AMOR VACUI - zápisky z cesty

Proč pokládáš knihy vzbuzující v čtenáři hrůzu z prázdnoty, jak časové tak prostorové, za poučnou a doporučeníhodnou četbu? A co je to zrelativizování ega podle Tebe? A co to lidem vlastně přináší?

2 O.: Začnu u toho ega: Ego je duševní struktura, která nám umožňuje přežít a jako taková je nesmírně důležitá. Na druhou stranu nás omezuje - omezuje naši schopnost vystoupit ze sebe a osvobodit se. Pokud jde někdo po duchovní cestě, je třeba, aby ego postupně rozpouštěl, aby relativizoval sám sebe a nahlížel na sebe z hlediska Věčnosti. Pocit zvaný "horror vacui", tedy setkání s nicotností vlastní sebedůležitosti tváří v tvář Prázdnotě či Nezměrnosti, rozpouštění ega napomáhá.

Otázkou ovšem zůstává proč to vlastně dělat. Proč se snažit osvobodit od pout vlastního "malého já". Jedinou možnou odpovědí je "Proč ne?" Nikdo není povinen transcendovat sám sebe, nikdo není povinen jít po duchovní cestě, pokud nechce. Na druhou stranu člověk, který nelpí na svém egu, je lépe připraven na fundamentální nejistotu, kterou život přináší... V tom by bylo snad možné najít i nějaké "praktické" využití.
Viz též moji recenzi:
http://kojot.name/540544-uvolni-se-v-tom-co-prave-je.php

Takže akceptovat ego ., ale pohybovat se kolem něho po kružnici O. O tom píše Osho, pak to prý funguje jako perpetuum mobile. Jak ale najít tu správnou dráhu? Akceptuju ego, pohybuju se kolem něho po kružnici, aniž ho ignoruju / to by mi dalo/ a pak se můžu pohybovat odstředivě i dostředivě, jak se mi zachce, případně se odpojit. To je teorie, ale hodně pravdivá. Praxe je pouze v prožitku, o to je pravdivější.

A co rozdvojeni osobnosti? Vnejsi slouzi k preziti a krmi tu vnitrni. A ta vnitrni si dela co chce. Je svobodna a nesputana. Nejradeji se rozpousti v Prazdnote (usmev) Ono v dnesi dobe to neni jen tak jednoduche se rozpustit. Je treba i fungovat.Nejlepsi je kdyz ta vnejsi a vnitrni osoba si pomahaji. Kdyz jsou pratele.

2 Radka: Díky za zajímavý náhled na věc.