AMOR VACUI - zápisky z cesty
Jaroslav A. Polák - Kojot hrající si na filosofa
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
Otestoval jsem se:
Další zajímavé testy:
Osobnostní typ ve vztazích, orientační IQ test (ale mám dlouhé vedení!), politický kompas, horoskop
pondělí, 12. března 2007
Někdy mám pocit, že to se svým zvykem odrazovat druhé od aktivit, jimiž se zabývám, poněkud přeháním, ale možná, že odrazování je skutečně vůbec to nejlepší, co může soudný člověk učinit, je-li otázán na jakoukoli formu tvůrčí činnosti...
Můj názor, že duchovní cesta je náročná tvůrčí činnost, jež je zdraví velice nebezpečná – zvláště, jako forma úniku před realitou (to už je opravdu zdravější chlastat...), je dostatečně známý. Podobný postoj ale zastávám i v oblasti umělecké tvorby, zvláště pokud je spjata s jakýmikoli širšími ambicemi.
Je třeba si uvědomit, že pokud chcete publikovat – tedy představit své dílo nikoli jen sobě, ale též veřejnosti – mění se vynikající psychoterapeutická pomůcka, jíž každá amatérská umělecká tvorba je, v zátěž duševnímu zdraví příliš neprospívající. Tedy pokud je autor jen trošku soudný. Vysvětlím: mnoha lidem může významně pomoci, když svou vnitřní bolest vyjádří slovy, obrázkem, nebo ji třeba vymodelují. Funguje to přímo báječně – nejasné trápení získá tvar, je možné pohlédnout na něj z odstupu a pracovat s ním jako s objektem. Odtud například popularita arteterapie.
Jenže pokud se k celé záležitosti připojí ambice, je po radosti... V okamžiku, kdy během tvorby začnete přemýšlet o kvalitě díla a jeho potenciálním působení na okolí, terapeutický aspekt nenávratně mizí a z tvorby se začíná stávat zátěž. Já už se v podstatě nemohu ze svého trápení vypsat. Přestalo to fungovat ve chvíli, kdy začalo mé texty číst okolí. Tak jsem začal s výtvarnou tvorbou. Jenže i zde jsem něco z ní neprozřetelně ukázal druhým a nyní už rovněž spíše přemýšlím o kompozici, barvách... a terapeutická funkce je odsunuta na druhou kolej.
Publikum je past...
Vraťme se k tvůrčímu psaní: zvolíte-li cestu publikování, je nevyhnutelné, abyste k sobě přistupovali s maximální přísností. Je třeba uvažovat nad každou větou, nad každým slovním spojením; rovněž otevřenost kritice je naprostou nezbytností. Nesmíte si o sobě ani na okamžik myslet, že jste geniální, protože... s největší pravděpodobností nejste.
Musíte si uvědomit, že pravděpodobnost získání širšího ohlasu je mizivá. Víc lidí píše, než čte. Nesmíte také, myslíte-li to se psaním vážně, upadnout do pasti komunity. Okruh přátel, kteří vás uznale poplácávají po zádech, je slepou uličkou – ale na druhou stranu také poslední možností, jak uchovat alespoň zlomek terapeutického potenciálu své tvorby. Sami zvolte...
Zamyslete se proto, co vlastně od své tvorby očekáváte. Pokud vám jde jen o uvolnění vnitřních pnutí, nemusíte se zdokonalovat, stačí jen psát tak, jak vám to vyhovuje. A pokud se to náhodou bude líbit někomu jinému, proč to nepublikovat... Pokud potřebujete uznání v rámci okruhu přátel, stačí se naladit na určitou společnou vlnu a je také třeba alespoň trochu přemýšlet o technice psaní a podobných záležitostech. Ale ještě pořád je to vcelku nevinný koníček.
Jestliže ale máte větší ambice (projevené například pokusem zaslat svou tvorbu nějakému profesionálnímu periodiku), pak se ujistěte, zda máte pevné nervy. Budete je potřebovat...
pondělí, 12. března 2007 | rubrika: Úvahy a postřehy |
Tvorba tohoto blogu vyžaduje čas, práci a něco peněz, ale dělám to rád a s chutí. Nicméně pokud jste tu rádi, oceňte moji práci čas od času tím, že podpoříte libovolnou částkou projekt Praga-Haiti nebo sluneční školu Surya. Děkuji.
Co četli ostatní?
Komentáře
DISKUSE MŮŽE BÝT MODEROVANÁ
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
PŘÍSPĚVKY BUDOU V TOM PŘÍPADĚ AUTOREM WEBLOGU SCHVALOVÁNY RUČNĚ
CHCETE-LI VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK TO FUNGUJE, KLIKNĚTE.
Nechcete diskutovat, ale nadávat mi? Zabanoval jsem vás?
Jen mi to všechno hezky řekněte: TADY
[1] (Henry Psanec ) Vloženo 13.03.2007, 12:27:05 x
Ahoj.
Zajímavé. Já jsem se teprve teď naučil se z trápení trochu vypsat (je to jako pláč. Na chvíli pomůže.) Možná proto, že jsem s psaním nezačínal z terapeutických účelů?
[2]Zajímavé (Lucienne - Mail - WWW) Vloženo 13.03.2007, 17:39:54 x
Zvláštní je na Tvém článku to, jak vážně a zodpovědně se k psaní a duchovní cestě stavíš. Víš, řekla bych, že spousta, možná většina lidí se k těmhle věcem staví tak, že prostě po té cestě - ať duchovní nebo tvůrčí - jdou. Oni jdou a jdou a jdou a někam dojdou. Hotovo. Nevím, zda to má co dělat s ambicemi nebo zda spíš cesta je cílem ;)...
Můžeš mít ambice, to ano... Ale jestli je proměníš jako svou šanci nebo ne, to je prostě na vydavatelích, zda shledají Tvé psaní komerčně prosaditelné, protože dneska je tvorba kromě publika i o penězích. Možná hlavně o penězích. Vlastně publikum peníze nese, těžko je přinese někdo jiný :)
Nedá mi to, abych Ti neoponovala alespoň v ohledu té duchovní cesty, byť tak jemně, decentně žensky, v návaznosti na Tvůj minulý článek:"Nezrazuj je od ní, oni po ní stejně půjdou. Možná po ní nepůjdou tak precizně jako Ty, ale to přeci není účelem. Je to jejich cesta, ať ji projdou tak, jak oni chtějí. Každý má právo dělat chyby a to i na duchovní cestě. Třeba pro ně je to v tu chvíli to nejužitečnější, co pro sebe mohou udělat, i když to tak v tu chvíli nevypadá..."
A ohledně psaní? Souhlasím s Tebou. Já jsem také nezačala z terapeutických účelů, ale rovnou seriálem v časopisu. Byl to ten nejtěžší text, který jsem pociťovala subjektivně jako velmi obtížně zpracovatelný a napsatelný a než jsem ho dala na papír, potila jsem doslova krev. A blogování? U toho jsem se netrápila vůbec. Jen jsem psala a psala a psala a bavila se tím, co píšu a jak to píšu. Odměnou mi byly úsměvy přátel i neznámých čtenářů...
Jestli ono to není o postoji k tématu :)))
[3]2 Henry Psanec: (Kojot - Mail - WWW) Vloženo 13.03.2007, 22:36:40 x
Ty nejsi právě typický příklad, u Tebe je Tvorba projevem vnitřního Zdroje, s nímž ses setkal a který se transformuje do slov. Nelze jinak. Jinými slovy: patříš ke géniům a tento článek je určen těm šťastnějším, kteří génii nejsou... Pokud se nyní vypisuješ z trápení, možná tím oslabuješ původní záměr Tvého génia, ale pokud to pomáhá, tak to dělej tak často, jak je to jen možné. Jen si možná dělej poznámky o tom, který text vznikl z jakých důvodů a za jaké situace. Ty úlevné by si zasloužily samostatnou sbírku. Mohly by být něčím "jiné". Drží pěsti![4]2 Lucienne: (Kojot - Mail - WWW) Vloženo 13.03.2007, 22:38:19 x
Ano, ze svého úhlu pohledu máš pravdu. Můj text není určen těm, kteří píší jen tak pro radost a neřeší to, ti takový text nepotřebují. Ale třeba právě je osloví Tvůj komentář, takže se vlastně pěkně doplňujeme :-)[5] (Lucienne - Mail - WWW) Vloženo 13.03.2007, 23:09:36 x
2Kojot: To je milé... :)[6] (Henry Psanec ) Vloženo 14.03.2007, 00:41:10 x
Já bych řekl (pomíjím zcela nadsázku o míře talentu) že Zdroj se začal napájet z vyšší úrovně. Tak jako Dante skrze lásku k Beatrici seznal, že láska k Bohu je nadevšecko, možná i můj zdroj místo plaveb s Royal Navy se modlí, posílá jí energii, pomáhá mi pojmenovat těžkosti a prosekává díry do ledu. Uvidíme. Každopádně Ti moc děkuji.[7]2 Henry Psanec: (Kojot - Mail - WWW) Vloženo 14.03.2007, 01:10:52 x
Oba víme, že to nebyla nadsázka.
Ano, je poznat, že se něco děje, někam to směřuje. Uvidíme. Já děkuji Tobě, že jsi zavítal na tento blog, vážím si toho.
[8] (Henry Psanec ) Vloženo 14.03.2007, 11:35:45 x
Jak stárnu, nemám sílu přít se s lidmi, kteří mi lichotí... Zavítal bych dřív, ale víš jak to je. Vayan con Díos!
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
MÁTE DOMA MÍSTO PRO DALŠÍ DUŠI?
PODPOŘTE UŽITEČNÝ PROJEKT!
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
AŽ DOSLOUŽÍM, CHCI DO SBĚRU!
*