K temné pětici slov: "nefragmentální neatomická skutečnost mé universality" x "všudypřítomnost mého těla". Rozhodně si to neodporuje, ale původní text obsahuje více informací. Především nedělitelnost Nuit. Nuit nelze redukovat na částice, jež tvoří (hmotný, psychický, astrální etc.) prostor. Vždy je přesahuje. Ale to vůbec neznamená, že je ideálním prázdným prostorem předeinsteinovské fyziky. Prázdný prostor neexistuje. Prostor potřebuje částice, Nuit potřebuje Hadita, rozdělení je nemožné a právě proto jím kráčí bolest (I:22). Bolest ze snahy dělit nedělitelné, ze snahy o nemožné...

27. Then the priest answered & said unto the Queen of Space, kissing her lovely brows, and the dew of her light bathing his whole body in a sweet-smelling perfume of sweat: O Nuit, continuous one of Heaven, let it be ever thus; that men speak not of Thee as One but as None; and let them speak not of thee at all, since thou art continuous!

"Continuous" znamená "nepřetržitá", "neustálá", "plynulá", ale překlad "věčná" je v této souvislosti možný – a navíc hezký. Jen je třeba mít na paměti, že nejde o statickou věčnost, nýbrž o věčnost průběhovou, plynulou. Srovnejme "continuity" z předchozího verše.

Konec verše upomíná na první větu Tao Te Ťing ("Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao."). Crowley ostatně ve svých komentářích upozorňuje na ošidnost slov. Je třeba hledat to, co je za nimi, neboť každou ideu z oblasti nad Abyssem lze vyjádřit jedině za cenu kontradikce.

(Crowley v komentáři v této souvislosti také zmiňuje, že snaha rozpustit všechno v Jednom je velká filosofická chyba, neboť tímto způsobem nelze vysvětlit, kde se vzalo Jedno, Dvě a tak dále. Dále pak předkládá velmi zajímavé úvahy o kabalistické nule, které stojí zato přelouskat. Pokračuje v nich i v komentáři k následujícímu verši.)

28. None, breathed the light, faint & faery, of the stars, and two.

Pomineme-li ono notoricky známé 0=2 a veškeré komentáře na toto téma – problém Nedvojnosti rozebírám v komentáři k I:45 – co ještě nám tento verš sděluje?

Vydechující světlo: výdech a nádech, expirace a inspirace. Světlo: ór = ód + ób.

Jemná & snová: Patrně poetické vyjádření skutečnosti, že jde o záležitost, kterou nelze plně uchopit pojmy. Pod takto uchopující rukou se jemná & snová podstata Nuit rozplyne a z pokladu zůstane jen prach a suché listí. Ostatně i příliš pevně uchopený sen se mění ve snůšku nesmyslů a kontradikcí. A není to vinou snu, že se tak stalo...

z hvězd: Souvislost pochopitelně s ikonografií Nuit. Ale i s námi. "Každý muž a každá žena je hvězda." a "Had! Projev Nuit." Liber AL není intelektuální filosofickou abstrakcí, týká se každé hvězdy.

29. For I am divided for love's sake, for the chance of union.

Nuit je rozdělena, aby nám dala příležitost ke spojení. Jsem, jak známo, poněkud nevraživý vůči naději v tom smyslu, jak je obvykle chápána. Spojení, o němž je řeč, není výhra, v níž lze doufat a nic pro ni nedělat. Příležitosti se může chopit každý, je dána každé hvězdě.

(Ale měnit v tomto smyslu překlad je zbytečné, toto by měl každý thelémita dobře chápat tak jako tak).

K rozdělení Nuit: Dle Egyptské mytologie byl manželský-sourozenecký pár Geb – země a Nut – nebe těsně spojen. Jejich otec Šu (Šov) – vzduch – je oddělil a tak vznikl prostor pro možnost života na zemi. Tento mýtický obraz se vyskytuje i jinde, ale většinou odděluje dítě (viz řecké vykleštění Úrana). Případně je oddělil oboupohlavní "prabůh" Atum a vložil mezi ně Šua. Šu – vzduch – Blázen – ALEF. LA se změnilo na AL.

Můžeme tedy uvažovat i v té dimenzi, že Nuit v sobě zahrnuje nebe i zemi, které byly v zájmu lásky rozděleny etc...

30. This is the creation of the world, that the pain of division is as nothing, and the joy of dissolution all.

"Toto je stvoření světa, že bolest z rozdělení není ničím a radost z rozplynutí vším."

či "V tom je stvoření světa, že bolest z rozdělení není ničím a radost z rozplynutí vším."

či: "Toto je stvoření světa, ať bolest z rozdělení není ničím a radost z rozplynutí vším."

Podivná formulace. Anglický rodilý mluvčí Alex (kamarád Miroslava Fišmeistera) tomu rozumí takto: "Svět byl stvořen tak (takovým způsobem), že bolest..."

Jim Eshelman z amerického thelémského webu mi k tomu uvedl: ""That" does not mean "because." Technically it is used as a conjunction, but for the specific purpose of introducing a subordinate clause. It is a shortened form of, "It being true that..." or some such thing." Tedy: "Toto je stvoření světa, protože je pravdou, že..."

Dle Velkého anglicko-českého slovníku lze "that" přeložit v tomto smyslu také jako "kéž". V tomto smyslu verš nehovoří o tom, že to tak je, ale že to tak být má. Respektive, že to tak sice je, ale je na nás, zda tomu tak porozumíme a bude tomu tak pro nás. Dává to smysl, stejně jako možná i méně pasivní ať, které by mi v této souvislosti znělo ještě lépe a je rovněž možným překladem.

Jim Eshelman dále píše: "I take the antecedent of "This" as being the content of v. 29. Nuit's being "divided for love's sake" is the "this," I would say." Tedy: Ono rozdělení v zájmu lásky je stvořením světa, o němž se píše a rozplynutí (dissolution) je oním spojením (union).

Překládat "dissolution" jako "smrt" vytváří zbytečný významový posun. Výraz znamená "rozpuštění", "rozplynutí". Crowley v komentáři zcela případně píše o samádhi. Jistě – jde o smrt ega, ale smrt vnímáme spíše jako něco náhlého, rozplynutí je v této souvislosti zcela adekvátním překladem vyjadřujícím naprosto přesně to, oč zde kráčí.

Bolest z rozdělení "is as nothing". Tedy "je jako nic". Doslovný překlad zní divně, ale je třeba mít na vědomí, že zde nejde o rovnítko bolest z rozdělení = nic, ale o přirovnání. Proč takto? Protože "Nic je tajným klíčem tohoto zákona." (I:46). (česky: "nic není" = anglicky "nothing is"!)

31. For these fools of men and their woes care not thou at all! They feel little; what is, is balanced by weak joys; but ye are my chosen ones.

Snad by bylo přesnější překládat "woes" jako "bědování", interpretujeme-li to takto. "Bědy" ovšem evokují jak podstatu utrpení, tak i jeho projev. Překlad "bědy" tedy umožňuje větší šíři interpretací. O co se tedy nemáme starat? Jen o projev nebo o jeho příčinu?

Celé to ovšem můžeme obrátit: Co můžeme nabídnout?

Stačí, když si pustíme televizi, abychom byli zaplaveni žalostnými radostmi. Nabídnout můžeme ryzost, opravdovost. A musíme se vzdát jakýchkoli ambicí na spásu lidstva, ať už tím rozumíme cokoli. Spasit se musí každý sám.

"Každý muž a každá žena je hvězda. Některé padají. Některé shoří na prášek. Některé vytrvale září dlouhou temnou nocí. My, Mistři, je rozžínáme tak, že jim předáváme svíčku."

(Aleister Crowley dle Amada Crowleyho ("Tajemství Aleistra Crowleyho"); z výňatku v Revue Horus, SA 1993, str. 79)

linkuj.cz vybrali.sme.sk