AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
sobota, 18. srpna 2007
Říká se, že hlad je nejlepší kuchař. Něco na tomto úsloví patrně je, ale má zkušenost s hladem mne naučila, že opravdu jsou i lepší kuchaři. Bývaly totiž doby, kdy jsem byl vážně socka...
A pořádná. Ta období bývala různě dlouhá, a různě krutá. První z nich začalo v roce 5. března 2001. V té době jsem žil se sedmi intelektuály ve studentském bytě a pracoval jako pomocný vychovatel v Diagnostickém ústavu pro mládež. Po svých šestadvacátých narozeninách jsem přišel o sirotčí důchod po tátovi a žil pouze z půlúvazkového platu, který činil 2700Kč. V roce 2001 to bylo více než nyní, nicméně stále nic moc. 1400 jsem zaplatil za bydlení a 1300 mi zbývalo na jídlo pro pejsku, kuřivo, jídlo pro mě a trochu zábavy. Ovšemže jsem neuměl hospodařit a peněz a tím pádem i jídla se často nedostávalo. V té době jsem se navíc hodně pohádal s maminkou a, i když byl hlad převeliký, hrdost mi zabránila požádat o pomoc. Když jsem jednoho dne zjistil, že mám poslední stokorunu a čtrnáct dní do výplaty, bylo třeba začít myslet hospodárně...
Někdo by řekl, že to bylo dost pozdě, ale já měl Plán! Za čtyřicet korun jsem koupil Holandský tabák, za patnáct korun papírky a zbývajících čtyřicet pět korun jsem ve Slevněnce koupil padesát instantních frankfurtských polévek s prošlo dobou trvanlivosti à 90 haléřů. Věděl jsem, že v práci vždy zbudou nějaké rohlíky. Pejska byla zabezpečena (té jsem kupoval jídlo na měsíc vždy hned po výplatě) a já? Já také. A tak jsem jedl rohlíky a frankfurtskou polévku. Nebo, pro změnu, frankfurtskou polévku a rohlíky. Případně rohlíky ve frankfurtské polévce. Také jsem vyzkoušel hustou frankfurtskou polévku na rohlících. A tak to šlo den po dni, jak říkají Anonymní Alkoholici... Asi čtvrtý den už se to fakt nedalo žrát, ale hlad je hlad. Dny, které zbývaly do výplaty, se pro mne stávaly metaforou Věčnosti.
Nevím už, zda se mi během těch krušných dnů podařilo přijít k nějakému jinému jídlu (například je ukrást spolubydlícím...) ale myslím, že ne. Když přišla výplata a já si konečně mohl koupit pořádné jídlo, neměl ten pocit daleko k extázi...
Další krizové období nastalo v dubnu roku 2004. Byl mi přiznán částečný invalidní důchod, ale musel jsem čekat, až mi bude spočtena částka, kterou budu dostávat, což trvalo čtyři měsíce. Dokud jsem neměl v ruce papír o přiznání částky, neměl jsem nárok na nic. Ani na sociálku, ani na registraci na ÚP, prostě na nic. A byl jsem zcela bez prostředků. Nakonec se mi podařilo vymámit ze sociálky zálohu 6000Kč, což byla na čtyři měsíce částka věru ubohá. Naštěstí mi pomohl můj dobrý přítel (a skvělý básník) Miroslav Fišmeister, který mi každý měsíc ze svých nevelkých příjmů daroval tisícovku. Výsledkem bylo, že pejska měla co jíst, za byt jsem neplatil, na tabák povětšinou bylo (závislák si cestu vždycky najde...). Naštěstí jsem v té době chodil každý týden k babičce na oběd a dostal i nějaký proviant domů, takže to nebylo zase tak zoufalé. Ve dnech, kdy zásoby od babičky došly a na jídlo nezbyla ani koruna, jsem jedl co byt dal. A dával toho méně a méně... Jednoho dne jsem zjistil, že už mi zůstala pouze krupice a pytel Hašlerek, které jsem před lety koupil ve Slevněnce. Co dělat? Dal jsem tedy vařit vodu, do ní nasypal Hašlerky a nechal je rozpustit. Poté jsem přidal krupici a vytvořil kaši, jejíž barva byla... nepopsatelná. Jak jsem vzápětí zjistil, tak i chuť. Skoro se to nedalo jíst, ale hlad je hlad, tak jsem do sebe lžíci za lžící vpravoval vzniklou hmotu a snažil se být myšlenkami jinde – pokud možno co nejdále od svých chuťových buněk. Bylo by krásné říci, že jsem se ocitl v bergierovském Absolutním Jinde, ale nestalo se tak. Protrpěl jsem si každičké sousto...
Podobných zážitků jsem měl více, ale tyto dva se mi nesmazatelně vryly do paměti. Ať se na to dívám z kterékoli strany, musím na základě výše popsaných zkušeností konstatovat, že Hlad možná je čas od času dobrý kuchař, ale kupříkladu Lucienne je MNOHEM lepší kuchař než Hlad
Někdo by řekl, že to bylo dost pozdě, ale já měl Plán! Za čtyřicet korun jsem koupil Holandský tabák, za patnáct korun papírky a zbývajících čtyřicet pět korun jsem ve Slevněnce koupil padesát instantních frankfurtských polévek s prošlo dobou trvanlivosti à 90 haléřů. Věděl jsem, že v práci vždy zbudou nějaké rohlíky. Pejska byla zabezpečena (té jsem kupoval jídlo na měsíc vždy hned po výplatě) a já? Já také. A tak jsem jedl rohlíky a frankfurtskou polévku. Nebo, pro změnu, frankfurtskou polévku a rohlíky. Případně rohlíky ve frankfurtské polévce. Také jsem vyzkoušel hustou frankfurtskou polévku na rohlících. A tak to šlo den po dni, jak říkají Anonymní Alkoholici... Asi čtvrtý den už se to fakt nedalo žrát, ale hlad je hlad. Dny, které zbývaly do výplaty, se pro mne stávaly metaforou Věčnosti.
Nevím už, zda se mi během těch krušných dnů podařilo přijít k nějakému jinému jídlu (například je ukrást spolubydlícím...) ale myslím, že ne. Když přišla výplata a já si konečně mohl koupit pořádné jídlo, neměl ten pocit daleko k extázi...
Další krizové období nastalo v dubnu roku 2004. Byl mi přiznán částečný invalidní důchod, ale musel jsem čekat, až mi bude spočtena částka, kterou budu dostávat, což trvalo čtyři měsíce. Dokud jsem neměl v ruce papír o přiznání částky, neměl jsem nárok na nic. Ani na sociálku, ani na registraci na ÚP, prostě na nic. A byl jsem zcela bez prostředků. Nakonec se mi podařilo vymámit ze sociálky zálohu 6000Kč, což byla na čtyři měsíce částka věru ubohá. Naštěstí mi pomohl můj dobrý přítel (a skvělý básník) Miroslav Fišmeister, který mi každý měsíc ze svých nevelkých příjmů daroval tisícovku. Výsledkem bylo, že pejska měla co jíst, za byt jsem neplatil, na tabák povětšinou bylo (závislák si cestu vždycky najde...). Naštěstí jsem v té době chodil každý týden k babičce na oběd a dostal i nějaký proviant domů, takže to nebylo zase tak zoufalé. Ve dnech, kdy zásoby od babičky došly a na jídlo nezbyla ani koruna, jsem jedl co byt dal. A dával toho méně a méně... Jednoho dne jsem zjistil, že už mi zůstala pouze krupice a pytel Hašlerek, které jsem před lety koupil ve Slevněnce. Co dělat? Dal jsem tedy vařit vodu, do ní nasypal Hašlerky a nechal je rozpustit. Poté jsem přidal krupici a vytvořil kaši, jejíž barva byla... nepopsatelná. Jak jsem vzápětí zjistil, tak i chuť. Skoro se to nedalo jíst, ale hlad je hlad, tak jsem do sebe lžíci za lžící vpravoval vzniklou hmotu a snažil se být myšlenkami jinde – pokud možno co nejdále od svých chuťových buněk. Bylo by krásné říci, že jsem se ocitl v bergierovském Absolutním Jinde, ale nestalo se tak. Protrpěl jsem si každičké sousto...
Podobných zážitků jsem měl více, ale tyto dva se mi nesmazatelně vryly do paměti. Ať se na to dívám z kterékoli strany, musím na základě výše popsaných zkušeností konstatovat, že Hlad možná je čas od času dobrý kuchař, ale kupříkladu Lucienne je MNOHEM lepší kuchař než Hlad
sobota, 18. srpna 2007 | rubrika: Co život dal a vzal |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1] (aTeo - WWW) Vloženo 19.08.2007, 00:01:45 x
Nejlepší kuchařka je moje žena. Terazky dlí v Británii a já před chvílí povečeřel zmrzlinu... ach jo. ;)[2]Nepřeháněj ;) (Lucienne - Mail - WWW) Vloženo 19.08.2007, 00:03:43 x
Do Alcronu má to, co máme na stole, daleko, ale placičky stokrát jinak, to by mi šlo...
http://lucienne.bloguje.cz/532298-o-kuchyni.php
http://www.lucienne.cz/568153-svickova.php
http://lucienne.bloguje.cz/544517-dvojctihodne-kolacky.php
[3]Placičky (Angelika - WWW) Vloženo 19.08.2007, 00:33:33 x
...jsou super jídlo.Úplně nejlepší moje jsou jenom z vařených brambor a hladké mouky plus osolit a pořádně uhňácat. Pak udělat váleček, nakrájet z něj kolečka a na pomoučněným válu rozválet do tenoučké placky velké asi jako dezertní taliřek. A bacha: Pečou se na plotýnce úplně nasucho(chce to stará kamna nebo litinovou plotýnky na plynový sporák, ale na elektrickým to taky půjde s tou plotýnkou - tedy možná).Placka udělá po chviličce nafouklinu a jedna strana je strakatě opečena.Otočíš a opečeš druhou.Nakonec se to pomašluje sádlem (nebo máslem):) Je to šíleně dobrý. [4] (Adél - WWW) Vloženo 19.08.2007, 11:10:19 x
Výborný článek, dobře jsem se bavila. Já jsem v krátkém období finanční nouze jedla čočku, jelikož po ní není dlouho hlad. [5] (Kojot - Mail - WWW) Vloženo 19.08.2007, 13:32:02 x
2 aTeo: Buď rád, že máš na zmrzlinu. Určitě je lepší než hašlerková kaše ;-)
2 Lucienne: Nepřeháním.
2 Angelica: Ano, ty jsou výborné. Dělá je moje babička i Lucienne a můžu se po nich utlouct.
2 Adél: Díky. A inspiraci s čočkou si píšu za uši. Jen jestli to nemá nějaké větrné vedlejší účinky ;-)
[6] (Gomba - WWW) Vloženo 19.08.2007, 20:41:01 x
Já jsem nikdy OPRAVDU POŘÁDNÝ hlad neměl. Myslel jsem si, že měl, ale při čtení tohoto textu jsem pochopil, že jsem jenom měl chuť na něco dobrého.
Skvěle jsem se u čtení bavil, a u té hašlerkové kaše jsem s Tebou opravdu trpěl při každém soustu (spiklenecký škleb).
[7] (Kojot - Mail - WWW) Vloženo 19.08.2007, 21:28:27 x
2 Gomba: Díky. Jsem rád, že se mi podařilo alespoň trochu ty nezapomenutelné zážitky zprostředkovat...;-)[8] (jenia - WWW) Vloženo 21.10.2007, 22:53:23 x
Pobavilo mě to. vzpomněla jsem si na známého, který měl takhle před vejplatou pokreslený sýr taveňák a chleba, co dílek, to jeden den... [9]hašlerky (Maslostroj ) Vloženo 03.01.2008, 17:22:12 x
Já vím, že zamýšlený závěr k zamyšlení je Lucienne, nejlepší kuchařka, ale u mě subjektivně vítězí Hašlerky :-))
Dneska jsem zavítal na oba Vaše blogy a, ač se nepovažuji za součást bloggerské společnosti, mám pocit, že se bude často vracet... jako ten pták, co urychluje starožitnění sochařských památek.
Pěkný den
[10] (Kojot - WWW) Vloženo 03.01.2008, 17:48:31 x
2 Maslostroj: Vítej! A k té kaši: Inu, recept znáš, tak vyzkoušej a dej vědět, jak Ti to chutnalo! ;-)
Budeme s Lucienne určitě rádi, když se budeš vracet :-)
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*