AMOR VACUI - zápisky z cesty

13. I am above you and in you. My extasy is in yours. My joy is to see your joy.

Zní mi to příjemně uklidňujícím dojmem – Nuit je všude a přesto to neznamená, že by člověk byl oproti její nesmírnosti ničím. Nuit je v extázi přítomna a takto tedy dosažitelná. Neexistuje jiný způsob, jak se s ní spojit. Na radost shlíží a má z tohoto radost. Existence (=ryzí radost – viz. AL II:9) je způsobem uskutečňování Nuit. Následující verš je poetický komentář.

14.

Above, the gemmèd azure is

The naked splendour of Nuit;

She bends in ecstasy to kiss

The secret ardours of Hadit.

The wingèd globe, the starry blue,

Ar mine, O Ankh-af-na-khonsu!

DOSLOVNĚ:

Nahoře, ozdobami (drahokamy) pokrytý blankyt je

Nahá nádhera Nuit;

Sklání se v extázi k polibku

Tajné horoucnosti (plurál, nikoli genitiv) Hadita.

Okřídlený glób, hvězdná modř

Jsou mé, Ó Ankh-af-na-khonsu!

Jazykové připomínky:

Above je skutečně na, nad, ale i nahoře; zde stojí samostatně, takže nahoře v doslovném překladu odpovídá víc. Nicméně je to krkolomné, takže "nad námi" je vhodnější.

Gemmed = pokrytý ozdobami, ale ty drahokamy jsou také namístě. Překlad ozdobný se pokusím použít níže.

Naked je prostě nahý. Nahota nic neskrývá. Proč krkolomné "nic neskrývající"?

Splendour není krása. Splendour je mnohem víc! Slovník: Nádhera, vznešenost, honosnost.

Secret je tajný. Tajemný zní hezky a zase tak mimo to také není. Ale Liber AL pracuje s vyhraněnými termíny a secret je jedním z nich.

Ardour je spíše vášeň, nadšení, horlivost; též ovšem žár, vřelost, teplo. Ale spíše v přeneseném významu: tedy citově, také horoucnost. Skoro bych řekl, že řeřavost není na místě. Volil bych horoucnost nebo žár. V dané souvislosti by mohla být i vášeň, ale to už by zavánělo nepřesností, neboť vášeň je též a především passion. Ale Haditova vášeň není trpná. Dále připomínám, že v originálu je ardours, tedy plurál. To ale rozumně do češtiny přeložit nelze.

Globe může být koule i glóbus. Glóbus mi ale zní nehezky. Zatímco anglické globe vyvolává vznešené asociace, české glóbus upomíná spíše na hodiny zeměpisu. Navrhuji archaismus glób – vyvolává adekvátní asociace a zní vznešeně... Viz starší překlad.

Blue je modrá a modrá je dobrá :-) Zde jako název barvy sedí modř. "Hvězdné nebe" je sice možné, ale nepřesné – blue ve významu "nebe", "obloha" znamená spíš denní oblohu. Okřídlený gób je symbolem Hadita; symbolem Nuit může být hvězdné nebe i hvězdná modř. Nejde tedy o zvlášť zásadní problém.

Are mine = jsou mé. Patří mně sice být může, ale je zbytečné užívat synonyma neodpovídajícího originálu když to není potřeba.

Tolik k porozumění pojmů. Ale překlad poesie je jako žena – pokud je věrný, není krásný, pokud je krásný, není věrný. Jen si odvažuji tvrdit, že původní překlad není ani příliš věrný, ani zvlášť krásný...

Nijak zvlášť krásný, ale snad trochu adekvátnější překlad by mohl znít:

Ozdobný blankyt nad námi je

Nahou nádherou Nuit;

Sklání se v extázi, aby políbila

Tajnou horoucnost Hadita.

Okřídlený glób a hvězdná modř,

jsou mé, Ó Ankh-af-na-khonsu!

15. Now ye shall know that the chosen priest & apostle of infinite space is the prince-priest the Beast; and in his woman called Scarlet Woman is all power given. They shall gather my children into their fold: they shall bring the glory of the stars into the hearts od men.

Nemohu si pomoci, ale řekl bych, že to Crowley nenaplnil. Je možné, že byl spíše "Janem Křtitelem" než "Kristem" thelémy? Viz I:55 ("child of thy bowels"). Zdá se mi to velice možné – viz komentář k následujícímu verši.

16. For he is ever a sun, and she is a moon. But to him is the winged secret flame, and to her the stooping starlight.

V obecnější archetypové rovině verš poukazuje na skutečnosti, že mužova duše je povahy ženské (Anima) a ženina povahy mužské (Animus). Verš hovoří o hieros gamos na úrovni zjevné i na úrovni Anima-Animus. Doplňme jen, že i ženin Animus má v hlubší vrstvě svou Animu a naopak. Spíše než jako známý obrazec jin-jang se muž a žena prolínají jako dva fraktály.

Vztáhneme-li verš na Bestii a Šarlatovou ženu z předchozího verše, naskýtá se řada otázek: Je možné, že Crowley špatně porozuměl motivu "Šarlatové ženy"? Koneckonců žádná z jeho žen zřejmě nenaplnila jeho očekávání a ani tyto verše Liber AL. Možná, že hledal špatně, hledal-li vně. Třeba se tyto verše týkají Animy – kterou neměl projikovat, ale nalézt v sobě.... Crowley ve starém komentáři k I:15 uvádí, že jde o tituly: Hierofant a Velekněžka, jinak by byl verš 16. těžko pochopitelný. V novém komentáři naopak uvádí seznam "Šarlatových žen" s tím, že on nese titul stále, ženy podle potřeby. Řekl bych, že pravda je svým způsobem obojí. V magické praxi princ-kněz Crowley spolupracoval s projekcí vlastní Animy do té které ženy, což do jisté míry skutečně mohlo fungovat. Dalším krokem mělo být zvnitřnění Šarlatové ženy, porozumění vlastní ženské stránce...

Myslím, že každý, kdo pozná Pravou vůli, má možnost oslavit hieros gamos prince-kněze a Šarlatové ženy ve svém nitru. Korespondence prince-kněze a Hierofanta je nepochybná; je ale otázkou – vzhledem k AL II:16 – zda Šarlatová žena není spíše Císařovnou (matkou, úplňkem), než Velekněžkou (pannou, první čtvrtí). Uvažujeme-li o protikladech, pak se Císařovna a Velekněz doplňují plněji, než Velekněžka a Velekněz. Nezapomínejme navíc na další trumfy...

Současně ale můžeme uvažovat i v intencích doslovnějšího výkladu, v němž je knězem-princem Aleister Crowley.

17. But ye are not so chosen.

Pokud ovšem Aleister Crowley nenaplnil vše, co bylo předurčeno, někdo takto vyvolen zákonitě bude... Ale vždy se to bude týkat vyvoleného jednotlivce. Verš se ale obrací ke skupině mála & skrytých, nikoli ke konkrétnímu vyvolenému. Když už máme to chosen: "vyvolení", "vybrání" – je zde důležité rozlišení: člověk může vlastním úsilím dosáhnout poznání Pravé vůle a stát se tak jedním z mála & skrytých, ale má-li hrát specielní roli (prorok, božské Dítě...), musí být vyvolen – to není záležitost vlastního rozhodnutí.

18. Burn upon their brows, o splendrous serpent!

"Vzplaň na jejich čele, ó zářný hade!"

Splendrous = nádherný, okázalý, třpytivý, dokonalý; ale zářný může být také. Líbí se mi spojení záře (Splendor Solis – sluneční záře!), třpytu, světla s chtonickým symbolem. Had má vzplanout na čelech – má být zvědoměn. Zde je třeba brát v potaz nejen symbol záře, ale i čela. Člověk se nemá odtrhnout od zemského, stát se andělem, má to pozemské přijmout, ale prozářit očištěným slunečním vědomím.

Verš odkazuje na egyptskou panovnickou korunu a souvisí tak například s II:21. Každý, kdo koná Pravou vůli, je Král, korunovaný dvojitou korunou se zářným hadem (=ureus) na čele. Had (kobra – souvislost též s II:26) na panovnické koruně souvisí s mytologickým okruhem o Reově oku. Jde o celý svazek bájí, které se navzájem prolínají a překrývají. Jejich společným jmenovatelem je to, že slunce – Reovo oko na čele zmizelo a opět se objevilo. Egypťané považovali slunce a měsíc za oči Horovy nebo později Reovy, slunce je pravé oko, měsíc levé. O Reově oku mluví již Texty pyramid, jde tedy o báji velmi starou. Podle jedné verze se Atumovi čili reovi ztratily jeho děti Šov (vzduch) a Tefnut (vlhkost). Proto vyslal své oko, aby je našlo a přivedlo zpět. Podle jiné verze poslal své oko proti nepřátelům, zvláště pak proti bouřícím se lidem. V obou těchto případech vyslal oko Re sám. Známe však ještě jinou verzi, podle níž oko opustilo své místo svévolně, ze zlosti. Ale Re po něm touží, proto je za pomoci Thovta (Thotha) usmíří a získá zpět. Podle jiného podání však vracející se oko zjistí, že Reovi zatím narostlo nové. Tu oko naříká a roní slzy, jež se po dopadu na zemi mění v lidi, Re se však nad navrátivším okem smiloval a změnil je v posvátného hada urea a vložil si je na čelo, takže teď oko jako odznak královské moci vládne celému světu. (dle Heller: Starověká náboženství)

Ke znamení na čele lze hledat též biblické souvislosti počínaje znamením Kainovým (Gen. 4:15), kde se ale o čele výslovně nepíše. "Jako znamení na tvé ruce a jako pásek na čele" (Ex. 13:16) má být pro Izraelce oběť všeho prvorozeného v souvislosti s vyvedením Izraele z Egypta. Nejvýrazněji se se znamením na čele setkáváme v Apokalypse: Jako Boží pečeť, chránící věrné před hrůzami páté polnice (Zj. 9:4) a boží jméno označující vyvolené (Zj. 14:1, 22:4). Dále pak nelze opominout slavné verše 13:16-17: "A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména." Osobně interpretuji Zjevení v intencích skryté jednoty světla a stínu a v tomto smyslu i ve smyslu skryté jednoty těchto znamení.

Jméno na čele, a v něm tajemství, má i "Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi." (Zj. 17:5)

Ohledně záře na čele lze připomenout též Mojžíše, jehož tvář zářila po setkání s JHVH. Znamení po setkání s božstvím. Dále lze "zářného hada" spojovat s rohem a tím i s falem, respektive s falickou energií.

O biblických asociacích spojených s hadem viz Gn. 3, Num. 21.8-9 (Nachaš, had ohnivec, bronzový had), Iz. 14:29, 30:6 (ohnivý létající had) a pochopitelně Zjevení Janovo (kap. 12 a 20).

19. O azure-lidded woman, bend to them!

Liber AL nabízí mnoho úhlů pohledu, včetně poetických. Sklánějící se žena je Nuit. Blankytná víčka – denní obloha?

20. The key of the rituals is in the secret word which I have given unto him.

Základní problém zní jako název oblíbené komedie: Kdopak to mluví? Ani Crowley se o tom ve svém komentáři k tomuto verši nezmiňuje. O předchozích dvou ale předpokládá, že promlouvá přímo Aiwass. S přihlédnutím k III:1 lze usuzovat, že Ra Hoor Khuit, pak by mužský rod byl na místě. Proč se ale tato věta objevuje v "Nuitině kapitole"? Námět k dalším úvahám.

21. With the God & the Adorer I am nothing: they do not see me. They are as upon the earth; I am Heaven, and there is no other God than me, and my lord Hadit.

Vůči Bohu & Uctívači jsem nic: oni mne nevidí. Je to, jakoby byli na zemi; já jsem Nebe a není žádného dalšího Boha mimo mne a mého pána Hadita.

Přeložit with jako "pro" sice neuráží, ale "vůči" je přesnější. Jde o vymezování se. Slovo Adorer je přesnější přeložit jako "Uctívač" (viz pozn. k I:11). Velká písmena u "Uctívače" a "Nebe" bych zachoval. Všímá si jich ve svém výkladu i Crowley (GA – země; česky toto samozřejmě překladově vyřešit nelze). Ale to jsou jen málo podstatné detaily.
Je zde evidentní souvislost s I:11 (These are fools that men adore; both their Gods & their men are fools.). Uctívač ani Uctívaný nemohou Nuit vidět. Všimněme si, že slovo Bůh je zde použito ve dvou funkcích: v prvním případě je komplementem Uctívače, v druhém případě je Nuit a Haditem (tedy: jediný skutečný Bůh JE (singulár!) Nuit & Hadit.).

22. Now, therefore, I am known to ye by my name Nuit, and to him by a secret name which I will give him when at last he knoweth me. Since I am Infinite Space, and the Infinite Stars thereof, do ye also thus. Bind nothing! Let there be no difference made among you between any one thing & any other thing; for thereby there cometh hurt.

Tajné jméno je BABALON (viz Book of Lies, kap. 49)

Bind nothing!: "Nesvazujte nic!" ale také možná "Svažte nic!" Inspirace k malé meditaci...

"Nesvazujte nic!" Při své strastiplné internetové pouti po stránkách zaručeně pravých thelémitů, obviňující ostatní, rovněž zaručeně pravé, thelémity z hereze, podvodu a neschopnosti jsem si na tento verš nemohl nevzpomenout. "Vy sami nečiňte žádného rozdílu mezi jednou věcí & těmi ostatními; vždyť tudy kráčí bolest." To chce vážně odvahu. Zvláště pokud existuje konkurence...

Srv. II:53 "ti, kteří tě uvidí, budou mít strach, žes padlý: ale já tě pozvednu."

Ale opusťme pofidérní bitevní pole soudobé thelémské scény.

Viz též můj esej O dualitě idealismu a materialismu.

"Vy sami nečiňte žádného rozdílu mezi jednou věcí & těmi ostatními; vždyť tudy kráčí bolest..."

Mít Pravou vůli a nemít Pravou vůli je totéž.

?

!

linkuj.cz vybrali.sme.sk