Vím, že to bude nepopulární článek, ale někdo jej napsat musí. „Hrdinná“ PČR uskutečnila razii během muslimských modliteb a chovala se přitom, k idiotské radosti hýkajících islamobijců, zcela nepřijatelně.
Oč tu běží? Na webu ČT se dočteme: „Kriminalisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zasahovali v objektech Islámské nadace nedaleko Václavského náměstí a na Černém Mostě v Praze, kde se scházejí muslimové. (…) Razie začala před začátkem páteční modlitby, na kterou se v centru sešla asi stovka lidí. Někteří návštěvníci modlitebny si na zásah policie stěžovali. Nechovala se prý podle řádu modlitebny a na místo vtrhla i v botech.“
Člověk by si představil, že tam museli muslimové přinejmenším schovávat plutonium, zasloužili-li si takové jednání, ale není tomu tak. „Důvodem je podezření z vydání a distribuce knihy, která šíří rasismus, antisemitismus, xenofobii a násilí proti takzvaným méněcenným rasám. Údajně by mohlo jít o knihu Základy tauhídu – Islámský koncept Boha.“
Okamžitě jsem zalovil ve vodách internetu, během minuty si knihu objednal na Knihy.abz.cz a zjistil, že byla i v distribuci Kosmasu a jiných knihkupectví. Strašlivý zločin tedy spáchali nejen lidé právě přítomní na půdě Islámské nadace, ale i internetoví distributoři knih. Skandál!
A protože se mi nechtělo čekat na objednaný výtisk, zalovil jsem podruhé a stáhl jsem si oskenovanou knížku z Ulož.to (ano, je tam; patrně se právě dopouštím nějakého strašného zločinu, když o tom informuji a napomáhám tak šíření oné knihy srovnatelné s Mein Kampfem, ale risknu to).
Tak si knihou procházím a hledám tam ty zločinné rasistické myšlenky. A místo nich tam najdu jen takové banality, jako že lidé, kteří neuctívají jediného Boha a věnují se magii, a to včetně Židů, pakliže provozují kabalu, skončí v pekle, protože dle autorova výkladu Koránu se takové počínání Pánu Bohu nelíbí v míře větší než malé. A že muslimové mají mezi lidmi výjimečné postavení, protože jejich víra je ta jediná opravdu ryzí a Bohu milá.
Co na to říci? Nemám rád, když někdo své bližní straší peklem a mám o Pánu Bohu lepší mínění, než autor zmíněné knihy, ale pokud jsou taková tvrzení trestná, bylo by záhodno udělat nějakou razii i u některých vydavatelů křesťanské literatury, zvláště pak těch konzervativně-fundamentalistického ražení, a posvítit si na mnohé diskutující na křesťanských diskusních fórech. Proklamování exkluzivity vlastní víry a řeč o neblahém posmrtném osudu těch, kteří ji nesdílejí, je možné považovat za mravně nepřijatelné, ale rozhodně nikoli za trestné.
Kromě toho jsem v knize objevil pasáž obhajující tradiční islámské tresty jako je sekání rukou zlodějům, na kterou upozornil časopis Reflex. Autor nicméně nevolá po zavádění takových trestů v ČR, pouze píše, že by takové tresty by se muslimům neměly eklovat, protože je předepsal Bůh a basta. Důraz v té pasáži (na str. 44) není kladen na tresty, ale na propagaci heteronomní etiky (etiky, která vyvozuje mravnost z příčin nezávislých na vůli člověka, v tomto případě na vůli boží) proti etice autonomní (jež vysvětluje mravní závaznost jako znak mravních norem samých, vyplývající z lidského subjektu). S tímto pojetím osobně principiálně nesouhlasím, ale nedomnívám se, že se trestného činu dopouští člověk, který něco takového hlásá. Ostatně jsem měl tu čest s křesťany, kteří otevřeně tvrdili, že od Francouzské revoluce a osvícenského konceptu lidských práv je všechno špatně a obhajovali středověké křesťanské myšlení včetně dnes mravně obecně nepřijatelných věcí jako jsou křížové výpravy či upalování čarodějnic a kacířů. Jsem rád, že takových lidí mezi námi mnoho není, ale jsem si jist, že se žádného trestného činu nedopouštějí. Pokud jde o výzvu (na str. 27), že muslim má pohrdat neislámskou vládou a nenávidět ji, pak je to sice nenávistné tvrzení, ale rozhodně ne rasistické a vážně pochybuji, že by zakládalo podezření z trestného činu, protože vláda není skupina obyvatel podle zákona.
Nicméně knihu jsem pouze prolistoval, takže jsem možná nějaký ten zločin přehlédl. A je také možné, že se ve skutečnosti jednalo o jiný spis než „Základy tauhídu“, byť (dle jeho vlastního vyjádření) právě tuto knihu bývalý muslimský exhibicionista a současný islamobijecký exhibicionista Lukáš Lhoťan nabonzoval. I tak by bylo počínání PČR z mého pohledu nepřijatelné. Nelze předpokládat, že by se podezřelí postavili na ozbrojený odpor, brali rukojmí nebo se dopustili jiného násilného jednání, jež by opravňovalo k policejní razii. Dávalo by třeba smysl, kdyby do prostor Islámské nadace a do modlitebny Blatské ulici přišli policisté v civilu a někoho zatkli při předávání „závadné literatury“, ale razie? To si dělají srandu?
Závěrem přikročím k obecnější rovině týkající se svobody slova. Jsem hluboce přesvědčen, že zakazovat publikování názorů je z pragmatického hlediska kontraproduktivní a z morálního nepřípustné. Jakýchkoli názorů, tedy i extrémistických a hloupých. Zbytečně jim to dává punc zakázaného ovoce a zvyšuje jejich popularitu. Proti hloupým myšlenkám je třeba bojovat moudrými myšlenkami (a to nejlépe navíc s humorem), nikoli pendrekem. V dnešní době není možné jakoukoli myšlenku zcela zcenzurovat a vymazat; nebylo to snadné ani v dobách minulých, kdy byly zakázané myšlenky šířeny cyklostylovými samizdaty, jak by to pak mohlo být možné v době internetu?
Jsem hluboce přesvědčen, že by se PČR měla za svou hulvátskou razii omluvit a to bez ohledu na to, zda byl na půdě Islámské nadace spáchán trestný čin (o čemž osobně dost pochybuji) či nikoli.